|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou stav po amputaci dolní končetiny v bérci
Macháčková Hassmannová, Kristina ; Reckziegelová, Petra (vedoucí práce) ; Vilda, Tomáš (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou stav po amputaci dolní končetiny v bérci. Cíle: Cílem této bakalářské práce je jednak teoretické zpracování problematiky amputací DKK se zaměřením na amputaci v bérci, jednak zpracování kazuistiky fyzioterapeutické péče o pacientku s touto diagnózou se zhodnocením efektu terapie. Metody: Obecná část byla zpracována formou rešerše teoretických podkladů k problematice amputací DKK. Teoreticky jsem zpracovala definici amputací, anatomii kostí, svalů a nervového zásobení bérce a cévní zásobení DK, etiologii, prevenci, typy, komplikace amputací a terapii. Speciální část tvoří kazuistika pacientky D. S. s diagnózou stav po amputaci PDK v bérci. Kazuistika vznikla jako výstup z mé bakalářské praxe v Rehabilitační klinice Malvazinky od 18. 1. 2016 do 12. 2. 2016. Obsahuje anamnézu, vstupní kineziologický rozbor, návrh a cíle terapie, devět terapeutických jednotek, výstupní kineziologický rozbor a zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Během terapie došlo u pacientky ke zlepšení stabilizace trupu, nácviku správné dechové vlny, uvolnění měkkých tkání v okolí jizvy na pahýlu, uvolnění jizvy po amputaci a zlepšení kvality stoje a chůze. Klíčová slova: amputace, dolní končetina, bérec, protéza, kazuistika, fyzioterapie
|
|
|
Historie vývoje protéz dolních končetin pro sport
Hájek, Matyáš ; Hruša, Jan (vedoucí práce) ; Černý, Pavel (oponent)
Název: Historie vývoje protéz dolních končetin pro sport Cíle: Hlavním cílem této bakalářské práce je určitým způsobem sumarizovat informace o historii vývoje protéz dolních končetin, a to jak z pohledu obecného, tak i se zaměřením na vybraná sportovní odvětví. Metody: Tato práce je literární rešerší. K řešení této problematiky byla použita metoda sběru dat z odborné literatury a článků a dalších publikací, zabývajících se tímto tématem. Výsledky: Výsledkem této práce je literární rešerše, která může být následně použita jako ucelený zdroj informací o vývoji protéz dolních končetin se zaměřením na sport a pro obecné využití. Práce je zpracována zejména pro zájemce o historii protéz dolních končetin propojenou se sportem. Klíčová slova: historie, protéza, dolní končetina, hendikep, sport
|
|
|
Vliv komplexního strečinku dolní končetiny na posturální stabilitu
Maier, Ludvík ; Žáková, Lenka (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Název diplomové práce: Vliv komplexního strečinku dolní končetiny na posturální stabilitu Cíle práce: Hlavním cílem této diplomové práce je pomocí dynamické počítačové posturografie zjistit, zda zvýšení pohyblivosti dolních končetin má pozitivní vliv na posturální stabilitu. Dalším dílčím cílem je zjistit efektivitu aplikovaných protahovacích cvičení. Metody: Jedná se o pilotní studii, které se zúčastnilo 5 probandů a jejíž výsledky byly hodnoceny kvalitativně. Věk probandů v době prvního měření byl od 13 do 18 let. Všichni probandi byli muži hrající volejbal na závodní úrovni a během posledních dvou let u nich došlo k výraznějšímu růstu. Vzhledem k jejich vyššímu vzrůstu bylo předpokládáno snížení pohyblivosti dolních končetin a svalové zkrácení. K získání dat bylo využito klinického vyšetření aktivních rozsahů pohybů a vyšetření zkrácených svalů dle Jandy. Posturální stabilita byla měřena pomocí dynamické počítačové posturografie SMART EquiTest System od firmy Neurocom. Naměřená data byla zpracována pomocí programu NeuroCom Balance Manager software. V rámci studie proběhla dvě přístrojová měření v rozmezí dvou měsíců. Po prvním měření byly všichni probandi instruováni ke správnému provádění strečinkových cviků na zvýšení pohyblivosti dolních končetin, které aplikovaly do druhého měření. Výsledná...
|
|
| |
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po fraktuře halluxu
Dvořáčková, Kateřina ; Stupková, Michaela (vedoucí práce) ; Slezáková, Petra (oponent)
č ř Cílem této práce je popsání teoretických poznatků z oblasti anatomie, kineziologie, speciální části je zpracování kazuistiky pacienta po fraktuře halluxu. Bakalářská práce je rozdělena na část obecnou a část speciální. Obecná část zahrnuje teoretické poznatky o distálních částech dolní končetiny. Jsou to poznatky o anatomické stavbě, o kineziologii nohy, o biomechanice chůze a také o traumatologii a následné rehabilitaci v oblasti nohy. Speciální část tvoří kazuistika pacienta, která je složena ze vstupního efektu terapie. Tato kazuistika byla zpracována v průběhu souvislých bakalářských praxích v průběhu ledna a února 2021 ve Všeobecné fakultní nemocnici Pacientův stav se po sedmi ambulantních fyzioterapeutických jednotkách objektivně i subjektivně zlepšil. Došlo ke snížení bolestivosti, k pozitivnímu ovlivnění otoku i reflexních změn v měkkých tkáních, ke zvětšení rozsahu pohybu, zvětšení svalové síly a především ke zlepšení stereotypu chůze a celkové stability. Klíčová slova: kazuistika, fraktura, hallux, dolní končetina
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po amputaci dolní končetiny v bérci
Štursová, Kristýna ; Reckziegelová, Petra (vedoucí práce) ; Hamouzová, Dita (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po amputaci dolní končetiny v bérci Cíl: Seznámení a zpracování teoretických poznatků týkajících se amputací dolních končetin, zpracování kazuistiky pacienta po amputaci dolní končetiny a zdokumentování změn zdravotního stavu pacienta fyzioterapeutické intervenci Tato bakalářská práce je rozdělena na část obecnou a speciální. obecné části zabývám retickými poznatky týkajících se utací dolních končetin a jejich rehabilitací Část speciální obsahuje kazuistiku pacienta po amputaci dolní končetiny, která byla vypracována v Oblastní nemocnici Kladno. V kazuistice je zpracován vstupní kineziologický rozbor na jehož základě byl určen krátkodobý dlouhodobý fyzioterapeutický plán. Zaznamenány jsou jednotlivé terapeutické jednot y a zpracován výstupní kineziologický rozbor. Výsledky: terapeutická péče byla zásadním aspektem v předoperační pooperační fázi. Přispěla ke zlepšení stavu pacienta a připravila tak optimální výchozí pozici pro další rehabilitaci a práci s pacientem Klíčová slova: dolní končetina , protézování, kazuistika, fantomové bolesti
|
|
|
Vliv cvičení s omezením krevního průtoku na nárůst svalové síly - meta-analytická studie
Uher, Dominik ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Název: Vliv cvičení s omezením krevního průtoku na nárůst svalové síly Cíle: Cílem této práce bylo na základě systematické rešerše posoudit velikost efektu cvičení s omezením krevního průtoku na nárůst svalové síly, a determinovat hlavní faktory, které moderují tento nárůst. Metody: Primární zdroje byly vyhledány ve vědeckých databázích Academic Search Ultimate, Web of Science a Taylor and Francis. V zařazených studiích byly vyhledány jednotlivé tréninkové intervence. Z tréninkových intervencí byly vymezeny možné moderující faktory velikosti účinku na rozvoj svalové síly horních nebo dolních končetin. Z výsledků studií byla vypočtena velikost účinku Cohenova d a Hedgesova g. Vliv parametrů aplikace vaskulární okluze a cvičení s omezením krevního průtoku na velikost účinku byl hodnocen na základě korelační analýzy. Výsledky: Do této diplomové práce bylo celkem zařazeno 27 studií, ve kterých bylo vyhledáno a následně zařazeno 39 rozdílných tréninkových intervencí s využitím BFR cvičení. Na základě korelační analýzy nebyl nalezen přímý vztah mezi parametry cvičení a velikostí vlivu (ES) na nárůst svalové síly. Průměrná hodnota velikosti účinku všech zařazených studií byla pro ES (d) 0,642 (0,00-2,378) a ES (g) 0,5 (0,002-1,821). Nejvyšší hodnoty korelačního koeficientu byly shledány mezi parametrem...
|
|
|
Změny vnějších povrchů koster dolních končetin způsobené tafonomickými faktory: Pohansko, 2. kostel
Vitnerová, Tereza ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Pankowská, Anna (oponent)
Změny na vnějším povrchu kostí mohou být způsobeny různými tafonomickými faktory. Pro naší práci je důležité, jak se tyto změny projeví. Cílem práce bylo zpracovat a následně vyhodnotit změny na vnějším povrchu kostí dolních končetin. K analýze jsme zvolili soubor dospělých jedinců z druhého kostelního pohřebiště Pohanska u Břeclavi, konkrétně pletenec dolní končetiny (cingulum membri inferioris) a volnou dolní končetinu (pars libera membri inferioris). Tafonomické změny jsme zaznamenávali do vytvořených protokolů, typově se jednalo o poškození kosti a barevné změny. Obrazová schémata jsme následně převedli do digitální formy a v programech InkScape a AdobePhotoshop zpracovali do výsledné podoby. Výsledkem jsou heat mapy, díky kterým jsme byli schopni popsat nejčetnější místa výskytu jednotlivých změn. Nejčastěji jsme na kostech dolních končetin zachytili výskyt oranžového zbarvení, blíže jsme se proto zaměřili na jeho příčinu. V jeho chemickém složení jsme zjistili zvýšený obsah křemíku a hliníku, domníváme se tedy, že by se mohlo jednat o alumosilikátový zvětrávací produkt. Klíčová slova: Pohansko, tafonomie, tafonomické faktory, povrch kostí, dolní končetina
|
|
|
Svalová síla při chůzi: vliv morfologie kostry
Tomášová, Kateřina ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Sedlak, Petr (oponent)
Produkce svalové síly určuje energetické náklady lokomoce a zatížení pohybového aparátu. S rostoucí velikostí těla člověka se zvyšují nároky na svalovou sílu při chůzi. Pozorovaná menší flexe v kloubech u větších jedinců, by mohla představovat moderační mechanismus na snižování svalové síly při chůzi. Poznatky o vlivu velikosti těla a úhlu v kloubu na svalovou sílu dosud chybí. Cílem této práce bylo zjistit, jak velikost těla ovlivňuje svalovou sílu v oporové fázi chůze a zda mohou větší jedinci efektivně moderovat zvýšení svalové síly pomocí posturálních změn. Získali jsme kinematická, kinetická a elektromyografická data od 19 probandů při normální chůzi a chůzi se zátěžovou vestou představující 20 % tělesné hmotnosti. Odhad svalové síly jsme provedli pomocí metody muskuloskeletálního modelování. Nezávislý vliv tělesné hmotnosti, délky dolní končetiny, bikristální šířky pánve a flexního úhlu v kloubu na celkovou (iF) a maximální sílu (maxF) svalů dolní končetiny jsme testovali pomocí mnohonásobné lineární regrese. Tělesná hmotnost měla silný pozitivní efekt na sílu musculus gluteus medius (maxF i iF), ale neovlivnila sílu musculus iliopsoas (maxF a iF) ani sílu musculi vasti (iF). Délka dolní končetiny měla pozitivní vliv na sílu musculus gluteus maximus (maxF) a negativní vliv na sílu musculus...
|
|
|
Podpora adaptace pacienta s amputací dolní končetiny
CHMELÍKOVÁ, Kateřina
V současné době se zvyšuje počet pacientů s diabetem mellitem. Jednou z komplikací tohoto onemocnění je tzv. diabetická noha a s ní spojená léčba amputací. Je zřejmé, že amputace, neboli snesení koncové části končetiny, zasáhne pacienta nejen po fyzické stránce, ale také po stránce psychické, sociální a spirituální. Je proto nezbytné, aby každá sestra uměla zvolit vhodné komunikační techniky s těmito pacienty a poskytla jim dostatečnou pomoc při adaptaci na novou životní roli. Touto problematikou se zabývala také Callista Royová a vytvořila stejnojmenný model, jež lze využít u pacientů adaptujících se na nově vzniklou situaci, kterou bezesporu amputace dolní končetiny je. V práci byly stanoveny tři cíle. Prvním z nich bylo zjistit, jaké problémy shledávají pacienti po amputaci dolní končetiny v jednotlivých adaptačních modech dle C. Royové. Dále jsme se zaměřili na to, jaké intervence sestry využívají při podpoře adaptace v jednotlivých adaptačních modech u těchto pacientů a jak dalece pracují sestry se stimuly v pojetí C. Royové. K výzkumnému šetření byla použita kvalitativní metoda získávání dat pomocí techniky polostrukturovaných rozhovorů a zúčastněného pozorování u pacientů po amputaci dolní končetiny a dále u sester pracující na standardním oddělení chirurgie. Po nasycení výzkumného vzorku byla získaná data analyzována a zpracována metodou "tužka a papír". Z šetření vyplynulo, že sestry ve své praxi věnují největší pozornost fyziologickému adaptačnímu modu a také modu vzájemné závislosti. V uspokojení základních fyziologických potřeb nejvíce zmiňovaly dopomoc v sebeobslužných činnostech, dále v oblasti vylučování a také velmi často intervence přispívající k tlumení bolesti. V adaptačním modu sebekoncepce a identifikace ve skupině sestry využívají při podpoře adaptace pacienta nejčastěji vhodnou komunikaci a poskytnutí dostatku informací. V oblasti adaptačního modu rolové funkce můžeme říci, že sestry tyto informace zjišťují, avšak nebyla vyhodnocena žádná činnost, kterou by sestry tento modus podporovaly. Narozdíl od sester, které věnují největší pozornost převážně v uspokojování fyziologického adaptačního modu a s ním spojeném modu vzájemné závislosti, pacienti shledávají nedostatek ve všech čtyřech adaptačních modech. V oblasti fyziologického adaptačního modu pacienti nejvíce zdůrazňovali problémy s pohybem projevující se deficitem sebepéče. V oblasti sebekoncepce a identifikace ve skupině uváděli pocity bezmoci a méněcennosti. Téměř všichni pacienti shledávají problém v závislosti na ošetřovatelském personálu a také nemožnosti plnit dříve vykonávané role. Nejčastější stimuly působící na pacienta s amputací dolní končetiny jsou prožívaná bolest, kterou sestry tlumí pomocí podání vhodného analgetika dle ordinace lékaře, dále velmi často uváděný přístup personálu a sociální interakce z důvodu absence rodinných příslušníků. Z šetření vyplynulo, že sestry zaujímají k pacientovi důstojný způsob chování a také respektují příchozí návštěvy pacientů. Informace získané ve výzkumném šetření mohou sloužit jako podklad pro semináře o této problematice a následně vést ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o pacienty s amputací dolní končetiny.
|
host ::
RSS.