|
|
Deutsche Dialekte in der Gegenwartssprache
KOUKALOVÁ, Petra
Předmětem bakalářské "Deutsche Dialekte in der Gegenwartssprache" je srovnání německých dialektů obecně se standardní podobou německého jazyka. V teoretické části je popsán vývoj, historie a základní rozdělení dialektů. Následuje popis vývoje standardního jazyka a jeho srovnání s regionální řečí - s dialekty. V praktické části práce je zkoumáno, jak velké procento mladých lidí ve SRN mluví dialektem a je zde také zkoumáno, zda dialekty, podobně jako dříve latina, vymírají či nikoli. Získaná data jsou zanalyzována, vyhodnocena a porovnána s výsledky dřívějších studií, na jejichž základě lze stanovit vývoj dialektů v následujícím období.
|
|
|
Hranice nářečního lexika
Šipková, Milena
Po komplexním popisu gramatiky od Jaromíra Běliče a geografickém zachycení a popisu českých dialektů v šestisvazkovém Českém jazykovéma atlasu je třetím a patrně nejdůležitějším úkolem tradiční české dialektologie zpracování celonárodního nářečního slovníku. Na pozadí současné jazykové situace v České republice se autorka zamýšlí nad pojetím celonárodního nářečního slovníku, nad jeho specifiky a hranicemi (např. otázka profesionalismů, potencionality apod.).
|
|
|
How the Yellowhammer became a Kiwi: stories hatched at the field margins of bioacoustics and invasion ecology
Pipek, Pavel ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Slabbekoorn, Hans (oponent) ; Sol Rueda, Daniel (oponent)
Strnad obecný (Emberiza citrinella) byl v minulosti vysazen na Nový Zéland, což nám umožni- lo prozkoumat kulturní evoluci jeho dialektů v exotické populaci, která byla posledních 140 let zcela odříznuta od původní domoviny, Velké Británie. K interpretaci získaných dat jsme využili podrobné znalosti jak o historii strnadů na Zélandu, tak a o globálním i regionálním rozšíření strnadích dialektů, v Evropě a České republice. Strnadí zpěv je velmi jednoduchý, samci mají navíc velmi omezený repertoár. Již od 19. století je však známo, že ač zpěv není složitý, vykazuje značnou geografckou variabilitu. Sam- ci spolu sdílejí koncové slabiky, a vytvářejí tak mozaikovité rozšíření dialektů. Přestože se o tomto jevu ví již desítky let a byl intenzivně zkoumán, mnoho otázek zůstalo nezodpovězeno. Jednou z nich byla poloha makrogeografcké hranice mezi předpokládanou "západní" a "východní" skupinou dialektů. Když jsme propojili informace o rozšíření strnadích dialektů z předchozích studií s nahrávkami nalezenými v online úložištích a archivech, výsledná mapa odhalila, že tyto skupiny makrogeografcké rozšíření nemají (Kapitola 6). Projekt občanské vědy "Nářečí českých strnadů" zapojil veřejnost do mapování strna- dích nářečí na českém území. Výsledný soubor téměř 4000 nahrávek, který je jedinečný jak plochou,...
|
|
|
Dialektologický odkaz A.D. Grigorjeva v kontextu studií o sibiřských nářečích.
Kipchatov, Mikhail ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Diplomová práce je věnována tématu sibiřských nářečí, vycházejících z velkoruských nářečí. Klade si za cíl prezentovat a zhodnotit zcela unikátní a doposud neprobádané dílo ruského badatele A. D. Grigorjeva z oblasti jeho dialektologických výzkumů a zkoumání - Русские старожильческие говоры Сибири. Tato práce, jež se doposud nachází v rukopisné podobě v osobním fondu A. D. Grigorjeva v Archivu AV ČR, je objemným materiálem, jenž představuje více než 1600 stran textu, popisuje nářeční rysy více než 550 obcí ve 12 sibiřských guberniích. V teoretické části (Kapitola I.) jsou uvedeny dějiny výzkumu sibiřských nářečí jakožto sekundárních velkoruských nářečí, jejich hlavní specifika a dějiny osídlení Sibiře. Postavě A. D. Grigorjeva je věnována Kapitola II. (praktická část), v níž je představen popis života a díla badatele, a zároveň podrobný výklad a charakteristika sibiřských starousedlických nářečí z fonetického, morfologického, syntaktického a lexikálního hlediska na základě výše citované práce Русские старожильческие говоры Сибири s uvedením areálů výskytu příslušných jazykových jevů. V diplomové práci se používá převážně ruská odborná literatura, jež se týká studia velkoruských nářečí Sibiře. Hlavní metodou aplikovanou v diplomové práci je deskriptivní metoda.
|
|
|
Resultative and perfect in -(в)ши in non-standard varieties of Russian
Fedorova, Ekaterina ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
Anotace: Tématem této práce je perfektum a resultativum na -(v)ši v nestandardních variantách ruského jazyka. Práce se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola je věnována teorii. Druhá kapitola se zaměřuje na analýzu příkladů perfekta a resultativa na -(v)ši , které byly sebrané především z hovorového ruského jazyka, a také z dialektologické literatury a beletristiky. Třetí kapitola této bakalářské práce obsahuje výsledky dotazníku a komentáře k němu. Poslední kapitola je závěrem bakalářské práce. Klíčová slova: Rezultativum, perfektum, ruština, nářečí, hovorový jazyk
|
|
| |
|
|
Výslovnostní rysy češtiny - dialektová analýza
Michlíková, Vendula ; Peterek, Nino (vedoucí práce) ; Korvas, Matěj (oponent)
Implementovali jsme nástroj Výrče:SW pro neasistovaný sběr zvukových nahrávek s nastavitelnými nahrávacími scénáři, které umožňují také analýzu vytvořených dat a zobrazování výsledků. S pomocí vytvořeného nástroje jsme sesbírali Výrče:Korpus, převážně čtený korpus o 2376 nahrávkách od 34 mluvčích v celkové délce 7 hodin. Součástí korpusu jsou také vyplněné dotazníky mluvčích pro přesné určení dialektologické příslušnosti a spolehlivosti. Dostatek mluvčích pro nářeční analýzu pochází ze středočeské oblasti nářečí a ze slezské oblasti nářečí. Na těchto dvou nejpočetnějších skupinách v korpusu jsme natrénovali jednoduchý monofonémový rozpoznávač nářeční oblastí založený na skrytých Markovovských modelech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Strnad obecný - modelový druh pro výzkum dialektů u pěvců
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Procházka, Petr (oponent)
Přestože byly ptačí zpěv a ptačí dialekty v posledních šedesáti letech objektem poměrně intenzivního vědeckého výzkumu, je oblast ptačích dialektů stále hodna vědecké pozornosti. Pro vznik dialektů existuje celá řada hypotéz, které samotné nebo v kombinaci vysvětlují jejich původ. Dialekty lze třídit na základě struktury ptačího zpěvu, na niž jsou vázané, či na základě geografického měřítka (mikrodialekty a makrodialekty). Výzkum dialektů patří mezi studie, u kterých je třeba získat ohromné množství dat, což s sebou přináší velké finanční a časové nároky. Těmto komplikacím se však lze vyhnout, pokud je do výzkumu ptačích dialektů zapojena veřejnost. K tomu je ale třeba vybrat vhodný modelový druh. Právě takovým druhem je strnad obecný Emberiza citrinella, protože jde o dosud běžného pěvce, kterého lze snadno poznat, samci tohoto druhu zpívají během velmi velké části sezóny a jejich dialekty jsou snadno rozlišitelné. Navíc u strnada obecného někteří autoři rozlišují makrodialekty, které by měly mít v Evropě západní a východní rozdělení, což lze využít pro zvýšení atraktivity jeho výzkumu v očích veřejnosti. Dosud byly dialekty strnadů detailně prozkoumány v Dánsku a v některých oblastech Německa. V dalších evropských zemích jsou dosavadní studie jeho dialektů již mnohem méně detailní. Zmapování dialektů...
|
|
| |
|
|
Gramatický náčrt romského dialektu gemerské obce Krásnohorské Podhradie
Rubák, Petr ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Beníšek, Michael (oponent)
Gramatický náčrt romského dialektu gemerské obce Krásnohorské Podhradie Petr Rubák Abstrakt Primárním cílem diplomové práce je gramatický náčrt unikátního dialektu z obce Krásnohorské Podhradie na jihovýchodním Slovensku, který je přechodným dialektem mezi jihocentrální a severocentrální skupinou centrálních dialektů romštiny. Práce je rozdělena do tří částí, první se zabývá stručně fonologií a morfofonologií a zahrnuje inventáře fonémů, jejich popis a popis různých hláskových změn. Druhá, stěžejní část práce je věnována morfologii a zahrnuje popis derivace a flexe substantiv, adjektiv a sloves, věnuje se i dalším slovním druhům. Třetí, poslední, část se stručně věnuje základním a komplexním syntaktickým konstrukcím. Jazyková data vycházejí z elicitace za použití standardizovaných dialektologických dotazníků. Klíčová slova: romština, gramatika, dialekty, Gemer (SK
|
host ::
RSS.