|
|
Dekrety prezidenta republiky - ústavněprávní a mezinárodněprávní souvislosti
Velebil, Petr ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
- český jazyk V mé diplomové práci se zabývám dekrety prezidenta republiky v ústavněprávních a mezinárodněprávních souvislostech. Skládá se z 5 částí. V první časti jde o předpoklady vzniku dekretů. A to mezinárodně-právním uznáním československé exilové vlády, teorií právní a politické kontinuity Československa, nepřerušeným prezidentstvím dr.Beneše a neplatností Mnichovské dohody. Ve druhé části píšu o koncepci vydávání dekretů. V třetí části je nejdůležitější obsah ústavních dekretů. Čtvrtá část pojednává speciálně o formálně-právní; materiálně-právní a politické kontinuitě. V poslední části se zabývám dnešní platností dekretů a problematikou dekretů u vstup České republiky do evropské unie. Exilová vláda byla uznána Velkou Británií v roce 1940. To bylo velice důležité, protože mohly vzniknout dekrety. To zařídil ústavní dekret č.2/1940 ÚVČ, který dekretální normotvorbu založil. Dekrety vydával prezident republiky na návrh vlády. Státní rada působila na dekretální normotvorbu od roku 1942, jelikož obdržela poradní hlas. Tento dekret přerušil formálně-právní kontinuitu. Situaci změnila ještě Slovenská národní rada, protože převzala zákonodárnou a výkonnou moc na Slovensku. Od té doby byly dekrety s celostátním účinkem vydávány po souhlasu Slovenské národní rady. Dekret č.11/1944 ÚVČ vstřebal...
|
|
|
Konfiskace a přídělové řízení podle dekretů prezidenta republiky v rozhodovací praxi českých soudů
Tomáš, Radek ; Kuklík, Jan (oponent) ; Franková, Martina (oponent)
Výtah Tato práce se zabývá reflexí konfiskace a přídělového řízení podle dekretů prezidenta republiky v současné rozhodovací praxi českých soudů. Toto řízení nebylo v mnoha případech dosud dokončeno nebo z něj vyvstávají problémy v oblasti právních vztahů k nemovitostem a knihovního pořádku, jež přetrvávají až do dnešní doby. Analyzuje a kategorizuje relevantní právní předpisy a judikaturu podle materiálního kritéria. Výsledkem jsou přehledně sestavené okruhy nejvýznamnějších judikátů k jednotlivým identifikovaným problémům a posouzení ustálenosti rozhodovací praxe či předpokladu dalšího judikatorního vývoje v jednotlivých okruzích, a to především ve vztahu k zásadě právní jistoty, která - jak tato práce argumentuje - vystupuje v relevantní rozhodovací praxi soudů postupně do popředí.
|
|
|
Personální "očista" na ústředních úřadech Československé republiky po roce 1945
Šímová, Eva ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Diplomová práce se v širších souvislostech zabývá tématem personální "očisty" v oblasti veřejné správy v Československé republice po druhé světové válce. "Očista" veřejných zaměstnanců je uváděna v kontextu s celkovým vývojem československého státu v letech 1945 - 1948 a se všeobecnými požadavky na provedení poválečné "očisty". Pozornost je věnována postavení veřejných zaměstnanců, zejména v období Protektorátu Čechy a Morava a v době poválečné. Dále je práce zaměřena na činnost očistných komisí, které působily na základě dekretu prezidenta republiky. U vybraných ministerstev je proveden rozbor formou sondy a porovnání modelových případů provádění "očisty" v řadách veřejných zaměstnanců.
|
|
|
Konfiskace a přídělové řízení podle dekretů prezidenta republiky v rozhodovací praxi českých soudů
Tomáš, Radek ; Kuklík, Jan (oponent) ; Franková, Martina (oponent)
Výtah Tato práce se zabývá reflexí konfiskace a přídělového řízení podle dekretů prezidenta republiky v současné rozhodovací praxi českých soudů. Toto řízení nebylo v mnoha případech dosud dokončeno nebo z něj vyvstávají problémy v oblasti právních vztahů k nemovitostem a knihovního pořádku, jež přetrvávají až do dnešní doby. Analyzuje a kategorizuje relevantní právní předpisy a judikaturu podle materiálního kritéria. Výsledkem jsou přehledně sestavené okruhy nejvýznamnějších judikátů k jednotlivým identifikovaným problémům a posouzení ustálenosti rozhodovací praxe či předpokladu dalšího judikatorního vývoje v jednotlivých okruzích, a to především ve vztahu k zásadě právní jistoty, která - jak tato práce argumentuje - vystupuje v relevantní rozhodovací praxi soudů postupně do popředí.
|
|
|
Konfiskace a přídělové řízení podle dekretů prezidenta republiky v rozhodovací praxi českých soudů
Tomáš, Radek ; Drobník, Jaroslav (oponent) ; Franková, Martina (oponent)
Výtah Tato práce se zabývá reflexí konfiskace a přídělového řízení podle dekretů prezidenta republiky v současné rozhodovací praxi českých soudů. Toto řízení nebylo v mnoha případech dosud dokončeno nebo z něj vyvstávají problémy v oblasti právních vztahů k nemovitostem a knihovního pořádku, jež přetrvávají až do dnešní doby. Analyzuje a kategorizuje relevantní právní předpisy a judikaturu podle materiálního kritéria. Výsledkem jsou přehledně sestavené okruhy nejvýznamnějších judikátů k jednotlivým identifikovaným problémům a posouzení ustálenosti rozhodovací praxe či předpokladu dalšího judikatorního vývoje v jednotlivých okruzích.
|
|
|
Dekrety prezidenta republiky ve vztahu k odsunu sudetských Němců z Plzeňska a Klatovska
Naxera, Norbert ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
rigorózní práce Dekrety prezidenta republiky ve vztahu k odsunu sudetských Němců z Plzeňska a Klatovska Tato rigorózní práce je zaměřena na dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše v letech 1940-1945 ve vztahu k odsunu sudetských Němců, především Němců z Plzně, Klatov a okolí. Rigorózní práce krátce popisuje dějiny česko-německých vztahů od nejstarších dob do poloviny dvacátého století, dále vývoj československého státního občanství od vzniku Československa do roku 1953, zejména jeho změny v roce 1945. Práce dále popisuje vznik a činnost československé exilové vlády v Londýně za druhé světové války a vznik dekretů prezidenta republiky a plány československých politiků i domácího odboje na řešení německé otázky v Československu v průběhu války a po jejím skončení. Práce se zaměřuje na výklad ústavního dekretu č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské a několika dalších dekretů týkajících se sudetských Němců. Dále je popsán samotný průběh odsunu i dějiny německé menšiny, která zůstala v Československu po odsunu. Další část práce popisuje jak o těchto historických událostech psal dobový tisk, konkrétně Rudé právo a Mladá fronta. Velká část práce je věnována dějinám česko-německých vztahů na Plzeňsku a Klatovsku, zejména v okresech Plzeň-město,...
|
|
| |
|
|
Personální "očista" na ústředních úřadech Československé republiky po roce 1945
Šímová, Eva ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Diplomová práce se v širších souvislostech zabývá tématem personální "očisty" v oblasti veřejné správy v Československé republice po druhé světové válce. "Očista" veřejných zaměstnanců je uváděna v kontextu s celkovým vývojem československého státu v letech 1945 - 1948 a se všeobecnými požadavky na provedení poválečné "očisty". Pozornost je věnována postavení veřejných zaměstnanců, zejména v období Protektorátu Čechy a Morava a v době poválečné. Dále je práce zaměřena na činnost očistných komisí, které působily na základě dekretu prezidenta republiky. U vybraných ministerstev je proveden rozbor formou sondy a porovnání modelových případů provádění "očisty" v řadách veřejných zaměstnanců.
|
|
|
Dekrety prezidenta republiky - ústavněprávní a mezinárodněprávní souvislosti
Velebil, Petr ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
- český jazyk V mé diplomové práci se zabývám dekrety prezidenta republiky v ústavněprávních a mezinárodněprávních souvislostech. Skládá se z 5 částí. V první časti jde o předpoklady vzniku dekretů. A to mezinárodně-právním uznáním československé exilové vlády, teorií právní a politické kontinuity Československa, nepřerušeným prezidentstvím dr.Beneše a neplatností Mnichovské dohody. Ve druhé části píšu o koncepci vydávání dekretů. V třetí části je nejdůležitější obsah ústavních dekretů. Čtvrtá část pojednává speciálně o formálně-právní; materiálně-právní a politické kontinuitě. V poslední části se zabývám dnešní platností dekretů a problematikou dekretů u vstup České republiky do evropské unie. Exilová vláda byla uznána Velkou Británií v roce 1940. To bylo velice důležité, protože mohly vzniknout dekrety. To zařídil ústavní dekret č.2/1940 ÚVČ, který dekretální normotvorbu založil. Dekrety vydával prezident republiky na návrh vlády. Státní rada působila na dekretální normotvorbu od roku 1942, jelikož obdržela poradní hlas. Tento dekret přerušil formálně-právní kontinuitu. Situaci změnila ještě Slovenská národní rada, protože převzala zákonodárnou a výkonnou moc na Slovensku. Od té doby byly dekrety s celostátním účinkem vydávány po souhlasu Slovenské národní rady. Dekret č.11/1944 ÚVČ vstřebal...
|
|
| |
host ::
RSS.