|
|
Decision - making of judges of constitutional courts in the Czech and Slovaka Republic in the context of non - legal aspects
Habová, Patrícia ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Uhl, Pavel (oponent)
61 Rozhodovanie sudcov ústavných súdov v Českej a Slovenskej republike v kontexte mimoprávnych súvislostí ABSTRAKT Diplomová práca približuje na základe existujúcej literatúry, významných rozhodnutí ústavných súdov Slovenskej a Českej republiky a na základe empirických výskumov, aké sú relevantné mimoprávne vplyvy na rozhodovanie sudcov ústavných súdov v Českej a Slovenskej republike a aký je ich reálny význam v procese rozhodovania. Ďalej sa práca zaoberať tým, ako mimoprávne vplyvy na rozhodovanie sudcov ústavného súdu zohľadňujú jednotliví aktéri v procese výberu sudcov ústavného súdu. Ďalším dôležitým bodom práce bude zistiť, či v týchto krajinách je dbané na to, aby ústavné súdy mali reprezentatívne obsadený ústavný súd, ktorí by mohol viesť nielen k lepšiemu rozhodovaniu ale aj k zvýšeniu dôveryhodnosti v súdnictvo Kľúčové slová: ústavné súdnictvo, sudca ústavného súdu, rozmanitosť
|
|
|
Ústavní soudnictví ve Španělsku
Borská, Nela ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé: Tématem této diplomové práce je ústavní soudnictví ve Španělsku. Španělsko se dnem účinnosti Ústavy z roku 1978 připojilo ke státům, v jejichž ústavních systémech je zakotven model koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví. Španělskému ústavnímu soudnictví není v české odborné literatuře věnováno příliš prostoru, často se spíše odkazuje na jeho podobnost s ústavním soudnictvím německým. Přesto, že španělská úprava ústavního soudnictví opravdu v mnohém ze vzoru Spolkového ústavního soudu vychází (zejména se jedná o oblast kompetencí), nacházíme rovněž některá významná specifika, charakteristické znaky a instituty, které španělský Ústavní soud od tohoto vzoru odlišují, a jejichž rozbor může být v mnoha ohledech zajímavým a přínosným. Obsahem této práce není podrobná analýza všech aspektů španělského ústavního soudnictví, která z hlediska rozsahových možností této práce není zcela možná. Proto jsem se při své činnosti zaměřila pouze na některé oblasti španělského ústavního soudnictví, kterými jsou zejména otázka postavení a významu Ústavního soudu v ústavním systému Španělska a ve společnosti, právní úprava španělského ústavního soudnictví, způsob konstituování Ústavního soudu, postavení ústavních soudců, organizace Ústavního soudu a jeho kompetence. Dále se v rámci této práce více věnuji...
|
|
|
Srovnání ústavního soudnictví v první Československé republice a v současnosti
Jiráková, Gabriela ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Srovnání ústavního soudnictví v první Československé republice a v současnosti Cílem diplomové práce je komparativní analýza znaků ústavního soudnictví v první Československé republice a v současné České republice. Jednotlivé kapitoly jsou strukturovány tak, aby přehledně pojednaly o orgánu, který reprezentuje ochranu nejdůležitějších ústavních hodnot. Systematika celého textu je vysvětlena v kapitole "Metodika". Slouží pro lepší orientaci a pochopení zpracování diplomové práce. Celá práce je rozdělena do osmi kapitol. V úvodu jsou popsány základní představy o Ústavním soudu a vysloveny hypotézy autora, které předpokládají velké rozdíly mezi úpravami obou republik. V následujících kapitolách jsou porovnávány oba Ústavní soudy z hlediska jejich organizace (vnitřní uspořádání, rozpočet, sídlo), jmenování ústavních soudců (proces, předpoklady). Dále podává výčet jednotlivých kompetencí Ústavních soudů a popisuje konkrétní činnost ústavních soudců v rámci jednotlivých období. Součástí práce je také krátký historický exkurs, který pojednává o původu myšlenky ústavního soudnictví a také o zdrojích, ze kterých čeští a českoslovenští tvůrci čerpali inspiraci při sestavování příslušné právní úpravy. Na konci každé kapitoly je provedeno krátké shrnutí, které slouží k utvoření uceleného přehledu o...
|
|
|
Postavení Nejvyššího soudu v americkém politickém systému a význam jeho rozhodování pro politický proces ve Spojených státech amerických.
Zástěra, Martin ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Cílem této práce je podat analýzu postavení Nejvyššího soudu v politickém systému Spojených států amerických a dále pojednat o vlivu rozhodování této instituce pro politický proces v zemi. Otázkou, na kterou by tato práce měla nalézt odpověď, je to, zda je Nejvyšší soud ve Spojených státech amerických institucí více politického charakteru než je tomu u obdobných institucí ve Velké Británii a na evropském kontinentu a do jaké míry jeho rozhodování ovlivňuje politický proces v zemi. V souvislosti s tím jsou také zdůrazněny klíčové faktory, které determinovaly jeho postavení a předurčily odlišný vývoj oproti Evropě. V úvodní kapitole jsou načrtnuty základní charakteristiky anglosaské tradice ústavního soudnictví, která se nejvýznamnější měrou podílela na koncipování postavení Nejvyššího soudu ve Spojených státech amerických. Tato je porovnána s tradicí kontinentální Evropy, přičemž mým záměrem je především odlišit oba koncepty a upozornit na podstatné rozdíly mezi nimi. V této kapitole jsou zdůrazněny také faktory, které se rozhodující měrou podílely na odlišném vývoji ústavního soudnictví na americkém a evropském kontinentě. Následující kapitola je věnována postavení Nejvyššího soudu v americkém systému, který byl koncipován jako systém brzd a protivah, ve kterém se jednotlivé složky moci mezi sebou...
|
|
|
Ohrožuje ústavní pořádek ČR soudcovský aktivismus?
Bartonička, Jan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Resumé Nejen ústavními právníky, ale také politickými vědci je často zdůrazňováno, že oblast práva a politiky je v současnosti výrazně poznamenána neustále posilujícím postavením soudců. Ve své diplomové práci jsem se proto rozhodl popsat současné problémy, které s tímto jevem úzce souvisejí, nevyjímaje fenomén tzv. vlády soudců, soudcovského aktivismu a role ústavních soudů v moderních společnostech. V samém úvodu je třeba zmínit, že svoji práci jsem založil poznatcích obsažených v knize "Constitutional Courts and Democratic Values: A European Perspective", jejímž autorem je Victor Ferreres Comella. Lze říci, že právě tato publikace momentálně nabízí patrně nejpodrobnější analytický popis centralizovaného modelu ústavního soudnictví. Moje diplomová práce sestává z úvodu, čtyř kapitol a závěru, přičemž v první kapitole je relativně podrobně popsán vývoj ústavního soudnictví v Československu počínaje dvacátými lety a konče vznikem České republiky v devadesátých letech 20. století. Zvláštní důraz je přitom kladen na období první republiky. V druhé části práce pojednávám o současných hlavních modelech ústavního soudnictví. Ve stručnosti jsou popsány model francouzský, americký a německý; soustředím se zejména na zvláštnosti, jimiž se vyznačují. V třetí kapitole se zaměřuji na fenomény tzv. soudcovského státu,...
|
|
|
Identita a univerzalita právních kultur ve východní Evropě
Slavík, Matěj ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Identita a univerzalita právních kultur ve východní Evropě Abstrakt Předkládaná práce zkoumá, zdali se právní kultura států východní Evropy sbližuje s právní kulturou common law, či zdali dochází k prohloubení jejich vzájemných odlišností. Sledovaným kritériem, které je způsobilé nastínit vývoj zkoumaného trendu, je způsob a četnost užití komparativní metody interpretace práva ze strany ústavních soudů pěti východoevropských států: Ruska, Maďarska, Polska, Rumunska a České republiky. Práce nejprve přibližuje význam pojmu právní kultura, poukazuje na jeho kritiku, a nakonec jej představuje jako vhodný teoretický rámec pro detailnější studium ústavní komparace. Jejímu vymezení je věnována následující část práce, ve které je pomocí odkazů na relevantní literaturu vysvětlen také způsob, jakým soudcovskou interpretaci práva v regionu východní Evropy ovlivnila socialistická právní kultura. Ústavní komparace je zde představena jako relativně významná, v regionu východní Evropy však doposud spíše opomíjená metoda interpretace práva. Míra a způsob jejího užití ze strany vybraných ústavních soudů v porevolučním období se tak ukazuje jako vhodný ukazatel potencionálního prolínání zkoumaných právních kultur. Těžiště práce, které tvoří podklad pro její závěr, sestává z případové studie ústavní komparace v judikatuře...
|
|
|
Model ústavního soudnictví v ČR
Hoscheková, Patricia ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Shrnutí Název práce v českém jazyce: Model ústavního soudnictví v ČR Tato diplomová práce pojednává o modelu ústavního soudnictví v České republice. Jejím cílem je především popsat současnou českou fungující soudní kontrolu ústavnosti, poskytnout krátký vhled do její minulosti a jejího vývoje a okrajově přiblížit modely ústavního soudnictví některých jiných zemí. Vedle úvodu a závěru se práce skládá ze čtyř částí (neboli kapitol). V její první kapitole vymezuji pojmy "kontrola ústavnosti" a "ústavní soudnictví" a věnuji se vývoji ústavního soudnictví na našem území od Habsburské monarchie až po současný ÚS existující od roku 1993. V druhé kapitole pojednávám o jednotlivých modelech ústavního soudnictví obecně a v krátkosti přibližuji jejich úpravu v sousedních státech, tj. Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko, jelikož je té české relativně podobná. Pro uvedení alespoň jednoho odlišného modelu nabízím krátký exkurs do modelu amerického (nejstarší z modelů) - tzv. "judicial review". Hlavní část mé práce představuje současná podoba ústavního soudnictví v ČR: pozice, charakteristika, složení, orgány a kompetence ÚS. Čtvrtá kapitola zahrnuje podrobný popis obecných ustanovení týkajících se řízení před ÚS. V jedné z jejich podkapitol se pak věnuji odlišnostem a jednotlivým druhům řízení před ÚS, kde trochu větší...
|
|
|
Srovnání ústavního soudnictví v první Československé republice a v současnosti
Jiráková, Gabriela ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Srovnání ústavního soudnictví v první Československé republice a v současnosti Cílem diplomové práce je komparativní analýza znaků ústavního soudnictví v první Československé republice a v současné České republice. Jednotlivé kapitoly jsou strukturovány tak, aby přehledně pojednaly o orgánu, který reprezentuje ochranu nejdůležitějších ústavních hodnot. Systematika celého textu je vysvětlena v kapitole "Metodika". Slouží pro lepší orientaci a pochopení zpracování diplomové práce. Celá práce je rozdělena do osmi kapitol. V úvodu jsou popsány základní představy o Ústavním soudu a vysloveny hypotézy autora, které předpokládají velké rozdíly mezi úpravami obou republik. V následujících kapitolách jsou porovnávány oba Ústavní soudy z hlediska jejich organizace (vnitřní uspořádání, rozpočet, sídlo), jmenování ústavních soudců (proces, předpoklady). Dále podává výčet jednotlivých kompetencí Ústavních soudů a popisuje konkrétní činnost ústavních soudců v rámci jednotlivých období. Součástí práce je také krátký historický exkurs, který pojednává o původu myšlenky ústavního soudnictví a také o zdrojích, ze kterých čeští a českoslovenští tvůrci čerpali inspiraci při sestavování příslušné právní úpravy. Na konci každé kapitoly je provedeno krátké shrnutí, které slouží k utvoření uceleného přehledu o...
|
|
|
Ohrožuje ústavní pořádek ČR soudcovský aktivismus?
Bartonička, Jan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Resumé Nejen ústavními právníky, ale také politickými vědci je často zdůrazňováno, že oblast práva a politiky je v současnosti výrazně poznamenána neustále posilujícím postavením soudců. Ve své diplomové práci jsem se proto rozhodl popsat současné problémy, které s tímto jevem úzce souvisejí, nevyjímaje fenomén tzv. vlády soudců, soudcovského aktivismu a role ústavních soudů v moderních společnostech. V samém úvodu je třeba zmínit, že svoji práci jsem založil poznatcích obsažených v knize "Constitutional Courts and Democratic Values: A European Perspective", jejímž autorem je Victor Ferreres Comella. Lze říci, že právě tato publikace momentálně nabízí patrně nejpodrobnější analytický popis centralizovaného modelu ústavního soudnictví. Moje diplomová práce sestává z úvodu, čtyř kapitol a závěru, přičemž v první kapitole je relativně podrobně popsán vývoj ústavního soudnictví v Československu počínaje dvacátými lety a konče vznikem České republiky v devadesátých letech 20. století. Zvláštní důraz je přitom kladen na období první republiky. V druhé části práce pojednávám o současných hlavních modelech ústavního soudnictví. Ve stručnosti jsou popsány model francouzský, americký a německý; soustředím se zejména na zvláštnosti, jimiž se vyznačují. V třetí kapitole se zaměřuji na fenomény tzv. soudcovského státu,...
|
|
|
Ústavní soudnictví ve Španělsku
Borská, Nela ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé: Tématem této diplomové práce je ústavní soudnictví ve Španělsku. Španělsko se dnem účinnosti Ústavy z roku 1978 připojilo ke státům, v jejichž ústavních systémech je zakotven model koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví. Španělskému ústavnímu soudnictví není v české odborné literatuře věnováno příliš prostoru, často se spíše odkazuje na jeho podobnost s ústavním soudnictvím německým. Přesto, že španělská úprava ústavního soudnictví opravdu v mnohém ze vzoru Spolkového ústavního soudu vychází (zejména se jedná o oblast kompetencí), nacházíme rovněž některá významná specifika, charakteristické znaky a instituty, které španělský Ústavní soud od tohoto vzoru odlišují, a jejichž rozbor může být v mnoha ohledech zajímavým a přínosným. Obsahem této práce není podrobná analýza všech aspektů španělského ústavního soudnictví, která z hlediska rozsahových možností této práce není zcela možná. Proto jsem se při své činnosti zaměřila pouze na některé oblasti španělského ústavního soudnictví, kterými jsou zejména otázka postavení a významu Ústavního soudu v ústavním systému Španělska a ve společnosti, právní úprava španělského ústavního soudnictví, způsob konstituování Ústavního soudu, postavení ústavních soudců, organizace Ústavního soudu a jeho kompetence. Dále se v rámci této práce více věnuji...
|
host ::
RSS.