|
|
The Role of T-cell Receptor in Lymphoma
Kulinich, Viktoriia ; Havránek, Ondřej (vedoucí práce) ; Alberich Jorda, Meritxell (oponent)
T lymfomy jsou nádorová onemocnění, která mohou vznikat z T lymfocytů jakéhokoli typu a vývojového stadia. Lymfomy mohou mít velmi rozdílné projevy, od indolentních až po velmi agresivní. Přesná patofyziologie tohoto onemocnění není stále zcela objasněná. Odhalení molekulárních mechanismů, které podporují růst a vznik T lymfomů, je klíčové nejen pro pochopení nádorové biologie, ale i pro vývoj cílených léčebných postupů. T-buněčný receptor (TCR) je centrální molekula určující vývojovou cestu jednotlivých T lymfocytů, a právě proto jsme se zaměřili na výzkum funkce TCR u T-buněčných lymfomů. Předpokládali jsme, že TCR může poskytovat nádorovým buňkám proliferační signály i v nepřítomnosti antigenní stimulace. Za použití lidských buněčných linii exprimujících TCR jsme zkoumali následky knockoutu (KO) TCR a CD3. Ukázali jsme, že TCR KO je spojen se sníženou schopností lymfomových buněk růst (včetně souvisejících změn buněčného cyklu), nicméně ostatní proliferační funkce nebyly ovlivněny. TCR KO byl spojen také s výrazným snížením aktivity AKT signální dráhy. Srovnání globálního mRNA expresního profilu nemodifikovaných a TCR KO buněk pomocí RNA sekvenování odhalilo změny v několika signálních drahách důležitých pro přežití buněk. Mezi pozměněnými byly například WNT, NF-κB, Jak/STAT a další. Ztráta TCR...
|
|
|
Vliv expozice těžkých kovů na expresi mRNA isoforem metalothioneinu u adherentních buněčných linií
Jordanová, Lucie
Metalothionein je malý protein bohatý na cystein, který hraje důležitou roli v homeostáze kovů a ochraně před toxicitou těžkých kovů, poškozením DNA a oxidačním stresem. Bakalářská práce byla provedena za účelem zjištění vlivu expozice těžkých kovů na expresi mRNA isoforem metalothioneinu u adherentních buněčných linií. Byl zkoumán vliv expozice zinku ve formě ZnSO4 na expresi mRNA isoforem MT-1A, MT-1X a MT-2A u adherentních buněčných linií rakoviny prsu MCF-7, MDA-MB-231 a T-47D. Pomocí MTT testu viability je zjištěno, jak se mění viabilita buněk při různých koncentracích ZnSO4 a pomocí denaturačního agarózového gelu je ověřena integrita RNA. Pro studium hladin mRNA je využita polymerázová řetězová reakce v kombinaci s reverzní transkripcí qRT-PCR.
|
|
|
Porovnání in vitro metod pro studium cytotoxicity
Eliášová, Pavla ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Pavla Eliášová Školitel: RNDr. Jana Maixnerová, Ph.D. Název diplomové práce: Porovnání in vitro metod pro studium cytotoxicity Lidé jsou vystaveni stále většímu počtu toxických látek z životního prostředí. Chemikálie narušující endokrinní systém (EDC) jsou širokou třídou molekul, u kterých se předpokládá, že způsobují nepříznivé účinky na endokrinní systém tím, že interferují se syntézou, transportem, degradací nebo působením endogenních ligandů. Jedním z cílů této práce bylo stanovení in vitro toxicity 17 vybraných endokrinních disruptorů na buněčné linii lidského hepatocelulárního karcinomu HepG2. Viabilita buněk byla stanovena pomocí kolorimetrické metody CellTiter96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, jejíž principem je redukce MTS na barevný produkt formazan pomocí mitochondrií v životaschopných buňkách. Cytotoxický potenciál látek byl vyjádřen pomocí toxikologického paramatru IC50, který byl měřen ve třech časových intervalech (6, 12 a 24 hodin). U 14 látek: Atrazin, DHEP, Bisphenol A, Carbofuran, 3-hydroxycarbofuran, Cypermethrin, DDE, DES, MEHP, PCB 118, PCB 153, PFOA, PFOS, Propiconazol bylo stanoveno IC50 > 100 µM (resp. > 250 µM), což znamená, že tyto látky jsou netoxické...
|
|
|
Stanovení ledvinné toxicity antineoplastik in vitro.
Zádrapová, Marie ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Bc. Marie Zádrapová Školitel: RNDr. Jana Maixnerová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení ledvinné toxicity antineoplastik in vitro BRAF inhibitory patří mezi důležitá antineoplastika. Fungují na principu specifické inhibice určitých proteinkináz a ukázaly se jako velmi účinné při léčbě melanomu. Jejich nevýhodou je však relativně brzký nástup rezistence; je proto důležité hledat nové kombinace již zavedených léčiv nebo pracovat na vývoji nových struktur s podobnou inhibiční účinností na melanomové buňky. Velmi slibným léčivem ze skupiny BRAF inhibitorů se ukázal být encorafenib a jeho kombinace s binimetinibem, nicméně jeho terapeutickou limitací může být potenciální renální toxicita. Tato práce se zaměřovala na stanovení in vitro cytotoxicity encorafenibu na různé typy ledvinných buněk ve třech časových intervalech a na jejím porovnání se dvěma lékovými standardy amfotericinem B a paracetamolem. K tomuto účelu byly využity tři druhy morfologicky a funkčně odlišných buněk ledvin (PODO/TERT256, HK-2 a HEK293). Cytotoxický potenciál byl měřen kolorimetrickou metodou CellTiter 96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, která je založená na redukci činidla MTS a podle míry redukce se...
|
|
|
In vitro modely pro studium Syncytinem-1 indukované fúze buněk trofoblastu
Jech, Lukáš ; Trejbalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zíková, Martina (oponent)
Fúze buněk trofoblastu je nezbytnou součástí vývoje lidské placenty. Kromě iniciace implantace blas- tocysty do epitelu dělohy je vznik syncytia klíčový pro efektivní výměnu látek a plynů mezi matkou a plodem. Mnohojaderné soubuní nazývané syncytiotrofoblast totiž pokrývá povrch rozvětvených chori- ových klků, které jsou v přímém kontaktu s mateřskou krví. Porucha tvorby syncytia je spojena s ne- dovyživeností vyvíjejícího se plodu a závažnými komplikacemi v průběhu těhotenství. Vznik syncytio- trofoblastu je zprostředkován interakcí Syncytinu-1, povrchového glykoproteinu retrovirového původu, s jeho receptorem. Navzdory významu těchto procesů však stále nebyly popsány detaily buněčných fúzí ani diferenciace trofoblastu jako takové. Lidská placenta je totiž v rámci živočišné říše natolik unikátní, že nemůže být zastoupena zvířecími modely. Studium vývoje lidské placenty včetně Syncytinem-1 in- dukovaných fúzí trofoblastových buněk je tak omezeno na in vitro modely trofoblastu. Tyto modely zahrnují primární kultury trofoblastových buněk a linie trofoblastu, které jsou získávány imortalizací buněčných kultur nebo z nádorů trofoblastu. Kromě toho byly dediferenciací vytvořeny linie trofoblas- tových kmenových buněk. Nejnovější přístupy však umožňují přímé reprogramování dermálních fib- roblastů do...
|
|
|
Stanovení toxicity pomocí buněčného modelu.
Fojkesová, Karolína ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Karolína Fojkesová Školitel: RNDr. Jana Maixnerová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení toxicity pomocí buněčného modelu V této práci bylo cílem změřit a zhodnotit in vitro cytotoxicitu 22 nově syntetizovaných látek s potenciálním využitím pro své antimykotické, antibakteriální a antimykobakteriální působení na standardní buněčnou linii HepG2. Látky byly syntetizovány na Katedře organické a bioorganické chemie Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy, a jedná se o mafenidové deriváty MAF, MAF-4, MAF-8, MAF-9, MAF-10, MAF-11, MAF-12, MAF-13, MAF-14, MAF-16, A-5-F, A-3,5-F2, A-3-Br-5-Cl, A-3,5-Cl2, A-3,5-Br2, A-5-Br, A-THIOF, A-SA, A- 3,5-I2, A-5-Cl, A-3-I-5-Cl, A-5-I. Cytotoxicita byla změřena pomocí kolorimetrické metody CellTiter 96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, tato metoda je založena na redukci MTS na barevný rozpustný produkt formazan a látky byly srovnávány a hodnoceny dle parametru IC50. U 9 látek, konkrétně MAF, MAF-8, MAF-11, MAF-12, MAF-16, A-5-F, A- 3,5-F2, A-SA, A-5-Cl, bylo IC50 větší než 500 µM, tedy tyto látky můžeme označit za netoxické u HepG2 linie. Dalších 9 látek dosáhlo IC50 mezi hodnotami 168,1 a 470,3 µM, jednalo se o tyto látky: A-3-I-5-Cl, A-3-Br-5-Cl,...
|
|
|
Stanovení potenciálního cytotoxického působení experimentálních látek in vitro.
Osinková, Barbora ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Barbora Osinková Školitel: RNDr. Jana Maixnerová Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení potenciálního cytotoxického působení experimentálních látek in vitro Předmětem této diplomové práce bylo vyhodnocení cytotoxického potenciálu nově syntetizovaných látek in vitro na buněčném modelu HepG2, což je buněčná linie získaná z lidského jaterního karcinomu. Testované látky byly syntetizovány v rámci Univerzity Karlovy na Katedře organické a bioorganické chemie Farmaceutické fakulty v Hradci Králové (GUAM, GUAM-NH2, THIOSEMIK, GUAM-2, GUAM-6, GUAM- 11, GUAM-12, GUAM-18, GUAM-19, GUAM-2-1, GUAM-6-3). Tyto látky jsou zkoumány pro předpokládané antimikrobiální působení vůči G+ bakteriím a houbám nebo pro schopnost inhibovat cholinesterázy. Pro in vitro stanovení cytotoxicity bylo využito komerční kolorimetrické metody CellTiter 96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, jejíž principem je měření metabolické aktivity buněk na základě redukce tetrazoliové soli MTS na barevný formazan. Pro stanovení počtu životaschopných buněk a vyhodnocení cytotoxického potenciálu zkoumaných látek na HepG2 buněčnou linii bylo využito střední inhibiční koncentrace IC50. Získané hodnoty byly následně porovnávány s...
|
|
|
Studium procesu zánětu na buňkách plicního epitelu
Majerová, Barbora ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Lidský dýchací systém je ve stálém kontaktu s cizorodými činiteli z okolního prostředí. Protože v respiračním traktu dochází k ukládání různých částic, musí existovat jak efektivní způsob jejich mechanického odstraňování, tak imunitní ochranné mechanismy. Vzájemná rovnováha mezi přirozenou a adaptivní imunitou plic umožňuje likvidaci infekčních činitelů bez iniciace zánětlivé reakce. Nadměrná aktivace imunitního systému plic však může vést k produkci nejrůznějších zánětlivých mediátorů a cytokinů, např. interleukinů IL-1, IL-6 a IL-18. Jednou z možností pro zjištění imunogenicity určité látky je stimulace plicních epiteliálních buněk požadovaným činitelem s následným měřením koncentrace produkovaných cytokinů. Pro zjištění imunogenicity savčích imunoglobulinů typu G a slepičích imunoglobulinů typu Y byla provedena jejich čtyřiadvacetihodinová expozice plicním buňkám nádorové linie A549. Koncentrace produkovaných cytokinů IL-1 a IL-6 byla změřena metodou Luminex, která naznačila imunogenicitu jak kozích imunoglobulinů typu G, tak určitých slepičích imunoglobulinů typu Y.
|
|
|
Interakce bakteriálních lektinů s epitelem lidských plic
Vyhnalová, Kateřina ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Nosková, Libuše (oponent)
Recesivní autozomální onemocnění cystická fibróza (CF) je způsobena mutací v genu CFTR ("cystic fibrosis transmembrane conductance regulator"), který kóduje stejnojmenný chloridový kanál. Tato mutace vede k nesprávnému transportu iontů, což má za následek tvorbu nadměrně viskózního hlenu na povrchu dýchacích cest, a následně ke zvýšené náchylnosti k bakteriálním onemocněním. Právě infekce dýchacího systému jsou nejčastější příčinou úmrtí pacientů s CF. Jedním z nejnebezpečnějších patogenů pro tyto pacienty je Pseudomonas aeruginosa (PA), bakterie, která ke své patogenitě využívá řadu faktorů virulence, jako jsou pili nebo adheziny. Lektin PA-IIL, ze skupiny adhezinů PA, se vyznačuje vysokou afinitou k L-fukose, takže přispívá k adherenci PA na málo sialylovaný epitel pacientů s CF. V této práci byly zkoumány interakce mezi PA-IIL a plicním epitelem. Byly využity buněčné linie CuFi-1 (pacient s CF) a NuLi-1 (zdravý jedinec), které byly zkoumány ex vivo. Část těchto linií byla vystavena působení neuraminidasy. Lektin PA-IIL byl izolován z buněčné linie E. coli pET25_PAIIL a následně fluorescenčně značen DyLight 488. Aktivita zmíněného lektinu byla ověřena pomocí aglutinace červených krvinek. Postup značení nezměnil vazebnou afinitu lektin-sacharid. Interakce mezi lektinem a buněčnými liniemi byly...
|
|
|
Stanovení ledvinné toxicity antineoplastik in vitro.
Zádrapová, Marie ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Bc. Marie Zádrapová Školitel: RNDr. Jana Maixnerová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení ledvinné toxicity antineoplastik in vitro BRAF inhibitory patří mezi důležitá antineoplastika. Fungují na principu specifické inhibice určitých proteinkináz a ukázaly se jako velmi účinné při léčbě melanomu. Jejich nevýhodou je však relativně brzký nástup rezistence; je proto důležité hledat nové kombinace již zavedených léčiv nebo pracovat na vývoji nových struktur s podobnou inhibiční účinností na melanomové buňky. Velmi slibným léčivem ze skupiny BRAF inhibitorů se ukázal být encorafenib a jeho kombinace s binimetinibem, nicméně jeho terapeutickou limitací může být potenciální renální toxicita. Tato práce se zaměřovala na stanovení in vitro cytotoxicity encorafenibu na různé typy ledvinných buněk ve třech časových intervalech a na jejím porovnání se dvěma lékovými standardy amfotericinem B a paracetamolem. K tomuto účelu byly využity tři druhy morfologicky a funkčně odlišných buněk ledvin (PODO/TERT256, HK-2 a HEK293). Cytotoxický potenciál byl měřen kolorimetrickou metodou CellTiter 96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, která je založená na redukci činidla MTS a podle míry redukce se...
|
host ::
RSS.