Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
In vitro modely pro studium Syncytinem-1 indukované fúze buněk trofoblastu
Jech, Lukáš ; Trejbalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zíková, Martina (oponent)
Fúze buněk trofoblastu je nezbytnou součástí vývoje lidské placenty. Kromě iniciace implantace blas- tocysty do epitelu dělohy je vznik syncytia klíčový pro efektivní výměnu látek a plynů mezi matkou a plodem. Mnohojaderné soubuní nazývané syncytiotrofoblast totiž pokrývá povrch rozvětvených chori- ových klků, které jsou v přímém kontaktu s mateřskou krví. Porucha tvorby syncytia je spojena s ne- dovyživeností vyvíjejícího se plodu a závažnými komplikacemi v průběhu těhotenství. Vznik syncytio- trofoblastu je zprostředkován interakcí Syncytinu-1, povrchového glykoproteinu retrovirového původu, s jeho receptorem. Navzdory významu těchto procesů však stále nebyly popsány detaily buněčných fúzí ani diferenciace trofoblastu jako takové. Lidská placenta je totiž v rámci živočišné říše natolik unikátní, že nemůže být zastoupena zvířecími modely. Studium vývoje lidské placenty včetně Syncytinem-1 in- dukovaných fúzí trofoblastových buněk je tak omezeno na in vitro modely trofoblastu. Tyto modely zahrnují primární kultury trofoblastových buněk a linie trofoblastu, které jsou získávány imortalizací buněčných kultur nebo z nádorů trofoblastu. Kromě toho byly dediferenciací vytvořeny linie trofoblas- tových kmenových buněk. Nejnovější přístupy však umožňují přímé reprogramování dermálních fib- roblastů do...
Polyomavirové minichromozomy: interakce se složkami vrozené imunity
Satratzemis, Christos ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Trejbalová, Kateřina (oponent)
Genom polyomavirů má podobu kruhové dsDNA (double-stranded DNA), která je ve virionech a během celého replikačního cyklu v komplexu s buněčnými histony. Komplex polyomavirové DNA s histony je tak vzhledem ke strukturní podobnosti s chromatinem eukaryot označován jako minichromozom. Stav chromatinu minichromozomu ovlivňuje transkripci a replikaci virové DNA, což by mohlo být využito vrozenou imunitní odpovědí buňky na virovou infekci. Složkou vrozené imunity, jež působí na virový chromatin, je nekanonický histon H3.3, jeho chaperon DAXX-ATRX (death domain associated protein 6-alpha-thalassemia, mental retardation X-linked syndrome) a proteinové komplexy zvané PML (promyelocytic leukemia protein). Pro indukci vrozené imunitní reakce je však nutná detekce molekul signalizujících infekci či buněčný stres. Během infekce myším polyomavirem (MPyV) je reakce spouštěna DNA senzorem cGAS (cyclic GMP-AMP synthase). V této diplomové práci byla sledována distribuce histonu H3.3, chaperonového komplexu DAXX- ATRX a proteinu PML v průběhu infekce MPyV. Histon byl posléze ve virovém chromatinu detekován hmotnostní spektrometrií. Data naznačují, že chaperonový komplex a protein PML by se mohly podílet na regulaci vkládání H3.3 do chromatinu MPyV. Pro další studium senzoru cGAS byl konstruován plazmid kódující...
Regulace alternativniho sestřihu
Dušková, Eva ; Staněk, David (vedoucí práce) ; Trejbalová, Kateřina (oponent)
Alternativní sestřih pre-mRNA je důležitým buněčným mechanismem, který umožňuje produkci velkého množství proteinových isoforem z omezeného množství genů. Na regulaci sestřihu alternativních exonů se podílí cis-elementy na pre-mRNA a trans-vazebné faktory (SR a hnRNP proteiny). Vzhledem k tomu, že sestřih probíhá během transkripce, začíná se uvažovat o možné roli struktury chromatinu v regulaci alternativního sestřihu. V této diplomové práci jsme studovali vliv histonové acetylace na alternativní sestřih. Na bázi alternativního exonu EDB, který se nachází ve fibronektinovém genu, jsme vytvořili sestřihový reportér. Ukázali jsme, že inhibice histonových deacetyláz ovlivňuje alternativní sestřih EDB exonu z reportéru stejně jako sestřih endogenního exonu. Dále jsme ukázali, že struktura promotoru má vliv na sestřih alternativního EDB exonu z sestřihového reportéru. Zároveň jsme zjistili, že struktura promotoru ovlivňuje míru acetylace histonu H4 na reportérech. Vkládání EDB exonu do mRNA bylo nepřímo úměrné histonové acetylaci reportéru. Tyto výsledky by mohly vysvětlit proč odlišné promotory mají různé sestřihové poměry alternativních exonů.
Lidský endogenní retrovirus ERVWE1: transkripční aktivace a změny methylace DNA v promotorové oblasti
Dobšová, Martina ; Trejbalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Endogenní retrovirus ERVWE1 je již miliony let součástí lidského genomu. V průběhu evoluce si protein kódovaný env genem tohoto retroviru, Syncytin-1, získal nezastupitelnou funkci ve vývoji lidského organismu. V placentě je esenciální pro fúzi cytotrofoblastů v syncytiotrofoblasty. Exprese ERVWE1 je ovlivněna stupněm methylace DNA promotorové oblasti, přítomností transkripčního faktoru GCM1 a účinným sestřihem na úrovni mRNA. Receptor potřebný pro fúzi buněk indukovanou Syncytinem-1, je přítomen téměř ve všech typech tkání - jinde než v placentě je ale Syncytinem-1 indukovaná fúze buněk nežádoucí. Tato práce se zabývá regulací exprese a produkcí ERVWE1 v neplacentálních tkáních. Bylo zjištěno, že mírná nadprodukce GCM1 není dostačující pro navození exprese Syncytinu-1. Ani přidání demethylačního činidla 5-azacytitidinu a aktivátoru exprese Sycytinu-1 forskolinu nevedlo k jeho produkci. Tato práce potvrzuje předchozí zjištění exprese syncytinu-1 v seminomech. V těchto tkáních byla také detekována zvýšená hladina demethylačního enzymu TET1 na úrovni mRNA oproti kontrolám. Přítomnost enzymu TET1 by mohla mít vliv na stupeň methylace DNA promotorové oblasti ERVWE1. Při vytváření expresního vektoru obsahujícího kódující sekvenci TET1 byla navíc objevena nová sestřihová varianta tohoto enzymu. Závěry...
Effects of heme metabolism on HIV-1 latency reversal
Kompas, Maroš ; Mělková, Zora (vedoucí práce) ; Trejbalová, Kateřina (oponent)
Progresi infekce virem lidské imunodeficience u HIV-pozitivních pacientů je dnes možné úspěšně kontrolovat pomocí kombinované antiretrovirové terapie. Avšak, pro perzistenci latentního rezervoáru, není možné HIV infekci zcela vyléčit. Imunitní systém ani současné terapeutické postupy nedokážou rozpoznat latentně infikované buňky, a proto se strategie zaměřující na reaktivaci a následnou eliminaci těchto buněk pokládají za potenciálně terapeuticky využitelné. Tato práce zkoumala vliv dříve popsaného latenci revertujíciho agens hem arginátu (HA), jiného redox modulátoru, a jejich součinnost s aktivátorem protein kinázy C forbol myristátem acetátem (PMA) při reaktivaci latence HIV-1 v kontextu metabolizmu hemu. V modelové T-lymfocytární linii obsahující integrovaný HIV-1 "mini-virus" (LTR-Tat-IRES- EFGP-LTR, Jurkat klon A2) a v A2 buňkách stabilně transfekovaných plasmidy kodújícimi cDNA pro faktory participujíci na metabolismu hemu či pro luciferázu, byla studována míra reaktivace HIV-1 pomocí intenzity fluorescence EGFP. Zatímco samotný redox modulátor nestimuloval expresi z HIV-1 LTR a HA reaktivoval "mini-virus" jen mírně, obě látky jevily synergické efekty s PMA ve všech studovaných liniích. V jednotlivých liních transfekovaných plasmidy kódujícími cDNA pro studované faktory byla bazální a...
Determinanty fúzogenicity Syncytinu-1, buněčného glykoproteinu retrovirového původu
Trávníček, Martin ; Trejbalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zábranská, Helena (oponent)
Syncytin-1 je původem retrovirový obalový glykoprotein, který je specificky exprimován v lidské placentě, kde tento protein získal novou fyziologickou funkci. Po interakci se svými receptory, transmembránovými proteiny ASCT1 a ASCT2, Syncytin-1 zprostředkovává fúze buněk za vzniku mnohojaderného syncytiotrofoblastu, který zajišťuje látkovou výměnu mezi matkou a plodem. Tato práce zavádí novou metodu kvantifikace buněčných fúzí, s jejíž pomocí je možné v proteinové struktuře Syncytinu-1 blíže charakterizovat determinanty jeho fúzogenní aktivity. Metoda využívá oddělenou expresi Syncytinu-1 a ASCT2 s fragmenty luciferázy v heterologním buněčném systému a umožňuje specifickou kvantifikaci buněčných fúzí na základě aktivity luciferázového reportéru. Práce přináší nové poznatky o roli intracytoplazmatické části Syncytinu-1 v procesu iniciace buněčných fúzí. Tato část proteinu obsahuje tandemový motiv, který je citlivý na změny v aminokyselinové sekvenci. Substituční mutace v tomto motivu vedou k absolutní ztrátě fúzogenicity. Dále bylo potvrzeno, že protein Suppressyn působí jako silný inhibitor buněčných fúzí navozených Syncytinem-1. Suppressyn však neváže receptory Syncytinu-1 a mechanismus jeho působení zůstává nadále nejasný. V poslední části práce bylo potvrzeno, že C oblast extracelulární domény 2 v...
TET1 overexpression, DNA hypomethylation and aberrant expression of human endogenous retrovirus ERVWE1 in germ cell tumors
Benešová, Martina ; Trejbalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Testikulární nádory zárodečných buněk se dělí na seminomy a neseminomy (embryonální karcinom, nádor žloutkového váčku, choriokarcinom a teratom). Tyto nádory se mezi sebou liší ve stupni diferenciace, kdy seminom představuje jejich nejméně diferencovaný typ. Našim cílem bylo charakterizovat specifické epigenetické vlastnosti nádorů mužských zárodečných buněk, které zde umožňují transkripci lidského endogenního retroviru ERVWE1. Náš výzkum odhalil zvýšenou hladinu mRNA TET1-3 dioxygenáz, zejména pak TET1 v seminomech. Pro seminomy byla také charakteristická nízká celková hladina 5mC a 5hmC. TET1 knock-down v buněčné linii odvozené od seminomu vedl ke snížení množství 5hmC, zatímco hladina 5mC se nezměnila. Tyto výsledky poukazují na význam málo prozkoumané dynamiky cytosinových modifikací. Nízká celková hladina 5mC v seminomech se odráží i v nízké hladině metylace DNA promotorové oblasti ERVWE1. Nízká hladina metylace DNA v promotorové oblasti je jedním z faktorů, které umožňují pozorovanou intenzivní transkripcí ERVWE1 a účinný sestřih vzniklé RNA. Transkripce dalších zkoumaných lidských endogenních retrovirů neodpovídá produkci pozorované u ERVWE1. Z našich výsledků vyplývá, že vysoká hladina dioxygenázy TET1 je charakteristickou vlastností nediferencovaných typů nádorů zárodečných buněk. Navíc,...
Gradual Molecular Changes in Primary Porcine Cells Expressing Mutated Huntingtin
Šmatlíková, Petra ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Trejbalová, Kateřina (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
/ SÚHRN PRÁCE Huntingtonova choroba (HCH) je fatálne dedičné ochorenie spôsobené CAG tripletovými expanziami v géne huntingtínu, čo vedie k expresii mutovanej formy tohto proteínu (mtHtt). Hlavnými príznakmi HCH sú neurodegenerácia, osteoporóza, testikulárna degenerácia, strata svalového tkaniva a poruchy srdcového svalu, strata hmotnosti, metabolické zmeny a poruchy spánku. Vzhľadom k tomu, že proteín huntingtín (Htt) má úlohu vo viacerých biologických procesoch, mnoho molekulárnych mechanizmov ako oxidačný stres, mitochondriálna dysfunkcia, poškodenie DNA a iné, je ovplyvnených mtHtt. Avšak, patogénne mechanizmy mtHtt v HCH ešte nie sú veľmi dobre pochopené. Transgénny model miniprasaťa pre HCH (TgHD) ponúka možnosť izolácie neobmedzeného počtu primárnych buniek, a na rozdiel od primárnych buniek získaných od pacientov s HCH v neskorších štádiách ochorenia, TgHD miniprasací model umožňuje sledovať molekulárne zmeny vyskytujúce sa postupne s vekom a progresiou ochorenia. Takže TgHD model miniprasaťa a primárne bunky izolované z neho hrajú dôležitú úlohu pri skúmaní a pochopení základnej mechanickej príčiny HCH. Zamerali sme sa na molekulárne a bunkové zmeny v primárnych bunkách izolovaných z TgHD miniprasiat a ich wild type (WT) kontrol v rozličných vekových skupinách (24, 36 a 48 mesiacov). V...
Transmembránové proteiny ASCT1 a ASCT2 a jejich interakce s retrovirovými obalovými glykoproteiny
Trávníček, Martin ; Trejbalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mělková, Zora (oponent)
Transmembránové proteiny ASCT1 a ASCT2 patří mezi rozšířené buněčné transportéry neutrálních aminokyselin. Nezávisle na své transportní roli v metabolicky aktivních buňkách, slouží také jako receptory mnoha retrovirů. Všechny retroviry, které interagují s receptorem ASCT2, popř. ASCT1, sdílí příbuzný obalový glykoprotein. Mezi tyto glykoproteiny patří mimo jiné Syncytin-1, kódovaný lidským endogenním retrovirem typu W, který je produkován v placentárním cytotrofoblastu primátů včetně člověka. Interakce receptor-vazebné domény Syncytinu-1 se specifickou extracelulární oblastí ASCT2 způsobuje fúze sousedních buněk a vznik mnohojaderného syncytiotrofoblastu. Význam syncytiotrofoblastu spočívá v efektivnějším příjmu živin plodem z krve matky a zároveň v modulaci imunitní odpovědi matky vůči plodu. Tyto vlastnosti jsou nezbytné pro správný vývoj nového jedince, poruchy se vznikem syncytiotrofoblastu často vedou ke komplikacím během těhotenství. Charakterizace proteinových domén, zodpovědných za interakci mezi Syncytinem-1 a jeho receptory, je tak důležitým krokem při odhalování genetických příčin těchto patologií. Zároveň nám tyto poznatky pomáhají objasnit mechanismus buněčného vstupu i u dalších retrovirů a vysvětlují nám molekulární podstatu senzitivity nebo rezistence hostitele k těmto retrovirům. ASCT1,...
Changes of the intracellular redox state during virus infections
Kompas, Maroš ; Mělková, Zora (vedoucí práce) ; Trejbalová, Kateřina (oponent)
Vírusy predstavujú infekčné agens, v súvislosti s ktorými dochádza k narušeniu redoxnej homeostázy hostiteľských buniek. Tento efekt je daný buď výsledkom odpovede hostiteľskej bunky na infekciu, alebo prostredníctvom génových produktov vírusu. Pri narušení redoxnej homeostázy dochádza k aktivácií bunkovej adaptívnej odpovede na oxidatívny stres pomocou Nrf2, výsledkom čoho je posilnená exprimácia antioxidačných enzýmov, ktorých úlohou je navrátiť redoxné prostredie bunky na fyziologické hodnoty. Za suboptimálnych redoxných podmienok, alebo za predpokladu, že v bunke bola detegovaná prítomnosť cudzorodej nukleovej kyseliny, rovnako dochádza k aktivácií redoxne senzitívneho transkripčného faktora Nf-κB. To vedie k aktivácií expresie mediátorov imunitných odpovedí, ktoré majú pri dlhodobých zápaloch nepriaznivé účinky na okolité tkanivá. Túto skutočnosť využívajú vírusy, ktoré si v procese evolúcie vyvinuli prostriedky, vďaka ktorým dokážu zneužiť či zablokovať tieto dráhy, výsledkom čoho dochádza k propagácií infekcie. Kľúčové slová: redoxný stav bunky, ROS, RNS, oxidatívny stres, antioxidační enzýmy, regulácia génovej expresie, vírusové infekcie

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Trejbalová, Karolína
1 Trejbalová, Katarína
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.