|
|
Péče o duši jako základ sebevýchovy
Stříbrská, Lenka ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Diplomová práce podává základní vyložení tématu péče o duši doplněné o úvahy spadající do filosofie výchovy. V úvodu textu jsou autorkou vytyčeny tři výchozí otázky: Co je péče o duši a co do sebe tato starost zahrnuje? Jaké jsou možnosti návratu k této koncepci v současné době a je tento návrat ještě možný? Jakou roli hraje dnes v rámci "starání se" škola a jaká je úloha učitele? Samotná práce je rozdělena do tří oddílů, jež jsou věnovány srovnání vnímání duše v období antiky, novověku, Patočkovu pojetí dějin a životních pohybů a tázání, dialogu a objevování vlastního počátku jako náležitostí, bez nichž se vzestupný duševní pohyb nemůže uskutečnit. Péče o duši souvisí též s fenoménem svobody jako svobody k něčemu, co nás zakládá. Postupně se vyjevuje nezbytnost aktualizace pečování o duši v současné době, v níž hraje velice důležitou roli škola jako hlavní participant v procesu výchovy.
|
|
|
Péče o duši a problém výchovy
Novák, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
Péče o duši a problém výchovy Na základě Patočkova pochopení evropských dějin jako "péče o duši" se snaží tato práce přispět k současné diskusi o výchově. Ukazuje, že výchova může být pochopena v pojmech vycházejících z "koncepce uzavřené duše" nebo optikou "koncepce otevřené duše". Tato myšlenková schémata mají přitom, ačkoli se to nezdá, obrovský vliv na celkové pojetí výchovy i vychovávání. Práce začíná zamyšlením nad cíli vychovávání a pochopením výchovy jako "edukačního procesu". Ukazuje se, že ona procesualita výchovy je základním kamenem dnešního pochopení výchovy. Prostřednictvím poukazu na Platónovo pojetí duše se dostává k samotnému tématu "otevřené duše" a "uzavřené duše". Rozborem současných kurikulárních dokumentů ukazuje, jakým způsobem jednotlivé koncepce prostupují současné uvažování o výchově. Zamyšlení nad situovaností člověka přechází k ideálu celostní výchovy. Práci završuje pojetí výchovy jako životního či existenčního pohybu, které se má stát vrcholem výchovy pojaté na základě "koncepce otevřené duše". Tato práce se snaží nahlédnout problematiku výchovy jinak, než je většinou chápána v současných diskusích. Vzhledem k tomu, že k řešenému tématu vedla cesta zejména skrze texty fenomenologicky orientovaných autorů, pokouší se také ukázat životaschopnost fenomenologického...
|
|
|
Kritický úvod do vztahu filosofie a výchovy jako fenoménu v postmoderní době
Petrescu, Armand ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Název práce je Kritický úvod do vztahu filosofie a výchovy jako fenoménu v postmoderní době. Můžeme ji vnímat, jako tři oddělené celky. Předěl mezi nimi není toliko tematický jako spíše historický. V části první se živě zabýváme Platónem. V části druhé odkrýváme Patočkovy úvahy nad filosofií a výchovou. A v poslední, třetí části se noříme do tematicky podobně laděné práce Hogenové. V průběhu této naší cesty postupně, ale velice jemně, odkrýváme společnou účast těchto tří filosofů na jediné filosofické tradici. Naším úkolem je tuto tradici postupně odkrýt, pochopit, ale především prožít a na konci se rozhodnout, zda se k ní přidáme, či ji jako nepotřebnou odvrhneme. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Umění a péče o duši u Jana Patočky
Josl, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
Tato práce přistupuje k Patočkově filosofii umění z perspektivy "péče o duši". Myšlenka "péče o duši", se rozvíjí především v rámci Patočkovy filosofie dějin. První část práce se proto pokouší určit podrobnější obsah myšlenky "péče o duši" na pozadí toho, jak tato myšlenka krystalizovala v Patočkově filosofii dějin od 30. let až po její zralou podobu v textech a přednáškách z let 70. Jako určující se pro motiv duše ukazují autorovy úvahy o svobodě a její provázaností s mravním momentem existence, stejně jako s jejím vztahem k pravdě zjevování. Tyto tři momenty vytváří u Patočky hlavní momenty zkušenosti duše, kterou lze nalézt i v umění. Patočkovy interpretace uměleckého jazyka ukazují, že chápal umění nejen jako místo zkušenosti svobody, ale i jako specifický druh reflexe lidského postavení ve světě a lidského vztahu ke zjevování. Přesto umění svým výrazivem obrazů a citů zůstává podle Patočky na půli cesty mezi filosofií a mýtem. Proto lze nakonec umění u Patočky připsat charakter péče o duši jen v limitovaném smyslu, totiž že je to přítomnost pohybu transcendence, který je v umění všech dob pro Patočku oslovující, a nikoli výsledky, které jsou, jakkoli hluboké, nakonec vždy postřehy a spojeními o věcech ve světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Péče o duši jako filosofický problém
Pochop, Jan ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá péčí o duši. Cílem práce bylo vyjádřit, co myslíme péčí o duši, a připomenout její důležitost a úlohu v lidském životě, především pak v mládí. Pojem duše a způsoby jejího rozvíjení velmi úzce souvisejí s řeckým pojmem paideia, který je podrobně rozpracován v Platónově díle a který předznamenává vznik pedagogiky jakožto vědy. Proto se bakalářská práce zaměřuje i na výchovu a vzdělávání a snaží se znovu upozornit na jejich smysl a podstatu. Práce vychází z Platónových dialogů a Patočkových textů, zejména z jeho obsáhlých spisů a přednášek na téma péče o duši. Práce byla vypracována metodou analýzy vybraných Platónových a Patočkových textů za využití české i zahraniční sekundární literatury. Práce je členěna na 5 kapitol, z nichž první dvě přibližují čtenáři prostředí antických myslitelů a uvádějí ho do problematiky péče o duši, čímž vytvářejí teoretický úvod. Třetí kapitola se soustřeďuje na Platónovo dílo. Zejména se věnuje naukovému kurikulu představenému v Ústavě s poukazem na podobenství s ním související. Čtvrtá kapitola se věnuje dílu Jana Patočky, který bývá považován za nejvýznamnějšího českého myslitele zabývajícího se touto problematikou. Poslední kapitola je věnována možnostem sebepoznání. V závěru je zdůrazněn význam péče o duši a nutnost v této činnosti...
|
|
|
Umění a péče o duši u Jana Patočky
Josl, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
Tato práce přistupuje k Patočkově filosofii umění z perspektivy "péče o duši". Myšlenka "péče o duši", se rozvíjí především v rámci Patočkovy filosofie dějin. První část práce se proto pokouší určit podrobnější obsah myšlenky "péče o duši" na pozadí toho, jak tato myšlenka krystalizovala v Patočkově filosofii dějin od 30. let až po její zralou podobu v textech a přednáškách z let 70. Jako určující se pro motiv duše ukazují autorovy úvahy o svobodě a její provázaností s mravním momentem existence, stejně jako s jejím vztahem k pravdě zjevování. Tyto tři momenty vytváří u Patočky hlavní momenty zkušenosti duše, kterou lze nalézt i v umění. Patočkovy interpretace uměleckého jazyka ukazují, že chápal umění nejen jako místo zkušenosti svobody, ale i jako specifický druh reflexe lidského postavení ve světě a lidského vztahu ke zjevování. Přesto umění svým výrazivem obrazů a citů zůstává podle Patočky na půli cesty mezi filosofií a mýtem. Proto lze nakonec umění u Patočky připsat charakter péče o duši jen v limitovaném smyslu, totiž že je to přítomnost pohybu transcendence, který je v umění všech dob pro Patočku oslovující, a nikoli výsledky, které jsou, jakkoli hluboké, nakonec vždy postřehy a spojeními o věcech ve světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Platónský motiv" v Patočkově filosofii
Jíra, Petr ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
1 Abstrakt Hlavním cílem disertační práce je výklad "platónského motivu" v Patočkově filosofii jako jednotně strukturovaného myšlenkového pohybu, přítomného v Patočkově myšlení od třicátých do sedmdesátých let. Motivací k takto pojaté interpretaci je obecná otázka vztahu moderního myšlení k evropské filosofické tradici. Práce se snaží ukázat, že Patočkovo myšlení umožňuje odcizení evropského člověka k vlastním duchovním a kulturním kořenům jednak spatřit, jednak překonat. Práce má pět kapitol. První čtyři kapitoly interpretují sókratovské a platónské motivy v Patočkově filosofii chronologicky od třicátých do sedmdesátých let (Patočkova filosofie třicátých let; filosofie Věčnosti a dějinnosti; negativní platonismus; filosofie péče o duši a Evropy). Pátá kapitola obsahuje výklad hlavní otázky práce, tj. otázky jednoty "platónského motivu" v Patočkově díle. Tuto otázku řeší práce ve třech interpretačních krocích. V prvním jsou Patočkovy sókratovsko-platónské motivy zjednodušeny výkladem tří vůdčích myšlenek, které chápeme jako myšlenky shrnující "platónský motiv" v Patočkově díle: myšlenky chórismu, transcendence a péče o duši. V druhém interpretačním kroku je jako společné jádro těchto myšlenek zaveden protiklad "danost-svoboda", který chápeme jako polaritu dvou základních možností lidského bytí, jejíž napětí...
|
|
| |
|
|
Péče o duši jako základ sebevýchovy
Stříbrská, Lenka ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Diplomová práce podává základní vyložení tématu péče o duši doplněné o úvahy spadající do filosofie výchovy. V úvodu textu jsou autorkou vytyčeny tři výchozí otázky: Co je péče o duši a co do sebe tato starost zahrnuje? Jaké jsou možnosti návratu k této koncepci v současné době a je tento návrat ještě možný? Jakou roli hraje dnes v rámci "starání se" škola a jaká je úloha učitele? Samotná práce je rozdělena do tří oddílů, jež jsou věnovány srovnání vnímání duše v období antiky, novověku, Patočkovu pojetí dějin a životních pohybů a tázání, dialogu a objevování vlastního počátku jako náležitostí, bez nichž se vzestupný duševní pohyb nemůže uskutečnit. Péče o duši souvisí též s fenoménem svobody jako svobody k něčemu, co nás zakládá. Postupně se vyjevuje nezbytnost aktualizace pečování o duši v současné době, v níž hraje velice důležitou roli škola jako hlavní participant v procesu výchovy.
|
|
|
Kritický úvod do vztahu filosofie a výchovy jako fenoménu v postmoderní době
Petrescu, Armand ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Název práce je Kritický úvod do vztahu filosofie a výchovy jako fenoménu v postmoderní době. Můžeme ji vnímat, jako tři oddělené celky. Předěl mezi nimi není toliko tematický jako spíše historický. V části první se živě zabýváme Platónem. V části druhé odkrýváme Patočkovy úvahy nad filosofií a výchovou. A v poslední, třetí části se noříme do tematicky podobně laděné práce Hogenové. V průběhu této naší cesty postupně, ale velice jemně, odkrýváme společnou účast těchto tří filosofů na jediné filosofické tradici. Naším úkolem je tuto tradici postupně odkrýt, pochopit, ale především prožít a na konci se rozhodnout, zda se k ní přidáme, či ji jako nepotřebnou odvrhneme. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.