|
| |
|
|
Eliminace výskytu vajec s poškozenou skořápkou u nosných hybridů na konci snášky
Horník, Radek
Zhoršující se kvalita skořápky v závislosti na věku nosnic způsobuje producentům konzumních vajec značné ekonomické ztráty. Cílem pokusu bylo zjistit, zda zkrmování vitamínu D3 ve formě 25-hydroxivitaminu D3 zlepší kvalitu skořápky po 46. týdnu věku hejna. Do sledování byly zahrnuty dvě haly s hejny nosnic Lohmann Brown-Classic, které byly ustájeny v obohacené klecové technologii. Obě haly byly krmeny stejnou krmnou směsí od jednoho dodavatele. Od 38. týdne věku byla v pravidelných dvoutýdenních intervalech odebírána vejce v počtu 60 ks z každé haly za každé sledování. U těchto vajec byla stanovena hmotnost vajec a pevnost, hmotnost a tloušťka skořápky. Od 46. týdne se na jedné hale začal v krmné směsi zkrmovat kromě vitamínu D3 jeho hydroxianalog 25-hydroxivitamin D3. Sledování uvedených parametrů probíhalo až do 67. týdne věku. Bylo zjištěno, že na hale, kde byl zkrmován 25-hydroxivitamin D3 byla lehčí vejce (P < 0,001), což bylo způsobeno tím, že na této hale byla průkazně lehčí vejce ještě před pokusným zásahem (P < 0,05). S hmotností vajec úzce souvisí hmotnost skořápky, která byla také průkazně nižší na pokusné hale (P < 0,05). V pevnosti a tloušťce skořápky nebyl mezi halami průkazný rozdíl. Na hmotnost vajec a skořápky i na tloušťku skořápky měl průkazný vliv věk hejna (P < 0,001). Nebyl zjištěn pozitivní vliv 25 hydroxivitaminu D3 na kvalitu skořápky.
|
|
|
Analýza obsahu významných nutrientů v tropickém ovoci a v jejich škůdcích
Remencová, Julie
Diplomová práce pojednává o analýze vybraných nutričně významných prvků ve vybraných druzích tropického ovoce a jejich škůdcích. Cílem práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi obsahem minerálních látek v tropickém ovoci a škůdcích a objasnit, zda zjištěné korelace lze využít k cílené ochraně proti škůdcům. Vrtule velkohlavá (Ceratitis capitata) a vrtule (Bactrocera zonata) patří k nejnebezpečnějším a ekonomicky nejvýznamnějším druhům čeledi Vrtulovitých, které způsobují značné ekonomické ztráty v hodnotě stovek miliónů amerických dolarů ročně. Teoretická část popisuje jednotlivé analyzované druhy tropického ovoce z hlediska obecné charakteristiky, produkce a spotřeby, chemického složení a využití. Literární přehled dále pojednává o vybraných nutrientech – vápníku, hořčíku, železu, zinku, manganu a mědi z pohledu významu ve výživě člověka. Praktická část se zabývá analýzou výše uvedených prvků pomocí plamenové absorpční spektrometrie ve vzorcích tropického ovoce – manga (Mangifera indica), mandarinek (Citrus unshiu), kaki (Diospyros kaki) a granátových jablek (Punica granatum) a vzorcích dvou druhů vrtulí B. zonata a C. capitata. Z provedených korelací obsahů prvků v ovoci a v mouchách vyplývá, že k identifikaci původu škůdce je možné použít stanovení vápníku, neboť byla zjištěna významná korelace pouze mezi obsahy vápníku v mandarince a C. capitata živené mandarinkou.
|
|
|
Stanovení vybraných prvků v obilných moukách a jejich bezlepkových alternativách
Venclová, Veronika ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Nováková, Eliška (oponent)
Tato práce se věnuje stanovení vápníku, hořčíku, fosforu, draslíku, sodíku, železa, zinku, mědi, manganu a molybdenu v obilných lepkových moukách a jejich bezlepkových alternativách. Vzorky mouky byly rozkládány pomocí mikrovlnného zařízení a prvky v roztocích byly následně stanovovány pomocí hmotnostního spektrometru s indukčně vázaným plazmatem. Před samotným stanovením prvků byla provedena optimalizace rozkladu vybraných druhů mouk. Cílem práce bylo stanovení uvedených prvků ve vzorcích mouk a vytvořit základní přehled prvkového složení různých druhů mouk. Tento přehled a porovnání jednotlivých druhů mouk má pomoci lidem s celiakií při výběru bezlepkových alternativ za pšeničnou mouku. Klíčová slova Hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem, mikrovlnný rozklad, vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík, železo, zinek, měď, mangan, molybden, pšeničná mouka, bezlepkové mouky, celiakie
|
|
|
Toky vybraných prvků v nadzemním opadu temperátního lesa střední Evropy
Bašta, Jan ; Oulehle, Filip (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
4 Abstrakt Nadzemní opad je nejvýznamnějším vnitrosystémovým tokem v ekosystému temperátního lesa. Pro většinu živinově důležitých makroprvků (N, P, Ca, Mg, K) je zároveň největším vstupním tokem na povrch půdy. V podmínkách střední Evropy, ale chybí rozsáhlejší studie o velikosti tohoto toku ve vztahu k zásobám prvků. Síť malých lesních povodí GEOMON slouží k výzkumu dlouhodobých trendů cyklů živin v temperátním lese střední Evropy a vlivu člověka na ně. V rámci této sítě byly na konci roku 2019 na 14 povodích na celkem 19 lokalitách nainstalovány odběráky na nadzemní opad. Ten byl ve dvouměsíčním kroku odebírán, vážen a roztříděn na jednotlivé frakce. Tyto frakce byly analyzovány pro zjištění koncentrace sledovaných prvků. Z těchto hodnot byly následně vypočítány toky sledovaných prvků v nadzemním opadu. Zjištěné hodnoty byly porovnány s charakteristikami jednotlivých lokalit a zásobami prvků v povodích. Sledované prvky je možné seřadit sestupně dle velikosti toku daného prvku nadzemním opadem oproti ostatním vstupům daného prvku na povrch půdy následovně: C, P, N, Ca, Mg a K. Průměrné množství nadzemního opadu v síti GEOMON je 4,6 t.ha-1.rok-1, což odpovídá 2,3 t C.ha-1.rok-1. Tyto hodnoty jsou vyšší, než jsou průměrné hodnoty pro temperátní lesy. Průměrné toky dalších prvků jsou 60 kg N.ha-1.rok-1, 25...
|
|
|
Stanovení vápníku, hořčíku a fosforu v kostech vybraných živočichů
Škardová, Alice ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována stanovení vybraných prvků (vápníku, hořčíku a fosforu) v kostech různých druhů živočichů a jejich vzájemného porovnání. Analyzované vzorky kostí byly vybrány za účelem porovnání výživových hodnot v souvislosti se stanovovanými prvky. Získané vzorky kostí byly nejprve mechanicky rozmělněny a naváženy do rozkladných patron. Pomocí vysokotlakého mikrovlnného rozkladu za přítomnosti kyseliny dusičné a chlorovodíkové byly vzorky převedeny do roztoku a následně vhodným způsobem naředěny. Analýza kapalných vzorků byla provedena pomocí hmotnostního spektrometru s indukčně vázaným plazmatem. Výsledný obsah všech třech prvků byl vypočten na základně kalibračních závislostí a se započtením navážky vzorku a příslušného faktoru ředění. Všechny získané výsledky byly nad limitem detekce přístroje za daných podmínek. Tento limit byl pro vápník 0,38 mg/l, pro hořčík 0,037 mg/l a pro fosfor 0,078 mg/l. Základním přínosem této práce je ucelený přehled o obsahu prvků v kostech různých druhů živočichů.
|
|
|
Specifika minerální výživy rostlin na hadcových půdách
Škopová, Lucie ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Hadec je metamorfovaná ultrabazická hornina, na které se utváří substrát se specifickými kombinacemi vlastností zodpovědných za tvorbu typických nehostinných podmínek pro život rostlin. Charakteristické chemické složení hadcových půd spočívá v nízkém poměru Ca:Mg iontů, nízkém obsahu biogenních prvků (P, K, N) a naopak ve vysoké koncentraci těžkých kovů (Co, Cr, Ni). Život tamních rostlin stěžují ale i abiotické faktory v podobě skalnatého povrchu, mělké půdní vrstvy a nedostatku vody. Cílem této bakalářské práce bylo shrnout komplex charakteristického hadcového fenoménu, který v mnoha ohledech vytváří stres pro růst rostlin. Díky zmíněné specifitě se hadce vyznačují specifickou flórou a vegetací v čele s řadou endemitů. Práce je zaměřena na specifickou minerální výživu rostlin a shrnuje poznatky o mechanismech adaptace rostlin žijících na hadcovém substrátu. Zaměřila jsem se především na problematiku typického nízkého poměru Ca:Mg iontů v hadcové půdě a popsala funkce těchto prvků v rostlinách a stresové působení nadbytku Mg. Napříč celou touto prací se zároveň zabývám doposud identifikovanými mechanismy přijmu a transportu k hadcům relevantních živin v rostlinách. V závěru se zabývám schopnostmi rostlin přežívat v hadcových půdách i přes velkou koncentraci těžkých kovů, popisuji působení nadbytku...
|
|
|
Laktózová intolerance a zařazování mléčných výrobků do jídelníčku
KÁCHOVÁ, Nikola
Bakalářská práce s názvem "Laktózová intolerance a zařazování mléčných výrobků do jídelníčku" je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se zabývá problematikou laktózové intolerance, vápníkem, pojednává o významu mléka a mléčných výrobků ve stravě a také se věnuje dietnímu řešení. Praktická část je zaměřena na všeobecnou informovanost osob s diagnostikovanou laktózovou intolerancí, zařazování mléka a mléčných výrobků do jídelníčku a jejich vyhodnocení. Cílem bylo zmapovat zařazování mléka a mléčných výrobků do jídelníčku u pacientů s laktózovou intolerancí a zhodnotit, zda je jídelníček pacientů s laktózovou intolerancí adekvátní z hlediska příjmu energie, makroživin a vápníku. Výzkum byl realizován kvantitativní metodou pomocí dotazníku. Respondenty, osoby s diagnostikovanou laktózovou intolerancí, jsem získala pomocí lékařů a nutričních terapeutů, ale i mnou osobně v průběhu praxí. Dále jsem vyhodnocovala týdenní zápisy jídelníčků pomocí programu Nutriservis Professional. Ze získaných dat jsem zjistila, že pacienti s laktózovou intolerancí zařazují do stravy mléko a mléčné výrobky ojediněle. Jejich bezlaktózové varianty jsou do jídelníčku zařazovány častěji, avšak z průzkumu bylo zjištěno, že více preferují rostlinné alternativy mléka a mléčných výrobků. U vybraných respondentů nebylo dosahováno doporučeného příjmu vápníku, pokud vápník nesuplementují. Příjem vápníku ze stravy dosahuje v průměru 394 mg/den. U více než poloviny respondentů není dosaženo požadovaného příjmu energie, makronutrientů ani vápníku. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací pro pacienty s laktózovou intolerancí, případně pro studenty zajímající se o tuto problematiku, odborníky i pro širokou veřejnost. Poukazuje na nedostatky v jídelníčcích pacientů s laktózovou intolerancí.
|
|
| |
|
|
Stanovení vápníku v potravinových doplňcích
Hubčuková, Karmelita ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na stanovení vápníku ve vybraných potravinových doplňcích s využitím plamenové atomové absorpční spektrometrie. Nejdříve byla prováděna optimalizace podmínek s využitím plamene acetylen-vzduch a následně s využitím plamene acetylen-oxid dusný. Optimalizovanými parametry byla výška paprsku nad hranou hořáku, horizontální poloha hořáku, šířka absorpčního prostředí, průtoková rychlost acetylenu a oxidu dusného. Byla sestrojena kalibrační závislost stanovení vápenatých iontů a odpovídající meze detekce a stanovitelnosti. Následně byly vybrané vzorky potravinových doplňků několika způsoby převedeny do roztoku. Vyzkoušeno bylo rozpouštění v deionizované vodě, rozpouštění v koncentrované kyselině dusičné a rozklad pomocí mikrovlnného tlakového zařízení. Experimentálně bylo stanoveno množství vápníku v potravinových doplňcích, které bylo porovnáváno s údaji uvedenými od výrobce. Správnost měření byla ověřena analýzou referenčního materiálu.
|
host ::
RSS.