Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Syndrom vyhoření u zdravotně sociálních pracovníků
Matoušová, Kateřina ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Hudcová, Eliška (oponent)
Tématem této bakalářské práce je: ,,Syndrom vyhoření u zdravotně sociálních pracovníků". Práce vznikla na základě mého zájmu o problematiku syndromu vyhoření a také o profesi zdravotně sociálního pracovníka, které bych se po absolvování tohoto oboru ráda věnovala. Práce se zabývá představením problému vyhoření mezi zdravotně sociálními pracovníky a apelováním na důležitost prevence jeho vzniku. Je rozdělena do dvou částí. V teoretické části je vysvětlen pojem syndrom vyhoření, popsány jeho příznaky, stádia, diagnostika a prevence. Také je zde popsán syndrom pomáhajících a souvislost mezi vyhořením a stresem. Dále je v této části objasněna profese zdravotně sociálního pracovníka, jeho vzdělání, kompetence, etika, typologie jeho klientů, multidisciplinarita a nakonec jsou zde uvedena rizika vzniku syndromu vyhoření u zdravotně sociálních pracovníků. V praktické části je využita kvantitativní metoda sběru dat, pomocí dotazníkového šetření. Výzkumu se zúčastnilo 123 respondentů a data byla analyzována dle standardizované metody MBI - Maslach Burnout Inventory.
Prevence syndromu vyhoření ve vybrané společnosti
Kašpaříková, Michaela ; Tylšar, Petr (oponent) ; Konečný, Štěpán (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na prevenci syndromu vyhoření s ohledem na snížení fluktuace zaměstnanců ve vybrané organizaci. V teoretické části jsou zahrnuty jednotlivé pojmy, vysvětlující tuto tématiku. Analytická část bude zahrnovat analýzu současného stavu vybrané organizace a pomocí výzkumu budou zjištěny případné nedostatky. Na základě zjištěných nedostatků budou vybrané společnosti doporučeny návrhy ke zmírnění fluktuace zaměstnanců a zamezení syndromu vyhoření.
Riziko syndromu vyhoření u učitelek v mateřských školách
KUBOVCOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření u učitelek v mateřských školách. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké riziko syndromu vyhoření v sobě nese povolání učitelky v mateřské školce. Práce se skládá ze dvou hlavních částí - teoretické a praktické. V teoretické části je popsaná základní charakteristika syndromu vyhoření, jeho historie, projevy, příčiny a také léčba a prevence. Teoretická část práce také obsahuje vymezení profesí, které jsou nejvíce ohroženy rizikem vzniku syndromu vyhoření. Praktická část práce se zabývá kvalitativním výzkumem. Prezentuji zde použitou metodologii, průběh a výsledky provedeného kvalitativního šetření. Sběr dat je realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s učitelkami mateřských škol. Pro analýzu a vyhodnocení dat je využita metoda zakotvené teorie. V závěru práce jsou shrnuty výsledky kvalitativního výzkumu. Na základě výsledků formulovaná teorie by pak měla vést čtenáře, zejména z řad pedagogických a dalších pracovníků, kteří jsou ohroženi zvýšeným rizikem syndromu vyhoření i jejich blízké ke zvýšení povědomí o této aktuální problematice. Měla by podnítit jednotlivce k větší pozornosti a k prevenci tohoto syndromu, nejen u sebe, ale i u ostatních.
Supervize jako prevence syndromu vyhoření u odborného personálu Vězeňské služby ČR
Martinová, Alima ; Mertl, Jiří (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Odborný personál Vězeňské služby ČR zajišťuje podle svého konkrétního profesního zaměření komplexní péči o odsouzené ve výkonu trestu. Cílem je jejich úspěšné absolvování programů zacházení a dosažení rehabilitačního procesu vězňů, aby se mohli po výkonu trestu vrátit k běžnému životu bez páchání trestné činnosti. Pomáhající pracovníci jsou s odsouzenými v úzkém kontaktu, což je pro ně profesně i psychicky náročné. Supervize představuje cenný nástroj v podpoře kvality jimi poskytovaných služeb, a především také péče o jejich duševní zdraví. Kvalitativní výzkum této diplomové práce shrnuje data o účinnosti supervize jako prevenci syndromu vyhoření u odborného personálu Vězeňské služby ČR. Rozebírá, co pomáhající pracovníci vnímají v práci s vězni za nejvíce emočně náročné. Věnuje se rozdílům mezi interní a externí supervizí, kterou mohou odborní pracovníci čerpat. Diskutuje pozitiva a negativa pravidelného absolvování supervize. Mapuje vliv pandemie onemocnění covid-19 na práci odborných pracovníků. A zároveň shrnuje, jak by se dal systém supervize pro odborný i další personál Vězeňské služby ČR zkvalitnit. Klíčová slova: odborný personál Vězeňské služby, syndrom vyhoření, supervize, stres, prevence syndromu vyhoření
Syndrom vyhoření u pracovníků zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
Svobodová, Sandra ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá často diskutovaným tématem u pomáhajících profesí, syndromem vyhoření. Konkrétně je tento jev zkoumán na pracovnících zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. V teoretické části jsou vymezena pojetí syndromu vyhoření, jeho projevy a preventivní opatření. Praktická část mapuje s využitím dotazníku situaci, ve které se v souvislosti se syndromem vyhoření nacházejí pracovníci zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Současně je formou rozhovorů vymezen prostor vedoucím pracovníkům některých těchto zařízení, aby objasnili, jaké preventivní postupy volí proti syndromu vyhoření svých zaměstnanců.
Prevence syndromu vyhoření ředitelek mateřských škol
Sovová, Iva ; Trojanová, Irena (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření u ředitelek mateřských škol a možnostmi jeho prevence. V první části přináší teoretické poznatky o syndromu vyhoření, specifikuje jeho projevy a fáze. Popisuje rizikové i ochranné faktory syndromu vyhoření a uvádí dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé postupy v prevenci uvedeného syndromu. Dále charakterizuje pracovní zátěž ředitelky mateřské školy v roli lídra, manažera a vykonavatele vyučovací povinnosti. Praktická část práce se zabývá zjištěním míry vyhoření u ředitelek mateřských škol, zkoumá, jak ho ovlivňují základní pracovní povinnosti, a sleduje, jaké činnosti využívají ředitelky MŠ k prevenci syndromu vyhoření na pracovišti a v osobním životě.
Syndrom vyhoření u pracovníků zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
Svobodová, Sandra ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá často diskutovaným tématem u pomáhajících profesí, syndromem vyhoření. Konkrétně je tento jev zkoumán na pracovnících zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. V teoretické části jsou vymezena pojetí syndromu vyhoření, jeho projevy a preventivní opatření. Praktická část mapuje s využitím dotazníku situaci, ve které se v souvislosti se syndromem vyhoření nacházejí pracovníci zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Současně je formou rozhovorů vymezen prostor vedoucím pracovníkům některých těchto zařízení, aby objasnili, jaké preventivní postupy volí proti syndromu vyhoření svých zaměstnanců.
Prevence syndromu vyhoření ředitelek mateřských škol
Sovová, Iva ; Trojanová, Irena (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření u ředitelek mateřských škol a možnostmi jeho prevence. V první části přináší teoretické poznatky o syndromu vyhoření, specifikuje jeho projevy a fáze. Popisuje rizikové i ochranné faktory syndromu vyhoření a uvádí dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé postupy v prevenci uvedeného syndromu. Dále charakterizuje pracovní zátěž ředitelky mateřské školy v roli lídra, manažera a vykonavatele vyučovací povinnosti. Praktická část práce se zabývá zjištěním míry vyhoření u ředitelek mateřských škol, zkoumá, jak ho ovlivňují základní pracovní povinnosti, a sleduje, jaké činnosti využívají ředitelky MŠ k prevenci syndromu vyhoření na pracovišti a v osobním životě.
Duševní hygiena a možnosti využití jejích forem u pracovníků linek důvěry
Fabíková, Lenka ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá psychohygienou a možnostmi využití jejích forem u pracovníků linek důvěry. V teoretické části se práce zaměřuje na charakteristiku a specifika telefonické krizové intervence. Současně jsou v ní představeny metody psychohygieny vhodné pro pracovníky linek důvěry. Empirická část se zaměřila na mapování forem duševní hygieny, které poskytují svým pracovníkům linky důvěry v České republice. Zároveň byly zmapovány osobní formy psychohygieny pracovníků telefonické krizové pomoci. V empirické části byla také zjišťována míra vyhoření pracovníků linek důvěry, a to formou dotazníku CBI - Copenhagen Burnout Inventory. Zároveň bylo prokázáno, že větší míra dodržování vybraných zásad duševní hygieny má u pracovníků linek důvěry vztah s menším výskytem syndromu vyhoření. Hypotézy týkající se vztahu mezi sociodemografickými údaji (pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, délka praxe, typ pracovního úvazku na pracovišti a mimo ně) a mírou vyhoření nebyly potvrzeny. Cílem práce bylo vytvoření nabídky možných způsobů, jak zacházet u pracovníků linek důvěry se stresem a jak u nich optimálně využít metod duševní hygieny, které by v praxi preventivně působily proti syndromu vyhoření.
Prevence syndromu vyhoření u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích.
ŠMIDMAJEROVÁ, Edita
Tato diplomová práce se zabývá prevencí syndromu vyhoření u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích. V současné době je syndromem vyhoření zasažen velký počet terénních sociálních pracovníků z důvodu náročnosti terénní sociální práce a častého řešení těžkých životních situací s klienty. Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že je velmi aktuální. Chtěla jsem zároveň zjistit, zda terénní sociální pracovníci z Českých Budějovic trpí tímto jevem, případně, zda znají jeho prevenci. Práce se skládá z praktické a teoretické části. Teoretická část zahrnuje šest hlavních kapitol. První kapitola charakterizuje pojem syndrom vyhoření, kam spadá akutní a chronický syndrom. Druhá kapitola zahrnuje příznaky syndromu vyhoření, tam zařazuji fyzické, emocionální, mentální vyčerpání a stres. Ve třetí kapitole se zabývám fázemi syndromu vyhoření, jež podrobněji popisuji. Čtvrtá kapitola je zaměřena na rizikové skupiny lidí, které nejčastěji syndrom vyhoření postihuje. Charakterizuji zde pojem osobnost a dále popisuji příznaky vyhoření v rámci osobnosti. V páté kapitole uvádím prevenci syndromu vyhoření. Popisuji zde základní metody a techniky prevence, kam patří sociální síť, preventivní opatření ze strany zaměstnance, ze strany zaměstnavatele a v neposlední řadě zde uvádím supervizi. V poslední šesté kapitole se zabývám terénní sociální prací v kontextu se zákonem o sociálních službách, základními principy, metodami a postupy terénní sociální práce. Zaměřuji se na rozdíl mezi terénní sociální prací a poskytovanými sociálními službami. V praktické části uvádím dva cíle. Zjistit, zda se vyskytuje u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích syndrom vyhoření a dále pak jaké metody a techniky prevence používají terénní sociální pracovníci v Českých Budějovicích proti syndromu vyhoření. Na základě stanovených cílů jsem si zvolila dvě výzkumné otázky, které vycházejí z cílů. Tyto výzkumné otázky se zabývají výskytem syndromu vyhoření u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích. Dále pak nejčastějšími využívanými metodami a technikami prevence u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích proti příznakům syndromu vyhoření. K realizaci praktické části jsem použila kvalitativní metodologii výzkumu. Data byla získaná pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výběrový soubor tvořilo 7 terénních sociálních pracovníků z Českých Budějovic. Využila jsem techniku záměrného výběru výzkumného vzorku. Z výsledků šetření vyplynulo, že 4 terénní sociální pracovníci ze 7 se osobně setkali s příznaky syndromu vyhoření. Nejčastější metody a techniky prevence syndromu vyhoření, které terénní sociální pracovníci využívají jsou, věnování se svým koníčkům, sociální podpora ze strany rodiny, přátel, kolegů, vedoucích organizace či supervizora. Dále pak snaha oddělit pracovní život od soukromého života a stanovit si pevné hranice práce, dostatečný odpočinek a samozřejmě supervize. Má diplomová práce by mohla být přínosem pro širokou veřejnost. Může být přínosem pro sociální pracovníky, kteří se setkali s příznaky vyhoření a chtějí se o syndromu vyhoření dozvědět více informací. Taktéž i pro sociální pracovníky, kteří se nesetkali s vyhořením a chtějí znát možné metody a techniky prevence syndromu vyhoření.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.