|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Vala, Jiří ; Stříteský, Pavel (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Jedním ze základních prvků strategie projektu je využití skrytého potenciálu tohoto zářezu a propojení krajiny s vzniklou viniční usedlosti. Umístění výrobní části celku je vytvořeno klasickou metodou využívanou při kopaných sklepech, kdy výrobní část zároveň zajišťuje stabilizaci svahu a stává se jeho součástí. Koncept vychází z historického principu hospodářské usedlosti a soustředění jednotlivých funkcí okolo centrálního dvora.
|
|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Koževnikovová, Natálie ; Sochor, Jan (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Majer neboli panský dvůr, se používal pro označení rozlehlé usedlosti mimo intravilán obce. Většinou šlo o samostatnou hospodářskou jednotku, nezávislou na okolí. Návrh navazuje na tuto tradici a zároveň se odkazuje na kontinuitu místa a rodinné vinařské tradice. Jeho hlavním tématem je vytvoření dvou dvorů přímo navazujících na budovu bývalé cihelny. První z nich slouží pro rodinu a hospodářské účely, druhý pro návštěvníky.
|
|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Mrlíková, Markéta ; Kristek, Jan (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší území bývalé cihelny v Jaroslavicích. Novou náplní území je rodinné vinařství. Pozemek je významně poznamenán původní náplní a tento fakt výrazně určuje nové využití jednotlivých částí pozemku. Objekt vinařství je navrhován v návaznosti na komunikaci od obce Jaroslavice. Vytváří předěl mezi severní a jižní částí pozemku, které mají odlišné funkce. Objekt svým tvarem reaguje na terén do něhož je vtlačen. Pod jednou střechou ukrývá dva odlišné provozy, které se svou podstatou propisují do fasády a utváří tak charakter domu.
|
|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Bauer, Karel ; Kristek, Jan (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Objekt vinařství vzniká na rozhraní vytvořeném již zaniklou cihelnou, umístěn mezi zlom po těžbě a sklepní uličku je průchodem do vinic. Svým tvarem doplňuje ráz krajiny, nechává vinice proniknout skrz a vytváří místo pro odpočinek a degustaci v jejich těsném kontaktu. Podzemní část objektu účelně slouží k výrobě vína, degustační prostory v patře nabízejí výhled v centru dění. Stranou od hlavní budovy v klidnější části parcely se nachází ubytovací prostory pro všechny návštěvníky. Centrálnost pracovních prostor a dostupnost nových vinic významně zjednoduššuje pracovní proces. Nový objekt se tak stává součástí okolní osobité přírody.
|
|
|
Průmyslové podnikání Pražské obce v první polovině 20. století. Průmyslové závody hlavního města Prahy, s.r.o.
Štěpánek, Ondřej ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Drnek, Kryštof (oponent)
Tato práce řeší průmyslové aktivity pražské obce na trhu stavebních hmot v první polovině 20. století, zejména pak v letech 1921-1948, ve kterých úspěšně fungovala společnost "Průmyslové závody hlavního města Prahy", v níž měla obec svůj poloviční podíl. Hlavním cílem je zmapovat činnost této společnosti provozující vápenky, cihelny a pilu. Zaměřil jsem se na její vývoj a význam podniku. Práci jsem řešil zejména na základě informací z Archivu hlavního města Prahy, z fondu Průmyslových závodů. Provedený výzkum dokládá množství vyrobených a prodaných surovin, dále pak také důležité budovy na kterých se dodavatelsky podílela. Hlavním přínosem této práce má být "znovuobjevení" zajímavého podniku, který významně podporoval stavební ruch v Praze, dodával stavební hmoty nejen na obecní stavby a tvořil konkurenci kartelům.
|
|
|
Průmyslové podnikání Pražské obce v první polovině 20. století. Průmyslové závody hlavního města Prahy, s.r.o.
Štěpánek, Ondřej ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Drnek, Kryštof (oponent)
Tato práce řeší průmyslové aktivity pražské obce na trhu stavebních hmot v první polovině 20. století, zejména pak v letech 1921-1948, ve kterých úspěšně fungovala společnost "Průmyslové závody hlavního města Prahy", v níž měla obec svůj poloviční podíl. Hlavním cílem je zmapovat činnost této společnosti provozující vápenky, cihelny a pilu. Zaměřil jsem se na její vývoj a význam podniku. Práci jsem řešil zejména na základě informací z Archivu hlavního města Prahy, z fondu Průmyslových závodů. Provedený výzkum dokládá množství vyrobených a prodaných surovin, dále pak také důležité budovy na kterých se dodavatelsky podílela. Hlavním přínosem této práce má být "znovuobjevení" zajímavého podniku, který významně podporoval stavební ruch v Praze, dodával stavební hmoty nejen na obecní stavby a tvořil konkurenci kartelům.
|
|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Bauer, Karel ; Kristek, Jan (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Objekt vinařství vzniká na rozhraní vytvořeném již zaniklou cihelnou, umístěn mezi zlom po těžbě a sklepní uličku je průchodem do vinic. Svým tvarem doplňuje ráz krajiny, nechává vinice proniknout skrz a vytváří místo pro odpočinek a degustaci v jejich těsném kontaktu. Podzemní část objektu účelně slouží k výrobě vína, degustační prostory v patře nabízejí výhled v centru dění. Stranou od hlavní budovy v klidnější části parcely se nachází ubytovací prostory pro všechny návštěvníky. Centrálnost pracovních prostor a dostupnost nových vinic významně zjednoduššuje pracovní proces. Nový objekt se tak stává součástí okolní osobité přírody.
|
|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Vala, Jiří ; Stříteský, Pavel (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Jedním ze základních prvků strategie projektu je využití skrytého potenciálu tohoto zářezu a propojení krajiny s vzniklou viniční usedlosti. Umístění výrobní části celku je vytvořeno klasickou metodou využívanou při kopaných sklepech, kdy výrobní část zároveň zajišťuje stabilizaci svahu a stává se jeho součástí. Koncept vychází z historického principu hospodářské usedlosti a soustředění jednotlivých funkcí okolo centrálního dvora.
|
|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Mrlíková, Markéta ; Kristek, Jan (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší území bývalé cihelny v Jaroslavicích. Novou náplní území je rodinné vinařství. Pozemek je významně poznamenán původní náplní a tento fakt výrazně určuje nové využití jednotlivých částí pozemku. Objekt vinařství je navrhován v návaznosti na komunikaci od obce Jaroslavice. Vytváří předěl mezi severní a jižní částí pozemku, které mají odlišné funkce. Objekt svým tvarem reaguje na terén do něhož je vtlačen. Pod jednou střechou ukrývá dva odlišné provozy, které se svou podstatou propisují do fasády a utváří tak charakter domu.
|
|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Koževnikovová, Natálie ; Sochor, Jan (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Majer neboli panský dvůr, se používal pro označení rozlehlé usedlosti mimo intravilán obce. Většinou šlo o samostatnou hospodářskou jednotku, nezávislou na okolí. Návrh navazuje na tuto tradici a zároveň se odkazuje na kontinuitu místa a rodinné vinařské tradice. Jeho hlavním tématem je vytvoření dvou dvorů přímo navazujících na budovu bývalé cihelny. První z nich slouží pro rodinu a hospodářské účely, druhý pro návštěvníky.
|
host ::
RSS.