|
|
Cíl lidského života a jeho vliv na koncepci ctností
KILBERGR, Pavel
Cíl lidského života je předmětem etiky ctností a odpovídá na otázku o povaze blaženosti, která je posledním cílem lidského konání. Je předmětem jak antické filosofie, tak středověké scholastiky, ve které má zásadní místo Tomášova koncepce ctností. V současné době je zkoumán jak na poli filosofie, tak i teologie. Práce se věnuje problematice povahy posledního cíle skrze uvedení základních pozic v aristotelské a tomistické etice ctností. Skrze rozpracování základních pozic dochází k jasnému rozlišení přirozené a nadpřirozené etiky ctností, která však v rámci Tomášova konceptu tvoří ucelený a propojený systém, který je věrný aristotelské předloze. Tomášova etika ctností je modelovým příkladem pojetí ctnosti, které postihuje plnost imanentního rozměru člověka skrze filosofické poznávání spolu s transcendentním přesahem.
|
|
|
Aristotelova etika z pozice anglosaského myšlení
Kubica, František ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce se věnuje etické filozofii antického myslitele Aristotela a vývoji této filozofie v pozdějších obdobích. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých se autor věnuje nejdřív Aristotelově etice, následně popíše, jak se tato etika proměnovala v epikureismu, stoicismu a v křesťanství - v dílech Augustina Aurelia a Tomáše Akvinského. Ve třetí části práce pojedná o úpadku aristotelské etiky a nástupu etiky I. Kanta. Konečně v poslední části se práce věnuje oživení aristotelské etiky v díle A. MacIntyra. Práce je psaná z pozice anglosaského myšlení. Tomu odpovídá struktura práce a výběr literatury.
|
|
|
Ctnosti podle Piepera
Tomiczková, Hana ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
1 Bibliografická citace Ctnosti podle Piepera [rukopis]: bakalářská práce / Hana Tomiczková; vedoucí práce: MUDr. Jan Fošum, Dr. theol. -- Praha, 2022. -- 59 s. Anotace Tato bakalářská práce se zabývá ctnostmi a jejich pojetím německým filosofem 20. století Josefem Pieperem. Práce se zabývá otázkou, proč jsou ctnosti základem etiky a proč jsou nezbytným předpokladem pro dobrý život ve smyslu naplněného lidského bytí. V první části práce bude v samostatných kapitolách popsáno sedm základních ctností, jejich podstata a vnímání Josefem Pieperem. Na to navazuje v závěrečné kapitole reflexe dalších autorů, jak starších, tak současných. Závěr je věnován reflexi, jaké možnosti ctnosti dnešnímu světu nabízí a čím by mohly být pro dnešního člověka přitažlivé. Klíčová slova Ctnosti, moudrost, spravedlnost, statečnost, uměřenost, víra, naděje, láska, blaženost.
|
|
|
Srovnání filosofie a etiky u Augustina a Tomáše Akvinského
Havránek, Zdeněk ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Magisterská práce se zabývá filosofií a etikou sv. Tomáše Akvinského a sv. Augustina. Nejdříve charakterizuji dobu. Pak již rozepisuji jednotlivé kategorie týkající se morální zasazenosti člověka do světa, jako je Bůh, duše, vůle, dobro, zlo, blaženost. Mým cílem je ukázat smysl lidské existence a ukázat jakým způsobem rozumí jednotlivým tématům oba filosofové, čím se liší a kdy mají stejný názor.
|
|
|
"Člověk" u Ibn Rušda a Maimonida
Kopecká, Pavlína ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce interpretuje pojetí člověka v díle ibn Rušda a Maimonida, dvou významných představitelů vrcholné arabské a židovské středověké filozofie. Ta v sobě slučuje filozofickou tradici antického Řecka, zejm. Aristotela, s náboženským viděním světa. Ibn Rušd i Maimonides se snažili tyto tradice harmonizovat, přičemž se museli vypořádat s mnohými protikladnými názory, které pramenily z rozdílu mezi náboženským a antickým světem. V tomto intelektuálním prostředí se tak vytvářejí originální teze a přístupy k uchopování skutečnosti, světa a člověka v něm. Problematika člověka je v práci zkoumána ve třech rovinách. První rovinu tvoří vztah člověka a stvoření, který se dotýká otázky původu světa, lidské duše a zmrtvýchvstání. Na druhé rovině, člověk a svět, se práce věnuje popisu světa, lidskému poznání a teorii proroctví. Etické a politické názory jsou analyzovány na třetí rovině, jež představuje pozici člověka ve vztahu k obci. Klíčová slova Ibn Rušd, Maimonides, Aristotelés, Platón, novoplatonismus, filozofie, náboženství, Korán, Tóra, člověk, svět, stvoření, věčnost, duše, zmrtvýchvstání, emanace, poznání, iluminace, aktivní intelekt, proroctví, politika, etika, ctnost, blaženost.
|
|
|
Pyrrhonská, akademická a metodická skepse - srovnání
Brabníková, Petra ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zkoumat a postupn p edstavit helenistickou skepsi postklasického ecka a metodickou skepsi novov kého myslitele René Descarta. Mezi starším pyrrhónismem a mladší akademickou skepsí existují rozdíly, které bych ráda objasnila. Sleduji také Descartovu skepsi, která nov ustavuje metodologický postup samotného poznání. René Descartes se na rozdíl od helenistických skeptik nesmí í se zdržením se úsudku, a tudíž jistou blažeností, ale jde ve svém zkoumání dál, když v í v možnost pravdivého poznání. Smyslem mé práce je kriticky zohlednit historický a filosofický kontext, ze kterého ob skepse vzešly, položit si otázku, jaký význam znamenaly pro d jiny filosofie, jakož se i zamyslet nad zásadní otázkou vztahu helenistického a Descartova pochybování. Snažím se podtrhnout společné rysy i odlišnosti obou koncepcí. klíčová slova - skepse, metodická skepse, pravdivé poznání, pravd podobnost, jevy, smysly, rozum, blaženost
|
|
| |
|
|
Problém filosofie v arabském středověkém myšlení
Šenk Kopecká, Pavlína ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
Středověká filozofie v arabském prostředí usilovala o harmonizaci řeckého dědictví s náboženskou tradicí. Proti těmto snahám s cílem obrany náboženství před filozofy velmi ostře vystupovali mnozí vládci, učenci a teologové. Postavení filozofů v arabském světě proto nebylo jednoduché. Mnozí museli své teze skrývat mezi řádky vědeckých spisů a vyhýbat se veřejnému filozofování. Vedle nepřátelského prostředí určovalo místo filozofie v tehdejší společnosti také mezi učenci všeobecně sdílené přesvědčení o škodlivosti filozofických názorů prezentovaných nepřipravenému posluchači a rozvoj arabské mystiky. Práce má za cíl zmapovat hlavní přístupy tehdejších filozofů reagujících na problematické postavení filozofie v arabském světě. Stěžejní bude pojetí Ibn Bádždži, který se ve své filozofii osamoceného snaží velmi důrazně spojit obec s životem filozofa a nabízí tak v arabské filozofii nové pojetí role filozofa ve společnosti. Klíčová slova Ibn Bádždža, Řízení osamoceného, al-Fárábí, Aforismy státníkovy, Aristotelés, Etika Nikomachova, Platón, Ústava, politická filozofie, mystika, etika, filozof, ctnost, obec, plevel, poznání, řízení, blaženost
|
|
|
Místo knihy Kazatel v rámci soudobé starověké filosofie
FILIPOVÁ, Anna
Práce se zabývá místem biblické knihy Kazatel v kontextu soudobé starověké filosofie. První část bakalářské práce knihu Kazatel představuje, zejména její název, autorství, dobu a místo vzniku, hlavní a charakteristická témata i myšlenky knihy. Další část obsahuje základní charakteristiku čtyř zvolených starověkých filosofií: filosofie 6. 5. století př. Kr. a jejího představitele Hérakleita, Aristotelovy filosofie a filosofie helénistické - jmenovitě stoy a epikureismu. Poté probíhá porovnávání knihy Kazatel a uvedených filosofií. Práce se zaměřuje zejména na nalezení styčných bodů, které kniha se soudobými filosofiemi vykazuje, snaží se rovněž zodpovědět otázku, zda se v knize odráží některý ze stěžejních prvků či vlivů těchto filosofií.
|
|
|
Srovnání Aristotelovy koncepce eudaimonia a koncepcí zdařilého života v pozitivní psychologii.
HAVLOVÁ, Eliška
Práce se zabývá koncepty zdařilého života. Zdařilý život lze také chápat jako život šťastný anebo blažený. Tato práce je rozdělena do tří částí. První část popisuje koncepci eudaimonia filosofa Aristotela, popsanou v jeho knize Etika Nikomachova. Druhá část popisuje koncepci zdařilého života Martina E. P. Seligmana a koncept flow Mihaly Csikszentmihalyiho. Třetí část srovnává koncepty popsané v předchozích dvou částech. Cílem této práce tedy je objasnění problematiky eudaimonia, Aristotelovo blaženosti. Dále uvedení do problematiky pozitivní psychologie Martina Seligmana, srovnání Aristotelovo konceptu eudaimonia se Seligmanovo a Csikszentmihalyiho pozitivní psychologií.
|
host ::
RSS.