|
|
Změna tvorby žluče v důsledku nedostatku železa.
Šimková, Marie ; Prašnická, Alena (vedoucí práce) ; Hyršová, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studentka: Marie Šimková Školitel: Mgr. Alena Prašnická Název diplomové práce: Změna tvorby žluče v důsledku nedostatku železa Úvod: Játra mají nezaměnitelnou funkci při tvorbě a sekreci žluče. Tato tekutina slouží jako hlavní exkreční cesta pro některé endogenní a exogenní látky. Další vlastností jater je také schopnost ukládat látky, které jsou nezbytné pro správnou funkci organismu, jako je například železo. Ukazuje se, že právě železo by mohlo mít vliv na tvorbu a sekreci žluče. Cíl práce: Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda má nedostatek železa vliv na syntézu a metabolismus žluče, a to především žlučových kyselin, a na změny exprese příslušných transportérů. Metody: Samci potkanů kmene Wistar (n=6 v každé skupině, 250 ± 20 g) byli rozděleni do dvou skupin: kontrolní skupina (Chow diet) krmena standardní dietou a skupina s deplecí železa (ID), která byla krmena dietou s nízkým obsahem železa po dobu 21 dní. Pro zjištění změny toku žluče byla sbírána žluč po dobu 120 min během in vivo kinetické studie. Analýza exprese transportérů pro žluč a enzymů, zodpovědných za de novo syntézu žlučových kyselin, byla provedena na úrovni mRNA (qRT-PCR) a proteinu (Western blot). Výsledky: Deplece železa vedla...
|
|
|
Geneticky podmíněné nemoci jater
Šepsová, Marika ; Doleželová, Eva (vedoucí práce) ; Tripská, Katarína (oponent)
Autorka: Marika Šepsová Název práce: Geneticky podmíněné nemoci jater Forma: Bakalářská práce Název školy: Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Zdravotní laborant Funkce jater může být poškozena různými faktory, včetně genetických onemocnění. Cílem této bakalářské práce je sepsání existujících informací a přehled jednotlivých geneticky podmíněných onemocnění jater. Mezi nemoci s největší incidencí v populaci patří Dubin-Johnsonův syndrom, Rotorův syndrom, Crigler-Najjarův syndrom a Gilbertův syndrom. Jedná se o dědičné hyperbilirubinémie charakterizované genetickou poruchou v metabolismu bilirubinu. Kromě Gilbertova syndromu jsou velmi vzácné, avšak relativně nízká prevalence a incidence nejsou důvodem pro odložení jejich diagnostiky. U většinynehrozí žádné komplikace, a ani nevyžadují žádnou léčbu. Výjimkou je Crigler-Najjarův syndrom, který neléčený končí smrtí. Wilsonova nemoc a dědičná hemochromatóza patří mezi vrozené poruchy metabolismu kovů. Wilsonova nemoc je vzácné onemocnění způsobené poruchou metabolismu mědi. Při dědičné hemochromatóze dochází k nadměrnému ukládáním železa v játrech a dalších orgánech. Deficit alfa-1-antitrypsinu je charakterizovaný poruchou tvorby alfa-1- antitrypsinového proteinu. Z vyhledaných informací o jednotlivých geneticky...
|
|
|
Endoglin and livers
Jozefčeková, Nikola ; Doleželová, Eva (vedoucí práce) ; Prašnická, Alena (oponent)
Autorka: Nikola Jozefčeková Názov práce: Endoglin a pečeň Forma: Diplomová práca Názov školy: Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Študijný obor: Farmácia Táto diplomová práca zhrňuje dostupné informácie o endogline, jeho izoformách v pečeni a jeho vplyve na pečeň behom rôznych patologických stavov. V prvej časti je popísaná morfológia a fyziológia pečene, jej štruktúra, histológia a metabolické funkcie. Druhá časť sa venuje izoformám endoglinu, úlohe v TGF- β1 signalizačnom komplexe, expresii endoglinu a jej regulácii. V tretej časti sú opísané ochorenia pečene, pri ktorých sú pozorované zmeny expresie endoglinu a priblíženie endoglinu ako diagnostického a prognostického markera. Endoglin (CD105, TGF-β receptor III) je homodimérny transmembránový glykoproteín a membránový koreceptor TGF-β s vysokou expresiou v endotelových bunkách. Má zásadnú úlohu pri vývoji vaskulárneho systému. Jeho účasť je pozorovaná v procese angiogenézy, vaskulárnej homeostázy a TGF-β signalizácii. Ovplyvňuje a moduluje aktivitu TGF-βRII, ALK1 a ALK5 receptorov. Endoglin interakciou s TGF- β komplexom, moduláciou aktivity ALK receptorov a Smad signalizačných proteínov, kontroluje fibrotické a antifibrotické zmeny v orgánoch. Endoglin je exprimovaný v pečeňových hviezdicových bunkách a aktivovaných...
|
|
|
Syntéza ligandů pro farnesoidní X receptor
Kašpar, Miroslav ; Chodounská, Hana (vedoucí práce) ; Kasal, Alexander (oponent)
Farnesoidní X receptor se vyskytuje především v jaterních buňkách a je známo, že pomocí jeho aktivace se dají léčit onemocnění způsobující cirhózu jater, zejména nealkoholickou steatózu a primární biliární cirhózu. Obě tato onemocnění jsou rozšířená především ve vyspělých zemích a v dnešní době není dostupná účinná léčba. Tato práce byla zaměřena na syntézu nových analogů žlučových kyselin, které mohou vykazovat lepší agonistické vlastnosti než endogenní ligandy - žlučové kyseliny, a proto by mohly mít terapeutické využití. Struktura připravených látek byla navržena na základě podobnosti se známými ligandy a počítačového modelování. Jejich čistota a struktura byla prokázána použitím běžných analytických metod a jejich biologická aktivita byla stanovena na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové. Klíčová slova: farnesoidní X receptor, FXR, žlučové kyseliny
|
|
|
Vývoj HPLC-FLD metody pro stanovení žlučových kyselin ve žluči myší
Kacerovská, Veronika ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Bosáková, Zuzana (oponent)
Cílem diplomové práce byl vývoj a optimalizace HPLC metody s fluorescenční detekcí pro stanovení vybraných žlučových kyselin v myší žluči. Bylo vybráno osm žlučových kyselin (cholová kyselina, glykocholová kyselina, deoxycholová kyselina, glykodeoxycholová kyselina, chenodeoxycholová kyselina, glykochenodeoxycholová kyselina, α-muricholová kyselina a λ-muricholová kyselina) pro které byla na základě literatury navržena a následně optimalizována HPLC metoda s fluorescenční detekcí pro jejich kvantifikaci v uvedeném biologickém materiálu. Vhodným derivatizačním činidlem pro označení žlučových kyselin je 1,2-benzo-3,4-dihydro-karbazol-9-ethyl-p-toluensulfonát. Pro všechny žlučové kyseliny byly změřeny kalibrační závislosti a stanoveny limity kvantifikace a limity detekce (v rozsahu 0,88-1,78 μmol dm -3 ). V biologickém vzorku se vypracovanou metodou podařilo identifikovat a následně stanovit pět žlučových kyselin (cholová kyselina, glykocholová kyselina, glykodeoxycholová kyselina, glykochenodeoxycholová kyselina a α-muricholová kyselina). Klíčová slova: žlučové kyseliny, HPLC, fluorescenční detekce, derivatizace žlučových kyselin, žluč
|
|
|
Využití elektrodových materiálů na bázi rtuti ke studiu elektrochemické redukce vybraných žlučových kyselin
Hulová, Dagmar ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
Bylo studováno elektrochemické chování žlučových kyselin (kyseliny cholové, glykocholové, deoxycholové, ursodeoxycholové a lithocholové) na rtuťovým meniskem modifikované tuhé stříbrné amalgámové elektrodě (m-AgSAE) metodou diferenční pulzní voltametrie. Žlučové kyseliny poskytují v roztoku Brittonova - Robinsonova pufru a methanolu (9:1) v rozmezí pH 3,0 až 12,0 katodický signál v oblasti vysoce záporných potenciálů: kyselina cholová, deoxycholová, ursodeoxycholová a lithocholová okolo −1400 mV a kyselina glykocholová, která je jediná konjugátem s glycinem, okolo −1500 mV. Kyseliny cholová, glykocholová, deoxycholová a ursodeoxycholová poskytují nejvyšší píky do pH 5,0, tedy přibližně do hodnoty jejich pKa. Kyselina lithocholová poskytuje píky od pH 7,0. Cyklickou voltametrií bylo dokázáno, že elektrochemické chování je ovlivněno adsorpcí žlučových kyselin na elektrodu; předpokládaná reakce na pracovní elektrodě - redukce protonu karboxylové skupiny, je řízena difúzí a děj je quasireversibilní. Využití elektrochemické redukce žlučových kyselin pro jejich voltametrické stanovení se nejeví jako příliš vhodné. Pro kyselinu glykocholovou bylo dokázáno, že přítomnost methanolu zhoršuje výsledky měření. V přítomnosti tetrahydrofuranu je na m-AgSAE pro metodu diferenční pulzní voltametrie mez detekce...
|
|
|
Elektrochemická oxidace žlučových kyselin na elektrodách na bázi uhlíku. Možnosti využití v elektroanalýze.
Klouda, Jan ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Zima, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo prostudovat možnost elektrochemické oxidace sedmi vybraných žlučových kyselin a vyhodnotit vhodnost těchto procesů pro analytickou aplikaci. Sekundárním cílem bylo popsat produkty elektrolýzy žlučových kyselin. Měření probíhala v nevodném prostředí acetonitrilu a ve směsném prostředí acetonitril:voda za použití linear sweep a cyklické voltametrie na pracovních elektrodách z vysoce orientovaného pyrolytického grafitu, -cyklodextrinem zmodifikované elektrodě ze skelného uhlíku a borem dopované diamantové elektrodě. Preparativní elektrolýza proběhla na platinové elektrodě, taktéž v nevodném prostředí acetonitrilu. Měření ukázala, že ani elektroda z vysoce orientovaného pyrolytického grafitu, ani -cyklodextrinem zmodifikovaná elektroda ze skelného uhlíku nejsou za zvolených podmínek pro analytickou aplikaci vhodné. Na borem dopované diamantové elektrodě bylo dosaženo výsledků v literatuře dosud nepopsaných. Ve směsném prostředí acetonitril:voda se primární žlučové kyseliny cholová a chenodeoxycholová oxidovaly při přibližně o 0,5 V nižším potenciálu, než v dodnes publikovaných pracích na uhlíkových elektrodách. Produkty oxidace na platinové elektrodě byly separovány pomocí TLC a charakterizovány pomocí UV a IČ spektrometrie, avšak pro jejich plnou identifikaci bude...
|
|
|
Interaction between adipocytes and immune cells in pathogenesis of obesity related pro-inflammatory state of adipose tissue
Mališová, Lucia ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Flachs, Pavel (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
SUHRN Obezita je považovaná za ochorenie svetového epidemiologického významu. Je charakterizovaná hromadením tukového tkaniva (TT), ktoré sa spája so zhoršením normálnej metabolickej funkcie tohto tkaniva. Veľké množstvo klinických štúdií poukazuje na obezitou vyvolané zmeny v zápalovej signalizácií, zvýšenej infiltrácii imunitných buniek do tukového tkaniva, či stres endoplazmatického retikula ktoré sú možnými molekulárnymi príčinami vedúcimi k vzniku inzulínovej rezistencie a iných metabolických chorôb asociovaných s obezitou. Zhoršenú metabolickú funkciu TT môže zlepšiť kalorická restrikcia. A chemické šaperóny, akými sú žlčové kyseliny, modulujú stres endoplazmatického retikula. Spomínané dva prístupy liečby obezity a ochorení asociovaných s obezitou sa stali podkladom pre túto prácu. V prvej časti tejto práce sme študovali pro-zápalový stav gluteálneho TT v porovnaní k abdominálnemu TT, ako aj diferenciačné a sekrečné vlastnosti adipocytov po úbytku váhy u obéznych pacientov. V prvej štúdii sme zistili, že zápalový profil gluteálneho TT, hodnotený pomocou mRNA hladín markrov makrofágov a cytokínov, nevysvetľuje rozdiel klinického dopadu podkožného abdominálneho a gluteálneho TT v tele. Ďalej bolo dokázané, že úbytok hmotnosti ide ruka v ruke so zlepšenou schopnosťou preadipocytov diferencovať, ako aj...
|
|
|
Úloha cholesterol 7alfa-hydroxylasy v regulaci cholesterolémie
Procházková, Martina ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Zelenka, Jaroslav (oponent)
Cholesterol-7α-hydroxyláza (CYP7A1) je enzym katalyzující první krok přeměny cholesterolu na žlučové kyseliny. Aktivita enzymu je zpětnovazebně regulována tak, aby byla zajištěna produkce žlučových kyselin potřebných pro vstřebávání tuků. U některých živočišných druhů přispívá k eliminaci cholesterolu při jeho nadměrném přívodu dietou a brání tak rozvoji hypercholesterolémie. Aktivitu CYP7A1 lze terapeuticky ovlivnit podáváním sekvestrantů žlučových kyselin, které aktivitu enzymu zvyšují a přispívají k poklesu cholesterolémie, a také podáváním žlučových kyselin. Deficit enzymu je u člověka spojen s rozvojem hypercholesterolémie. V genu kódujícím CYP7A1 u člověka byla identifikována řada jednonukleotidových polymorfismů, tvořících tři velké haplotypové bloky. Největší pozornost byla věnována polymorfismu v pozici -203A>C, který ovlivňuje koncentraci cholesterolu, respektive lipoproteinů v séru, odpověď cholesterolémie na změnu diety a také odpověď na terapii hypercholesterolémie. Klíčová slova: Dieta, genetika, cholesterol, cholesterol-7α-hydroxyláza, léčba hypercholesterolémie, žlučové kyseliny
|
|
|
Regulace aktivity cholesterol-7alfa-hydroxylázy
Cejpková, Monika ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Leníček, Martin (oponent)
Cílem této bakalářské práce je charakterizovat mechanismy, které se podílejí na regulaci aktivity cholesterol-7α-hydroxylázy (CYP7A1) - klíčového enzymu klasické dráhy biosyntézy žlučových kyselin. V úvodu práce je podrobněji popsána funkce a metabolismus cholesterolu a žlučových kyselin (BA). Cholesterol je substrátem pro CYP7A1 a žlučové kyseliny jsou produktem reakce katalyzované tímto enzymem. Biosyntéza BA představuje hlavní cestu odstraňování cholesterolu z těla. Hlavní část práce se zabývá zpětnovazebnou inhibicí CYP7A1 žlučovými kyselinami a popisuje jednotlivé regulační dráhy, které jí uskutečňují. Pro expresi CYP7A1 jsou esenciální elementy odpovídající na žlučové kyseliny (BARE) v promotoru tohoto genu. Centrální úlohu zde hraje farnesoidní X receptor aktivovaný žlučovými kyselinami, který v játrech indukuje expresi proteinu označovaného jako malý heterodimerní partner (SHP). SHP následně reaguje s transkripčními aktivátory v BARE a dochází k inhibici transkripce CYP7A1. V tenkém střevě FXR indukuje fibroblastový růstový faktor 19 (FGF19), který aktivuje dráhy vedoucí k inhibici transkripce CYP7A1 v játrech. V regulaci aktivity CYP7A1 se uplatňují i mechanismy na aktivaci FXR nezávislé - regulační úlohu mají v těchto procesech hormony (inzulín, glukagon), glukóza, aktivace prozánětlivých...
|
host ::
RSS.