|
|
Mykotoxiny v pivovarských surovinách a v pivu
Běláková, Sylvie ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Vypracovaná disertační práce se zabývá problematikou mykotoxinů v pivovarských surovinách a pivu. Pozornost byla věnována především vybraným fusariovým mykotoxinům (deoxynivalenol, zearalenol, T-2 toxin a HT-2 toxin), ochratoxinu A a aflatoxinům B1, B2, G1 a G2. Náplní disertační práce bylo optimalizovat a validovat analytické metody pro stanovení výše uvedených mykotoxinů v pivovarských surovinách a v pivu. Pro separaci analytů byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostně – spektrometrickou detekcí (HPLC-MS/MS) a metoda ultravysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenční detekcí (UPLC/FLR). Tyto analytické metody byly následně aplikovány při zmapování výskytu fusariových mykotoxinů ve sklizních sladovnického ječmene v České republice a v sladařském a pivovarském průmyslu při sledování úrovně kontaminace mykotoxiny. Dále byly realizovány experimenty týkající se přepěňování piva, neboť primární gushing – přepěňování piva – souvisí stejně jako mykotoxiny s přítomností mikroskopických vláknitých hub v surovinách pro výrobu piva. Práce, ve kterých jsou tyto metody podrobně uvedeny, jsou součástí disertace (Příloha I – V). Ze všech publikovaných výsledků je zřejmé, že výskyt mykotoxinů v obilovinách včetně ječmene je přirozený a nelze mu zcela zabránit ani při dodržení podmínek správné zemědělské praxe. Je známo, že určitý podíl mykotoxinů přítomných v kontaminovaném sladovnickém ječmeni může přejít díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem do finálního produktu – piva. Nalezené koncentrace mykotoxinů však nepředstavují významné zdravotní ohrožení spotřebitelů.
|
|
|
Meziplodiny a zaplevelení obilnin
Pluschková, Zuzana
Cílem této diplomové práce bylo stanovit druhy plevelů v meziplodinách a následných obilninách, zhodnotit změny zaplevelení a odhadnout dlouhodobé dopady meziplodin na zaplevelení obilnin. Vyhodnocení míry zaplevelení proběhlo pomocí početní metody. V podniku Hoštická a. s. bylo pozorováno zaplevelení v různých směsích meziplodin a následně pěstovaném jarním ječmeni a kukuřici. V polním pokusu provedeném v polní pokusné stanici Ivanovice na Hané bylo pozorováno zaplevelení v monokultuře ječmene po vyseté meziplodině a po zpracování podmítkou. Výsledky byly zpracovány statistickými metodami. Plevelné druhy byly taktéž rozděleny dle různých kritérií (dle biologických vlastností, dle původu, dle invazního statusu a dle škodlivosti). Z výsledků je patrné, že monokultura ječmene může zvyšovat druhové zastoupení plevelů. Meziplodiny z dlouhodobého hlediska mohou potlačovat některé druhy plevelů. Meziplodiny umožňují vzcházení výdrolu předplodiny a zabraňují zaplevelení následných plodin. S rostoucí rozmanitostí meziplodin se rozšiřuje seznam ekosystémových služeb.
|
|
|
Detekce napadení ječmene listovými chorobami pomocí infračerveného termálního zobrazování, zobazovací fluorescence chlorofylu, UV-stínění fluorescence chlorofylu a hyperspekrálního zobrazování
Holzmannová, Kateřina
Cílem diplomové práce bylo v teoretické části shrnout základní informace o ječmeni, jeho využití a listových chorobách, které se na ječmeni vyskytují nejčastěji, dále shrnout základy zobrazovacích metod potenciálně využitelných pro detekci chorob na listech rostlin, a to zobrazovací fluorescence chlorofylu, UV stínění fluorescence chlorofylu, hyperspektrálního zobrazování a infračerveného termálního zobrazování. Cílem práce bylo dále na základě provedeného experimentu s inokulací jarního ječmene padlím travním (Blumeria graminis f. sp. hordei) vyhodnotit potenciál jednotlivých senzorových metod z pohledu jejich schopnosti detekovat odolnost genotypů jarního ječmene vůči padlí. V praktické části jsou porovnávány vybrané senzorové metody v rámci experimentu se 6 liniemi jarního ječmene (linie odrůdy Pallas) lišící se pouze v přítomnosti různých genů odolnosti vůči padlí travnímu. Ty to linie byly zvoleny tak aby reprezentovaly širokou škálu reakčních typů odezvy na infekci avirulentními patotypy padlí, protože reakční typ se může odrazit na odezvě měřené pomocí těchto nepřímých metod. Na základě provedené korelační analýzy pro jednotlivé parametry měřené pomocí testovaných nepřímých senzorových metod s hodnotami světlem saturované rychlosti asimilace CO2, bylo možné konstatovat, že v rámci každé skupiny metod existuje parametr vykazující vysokou schopnost predikce odezvy rostliny a tím i odolnosti vůči padlí. Jedná se o jednak chlorofylový index, založený na principu měření infračervené a červené transmitance listu, diferenci teploty listu a teploty vzduchu stanovené pomocí termální kamery, poměr fluorescenčního poklesu – index vitality (Rfd), a konečně pak také spektrální index ZM. Kromě teplotní diference dosahují hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu nad úroveň 0.74 což znamená, že se jedná o vysoce průkaznou závislost a hodnoty adjustovaného R2 hodnot nad 0.55 což znamená spolehlivost predikce vyšší jak 55%. KLÍČOVÁ SLOVA: ječmen; Blumeria graminis; detekce, fluorescence chlorofylu; UV stínění fluorescence; spektrální odrazivost; zobrazovací metody.
|
|
|
Vliv technologického postupu na kvalitu sladové whisky
Havlát, Petr
Rešerše diplomová práce pojednává o specifikacích skotské sladové whisky a irské sladové whiskey, dále se zaměřuje na různé technologické aspekty při výrobě sladové whisky. Konkrétně se jednalo o výrobu sladu, technologické možnosti přípravy sladké zápary, technologické ovlivnění zralé zápary, druhy destilací s ohledem na senzorickou i chemickou kvalitu, podmínky a procesy během zrání, a nakonec analyzování vzorků ze 100 let staré sladové whisky nalezené na jižním pólu. Praktická část obsahuje výrobu sladu z odrůdy sladovnického ječmene Malz, ze kterého byly následně za odlišných podmínek fermentace sladké zápary vyrobeny vzorky destilátů, které zrály 12 měsíců v laboratorních podmínkách. Vzorky destilátů byly smíchány podle typu přípravy zralé zápary a naředěny na lihovitost 36 %, 40 %, 44 % a 48 % obj. alkoholu. Lihovitost se odlišovala podle množství přidaných lihovarských kvasnic a délkou fermentace. V průběhu praktické části bylo praktikováno několik laboratorních metod, které zjistily obsah vlhkosti sladovnického ječmene, obsah škrobu ve sladovnickém ječmeni, pyknometricky byla stanovena hustota, koncentrace alkoholu a reálný výtěžek lihu. U jednotlivých vzorků whisky byla po 12 měsících provedena GC analýza, která odhalila koncentraci vyšších alkoholů a několik různých esterů. Hodnoty z GC analýzy byly následně statistiky porovnány s výsledky senzorické analýzy, která byla taktéž statisticky vyhodnocena a diskutována. Cílem této práce bylo ověřit vliv různých technologických postupů při přípravě zralé zápary. Kromě ředění zůstaly všechny ostatní technologické procesy stejné. Byly vytvořeny čtyři vzorky s odlišnou lihovitostí, které byly s ročním odstupem analyzovány na koncentraci senzoricky významných sloučenin, které nesou pozitivní i negativní charakter ve whisky. Fyzikálně-chemická analýza měla být porovnána se senzorickou analýzou. Vzorky byly sladovány ve školní mikrosladovně na slad plzeňský. Nejlépe senzoricky ohodnocený vzorek whisky byl o lihovitosti 44 % obj. alkoholu, ale statisticky to potvrzeno nebylo.
|
|
|
Využití detekce specifických alel genů VRN a PPD pro hodnocení ranosti ječmene
Kárníková, Barbora
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku vyhodnocení přítomnosti specifických alel genů PPD-H1, VRN-H1 a VRN-H2 ve vztahu k ranosti. Vyhodnocení bylo provedeno v souboru rekombinantních inbredních linií (RIL) vzešlých z reciprokého křížení jarní polo-pozdní odrůdy Malz s jarní odrůdou Tadmor, která má krátký vernalizační požadavek a za určitých podmínek vykazuje raný až velmi raný charakter. První součástí této práce byla realizace polního pokusu a jeho průběžná inventarizace s ohledem na fenologický vývoj, typ habitu a zdravotní stav porostu. Druhou částí práce bylo provedení laboratorní analýzy pří-tomnosti alel s návazností na vernalizaci a fotoperiodu. U vybraného souboru kontrastních linií generace F10 byl zjišťován výskyt alel genů PPD-H1 a VRN-H1, ovlivňujících povahu reakce na splnění vernalizačního požadavku a potře-by dlouhého dne k přechodu do generativní fáze. Proběhlo též vyhodnocení jejich vztahu k typu habitu, HTZ a obsahu N-látek. Výsledky ukazují, že za daného genetického pozadí měla nejvyšší vliv na ranost sledo-vaných linií přítomnost dominantní alely genu PPD-H1, pocházející od rodičovské odrůdy Ta-dmor. Ze souboru 26 hodnocených linií pouze jedna neodpovídala svou raností typu alely genu PPD-H1. Výsledky hodnocení vztahu mezi raností a stanovenými morfologickými a kvalitativ-ními parametry zrna vykázaly statisticky průkazné vazby mezi raností, typem habitu a HTZ. Vztah mezi raností a obsahem N-látek prokázán nebyl.
|
|
|
Fyziologické, strukturální a biochemické znaky listoví vybraných druhů Poaceae s významem v ochraně proti stresu a aklimaci k různým světelným podmínkám
Hunt, Lena Macrie ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Lux, Alexander (oponent) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Tato práce zkoumá fyziologické, strukturální a biochemické vlastnosti listů trav (čeleď Poaceae) a jejich příspěvek k ochraně proti oxidativnímu stresu. Světlo je hlavním faktorem přispívajícím jak k oxidativnímu stresu u rostlin, tak k indukci ochranných mechanismů na úrovni listu. Významným druhem pro zemědělskou produkci je ječmen (Hordeum vulgare), který byl použit k zjištění reakcí na různé úrovně osvětlení a atmosférické hladiny CO2. Ječmen byl dále použit jako modelový organismus ke studiu vlivu různých spektrálních charakteristik na ochranné mechanismy proti oxidativnímu stresu, zejména indukci fenolických sloučenin. Tato práce také zkoumá ochranné funkční vlastnosti listů divokých travních druhů (Nardus stricta, Calamagrostis villosa, Molinia caerulea a Deschampsia cespitosa) v travnatém arkticko- alpínském tundrovém ekosystému s vysokým osvětlením. Fenolické sloučeniny jsou důležité ochranné sekundární metabolity rostlin, které chrání proti oxidativnímu stresu způsobenému vysokým osvětlením. Tato práce hodnotí fenolické sloučeniny a jejich příspěvek k toleranci rostlin vůči stresu a představuje novou metodu kvantifikace histologické detekce fenoliků v průřezech listu. Klíčové výsledky naznačují, že množství a kvalita světla mají významný vliv na hromadění fenolických sloučenin. Podmínky s...
|
|
|
Monitoring of gluten content in barley varieties recommended for the production of Czech Beer
Barčinová, Nikola ; Boško, Rastislav (oponent) ; Svoboda, Zdeněk (vedoucí práce)
Sandwich enzyme-linked immunosorbent assay ELISA was used for determination of gluten in barley varieties recommended for the production of Czech beer. Currently, it is the most widely used method for determining gluten in the food industry. Monitoring the gluten content in raw materials and foods made from them is especially important for people suffering from celiac disease. Gluten intolerance is an autoimmune disorder that causes morphological and functional changes in the small intestine. Currently, the most effective treatment is following a gluten-free diet. In this bachelor thesis, content of gluten in 14 barley samples was monitored. The RIDASCREEN® Gliadin set was used for the measurement. Results were evaluated with RIDA SOFT Win.NET software. Content of gluten in the barley samples varied from 36,3 g/kg to 82,5 g/kg.
|
|
|
Obsah lipidů a mastných kyselin v závislosti na odrůdě ječmene
Havlíková, Michaela ; Pernica,, Marek (oponent) ; Svoboda, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením vlivu odrůdy ječmene na obsah lipidů a profil mastných kyselin. Byly analyzovány vzorky sladovnického ječmene a z něj vyrobeného sladu sklizně roku 2022, sedmi odrůd doporučených Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, a.s. pro výrobu piva s chráněným zeměpisným označením ,,České pivo“. V teoretické části práce jsou charakterizovány lipidy a mastné kyseliny, je popsán jejich výskyt a význam v zrnu ječmene, změny s nimi spojené v průběhu technologie výroby sladu a piva a jak tyto změny mohou ovlivnit výslednou kvalitu piva. Jsou uvedeny možnosti stanovení lipidů a mastných kyselin, pozornost je věnována stanovení profilu mastných kyselin metodou plynové chromatografie. V experimentální části práce byly vyextrahovány lipidy z obilek ječmene a sladu metodou extrakce na fluidním loži přístrojem fexIKA® dive-in control. Vyextrahované lipidy byly podrobeny transesterifikační reakci a vzniklé methylestery mastných kyselin byly následně analyzovány metodou plynové chromatografie s plamenově ionizační detekcí na kapilární koloně SLB-IL 100. Bylo identifikováno osm mastných kyselin v ječmeni i sladu jako jejich methylestery. Převládající mastnou kyselinou byla kyselina linolová. Byl pozorován úbytek lipidů a změna profilu mastných kyselin způsobená sladováním.
|
|
|
Detekce houbových chorob ječmene pomocí zobrazovací fluorescence a termálního zobrazování
Holzmannová, Kateřina
Hlavním cílem této práce bylo provést literární rešerši zobrazovacích metod pro detekci chorob jarního ječmene, jejich předností a nedostatků a na vzorcích jarního ječmene s různou úrovní infekce houbovými chorobami provést experiment umožňující porovnání detekce chorob s využitím metody zobrazovací fluorescence chlorofylu, zobrazovacího UV stínění fluorescence a hyperspektrálního zobrazování v pásmech VNIR a NIR. Původně plánované měření na více chorobách bylo provedeno s ohledem k vládním omezením cestování v souvislosti s pandemií koronaviru pouze pro napadení ječmene Pyrenophora teres. Dosažené výsledky prokazují, že všechny tři metody mají potenciál využití v oblasti včasné a neinvazivní detekce napadení P. teres ať již pro účely monitoringu napadení nebo při fenotypizaci odolnosti vůči P. teres. Nejlepší korelace k napadení listové plochy P. teres bylo dosaženo u aktuálního kvantového výtěžku fotosystému II (ΦPSII). Tento parametr vykazuje vysokou linearitu závislosti k napadení P. teres, což dává předpoklad spolehlivé detekce v celém rozsahu úrovně napadení. S ohledem na nutnost měření z malé vzdálenosti a také možný vliv změny intenzity slunečního záření, se jedná o parametr využitelný spíše pro fenotypizaci nežo metodu aplikovatelnou při monitoringu rozsáhlých ploch. Velmi dobrých výsledků detekce napadení P. teres bylo dosaženo také s využitím indexu UV stínění fluorescence. UV stínění fluorescence vykazuje rovněž velmi těsnou závislost k úrovni napadení P. teres avšak nelineárního charakteru, kdy index UV stínění fluorescence s malou úrovní napadení prudce stoupá a při vyšším napadení je ovlivněn méně. To znamená vyšší citlivost metody vůči malé rovni napadení a může proto představovat přednost zejména při včasné detekci napadení. Index UV stínění rovněž představuje značný potenciál z pohledu analýzy prostorové distribuce choroby na úrovni listu, kdy UV stínění roste v okolí místa napadení, ale v samotném místě napadení výrazně klesá. Naproti tomu hyperspektrální odrazivost představuje značný potenciál pro monitoring rozsáhlých ploch z pohledu napadení, protože může být vyhodnocena nejen z blízké vzdálenosti ale také z dronu, letadla či satelitu. Ze sledovaných vegetačních indexů bylo nejvyšší těsnosti i linearity závislosti vůči napadení P. teres dosaženo pro index integrující širší pásmo odrazivosti v oblasti 650-725 nm ANMB650-725. Dobrých výsledků z pohledu odhadu úrovně napadení bylo ale dosaženo i u jednoduchých indexů NDVI a EVI. Pro včasnou detekci napadení P. teres se pak jako nejvhodnější jeví index ARI založený na absorpčním pásmu antokyanů, který vykazuje prudkou změnu hodnot při nízkých úrovních napadení. Tento index rovněž prokazuje velmi dobré výsledky z pohledu vyhodnocení prostorové distribuce napadení na listu, přičemž v místě infekce ARI stoupá. Nejlepších výsledků z pohledu hodnocení prostorové distribuce napadení vykazuje jednoduchý poměr reflektancí v červené a zelené oblasti (RGR), který ovšem vykazuje méně těsnou závislost k úrovni napadení P. teres pokud je list posuzován jako celek. Celkově lze konstatovat, že všechny tři metody mají potenciál využití pro monitoring napadení P. teres a fenotypizaci odolnosti hnědé skvrnitosti. Klíčové pro jejich výběr jsou spíše technické požadavky, zda má být měřeno napadení listu jako celku nebo je nutné hodnotit variabilitu napadení na listu, z jaké vzdálenosti je možné měření provádět a jaký je rozsah měřených ploch, a také zda je nezbytné detekovat s vysokou citlivostí nízkou úroveň počátku napadení nebo je důležitější zajistit spolehlivý odhad napadení v celém rozsahu.
|
|
|
Studying the regulation of expression of genes involved in barley malting quality
Hoffmannová, Viktorie ; Svobodová, Leona (vedoucí práce) ; Lipavská, Helena (oponent)
Ječmen setý (Hordeum vulgare L.) je obilnina a hojně pěstovaná zemědělská plodina s rozšířením v různých klimatických oblastech světa. Využívá se zejména jako krmivo nebo ve sladovnictví. Tato práce se konkrétně zaměří na studium procesu sladování na molekulární úrovni, což zahrnuje zejména geny pro enzymy účastnící se degradace zásobních proteinů, škrobu a mimo jiné i složek tvořících stěny buněk endospermu. Práce bude sledovat, jak všechny tyto složky interagují během procesu sladování a následujících fází výroby piva. Je známo, že parametry sladovnické kvality jsou podmíněny více geny, jejichž exprese je regulována. Tyto regulační dráhy budou také zahrnuty v této práci.
|
host ::
RSS.