|
|
Chinese reaction to the 2022 Russian invasion of Ukraine
Rothschein, Tomáš ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Šenk, Michal (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce "Reakce Číny na ruskou invazi na Ukrajinu roku 2022" je zjistit, zda a jak válka na Ukrajině ovlivnila čínsko-ruské vztahy. Z toho důvodu se práce zaměřuje na výzkumnou otázku: "Proč se Čína navzdory své dlouholeté tradici politiky nevměšování nepostavila proti ruské invazi na Ukrajinu?". Pro zodpovězení této otázky článek obsahuje komplexní analýzu vývoje moderních čínsko-ruských vztahů, jejich sbližujících a odstředivých tendencí, historie a významu čínské politiky nevměšování a ukazatelů dokládajících úzkou čínsko-ruskou spolupráci navzdory probíhajícímu válečnému konfliktu na Ukrajině. Sledované ukazatele se skládají ze společných vojenských cvičení, počtu oficiálních návštěv, oficiálních prohlášení a vnímaných vzorců chování v Radě bezpečnosti OSN. Všechny tyto faktory budou následně analyzovány prizmatem neoklasického realismu. Výsledky studie naznačují částečně slábnoucí význam politiky nevměšování, který může být převážen kalkulacemi nákladů a přínosů. V důsledku toho byl učiněn závěr, že zmíněná logika rovnováhy moci a snaha o maximalizaci státní moci jsou motorem čínsko-ruského sbližování i po ruské invazi.
|
|
|
Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu
Pavlíková, Klára ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Plíštilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu nahlíží na vztahy těchto zemí v období od konce roku 1991 do roku 2022 z pohledu neorealistické teorie rovnováhy sil. Hlavním cílem práce je odpovědět na otázku, jak se propisují geopolitické zájmy obou zemí do jejich vzájemných diplomatických vztahů. Na první pohled totiž mohou některé diplomatické interakce mezi Moskvou a Tel Avivem navodit dojem velmi vřelých vztahů. Obě země se však zásadně rozchází ve svých zájmech na Blízkém východě. V případě Ruska se zájmy, jak bylo možné vyvodit na základě teorie rovnováhy sil, odvíjí od jeho snahy vyvažovat USA. Izraelským zájmem je přežít v obklopení nepřátel, čehož se snaží dosáhnout skrze spojenectví s USA. Práce je postavená na dvou případových studiích: Íránu a Sýrii. Jak geopolitické zájmy, tak diplomatické vztahy analyzuji pomocí kvalitativních a kvantitativních metod výzkumu. V případě geopolitických zájmů vycházím z oficiálních vládních dokumentů, vojenských doktrín, prohlášení vrcholných politiků, vytváření vojensko-strategických aliancí, energetické spolupráce a hlasování Ruska, Izraele a USA v OSN v případě Íránu a Sýrie. Diplomatické vztahy analyzuji na základě zahraničních cest, proklamací, vyhošťování či předvolávání diplomatů a hlasování v OSN.
|
|
|
Deployment and proliferation of Turkish UAVs and their impact on regional balance of power
Kocáková, Lenka ; Solovyeva, Anzhelika (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na diskusi o nasazení tureckých bezpilotních letounů (UAV) v konfliktech v Libyi a Sýrii v roce 2019 a 2020, a jejich důsledcích na regionální rovnováhu sil. Teoretický rámec je založen na teorii mocenské rovnováhy, konkrétněji na konceptu regionální rovnováhy moci zabývající se specifickou dynamikou, která se vyskytuje na regionální úrovni. Tento koncept je poté aplikován na region Středního východu a severní Afriky (MENA), kde je Turecko hlavní případovou studií této práce a, z důvodu jeho zapojení do konfliktů v Libyi a Sýrii, činí z obou zemí vedlejší případovou studií. Diskutován je také vývoj UAV, jejich kategorizace, některé technické aspekty a jejich stručná historie, která ukazuje, jak se Turecko stalo významným výrobcem. Závěry této studie ukazují na význam účasti Turecka v obou konfliktech nasazením vlastních UAV v Libyi a Sýrii, které vedlo k tomu, že Turecko dosáhlo svých cílů a částečně ovlivnilo výsledky obou konfliktů. Tudíž se dá předpokládat, že Turecko skutečně hraje klíčovou roli při definování dynamiky vztahů v regionu MENA.
|
|
|
The Ukraine crisis, Russia and the West: clashing strategic visions
Stan, Mihai-Sebastian ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
This thesis looks at the 2014 Ukraine crisis through the lenses of strategic culture by analyzing both the Russian Federation and the European Union's strategic cultures. Over the last eight years, the annexation of Crimea and intervention in Donbass have received a great deal of attention as it was the first geopolitical power struggle in Europe between East and West since the Cold War. Since most of the scholarly work dealing with the 2014 Ukraine crisis have taken a realist approach, this thesis is taking a constructivist approach in order to cover this gap. The paper will cover the Russian strategic culture - the institutional influence of the intelligence services and agencies, foreign political rhetoric, security-related texts, the influence of the leading institutions and the role of 'active measures' - as well as the one of the EU - the influence of the German strategic culture, multilateralism and military restraint. Overall, the thesis will try to shed new light on the 2014 Ukraine crisis so that we can garner more insight on this event. Key words: Ukraine crisis; strategic culture; the Russian Federation; the European Union; Germany; Crimea
|
|
|
Proces rozšiřování ve vztazích Ruské federace a Organizace Severoatlantické smlouvy
Laru, Dmitry ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá rozšiřovacím procesem Severoatlantické aliance ve vztahu Ruska a NATO z perspektivy teorie rovnováhy moci. Autor vychází z předpokladu, že rozšiřovací proces po konci studené války způsobuje posílení NATO, na což Rusko musí reagovat vyvažováním vůči rostoucí moci potenciálního nepřítele. Práce je rozdělena na dvě hlavní tematické části. V té první jsou analyzovány tři rozšiřovací vlny po rozpadu Sovětského svazu (1999, 2004, 2009), přičemž autor analyzuje posílení NATO na vojenské, politické a geopolitické úrovni. Druhá část práce je věnována odhalování potenciálních vyvažovacích kroků Ruska, přičemž ruské vyvažování je taktéž analyzováno v rámci tří dimenzí - vojenské, politické a geopolitické. Analýza vyvažování, stejně tak jako posílení NATO je prováděná v rámci vymezených pětiletých časových úseků. Z teoretického hlediska je vyvažování rozděleno na tzv. "tvrdé vyvažování" a "jemné vyvažování". Konec bipolárního konfliktu totiž přispěl k podstatným změnám mezinárodně-politického prostředí, přičemž klasický koncept tvrdého vyvažování, který objasňuje chování aktérů v průběhu studené války či v období 18. a 19. století, může být nedostatečný pro pochopení současných procesů mezinárodních vztahů. Autor dochází k závěru, že je možné pozorovat existenci kauzálního vztahu mezi...
|
|
|
Political and Economic Reasons for Energy Cooperation between the EU and Russia
Evgrafova, Elena ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
In this paper I investigate the energy cooperation between the EU and Russia from the political and economic points of view. The relevance of the issue is due to the growing role of energy sector, the need for security of energy supply and demand and for political and economic balance of power in the region, and closer economic integration. Two theoretical approaches, geopolitical and bureaucratic, guiding the research, explain the behavior of protagonists. To better understand the present level of cooperation I analyze the background and dynamics of EU - Russia energy trade relations. As a case study, I investigate the Nord Stream project as an example of successful cooperation of Germany as an EU member state and Russia in this field. I discuss challenges for the healthy mutual partnership in the energy sector, namely, high politicization of the issue, monopolization of Russian energy sector and low sustainability of Russian economic development, and mistrust between the protagonists. I attempt to identify possible policy changes aimed to improve this cooperation and achieve fruitful partnership, security and stability. Key words: Russia, EU, energy, cooperation, Realpolitik, international relations, oil, gas, energy dialogue, ECT, security, balance of power, geopolitics, interest groups,...
|
|
|
Uzbekistan's Foreign Policy (2001-2012): The Pendulum Diplomacy between the US and Russia
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje formování uzbecké zahraniční politiky od roku 1991. Taškentský rozhodovací proces v zahraniční politice byl podle ní v největší míře ovlivněn vztahem mezi Uzbekistánem, Ruskem a Spojenými státy. Režim Islama Karimova se snažil udržet svoji nezávislost a status regionálního lídra ve Střední Asii. To bylo možné především díky jeho střídavé spolupráci s Moskvou a Washingtonem. Pro potřeby této studie je tento proces nazván "kyvadlová diplomacie". Tento proces je analyzován ve druhé a třetí kapitole práce, zatímco první kapitola obsahuje analytický rámec pro tuto analýzu. Diplomová práce se pokouší popsat prostředí, ve kterém byla formována uzbecká zahraniční politika a hlavní výzvy, se kterými se musela vyrovnat.
|
|
|
Svoboda moří a bezpečnost plavby v Jihočínském moři
Horvátová, Karolína ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Tato bakalářské práce nabízí zhodnocení významových faktorů oblasti Jihočínského moře pro důležité aktéry mezinárodních vztahů - USA a Čínu. Na základě podaného historického rámce a popisu základních atributů mezinárodního mořského práva identifikuje dlouhodobý historický význam této oblasti a dává základní podněty k současným politickým výzvám. Práce dokumentuje důležité změny v zahraniční orientaci obou států od 80. let 20. století až po poměrně nedávnou historii, končící druhým volebním obdobím amerického prezidenta Baracka Obamy, v roce 2017. Na základě neorealistického přístupu k mezinárodním vztahů popisuje hlavní principy v americko-čínských vztazích v oblasti Jihočínského moře, které mají bezpečnostně-ekonomický charakter. Pro hlubší analýzu a lepší identifikaci významových faktorů oblasti přidává v metodologickém rámci také koncepty "rising power" a "soft power" Josepha Nyeho. Díky nim odhaluje další vrstvy významové analýzy této oblasti pro Čínu a USA založené na politicko-ideologických, případně kulturně-sociálních faktorech. Výstupy práce mohou být použity v dalším výzkumu této oblasti i případných sino-americkým vztahům.
|
|
| |
|
|
The United States, China, and the Emerging Balance of Power in the Arctic
Lavengood, Zachary Colin ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V souvislosti s rostoucím tempem klimatických změn posledních dvou desetiletí se region Arktidy znovu dostává do centra mezinárodní politiky. Tání pevninských ledovců a permafrostů v Arktidě nejen že zvyšuje dostupnost těžby nerostných surovin, ropy a zemního plynu, ale také otevírá možnosti vzniku nových cest námořní dopravy, které mají potenciál radikálně změnit podobu světového obchodu. Geopolitický potenciál Arktidy se tak zvyšuje, což má za následek zvýšení zájmu světových velmocí o tento region. Výjimkou nejsou ani Spojené státy americké a Čínská lidová republika, na něž se tato práce zaměřuje. Jejich příslušné arktické politiky totiž formují rovnováhu sil nejen mezi nimi samotnými, ale i mezi ostatními aktéry mezinárodní politiky. Spojené státy americké dlouhou dobu zaujímaly v otázce Arktidy postoj laissez-faire, což způsobilo, že v porovnání s ostatními aktéry co do přítomnosti v arktické regionu značně zaostávají. Oproti tomu Čína se rozhodla navzdory své zeměpisné vzdálenosti výrazně svou přítomnost v regionu posílit. Arktidě totiž přikládá strategickou roli ve svém projektu novodobé Hedvábné stezky (Belt and Road Project). Z pohledu realismu se rovnováha sil v Arktidě momentálně jeví jako stabilní, neboť jednotliví aktéři pokračují ve vyplňování prostoru, jež byl až doposud mocensky...
|
host ::
RSS.