|
|
Koncepce autoritářského režimu Juana Linze a její aplikace na vládu Antanase Smetony
Soušková, Tereza ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Ante, Kristine (oponent)
Tato bakalářská práce bude analyzovat politický vývoj meziválečné Litvy, jejíž nezávislost byla vyhlášena v roce 1918 a skončila v roce 1940 okupací Sovětským svazem. Hlavní důraz bude kladen na období autoritářského režimu Antanase Smetony, který se stal litevským prezidentem po vojenském převratu v roce 1926. V analytické části budu vycházet z konceptu autoritářského režimu politologa Juana Linze, jejž představil ve své knize "Totalitarian and Authoritarian Regimes". Pojednám o základních tezích konceptu a následně provedu analýzu empirických dat ve vztahu k Smetonovu režimu a komparaci. Cílem bude zjistit, nakolik režim Antanase Smetony odpovídá Linzově definici autoritářského režimu.
|
|
|
Mugabeho vládnutí v Zimbabwe jako recept na dlouhověkost režimu?
Stojanovová, Marie ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce si klade jako hlavní cíl zjistit, jaké jsou důvody, pro něž se režimu Roberta Mugabeho podařilo přetrvat v Zimbabwe více než třicet let. Pro zodpovězení této otázky z pohledu komparativní politologie bude autorka práce zkoumat typ režimu, jeho kapacitu (včetně kapacity státu a dalších institucí) a strategie přežití, které lze v Zimbabwe nalézt. Dále budou stanoveny klíčové události historie Mugabeho režimu, včetně relevantních momentů z historie před samostatností státu. V neposlední řadě pak bude režim v Zimbabwe nahlížen z hlediska zkoumání režimů v subsaharské Africe obecně.
|
|
|
Katolická církev a její vliv na tranzici a následnou konsolidaci demokracie
Labutta, Michael ; Koubek, Jiří (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
(česky) Práce se bude zabývat srovnáním států, které prošly tranzicí a vliv katolické církve je zde poměrně silný. Konkrétně se bude jednat o Polsko a o Chile. V úvodu bych se snažil postihnout postavení církve v rámci těchto států za trvání nedemokratického režimu (jestli stála na straně režimu, skryté opozice, nebo zda vystupovala přímo vůči režimu). Snažil bych se postihnout to, co ovlivnilo tento postoj - křivdy ze strany režimu, historický kontext. Další část práce se bude zabývat tím, o jaký vztah s církví nedemokratické režimy usilovaly. Zda prosazovaly represe, kooptaci, či nějakou formu "tiché dohody". V závěru práce a v návaznosti na předešlé otázky se budu snažit zodpovědět otázku, zda katolická církev byla v daných zemích otevřená spolupráci nebo zastávala spíše konfrontační postoj, a jaký měl tento postoj vliv na formu, průběh a výsledek tranzice, a jak se promítl do pozdější konsolidace demokracie.
|
|
|
Role římskokatolické církve při přechodu k demokracii v Polsku a v Chile
Labutta, Michael ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Květina, Jan (oponent)
(česky) Práce se bude zabývat srovnáním států, které si prošly přechodem k demokracii a zároveň zde můžeme sledovat silný vliv Římskokatolické církve. Konkrétně se bude jednat o Polsko a o Chile. V úvodu bych se snažil postihnout postavení církve v rámci těchto států za trvání nedemokratického režimu (jestli stála na straně režimu, skryté opozice, nebo zda vystupovala přímo vůči režimu). Snažil bych se postihnout to, co ovlivnilo tento postoj - křivdy ze strany režimu, historický kontext. Další část se bude zabývat tím, o jaký vztah s církví nedemokratické režimy usilovaly. Zda prosazovaly represe, kooptaci, či nějakou formu "tiché dohody". V závěru práce a v návaznosti na předešlé otázky se budu snažit zodpovědět otázku, zda katolická církev byla v daných zemích otevřená spolupráci nebo zastávala spíše konfrontační postoj, a jaký měl tento postoj vliv na formu, průběh a výsledek tranzice, a jak se promítl do pozdější konsolidace demokracie.
|
|
|
Ruský neziskový sektor: dopady zákona o zahraničních agentech
Dryndak, Roksolana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Práce se zabývá ruským neziskovým sektorem a státní restriktivní politikou, jež je vůči němu namířena. S pomocí mnoho-případové studie zkoumá dopady zákona o zahraničních agentech na organizace občanské společnosti. V úvodu práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky, na něž práce hledá odpovědi. První otázkou je, jaké praktické dopady na neziskové organizace měl zákon o zahraničních agentech. Za účelem jejich identifikace byla vypracována typologie dopadů zákona, která obsahovala pět typů následků: byrokratická zátěž, finanční obtíže, zhoršení vztahu s veřejností, omezení přístupu do veřejných institucí a všeobecný tlak. Typologie byla aplikována na třech případových studiích neziskových organizací. Práce došla k závěru, že tyto typy jsou platné, kromě zhoršení vztahu s veřejností, jež nebyl spolehlivě dokázán. Druhou stanovenou otázkou bylo, jak tento zákon zapadá do kontextu státních strategií vůči občanské společnosti v letech 2012 až 2017. Práce přichází s tvrzením, že se jednalo o jednu z klíčových legislativ, na které následně byly navazovány další zákona, přičemž došlo k rozdělení občanského sektoru na několik skupin.
|
|
|
Mugabeho vládnutí v Zimbabwe jako recept na dlouhověkost režimu?
Stojanovová, Marie ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce si klade jako hlavní cíl zjistit, jaké jsou důvody, pro něž se režimu Roberta Mugabeho podařilo přetrvat v Zimbabwe více než třicet let. Pro zodpovězení této otázky z pohledu komparativní politologie bude autorka práce zkoumat typ režimu, jeho kapacitu (včetně kapacity státu a dalších institucí) a strategie přežití, které lze v Zimbabwe nalézt. Dále budou stanoveny klíčové události historie Mugabeho režimu, včetně relevantních momentů z historie před samostatností státu. V neposlední řadě pak bude režim v Zimbabwe nahlížen z hlediska zkoumání režimů v subsaharské Africe obecně.
|
|
|
Katolická církev a její vliv na tranzici a následnou konsolidaci demokracie
Labutta, Michael ; Koubek, Jiří (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
(česky) Práce se bude zabývat srovnáním států, které prošly tranzicí a vliv katolické církve je zde poměrně silný. Konkrétně se bude jednat o Polsko a o Chile. V úvodu bych se snažil postihnout postavení církve v rámci těchto států za trvání nedemokratického režimu (jestli stála na straně režimu, skryté opozice, nebo zda vystupovala přímo vůči režimu). Snažil bych se postihnout to, co ovlivnilo tento postoj - křivdy ze strany režimu, historický kontext. Další část práce se bude zabývat tím, o jaký vztah s církví nedemokratické režimy usilovaly. Zda prosazovaly represe, kooptaci, či nějakou formu "tiché dohody". V závěru práce a v návaznosti na předešlé otázky se budu snažit zodpovědět otázku, zda katolická církev byla v daných zemích otevřená spolupráci nebo zastávala spíše konfrontační postoj, a jaký měl tento postoj vliv na formu, průběh a výsledek tranzice, a jak se promítl do pozdější konsolidace demokracie.
|
|
|
Cesta Augusta Pinocheta k moci; chilský puč 1973
Kunická, Tereza ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Práce se zabývá událostmi a vývojem v Chile, který vedl k vojenskému převratu a následnému nastolení autoritativního režimu v čele s Augustem Pinochetem v září 1973. Tento režim při svém vládnutí používal silnou represivní politiku a docházelo zde k plošnému porušování lidských práv; na druhé straně se ale Pinochet zasloužil o ekonomickou stabilizaci země, díky které se dnes Chile řadí mezi nejvyspělejší státy Latinské Ameriky. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je určení nejzásadnějších faktorů na úspěšnost převratu a převzetí moci Pinochetem, se velká část práce zaměřuje na vývoj v Chile na začátku 70. let, vnitřní politiku Allendeho režimu a celkovou politickou situaci v zemi, kterou je nezbytné znát pro pochopení pozdějšího vývoje. V další části jsou zmíněny události bezprostředně ovlivňující pučistické nálady v armádě a je zde věnován prostor i analýze převratu, který zapříčinil pád Allendeho vlády a nástup Pinocheta k moci. V neposlední řadě jsou detailně specifikovány faktory podílející se na pozitivním průběhu převratu; významná část se věnuje americkému vlivu na chilské události v 70. letech, která čerpá převážně z dříve přísně tajných dokumentů uveřejněných americkou vládou na konci 90. let. V závěrečné části práce jsou poté zmíněny události, jež následovaly po samotném převratu...
|
|
|
Muslimská demokracie v Turecku
Scholzová, Markéta ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Váňová, Ludmila (oponent)
Cílem magisterské práce je interpretovat proměny konceptu sekularizmu v dlouhodobém období budování a konsolidace Turecké republiky mezi roky 1923 - 2013. Základní teze práce vychází z předpokladu, že sekularizmus, jako společenský fenomén, byl od vzniku Turecké republiky do počátku 80. let chápán jako nedílná součást modernizačního, etatistického projektu, jehož nositelem byla turecká armáda. V souvislosti s pozvolným utvářením islámsky orientovaných politických formací po roce 1980 a především v kontextu vlády strany AKP (2002 - 2014) se turecký koncept sekularizmu - kemalismus, postupně stal předmětem intenzivních konfliktů a nových interpretací, jejichž cílem je skloubit principy tureckého sekularizmu s novými formami veřejné angažovanosti, které vycházejí z islámské symboliky. Klíčová slova Demokracie, sekularizmus, autoritářský režim, Kemalismus, armáda, politické strany, AKP, islám, náboženské symboly, muslimský oděv
|
|
|
Koncepce autoritářského režimu Juana Linze a její aplikace na vládu Antanase Smetony
Soušková, Tereza ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Ante, Kristine (oponent)
Tato bakalářská práce bude analyzovat politický vývoj meziválečné Litvy, jejíž nezávislost byla vyhlášena v roce 1918 a skončila v roce 1940 okupací Sovětským svazem. Hlavní důraz bude kladen na období autoritářského režimu Antanase Smetony, který se stal litevským prezidentem po vojenském převratu v roce 1926. V analytické části budu vycházet z konceptu autoritářského režimu politologa Juana Linze, jejž představil ve své knize "Totalitarian and Authoritarian Regimes". Pojednám o základních tezích konceptu a následně provedu analýzu empirických dat ve vztahu k Smetonovu režimu a komparaci. Cílem bude zjistit, nakolik režim Antanase Smetony odpovídá Linzově definici autoritářského režimu.
|
host ::
RSS.