|
|
Občanská integrace přistěhovalců ve Francii v letech 2002-2012.
Simbartlová, Anna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Diplomová práce "Občanská integrace přistěhovalců ve Francii v letech 2002-2012" se zabývá novým integračním modelem občanské integrace, který začaly evropské imigrační země uplatňovat od přelomu tisíciletí. Zajímavostí tohoto modelu je především to, že jej využívají země, jejichž tradiční přístupy k integraci přistěhovalců se až do konce 20. století značně lišily. Cílem práce je zjistit, jaký vykazuje občanská integrace, jakožto nový model integrace přistěhovalců v Evropě, charakter v rámci integračních politik Francie, aplikovaných v letech 2002-2012. Základní hypotéza práce vychází z teorie o návratu asimilace, jejíž autor R. Brubaker tvrdí, že se v integračních politikách (nejen) evropských států navrací asimilační tendence - ovšem ne v původním pojetí asimilace, ale v nové pozměněné koncepci, nacházející se mezi asimilací a multikulturalismem. Závěry teorie tak práce vztahuje na novodobé politiky občanské integrace, jejichž asimilační charakter výzkum ověřuje. Na základě metody vytvořené speciálně pro tento výzkum dokazují výsledky práce, že integrační opatření přijatá ve Francii v letech 2002-2012 vykazují mírný až výrazný asimilační charakter. Tím i potvrzují základní předpoklad práce vycházející z teorie o návratu asimilace. Závěr práce porovnává nový koncept asimilace dle teorie o návratu...
|
|
|
Jazyk rumunských Čechů reemigrantů - současný stav
Tůmová, Markéta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Proces reemigrace českých krajanů z rumunského Banátu do vlasti, který proběhl v několika historických vlnách a pokračuje dosud, s sebou přináší nutnost přizpůsobit se novým podmínkám. Problémy při adaptaci představuje překonávání odlišných sociálních, kulturních a jazykových návyků, které si s sebou krajané přinášejí. V této práci nahlížíme na proces adaptace z jazykového pohledu. Vycházíme z porovnání dřívějších výzkumů S. Utěšeného a K. Haiderové, s pomocí kterých definujeme specifické jevy banátské češtiny a tendenci jejich vývoje. Závěry výzkumů ověřujeme v rozhovorech s reemigranty. Odchylky od české kodifikace v promluvách reemigrantů zpětně porovnáváme s výsledky výše zmíněných výzkumů a definujeme vliv českého prostředí na stírání specifik banátského dialektu. Srovnáním jazykového projevu respondentů s jejich popisem jazyka a procesu integrace poznáváme, nakolik objektivně je respondent schopen vnímat úroveň své češtiny.
|
|
|
Integrace cizinců do české společnosti
Pokorný, Martin ; Havlík, Radomír (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Cílem mé diplomové práce je prozkoumání problematiky integrace cizinců do české společnosti. K tomuto účelu zamýšlím použít techniku dotazníkového šetření, spolu s komparací dalších šetření, která byla provedena nevládními organizacemi. Dílčím záměrem je pak zmapování právního postavení cizince v České republice, důvody emigrace v historii, její vývoj a skladba migrující populace na evropském kontinentě. Dále se zaměřím na možnosti zdravotního a sociálního pojištění s možností využití lékařské péče a také na možnosti práce a studia cizinců v České republice.
|
|
|
Přistěhovalectví a velkoměsto: Politika integrace imigrantů v Berlíně a Vídni 1971-2011
Dimitrov, Michal ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Disertační práce srovnává a interpretuje vývoj lokálních integračních politik (Západního) Berlína a Vídně v letech 1971-2011 na pozadí proměny Německa a Rakouska z etnicky homogenních států v multikulturní země. Obě metropole nejprve balancovaly mezi odmítáním trvalého začlenění přistěhovalců ("dočasná integrace") a selekcí vybraných cizinců vhodných pro integraci, později hledaly rovnováhu mezi tradičním konceptem asimilace a modernějším multikulturalistickým přístupem a v posledním desetiletí se přihlásily k politice rozmanitosti ve více či méně těsné vazbě na koncept interkulturalismu. Tento vývoj však neprobíhal v obou městech, která v základním vymezení představují podobné případy, zcela přímočaře a současně, a to zejména v první fázi před migrační krizí na přelomu 80. a 90. let 20. století. Pozornost je v práci věnována především dvěma otázkám: proč došlo k rozvoji lokální integrační politiky v (Západním) Berlíně výrazně dříve než ve Vídni a proč města na počátku nového století začala podporovat politiku rozmanitosti. Komparativní rámec odvozený z metody kontrastu kontextů interpretuje vývoj lokálních integračních politik v kontextu národního a nadnárodního politického systému, lokálních politických konstelací, reakcí většinové společnosti na imigraci, významu přistěhovalectví pro hospodářský...
|
|
| |
|
|
Obraz východního Žida v českých židovských časopisech 20. stol. (do r. 1938)
Fottová, Magdalena ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Práce se zabývá obrazem východního Žida v česky psaných časopisech sionistického a českožidovského hnutí v letech 1910-1925 a jeho místem v identitě obou skupin. Základem pro rozbor jsou literární texty (původní i překlady) s postavami východních Židů, které vzhledem ke svému umístění v oficiálních periodikách českožidovských a sionistických institucí představovaly fikční světy přijatelné pro ideologii daného hnutí a spoluvytvářely tak literární obraz východního Žida v kolektivní paměti jeho stoupenců. Popis frekventovaných rysů těchto postav je doplněn historickým kontextem s použitím souvisejících publicistických příspěvků zkoumaných časopisů. Klíčová slova Východní Žid, 1. světová válka, židovská identita, asimilace, sionismus, židovské časopisy, stereotypy, postavy.
|
|
|
Přejímky z francouzštiny v současné bulharštině
Georgievová, Jana ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Nisheva Nikolova, Bozhana (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na lexikální jednotky francouzského původu v současné bulharštině a podrobuje je lexikální, fonetické, morfologické a sémantické analýze, která ukazuje proces jejich adaptace a asimilace do bulharského systému. Součástí výzkumu je probádání historických, sociálních a kulturních příčin přejímání z francouzštiny do bulharštiny a záležitosti členství Bulharska v Mezinárodní organizaci frankofonie. Jazykový materiál výzkumu vychází z Bulharského slovníku cizích slov (Пернишка, Е. и кол. Речник на чуждите думи в българския език.Наука и изкуство, София 2007).
|
|
|
Imigranti a jejich adaptace v majoritní české společnosti po roce 1989
Matulová, Monika ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Tomandl, Miloš (oponent)
a klíčová slova Obsah bakalářské práce je založen na sepsání odborné studie jedné imigrantské skupiny, zabývá se popisem expatriotů v České republice po roce 1989. Jedná se o zpracování dat a podrobnou analýzu imigrantů nazývajících se expatrioti, neboli jinými slovy vystěhovalci na našem území. Práce je koncipovaná na základě přečtené odborné literatury, terénním výzkumu a za podpory přednášek při katedře Etnologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Projekt je zaměřen na problematiku migrace, imigrace a jejím vývojem od roku 1989 až do dnešního dne. Je tak retrospektivním pohledem na dané téma a reflektuje situaci u nás. Nabízí teoretický rámec, definice a explanace výrazných aspektů v rámci mezinárodní migrace do České republiky a jeho vývoj.
|
|
|
Imigrační politika USA
Richterová, Tereza ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Levrincová, Petra (oponent)
Diplomová práce se snaží postihnout vývoj a podstatu imigrační politiky Spojených států. Zvláštní důraz je kladen na období od roku 1965, kdy se koncepce americké imigrační politiky značně liberalizovala a tím došlo k nezamýšlené masové imigraci ze zemí třetího světa, především z Asie a Latinské Ameriky. Práce rovněž zkoumá specifika mexického přistěhovalectví a nastiňuje možné reformní kroky pro imigrační politiku USA.
|
|
| |
host ::
RSS.