|
|
Explicitní a implicitní sebehodnocení u klientů s úzkostnou poruchou: kvantitativní a kvalitativní analýza s důrazem na Rorschachovu metodu
Najbrtová, Kristina ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá pohledem na problematiku sebehodnocení u jedinců, kterým bylo diagnostikováno onemocnění z okruhu úzkostných poruch. Úzkostné poruchy patří mezi nejčastěji se vyskytující druhy duševního onemocnění a role sebehodnocení u nich zatím nebyla náležitě prozkoumána. Cílem práce je proto přispět k porozumění podstaty vztahu mezi úzkostmi a sebehodnocením a ověřit, zda lze u vybraného diagnostického okruhu jedinců s tzv. Jinou úzkostnou poruchou nalézt odlišnosti v oblasti sebehodnocení. Teoretická část práce vychází ze shrnutí poznatků o úzkostných poruchách a ze srovnání různých psychologických přístupů k sebehodnocení. Důraz je kladen na prozkoumání teorií autorů, kteří se snaží vysvětlit možné příčiny a vlastnosti odchylek sebehodnocení u úzkostných poruch a navrhnout vysvětlení povahy tohoto vztahu a jeho vzniku. Empirická část rigorózní práce se věnuje analýze úrovně explicitního a implicitního sebehodnocení u skupiny úzkostných klientů. Pro měření explicitního sebehodnocení byly použity zahraniční dotazníky (Rosenbergova škála sebehodnocení a SLSC-R), implicitní sebehodnocení bylo měřeno Rorschachovou metodou. Výsledky výzkumu naznačují, že námi zkoumaná skupina klientů s diagnózou tzv. Jiných úzkostných poruch vykazuje signifikantně nižší explicitní a negativní...
|
|
|
Úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu
Záplatová, Klára ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu. Cílem práce je postihnout úzkostné projevy v celé jejich šíři. Pozornost je věnována jak prožívání jedince, tak tělesným projevům při úzkosti. Téma se nevyhýbá ani procesům probíhajícím uvnitř těla úzkostného jedince, kterých si není vědom. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, první je literárně - přehledová část, druhou pak návrh výzkumu. Ten se věnuje sociální fobii a jejím projevům na fyziologické úrovni. Zřetel je brán na aktivaci specifických mozkových oblasti, hladinu vyplaveného kortizolu, stejně tak na prožívání během vyšetření. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Vliv skupinové KBT psychoterapie na úroveň funkčních schopností osobnosti ve vztahu k identitě u pacientů s neurotickými poruchami
Škrábová, Michaela ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Doubková, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl ověřit účinnost kognitivně behaviorální terapie hospitalizovaných a ambulantně docházejících pacientů v Národním ústavu duševního zdraví, kterým byla diagnostikována porucha úzkostného spektra. Fokusuje se na mapování osobnostního fungování pacientů ve vztahu k dimenzi identity. K tomu bylo využito polostrukturovaného rozhovoru STiP-5.1 dle alternativního modelu DSM-5 a škály pro měření funkčních schopností osobnosti LPFS-BF 2.0.Literárně přehledová část se zaměřuje na představení identity a jejího vývoje jako celoživotního procesu, představení jednotlivých složek identity a relevantních teorií v kontrastu se současným pojímáním identity s ohledem na výzkumný záměr. Dále je prostor věnován pojetí neurotických poruch klasifikačními systémy a jejich charakteristice z hlediska osobnostního fungování a identity. Následně je představen koncept osobnostního fungování a teoretické zázemí alternativního modelu DSM-5, ze kterého vychází. Literárně přehledová část práce je zakončena deskripcí teoretických východisek léčebného plánu pacientů. V empirické části práce je definován výzkum a výzkumné otázky. Představeny jsou užité metody a způsob zpracování statistických dat. Na studii participovalo celkem 76 respondentů z nichž 50 tvoří klinickou skupinu a 26 skupinu...
|
|
|
Pilotní studie ověřování účinnosti kognitivně behaviorální terapie na složku intimity u pacientů s úzkostnými poruchami
Hanušová, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám účinností kognitivně behaviorální terapie na pacienty s úzkostnými poruchami se zvláštním zaměřením na oblast intimity. Sleduji změnu v osobnostním fungování, rozdíly mezi kontrolní a výzkumnou skupinou, vliv absolvování programu v odlišných podmínkách a vliv sociodemografických proměnných. Předmětem pilotní studie jsou pacienti (N=50), kteří absolvovali program na oddělení 1, či docházeli do denního stacionáře 1 na půdě Národního ústavu duševního zdraví. Pacienti zde absolvovali šest týdnů trvající KBT program s prvky, jež se zaměřují na oblast intimity. Na začátku a konci programu byly s pacienty prováděny rozhovory za účelem sledování změny v osobnostním fungování. K měření byly využívány výzkumné nástroje STiP 5.1 a LPFS-BF 2.0. Výsledky byly následně porovnávány s respondenty (N=26) z intaktní populace (těmi, kteří aktuálně nepodstupují žádnou psychoterapeutickou ani psychiatrickou léčbu), kteří absolvovali rozhovory ve stejném časovém rozestupu. Bylo zjištěno, že je možné na základě STiP 5.1 a LPFS-BF 2.0 měřit narušení osobnostního fungování úzkostných pacientů, jež se liší od osobnostního fungování intaktní populace. Na základě porovnávání prvního a druhého vyšetření výzkumné skupiny bylo možné pozorovat trend zlepšování obtíží v osobnostním fungování....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv distanční výuky na psychiku žáků středních škol, se zaměřením na úzkost a depresi
Šimonová, Lucie ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem distanční výuky na psychiku žáku středních škol a zaměřuje se na úzkost a depresi. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou, které odpovídají cílům práce. Teoretická část vysvětluje pojmy úzkost a deprese a popisuje jejich příznaky, možné příčiny a způsoby řešení. Také zmiňuje další pojmy, které mají k úzkosti a depresi blízko, avšak neměly by se vzájemně zaměňovat. Práce se dále zabývá obdobím adolescence, adolescenty 21. století a problémem digitalizace. V praktické části byl zvolen kvantitativní výzkum reprezentovaný dotazníkem, který vyplnilo 283 respondentů. Analýza dat ukázala, že distanční výuka vážně postihla psychické zdraví studentů SŠ a měla na ně negativní vliv. Z příznaků deprese působila největší problém špatná nálada, která výrazně postihla 62,4 % respondentů. Dále to byla chuť nic nedělat, pocit žití neplného života, ztráta energie a únava a unavitelnost. Tyto příznaky významně postihly přes 57 % respondentů. Z úzkostných příznaků studenty nejvíce trápily bolesti, které výrazně postihly 53,5 % respondentů. Dále to bylo vyhýbavé chování, anticipační úzkost, nervozita a strach, které významně postihly přes 40 % respondentů. Výzkum také zahrnoval prvky kvalitativní metodologie, které shromáždily výpovědi studentů k tomu, jaké konkrétní...
|
|
| |
host ::
RSS.