|
|
Pes v českém jazykovém obrazu světa
Prokšová, Hana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
I. Abstrakt Práce vychází z teoretických principů polských etnolingvistických prací, které jsou přiblíženy v první části práce. Pozornost je věnována zejména teorii antropocentrismu přirozeného jazyka, postulující rozlišení "vlastního" a "lidského" versus "cizího", respektive "ne-lidského" v kognitivním chápání světa, a v návaznosti na ni představíme obecné rysy jazykového obrazu domácích zvířat v češtině. Druhá část práce se s přihlédnutím k doposud získaným teoretickým poznatkům zabývá výrazem pes v češtině a jeho deriváty, jejich pozicí v lexikálním systému, sémantikou a konotacemi a stereotypy, které se s nimi pojí. V závěru je formulována kognitivní definice pojmu "pes" v češtině inspirována strukturou hesel v polském Slovníku lidových stereotypů a symbolů.
|
|
|
Očima psa - dětská autorská kniha
Richterová, Denisa ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Francová, Sylva (oponent)
RICHTEROVÁ, Denisa: Očima psa - dětská autorská kniha. Praha, 2021. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy. (Příloha 1: dětská autorská kniha Pes, který si něco myslí) (Příloha 2: prezentace projektu Očima psa) Diplomová práce se zabývá psem jako nositelem historických a kulturních kontextů doby. Teoretická část popisuje historii domestikace psa, vztah k člověku, symboliku, mytologii a mapuje jeho vyobrazení v dějinách výtvarného umění. Dále zaměřuje svou pozornost na vztah psů a dětí s přesahy do dětské literatury a na ilustrace, s důrazem na dětskou autorskou knihu. Závěr této části je věnován zastoupení psa v pomáhajících a edukativních procesech. V umělecké části jsou aplikovány teoretické poznatky do praxe, a to v podobě dětské autorské knihy s názvem Pes, který si něco myslí. Příběh a ilustrace subjektivně reflektují svět očima psa, které zrcadlí myšlení, cit a přirozenou potřebu k někomu patřit. Didaktická část představuje projekt s názvem Očima psa, který předkládá možnosti zapojení psa do volnočasových i do vzdělávacích aktivit pro děti.
|
|
|
Ekologická etika
Valentová, Kristýna ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Téma ekologické etiky je často diskutovaným tématem, které je velmi důležité pro rozvoj dalších generací. Příroda a kultura nejsou na jedné rovině, ale kultura je podřízená přírodě. Kvůli lidskému zásahu je ovšem přírodní rovnováha ohrožená a žijeme v ekologické krizi. Diplomová práce se snaží komparovat názory odborníků v českém prostředí, kteří z filosofického hlediska vnímají ekologickou etiku, střet přírody a kultury a environmentální oblast. V první části je zmíněna teoretická rovina ekologické etiky a její základní klasifikace. Dále je zmíněný vývoj ekologické etiky v českém filosofickém myšlení. V hlavní části jsou rozvíjeny vždy dvě vybrané myšlenky českých odborníků - Erazima Koháka, Josefa Šmajse, Hany Librové, Petra Jemelky a Jana Patočky. Závěrem práce je zjištění, že ačkoliv všichni tito čeští autoři vychází z odlišných konceptů, jejich závěry se víceméně shodují. Hlavní je, aby lidé přijali osobní zodpovědnost, neprahli tolik po moci a dalším zisku. Důležité je pojmenovat a uvědomit si ekologickou krizi a začít ji řešit nejdříve vlastními kroky, jako například dobrovolnou skromností či uvědoměním si, že zanecháváme odkaz dalším generacím. Nepotřebujeme mít stále víc a žít v blahobytu. Každému neuškodí trocha pokory a možná i umění naslouchat zkušenějším. Člověk patří do přírody, ale...
|
|
|
Somatismy v české frazeologii (dýchací soustava)
Máchová, Miroslava ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Holanová, Radka (oponent)
Bakalářská práce pojednává o jazykovém obrazu světa somatických frazémů s komponenty dýchací soustavy, konkrétně nosem, hrdlem, plícemi, bránicí a průduškami. Teoretická část vysvětluje základní koncepty a východiska kognitivní a kulturní lingvistiky - kognitivní lingvistiku, jazykový obraz světa, jeho definice a vlastnosti, antropocentrismus, teorii konceptuálních/představových schémat, metaforu, metonymii a jejich typy a dále také frazeologii. Praktická část je pak uspořádána do kapitol podle jednotlivých somatismů, u kterých jsou po jejich etymologické a anatomické charakteristice vytyčeny jednotlivé sémantické oblasti a frazémy, v nichž somatismy figurují. Na závěr jsou uvedena představová schémata podílející se na konceptualizaci daného orgánu v našem jazykovém obrazu světa. Práce je doplněna i o poznatky psychosomatiky, jejíž premisy se vzhledem ke skutečnosti, že některé frazémy poukazují na psychosomatikou deklarovanou podmíněnost, jeví jako užitečné.
|
|
|
Proenvironmentální postoje a chování žáků vybraných středních odborných škol
Stehnová, Eva
Bakalářská práce se zabývá environmentálními postoji a deklarovaným chováním žáků vybraných středních odborných škol. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem teoretické části bylo na základě odborných zdrojů provést shrnutí zkoumané problematiky. Cílem praktické části bylo zjistit, jaké postoje zaujímají žáci na středních odborných školách k environmentální problematice. Dalším cílem je zjištění, zda jejich jednání je v souladu s deklarovanými postoji. Metodou praktické části je dotazování s technikou dotazníku, který je založen na Likertově škále. Dotazníky byly administro-vány na dvě střední odborné školy. Jednalo se o školu s environmentální profilací a bez environmentální profilace. V závěru práce je provedeno zhodnocení výsledků průzkumu a uvedeno doporučení pro pedagogickou praxi. Žáci obou škol zaujímají k environmentální problematice proenvironmetální postoj. Chování žáků vybraných škol není vždy v souladu s deklarovanými proenvironmentálními postoji.
|
|
|
Hlava v českém jazykovém obrazu světa
Čížková, Klára ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na pojetí somatismu hlava v českém jazykovém obrazu světa. Východiskem zkoumání je perspektiva kognitivní lingvistiky. Cílem práce je popsat strukturu významu zkoumaného pojmu. Výchozím metodologickým materiálem je stať I. Vaňkové a V. Vitkovské věnovaná právě hlavě, v níž jsou definovány čtyři významové profily vztahující se k somatismům a rozpracované na příkladu pojmu HLAVA. Pokusíme se tedy ověřit, zda takto definované profily platí i pro náš rozsáhlejší materiál. Pro analýzu využijeme jazyková (systémová) data (zahrnující zejména frazeologické jednotky, dále etymologii, deriváty a synonyma lexému hlava) a textová data (korpusová data převzatá z Českého národního korpusu). V závěru práce zhodnotíme, zda se naše výsledky shodují se závěry zmiňované stati a porovnáme také zjištění u obou typů zkoumaných dat - jazykových i textových. V úplném závěru práce formulujeme kognitivní definici hlavy tak, aby odpovídala pojetí hlavy v českém jazykovém a kulturním prostředí.
|
|
|
Sociální konstrukce druhové nadřazenosti
Klicnar, Filip ; Vandrovcová, Tereza (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Práce se zabývá sociální konstrukcí druhové nadřazenosti v euroatlantickém civilizačním prostoru. Cílem je popsat proces konstruování této nadřazenosti a rovněž její důsledky. Počátkem této nadřazenosti byla domestikace divokých zvířat. Druhým zásadním momentem se stal přechod od tradiční společnosti k industriální. V té byla některá zvířata zvěcněna v předmět tržních vztahů a ve společnosti se utvrdila víra v legitimnost využívání těchto zvířat pro ekonomické účely. Tato víra je veskrze iracionální. Společnost při procesu konstruování reality začala vnímat daný stav jako přirozený a správný. Aby se vyhnula etickému rozporu, vytěsnila během procesu civilizace negativní aspekty této reality mimo smysly svých členů, k čemuž jednotlivcům napomáhají rovněž psychologické mechanismy vytěsňování reality. Konec práce je věnován podmínkám, které umožnily uskutečnění holocaustu, a na jejichž základě doposud funguje racionálně-ekonomická moderní společnost. Tyto podmínky se ve společnosti udržují v povaze ekonomického systému.
|
|
|
Antropocentrismus ve vztahu k živé přírodě
Kirsová, Jana ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou antropocentrismu ve vztahu k živé přírodě. Je nesporné, že antropocentrismus přispěl velkou měrou k současné ekologické krizi. Autorka se pokouší vymezit definiční rámec antropocentrismu a nalézt jeho společenské, vědecké i náboženské kořeny, a najít možnou cestu z krize ven. Uvádí klíčové koncepty a teorie, které jsou neantropocentricky orientované a předkládají možný alternativní přístup k životnímu prostředí spojený s transformací hodnot. Konkrétně se zaobírá například teorií Gaia Jamese Lovelocka, hlubokou ekologií a ekosofií Arne Naesse či novým paradigmatem Fritjofa Capry. Dále navazuje možností praktické změny konceptu života a jako její příklad popisuje koncept dobrovolné skromnosti a New Age.
|
|
|
Pes v českém a ruském jazykovém obrazu světa
Jíchová, Darina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
I. Abstrakt a klíčová slova Bakalářská práce se zabývá ukotvení vybraného slova pes v jazykovém obrazu češtiny a ruštiny. Vychází z dosavadních teorií antropocentrismu, zejména pak z kognitivního přístupu k jazyku. První část nastiňuje pojetí jazykového obrazu světa převážně v prací českých a ruských lingvistů. Druhá část se věnuje pojetí zvoleného substantiva v obou jazycích, a to na základě slovníků, frazeologie a korpusu. Závěr obsahuje vlastní kognitivní definici slova pes. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, český jazyk, ruský jazyk, antropocentrismus, jazykový obraz světa, kategorizace, systémové a textové konotace, frazeologie, pes
|
|
|
Nos v českém jazykovém obrazu světa
Černá, Eliška ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Práce se snaží postihnout význam lexému nos v kognitivně-lingvistické perspektivě, a to zejm. prostřednictvím kolokací a frazémů, které se k lexému nos vztahují. Cílem práce je definovat tzv. významové profily pojmu NOS a zformulovat kognitivně kulturní definici nosu vyplývající z jeho místa v českém jazykovém obrazu světa. Za tímto účelem bude nos nejprve podroben analýze ze dvou různých perspektiv - z perspektivy lékařské, reprezentující vědecký pohled na svět, a z perspektivy běžného uživatele jazyka, reprezentující tzv. naivní obraz světa. Údaje vztahující se k lexému nos budou excerpovány z českých výkladových, synonymických, etymologických a frazeologických slovníků, bude provedena sémická analýza a lexém nos bude začleněn do systémových vztahů v české slovní zásobě. Nos bude představen také ve světle doplňujících perspektiv alternativní medicíny a pseudovědeckých disciplín frenologie a fyziologie, jejichž poznatky hrají určitou roli v utváření naivního obrazu nosu. Součástí práce je také anketní výzkum, který zjišťuje, jaké asociace si s pojmem NOS spojuje běžný uživatel českého jazyka. V závěru práce jsou představeny čtyři významové profily pojmu NOS: 1) vzhled nosu, 2) umístění nosu: nos jako měřítko prostorové blízkosti, 3) funkce nosu: nos jako orgán čichu a cítění + sekundárně orgán řeči, 4)...
|
host ::
RSS.