|
|
Tukové emulze v dlouhodobé parenterální výživě
Ševela, Stanislav ; Novák, František (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent) ; Lahoda Brodská, Helena (oponent)
Kombinace intestinálního selhání a parenterální výživy je stavem spojeným s mírným chronickým zánětem a orgánovým poškozením, z nichž nejvýznamnější je poškození jaterní. Tato zkřížená intervenční studie zkoumala účinky různých intravenózních lipidových emulzí (IVLE) obohacených o zvýšené dávky omega-3 polynenasycených mastných kyselin (n-3 PUFA) z rybího oleje (RO) u pacientů na domácí parenterální výživě (DPVP) pro chronické intestinální selhání. Dvanácti pacientům byly postupně podávány tři různé IVLE, po každé z nich ještě přidána emulze RO. Studie rovněž zahrnovala dvanáct párovaných zdravých kontrol ke srovnání. Cílem této studie bylo zjistit, jak dlouhodobé podávání těchto IVLE ovlivnilo primárně spektrum mastných kyselin (MK) v erytrocytech a plazmě, dále pak zánětlivou odpověď, antioxidační stav, markery jaterních funkcí a spektrum žlučových kyselin u DPVP a jak se tyto změny lišily od zdravých osob. Prokázali jsme úspěšnou inkorporaci n-3 PUFA do erytrocytárních fosfolipidů a odpovídající změny spektra plazmatických MK, charakterizované zejména signifikantní nárůsty n-3 vůči n-6 PUFA, s poklesem poměru n-6/n-3 PUFA. Zjistili jsme také dlouhodobější ovlivnění těchto změn při vysoké dávce podávaného RO. Konstatujeme zvýšené koncentrace cytokinů v séru a in vitro lipopolysacharidem (LPS)...
|
|
|
Vliv skladovacích podmínek na metabolický profil jablek
Duroňová, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem předložené disertační práce byla komplexní analýza změn obsahu mastných kyselin, enzymových a nízkomolekulárních antioxidantů v plodech jablek a s tím související hodnocení vnímavosti vůči původcům skládkových chorob u jablek dlouhodobě uchovávaných za různých podmínek. Hlavní část práce byla věnována studiu vlivu dlouhodobého skladování jablek v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku a v referenční „normální“ atmosféře po dobu šesti měsíců. Další část práce byla věnována studiu vlivu skladování jablek v běžných, spotřebitelsky dosažitelných, podmínkách (uskladnění ve sklepě, v lednici a v místnosti s pokojovou teplotou) na obsah nízkomolekulárních antioxidantů. Poslední část práce byla zaměřena na studium vlivu zpracování jablek (včetně použití protektantů) a jejich následného uskladnění na obsah nízkomolekulárních antioxidačních látek. Pro testování byla vybrána jablka odrůdy Jonagored, Golden Delicious, Idared, Šampion, Granny Smith. V rámci práce byla optimalizována metoda pro stanovení mastných kyselin v rostlinném materiálu s vyšším obsahem vosků. Z naměřených hodnot vyplývá, že jablka jsou cenným zdrojem řady významných nutričních látek typu vitaminů, provitaminů a antioxidantů. V průběhu skladování tyto látky vykazují značnou ochrannou funkci plodů. Dlouhodobé skladování, zejména v modifikované atmosféře se sníženým obsahem kyslíku (FAN), umožňuje uchovat většinu těchto nutričně cenných látek, a to v závislosti na odrůdě a podmínkách skladování. Mražení je vůči plodům jablek šetrné (zejména v přítomnosti ochranných látek), zatímco v průběhu sušení dochází k poklesu hodnot všech sledovaných antioxidantů v závislosti na teplotě a podmínkách sušení. Při volbě metody uchovávání je třeba zohlednit jak nutriční, tak i senzorické charakteristiky a spotřebitelské požadavky.
|
|
|
Proteome and Metabolome Changes in Selected Organisms under Stress
Halienová, Andrea ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Čertík, Milan (oponent) ; Šucman, Emanuel (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Living conditions of every organism are influenced by various factors at this time. Some of them have positive effect on organism, some negative. Basic condition for surviving is the ability to resist and adapt to changing metabolic and living conditions. Every single stress effect can lead to changes in metabolism but organisms have ability to develope sufficient mechanisms for stress response. Some of them are similar for all living organisms (enzyme production, endogenous primary stress metabolites) some of them are specific for certain organism or stress type. Cell stress response can be observed on different levels (proteomic, genomic, metabolomic). In proper conditions it can be used indrustrially. In this work, influences of various stress factors were studied. These factors were applied on selected organisms – carotenogenic yeast and plant materials. Yeast stress response was induced by osmotic and oxidation stress factors. Changes on proteomic level and in production of selected secondary metabolites were observed. Proteome was analyzed by 1D and 2D electrophoresis with subsequent analysis of proteins by mass spectrometry. Yeast strain Rhodotorula glutinis CCY 20-2-26 showed the best adaptation to stress factors, which was moreover accompanied by overproduction of carotenoids. This finding can be premise for next industrial production of carotenoids. In plant samples predominantly enzymes and metabolites involved in antioxidant response were studied.
|
|
|
Studium aktivity enzymových a nízkomolekulárních antioxidačních systémů
Macuchová, Simona ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Čertík, Milan (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Oxidační procesy hrají v buňce důležitou roli ve fyziologických i patologických procesech. Rovnováha těchto procesů je zajišťována vzájemně kooperujícími antioxidačními systémy, pro jejichž správnou činnost v organismu je nutný dostatečný obsah látek s antioxidačními účinky. Předložená práce je zaměřena na vývoj a optimalizaci metod stanovení významných neenzymových a enzymových antioxidantů a testování celkové antioxidační kapacity vybraného biologického materiálu. Byly optimalizovány metody extrakce a stanovení obsahu vitaminu E a karotenoidů a stanovení aktivit superoxiddismutasy, katalasy, peroxidasy a lipoxygenasy ve sladovnickém ječmeni a ve sladu. Pro analýzu obsahu vitaminu E, fenolických sloučenin a karotenoidů byly použity RP-HPLC a HPLC/ESI-MS, ke stanovení enzymových aktivit byly zvoleny spektrofotometrické metody. Pro analýzu aktivit katalasy a lipoxygenasy byly vyvinuty nové kolorimetrické metody a porovnány s přímými metodami v UV oblasti. Aktivita SOD byla stanovována komerčním diagnostickým setem. Pro peroxidasu byla zavedena kolorimetrická metoda. U enzymových metod byly stanoveny některé kinetické parametry. Optimalizované metody byly použity při analýzách antioxidantů v rostlinném materiálu – v ječmeni a ve sladu – v souborech vzorků o šesti odrůdách, pěstěných na čtyřech různých lokalitách po dobu dvou let. Obsah individuálních antioxidantů se lišil v závislosti na odrůdě, většinou však nebyly nalezeny významné rozdíly v hladinách v závislosti na pěstební lokalitě. Patrně největší vliv na hladiny nízkomolekulárních i enzymových antioxidantů mají klimatické podmínky v dané lokalitě; oxidační procesy jsou ovliňovány jednak množstvím vláhy, jednak slunečním svitem, který indukuje oxidační procesy v pěstovaných rostlinách. Aktivita antioxidantů v obilkách ječmene prudce narůstá během procesu sladování; za zvýšené teploty a vlhkosti dochází nejprve k aktivaci enzymových systémů včetně těch antioxidačních. V obilce probíhá zvýšená metabolická aktivita, během níž lze předpokládat zvýšenou tvorbu radikálů; za tímto účelem mohou být aktivovány ostatní antioxidační systémy, aby ochránily buňky před poškozením oxidačním stresem. V další části práce byly zavedené metody využity při klinických studiích hodnotících vliv exogenně přijímaných antioxidantů na metabolický a antioxidační status lidského organismu. První klinická studie byla zaměřena na sledování vlivu suplementace potravinovým doplňkem obsahujícím nenasycené mastné kyseliny a vitamin E na metabolismus jedinců s hyperlipidemií. Po tříměsíčním podávání preparátu došlo ke zlepšení profilu parametrů metabolismu lipidů a ke zvýšení hladin sérových antioxidantů. Druhá studie sledovala hladiny enzymových a neenzymových antioxidantů u zdravých jedinců po dočasně zvýšeném příjmu potravin bohatých na antioxidanty. Po dvouměsíční suplementaci došlo k mírnému nárůstu obsahu fenolických látek v plazmě. Celková antioxidační kapacita ani aktivity enzymových antioxidantů nebyly ovlivněny. Z výsledků klinických studií je patrné, že doplňování antioxidantů v přirozené formě nebo ve formě potravinového doplňku neovlivňuje výrazně metabolismus zdravých jedinců, ale u jedinců trpících chronickými civilizačními chorobami může vhodně zvolená suplementace pozitivně ovlivnit jejich zdravotní stav. Výsledky práce potvrzují, že zavedené metody jsou dobře použitelné k analýze parametrů posuzujících antioxidační stav organismu a jsou vhodné i k monitoringu exogenního příjmu antioxidantů.
|
|
|
Změny aktivit enzymů v ovoci v průběhu dlouhodobého uchovávání
Ferdová, Jitka ; Melounová,, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této diplomové práci byly studovány změny aktivit antioxidačních enzymů a změny obsahu nízkomolekulárních antioxidantů v různých druzích ovoce při dlouhodobém skladování. V teoretické části jsou popsány jednotlivé nízkomolekulární antioxidanty a antioxidační enzymy. Také jsou zde shrnuty příčiny kažení ovoce a používané způsoby konzervace. Jako vzorky byly použity zejména běžné lokální druhy ovoce - jablka červená a zelená, broskve, švestky a hrozny. Ovoce bylo skladováno dlouhodobě (několik měsíců) jednak v nezpracovaném stavu v laboratoři, ve sklepě, v lednici a v mrazícím boxu. U uchovávání mražením byly testovány různé způsoby přípravy a zpracování ovoce na aktivity enzymů a obsah nízkomolekulárních látek. Zkrácená analýza byla provedena rovněž v borůvkách, brusinkách, malinách a jahodách. U skladovaného ovoce byly sledovány skupinové parametry - celková antioxidační aktivita, obsah sušiny, vitaminu C, celkových flavonoidů a polyfenolů spektrofotometricky. Stanovení individuálních flavonoidů a katechinů bylo provedeno pomocí RP/HPLC/UV-VIS a on-line LC/PDA/ESI-MS. Aktivity antioxidačních enzymů – superoxiddismutasy (SOD), katalasy, polyfenoloxidasy (PPO) a lipoxygenasy (LOX) byly stanoveny spektrofotometricky. Z důvodu napadení některých vzorků plísněmi byla provedena povrchová mikroskopie a kultivace vzdušné i povrchové mikroflóry. Vliv podmínek uchovávání na zachování biologických vlastností je podmíněn druhem ovoce. Obecně nejšetrnějším způsobem dlouhodobého uchovávání je mražení, avšak u velkých plodů dochází často k senzorickým změnám. Dlouhodobé uchovávání v regulovaném teplotním režimu nebo v regulované atmosféře je vhodné pro plody s delší udržitelností, v těchto plodech se udrží déle stabilní hladiny antioxidačních enzymů. Některé z těchto enzymů působí synergisticky. Zatímco na začátku uchovávání lze např. v plodech jablek nalézt vysoké hladiny SOD a LOX, u přezrálých nebo poškozených plodů jsou naopak vyšší hladiny katalázy a PPO. Hladiny nízkomolekulárních antioxidantů v plodech v průběhu uchovávání kolísají, ale obecně vykazují vzrůstající tendenci s rostoucí délkou uchovávání.
|
|
|
Vliv podmínek uchovávání na obsah biologicky aktivních složek v plodech jablek
Ferdová, Jitka ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené bakalářské práci jsou popsány antioxidanty vyskytující se ve stravě a jejich účinky na lidský organismus. Dále jsou shrnuty činitele znehodnocování plodů jablek v průběhu skladování a možnosti ochrany proti nim. V praktické části byly nejprve kalibrovány a validovány metody stanovení enzymů superoxiddismutázy (SOD), katalasy a polyfenoloxidázy (PPO) v jablkách. Po nalezení vhodných metod byly uvedené enzymy změřeny v jablkách zpracovaných pod tekutým dusíkem po 158 dnech skladování v normální nebo v modifikované atmosféře. Také byla provedena kvantitativní a kvalitativní analýza bílkovin v jablkách. Dále byly ve zamražené surové šťávě změřeny některé nízkomolekulární antioxidanty (celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a vitamín C) a celková antioxidační aktivita. Tyto hodnoty byly porovnány s hodnotami naměřenými v plodech ihned po sklizni. V poslední části bylo provedeno umělé zaplísnění jablek a sledovala se úspěšnost uchycení mikroorganismů.
|
|
|
Subletální účinky směsí pesticidů na raky
HOVORKOVÁ, Anna
Prometryn, řadící se do skupiny triazinových herbicidů, byl v Evropě zakázán v roce 2004. Metazachlor, chloracetamid využívaný k ošetření převážně olejnatých plodin, je stále používaným herbidicem. Ve vodním prostředí mohou negativně působit individuálně používané pesticidy či jejich metabolity, další otázku z hlediska negativního působení v prostředí představují vznikající směsi pesticidů, které se v životním prostředí mohou vytvořit. Cílem této studie bylo posoudit vliv směsí pesticidů smísených ze zvolených koncentrací (0,01 mg.l-1, 0,1 mg.l-1, 1 mg.l-1) na raka mramorovaného (Procambarus virginalis). Testované byly také pesticidy individuálně ve zvolených koncentracích. Byl hodnocen vliv na biochemický profil hemolymfy a antioxidační biomarkery a biomarker oxidačního stresu v tkáních hepatopankreatu, svalu a žaber raka mramorovaného. Toxicita byla posouzena pomocí subchronického testu toxicity, který probíhal po dobu 8 dnů. Na hladiny biomarkerů biochemického profilu hemolymfy působily nejvíce koncentrace metazachloru (0,1 a 1 mg.l-1), které způsobily statisticky významné snížení hladiny ALT, Cl-, Mg2+ a Ca2+ a zvýšení hladiny NH3. Vliv všech testovaných směsí byl pozorován na zvýšení hladiny GLO, ALT a NH3, zde se projevil synergický účinek směsí. Aktivita antioxidačních biomarkerů byla ovlivněna pouze u CAT u prometrynu (0,01 mg.l-1) a metazachloru (0,01 a 1 mg.l-1). Hladina LPO byla ovlivněna metazachlorem (0,01 mg.l-1). Nebyl prokázán vliv směsí pesticidů na hladinu LPO a aktivity antioxidačních enzymů.
|
|
|
Vliv metazachloru a jeho metabolitu metazachloru OA na raná vývojová stádia raka mramorovaného
ZÁVORKA, Milan
Metazachlor je selektivní herbicid určený k hubení jednoděložných i dvouděložných plevelů v řepce olejce a jiných brukvovitých rostlinách. Využívá se zejména jako preemergentní herbicid. Metazachlor OA je jedním z hlavních degradačních produktu metazachloru. Cílem bakalářské práce bylo posouzení vlivu metazachloru a jeho metabolitu metazachloru OA na raná vývojová stádia raka mramorovaného (Procambarus virginalis). Vliv metazachloru a jeho metabolitu metazachloru OA na raná vývojová stádia raka mramorovaného byl hodnocen na základě vlivu na chování, růstu, biomarkeru oxidativního stresu, antioxidačních biomarkerů, ontogenetického vývoje a výskytu morfologických anomálií. Test toxicity probíhal v pěti koncentracích dvě koncentrace metazachloru (3,2 mikrogramů/l a 22 mikrogramů/l) a dvě koncentrace metazachloru OA (3,2 mikrogramů/l a 22 mikrogramů/l) a jedné kontroly (C). Test probíhal po dobu 40 dnů v definovaných laboratorních podmínkách. Expozice metazachloru a metazachloru OA ve všech testovaných koncentracích způsobila statisticky významně vyšší mortalitu, zpoždění ontogenetického vývoje a pomalejší růst raků. Expozice metazachloru v koncentraci 22 mikrogramů/l a metazachloru OA v koncentracích 3,2 mikrogramů/l a 22 mikrogramů/l způsobila statisticky významné snížení antioxidačních enzymů (SOD, CAT, GR, GST a GSH) v celotělním homogenátu raků. Metabolit metazachlor OA vykazoval výrazněji vyšší negativní vliv na ranná vývojová stádia raků mramorovaných než jeho mateřská látka metazachlor. Na základě výsledků této studie lze podotknout vhodnost raků, a to zejména jejich raných vývojových stadii pro testy toxicity a možnosti jejich využití pro biomonitoring zatížení vodního prostředí herbicidy a jejich metabolity.
|
|
|
Vliv fungicidů a prostředku biologické ochrany na metabolismus glutathionu.
Vašková, Marie ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Jaklová Dytrtová, Jana (oponent)
Triazolové fungicidy jsou v zemědělství široce používány k ošetření velkého množství plodin. Při jejich akumulaci v půdě, rostlinách či vodních zdrojích mohou ovlivňovat i necílové organismy, u kterých mohou mít negativní vliv na endokrinní systém či reprodukci. Podstatně méně informací víme o vlivu triazolů na rostliny, konkrétně o jejich antioxidačním a detoxifikačním systému. V této práci byl nejprve studován vliv penkonazolu (P), tebukonazolu (T) nebo jejich kombinace (PT) na rostliny rajčat Solanum lycopersicum, cv. Cherrola. Oproti kon- venčnímu způsobu aplikace fungicidů formou postřiku na listy byl sledován i vliv zálivky s obsahem P, T, nebo PT do půdy. Zálivka fungicidů do půdy měla na metabo- lismus glutathionu horší dopad: třicátý pátý den po každotýdenní aplikaci fungicidů došlo v kořenech ke snížení obsahu redukovaných thiolů, aktivity glutathionpero- xidasy a v listech byl snížen i klíčový konjugační enzym II. fáze biotransformace, glutathion-S-transferasa (GST), a to na 43 až 20 % (v závislosti na fungicidu) v po- rovnání s neošetřenými rostlinami. Naopak v listech byl obsah redukovaných thiolů a aktivita glutathionperoxidas zvýšená. V případě postřiku oběma fungicidy (PT), i když ve stejné koncentraci jako u P a T samostatně, byl pozorován synergistický úči- nek na aktivitu GST v...
|
|
|
Antioxidační systém rostlin rajčat vystavených triazolovým fungicidům
Žufić, Antoniana ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Jaklová Dytrtová, Jana (oponent)
Houbové patogeny způsobují celosvětově závažné ztráty zemědělských plodin. V poslední době se však chemické fungicidy stávají nebezpečnými kontaminantami životního prostředí působící na necílové organismy. Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv mají triazolové fungicidy ve formě penkonazolu (P), tebukonazolu (T) nebo jejich kombinace (PT) na rostliny rajčat Solanum lycopersicum L. cv. Cherrola. Ve sledované intervaly, tj. po dvou a pěti každotýdenních aplikacích P, T nebo PT, buď formou postřiku nebo zálivky nebyla v listech, kořenech ani plodech zjištěna významnější změna aktivity klíčového enzymu askorbát-glutathionového cyklu askorbátperoxidasy a aktivity cytosolových peroxidas. Zatímco v kořenech byla nalezena mírně zvýšená aktivita guajakolperoxidasy vlivem postřiku T i kombinace PT, v listech byla aktivita tohoto enzymu snížená podobně jako katalasa. Největší změny v antioxidační kapacitě v listech korelující se zvýšeným obsahem fenolických látek a flavonoidů byly zaznamenány po pěti aplikacích penkonazolu (P) formou zálivky do půdy, a to jak samotného P, tak v kombinaci ve formě PT. Studované triazoly významně ovlivnily zastoupení isoforem superoxiddismutasy a částečně i celkových peroxidas v listech, kořenech a plodech a akorbátperoxidasy v listech. Nejvyšší obsah HSP70 byl zjištěn v kořenech...
|
host ::
RSS.