|
|
Reprezentace vybraných socialistických a komunistických zemí v českém tisku v roce 2010
Javůrek, Karel ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Téma diplomové práce souvisí se zprávami v českém tisku, které se týkají vybraných socialistických a komunistických zemí. Charakteristikou práce jsou mediální specifika zemí se socialistickou (př. komunistickou) vládou v českém tisku. Teoretickým rámcem práce se staly teorie frankfurtské a birminghamské školy. Základem práce bude analýza stereotypů, týkajících se socialistických a komunistických zemí, v obsazích českých zpravodajských médií. Zjištění budou následně základem pro hloubkové rozhovory s pracovníky zpravodajských médií a pracovníky zastupitelských orgánů sledovaných zemí. Cílem práce je odhalit motivy a konstrukci stereotypů na úrovni produkce mediálních obsahů.
|
|
|
Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Rybář, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je vytyčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pokusy o politickou konstrukci minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky a přiblížit, jakou úlohu sehrály v první polovině 90. let při vytváření politických identit. Zatímco první část práce prozkoumá pojmy, které umožňují využít koncept paměti v analýze politična, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad legislativou spadající do kategorie tzv. "vyrovnávání se s minulostí" (lustrační zákon, zákon o protiprávnosti komunistického režimu). Vychází český antikomunismus z dekomunizačních opatření přijatých v letech 1991-1993, nebo je naopak přijetí těchto opatření snahou o zjednodušení plurality politik paměti? Jsou pokusy o označení minulého režimu jako zločinného jedinou formou antikomunismu, nebo je antikomunismus prolnutím morální, právní a politická argumentace proti minulému režimu a jeho společenskému a právnímu řádu? Prostřednictvím analýzy různých typů výpovědí se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy antikomunistického diskursu.
|
|
|
Hollywoodská černá listina: strategie vyslýchaných před Výborem pro neamerickou činnost
Štádler, Petr ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Bakalá ská práce Hollywoodská erná listina: strategie vyslýchaných p ed Výborem pro neamerickou innost se v nuje jednomu z díl ích témat v rámci fenoménu antikomunismu v USA po druhé sv tové válce, a to výslech m vedeným v roce 1947 a v letech 1951-1953 Výborem pro neamerickou innost v oblasti filmového pr myslu. Práce mapuje strategie, které vyslýchaní hollywoodští akté i p ed Výborem využívali. Základní d licí áru p i tom rýsuje mezi kategoriemi sv dk spolupracujících a nespolupracujících; v rámci nich vyvstávají další subkategorie, jejichž charakter práce za pomoci primárních zdroj v podob epis výslech popisuje a analyzuje - takto jsou u velké skupiny spolupracujících sv dk vymezeny subkategorie sv dk spolupracujících s Výborem z vlastního p esv ení a naopak subkategorie spolupracujících sv dk donucených vypovídat nep íznivými okolnostmi. Další stanovené skupiny p edstavují kategorie o išt ných, již charakterizuje strategický posun od typu nespolupracujícího ke spolupracujícímu, a poslední obsáhlá kategorie nespolupracujících sv dk , v jejímž rámci je delimitována jednak subkategorie nespolupracujících sv dk , které výbor HCUA nedonutil vypovídat proti ostatním, dále rozd lená podle toho, zda se doty ný odvolával na 1) první dodatek americké ústavy, 2) první a pátý dodatek i 3) pátý dodatek,...
|
|
|
Mccarthismus a jeho obraz v tištěných médiích
Šeliga, Vojtěch ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem amerických dějin zvaný mccarthismus v kontextu počátku studené války. Práce se zaměřuje především na roli tisku, který se zásadně podílel na vzniku a později i zániku mccarthismu. Zároveň se zabývá mezinárodními i vnitřními důvody vzniku mccarthismu a osobou senátora McCarthyho. Použitím dat z výzkumů Gallupu je vyobrazen vliv mccarthismu na americkou společnost. Práce vyvozuje, že mccarthismus byl podporován tiskem. Tisk se snažil přinášet zprávy, ale nekomentoval je. Čtenář si měl vytvořit názor sám. Někteří novináři měli strach z vlastního postihu a jiní zase s tažením proti komunistům souhlasili. Další noviny byly motivovány snadným ziskem, který byl tématem komunistické infiltrace přinášen. Jen malá část tisku mccarthismus kritizovala. Důvody pro vznik mccarthismu souvisí převážně s geopolitickou situací. Sovětský svaz získal kontrolu nad velkou částí východní Evropy, získal atomovou bombu, komunisté vyhráli občanskou válku v Číně a nedlouho poté se střetli s USA v Korejské válce. Ve společnosti proto panoval strach z třetí světové války. Konec mccarthismu souvisí naopak s uklidněním mezinárodní situace. Především se smrtí Stalina a s příměřím v Koreji, kdy hrozba třetí světové války přestala být aktuální.
|
|
|
Vliv historické zkušenosti na současná politická rozhodnutí: rozdíl v českých a slovenských postojích k uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele.
Tělupil, Vojtěch ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
TĚLUPIL, Vojtěch. Vliv historické zkušenosti na současná politická rozhodnutí: rozdíl v českých a slovenských postojích k uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele. Praha, 2022. 50 s. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra německých a rakouských studií. Vedoucí diplomové práce doc. Mgr. Tomáš Weiss, M.A., Ph.D. Abstrakt Otázka rozdílného postoje k Jeruzalému a historického vztahu k Izraeli mezi Českou republikou a Slovenskou republikou se zdá být především otázkou stabilizace a destabilizace moci (a rozdílně uplatňovaná míra ideologické kontroly) v české a slovenské části komunistického Československa éry 1948-1989. Klíčovou roli zde hraje radikálnost rozchodu s jeho historií po roce 1989, resp. po jeho rozdělení v roce 1992 na dva nástupnické státy. Hlavním cílem této práce bylo porovnat tyto postoje za použití metod a přístupů historického institucionalismu. Velkou roli přitom hraje způsob, jakým byla na začátku devadesátých let nastaveno institucionální prostředí pro tvorbu zahraniční politiky, resp. její pokračování v podobě přihlášení se ke kontinuitě s československou zahraniční politikou i po roce 1992. Další roli hráli přirozeně rovněž specifické neinstitucionální faktory typu specifické role prezidenta nebo stabilita...
|
|
|
Parakratos in Post-Civil War Greece: Reality and Interpretation
Karasová, Nikola ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; van Steen, Gonda (oponent) ; Brunnbauer, Ulf (oponent)
Na základě historiografické analýzy, archivního výzkumu a dobového tisku zpracovává tato disertační práce problematiku parastátu (řec. parakratos, ang. deep state nebo parastate) v Řecku v období po občanské válce (1949-1967). K problému přistupuje ze čtyř perspektiv: zaprvé, parastát diskutuje v kontextu akademických debat o parapolitice a konceptech duálního státu, bezpečnostního státu a hlubokého státu; a prezentuje ho jako studenoválečný paralelní mocenský mechanismus, analogický k podobným případům v Itálii a Turecku. Zadruhé, parastát analyzuje jako součást řecké politické reality prismatem dějinných událostí tak, jak je zdokumentovala řecká historiografie. V tomto smyslu se disertace soustředí na vznik a činnost tajných vojenských skupin a parastátních ultranacionalistických organizací, které zkoumá ve vztahu s řeckým politickým, právním a sociálním prostředím. Na oba jevy nahlíží optikou neefektivního řeckého politického a administrativního systému, hluboce rozdělené společnosti, zpolitizovaného veřejného prostoru a přetrvávajících klientelistických sítí založených na principu politické loajality. Zatřetí, parastát je probádán na úrovni interpretace jako termín a koncept užívaný řeckou historiografií. S ohledem na předpokládané kořeny parastátu, jeho aktéry, cíle a vztah vůči státu jsou...
|
|
|
"Generace Y": Ideologie a životní postoje první generace narozené po roce 1989
Foitová, Markéta ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce se zabývá některými aspekty života české generace Y, první generace vyrůstající ve svobodném období po Sametové revoluci 1989. Práce se zaměřuje na vysokoškolské studenty, kterých je v této generaci vysoký počet. V úvodu se věnuje vymezení pojmu generace v českém prostředí i ve světě a problematice generací a diskuzi s tématem související jak na mediální, tak na odborné úrovni. Výzkumná část se opírá o rozhovory se dvanácti příslušníky této generace. Rozhovory jsou orientovány na specifika, která mohou odlišovat českou generaci Y od zbytku mladých lidí ve světě, zejména na historii Československa mezi lety 1948 až 1989. Rozhovory se stáčely k jejich názoru a náhledu na vývoj republiky před rokem 1989 optikou rodiny, vzdělání, vrstevníků a dalšími faktory, které je mohli ovlivnit. Rozhovory se dále věnovaly aktuálnímu postoji k politice, ideologiím a hodnotám. S narátory se také hledala generační specifika, charakteristiky související s generačním určením, např. technologie, sociální sítě, antikomunismus… Klíčová slova generace Y, Husákovy děti, Sametová revoluce, komunismus, antikomunismus, ideologie, technologie, sociální sítě, generační zkušenost, svoboda
|
|
|
Mccarthismus a jeho obraz v tištěných médiích
Šeliga, Vojtěch ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem amerických dějin zvaný mccarthismus v kontextu počátku studené války. Práce se zaměřuje především na roli tisku, který se zásadně podílel na vzniku a později i zániku mccarthismu. Zároveň se zabývá mezinárodními i vnitřními důvody vzniku mccarthismu a osobou senátora McCarthyho. Použitím dat z výzkumů Gallupu je vyobrazen vliv mccarthismu na americkou společnost. Práce vyvozuje, že mccarthismus byl podporován tiskem. Tisk se snažil přinášet zprávy, ale nekomentoval je. Čtenář si měl vytvořit názor sám. Někteří novináři měli strach z vlastního postihu a jiní zase s tažením proti komunistům souhlasili. Další noviny byly motivovány snadným ziskem, který byl tématem komunistické infiltrace přinášen. Jen malá část tisku mccarthismus kritizovala. Důvody pro vznik mccarthismu souvisí převážně s geopolitickou situací. Sovětský svaz získal kontrolu nad velkou částí východní Evropy, získal atomovou bombu, komunisté vyhráli občanskou válku v Číně a nedlouho poté se střetli s USA v Korejské válce. Ve společnosti proto panoval strach z třetí světové války. Konec mccarthismu souvisí naopak s uklidněním mezinárodní situace. Především se smrtí Stalina a s příměřím v Koreji, kdy hrozba třetí světové války přestala být aktuální.
|
|
|
Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Rybář, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je vytyčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pokusy o politickou konstrukci minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky a přiblížit, jakou úlohu sehrály v první polovině 90. let při vytváření politických identit. Zatímco první část práce prozkoumá pojmy, které umožňují využít koncept paměti v analýze politična, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad legislativou spadající do kategorie tzv. "vyrovnávání se s minulostí" (lustrační zákon, zákon o protiprávnosti komunistického režimu). Vychází český antikomunismus z dekomunizačních opatření přijatých v letech 1991-1993, nebo je naopak přijetí těchto opatření snahou o zjednodušení plurality politik paměti? Jsou pokusy o označení minulého režimu jako zločinného jedinou formou antikomunismu, nebo je antikomunismus prolnutím morální, právní a politická argumentace proti minulému režimu a jeho společenskému a právnímu řádu? Prostřednictvím analýzy různých typů výpovědí se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy antikomunistického diskursu.
|
|
|
KSČM : diskurz zakazování
Chytil, Matěj ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(česky): Práce se pokouší analyzovat diskurz vyloučení českého komunismu a zákazu komunistické strany. Objasňuje jeho myšlenkové zdroje v prostředí českého disentu i porevoluční podmínky, za kterých vznikal. Představuje dva hlavní proudy v uvažování někdejších disidentů, z nichž jeden diskurz zakazování utvářel a druhý mu bránil. Stopuje vznik hlavních argumentů a především pronikání nepolitických diskurzů (právního, morálního) do jazyku zákazu a vyloučení. S přispěním metod kritické diskurzivní analýzy odkryje ve zkoumaných textech dvě protikladné představy o české minulosti, jež dávají základní tvar alternativním interpretacím komunistického režimu a jeho vlivu na českou společnost.
|
host ::
RSS.