|
|
Alternativní pohony a paliva
Ondica, Rastislav ; Prokop, Aleš (oponent) ; Dundálek, Radim (vedoucí práce)
Táto páca ukazuje iné možnosti pohonu automobilu, ako sú benzín a nafta. Pojednáva rôzne alternatívne palivá pre spaľovacie motory. Taktiež vysvetľuje hybridný a elektrický pohon vozidiel. Zameriava sa hlavne na aspekty ako sú ekológia, náklady, bezpečnosť a využiteľnosť jednotlivých riešení.
|
|
|
Diagnostika plazmatu generovaného ve směsích vody a alkoholů
Adámková, Barbora ; Slavíček, Pavel (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
V diplomové práci byl zkoumán koróně podobný výboj v roztocích alkoholů, konkrétně ethanolu, methanolu, glycerolu, butanolu a isopropylalkoholu. Vznikající výboj byl diagnostikován dvěma metodami. V první části se jednalo o měření elektrických veličin. Z naměřených hodnot byly sestrojeny VA-charakteristiky, ze kterých byla určena zápalná napětí. Zápalná napětí u jednotlivých roztoků alkoholů byla zjišťována v závislosti na změně koncentrace, polaritě elektrod v reaktoru a vodivosti. Zápalné napětí bylo zjištěno pro roztok butanolu, glycerolu a isopropylalkoholu při koncentraci 20 obj. % a vodivosti 200 µS, nejvyšší hodnota zápalného napětí byla stanovena pro roztok glycerolu, a to na 580 V. Nejnižší hodnota napětí, kdy byl zapálen výboj, byla pozorována u butanolu (320 V), ale z důvodu omezené mísitelnosti s vodou je tato hodnota nepřesná, a proto v druhé části experimentu se butanol nepoužil, ale alkoholová řada byla doplněna methanolem. Druhou diagnostikou byla hmotnostní spektrometrie s protonovou ionizací a s analyzátorem doby letu. Touto analytickou metodou byla snímána hmotnostní spektra a následně identifikovány produkty vznikající v reaktoru vlivem plazmového výboje. Detekované byly převážně alifatické uhlovodíky a jejich radikály. Množství vznikajících produktů bylo pozorováno v závislosti na měnících se experimentálních podmínkách, na koncentraci roztoku, na polaritě elektrod v reaktoru a na době trvání výboje. U methanolu bylo detekováno jen malé množství sloučenin, ale s rostoucím řetězcem vznikalo více látek s vyšší molekulovou hmotností. Více sloučenin bylo detekováno rovněž spolu s rostoucí koncentrací a při záporné polaritě hlavní elektrody. Podrobně byl studován vznik acetaldehydu v roztoku ethanolu, jeho produkce v čase a reakční dráhy jeho vzniku v roztoku ethanolu.
|
|
|
Detailní charakterizace pyrolýzního oleje pomocí separačních technik a hmotnostní spektrometrie
Žvaková, Veronika ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je detailně charakterizovat složení pyrolýzního oleje pomocí separačních technik a hmotnostní spektrometrie. Při procesu pyrolýzy dochází k dekompozici složitých organických látek obsažených v pyrolyzovaném materiálu za vysokých teplot bez přístupu kyslíku. Složky par a aerosolů vznikající při pyrolýze, jež jsou schopny při snížení teploty zkondenzovat, vytvoří viskózní kapalinu, tzv. pyrolýzní olej, který je komplexní směsí velkého množství látek. V rámci práce byly analyzovány vzorky z mikrovlnné pyrolýzy dřevní štěpky a kalu z ČOV Modřice v Brně, které poskytla společnost Bionic Laboratories. Vzorky byly separovány na frakce pomocí sloupcové chromatografie na aktivovaném silikagelu. Jednotlivé frakce byly následně analyzovány pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí a také pomocí kompletní dvoudimenzionální plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí s analyzátorem doby letu. Látky, jež byly v pyrolýzním oleji identifikovány, můžeme rozdělit do těchto základních skupin: alkany, alkeny, aromatické uhlovodíky, polycyklické aromatické uhlovodíky, alkoholy, aldehydy, estery, karboxylové kyseliny a heterocykly.
|
|
|
Vliv přítomnosti alkoholů na tokové vlastnosti hyaluronanu sodného
Habartová, Lucie ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlivu přítomnosti alkoholů na konformaci vodných roztoků hyaluronanu sodného především s ohledem na využití tokových metod. Byly zkoumány dvě molekulové hmotnosti hyaluronanu sodného, konkrétně pak 1500–1750 kDa dále označovaný jako vysokomolekulární hyaluronan sodný a 500–750 kDa označován jako nízkomolekulární. Tokové a viskozitní vlastnosti vysokomolekulárního hyaluronanu sodného byly zkoumány v přítomnosti methanolu, ethanolu, isopropylalkoholu a terc-butanolu v koncentračním rozsahu 0–80 hm. %. Nízkomolekulární hyaluronan sodný, a především jeho tokové a viskozitní vlastnosti byly měřeny v přítomnosti ethanolu a isopropylalkoholu v koncentračním rozsahu 0–80 hm. %. Na základě naměřených dat, byly vyhodnoceny viskozity při nekonečně malém namáhání odpovídající viskozitám v klidovém režimu. Vysokomolekulární hyaluronan sodný dosahoval až 327 mPas v roztoku terc-butanolu. Hodnoty viskozit se zvyšovaly se vzrůstající délkou řetězce alkoholu. Nízkomolekulární hyaluronan sodný dosahoval maximálně 39 mPas v roztoku isopropylalkoholu. Viskozitní křivky nízkomolekulárního hyaluronanu sodného se blížily chování newtonské kapaliny.
|
|
|
Stanovení vybraných obsahových látek ve vínech metodou kapalinové chromatografie
Hermanová, Veronika
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vín pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie s cílem analyzovat obsah alkoholů, organických kyselin a sacharidů ve víně. Nejdůležitější skupiny a jejich zástupci jsou představeni v literární rešerši, stejně jako teoretický základ chromatografických metod, vybrané typy detektorů a používané stacionární a mobilní fáze. V experimentální části byly měřeny analytické parametry vín jak z nákupní sítě, tak i laboratorně připraven mošty a fermentací připravená vína pomocí metod kapalinové chromatografie s detekcí refraktometrického a UV detektoru. Z výsledků vyplývá vhodnost této kombinace detektorů pro zvolené analýzy vín.
|
|
|
Aplikace vybraných odpadů potravinářského průmyslu v biotechnologii karotenogenních kvasinek se zaměřením na optimalizaci výtěžnostních koeficientů.
Obračaj, Jan ; Němcová, Andrea (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku kultivace vybraných karotenogenních kvasinek na průmyslových odpadních substrátech. Tyto mikroorganismy produkují významné metabolity s využitím v mnoha průmyslových odvětvích, mezi něž patří v první řadě farmaceutický a potravinářský průmysl. V rámci tohoto experimentu bylo nutné především zmapovat růst těchto mikroorganismů na různých alkoholech a na dalších složkách těchto odpadních substrátů. Následně byly porovnány výtěžnostní koeficienty a množství produkovaných metabolitů v rámci různých kmenů a použitého zdroje nutrientů. V teoretické části práce jsou popsány použité kmeny kvasinek, studované metabolity a jejich metody extrakce a analýzy. Mezi studované metabolity patří karotenoidní barviva, ubichinon, ergosterol, mikrobiální lipidy a -glukany. Experimentální část obsahuje seznam použitého vybavení, laboratorní techniky, laboratorní a analytické metody, chemikálie a seznam použitých kmenů mikroorganismů. Výsledková část pak porovnává množství produkovaných metabolitů v rámci použitého kmene a použitého substrátu pro kultivaci, která probíhala jak v malém měřítku, tak ve větším, ve fermentorech. Výsledky této práce mohou poskytnout cenné informace, které by mohly být aplikovány do průmyslové biotechnologie karotenogenních kvasinek a snížit jejich ekonomickou náročnost a zároveň pomoci při ekologické likvidaci vybraných průmyslových odpadů.
|
|
|
QSAR Analysis of the Acute Toxicity Indices Determined by Alternative Methods
Kanásová, Mária ; Rucki, Marian (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
1 Abstrakt Cieľom tejto práce bolo stanoviť indexy akútnej toxicity siedmych alkoholov (2-etoxyetanol, 1-propanol, 3-metyl-1-butanol, 3-metyl-2-butanol, 3-hexanol, 2-metyl-3-hexanol, 1-nonanol) pomocou dvoch alternatívnych metód a vytvoriť modely QSAR, ktoré by boli schopné predpovedať akútnu toxicitu alkoholov spadajúcich do hraníc modelov. Jedna z použitých alternatívnych metód bola založená na zástave pohybu nižších organizmov druhu Tubifex tubifex a poskytla indexy akútnej toxicity EC50. Druhá metóda využívala bunkovú líniu myších fibroblastov Balb/c 3T3 a boli namerané indexy toxicity IC50, ktoré boli ďalej prepočítané na hodnoty LD50 zodpovedajúce orálnemu podaniu potkanovi. Na základe predpoveda- ných hodnôt LD50 bolo zistené, že 1-nonanol môže byť zaradený do kategórie látok klasifikovaných pre akútnu orálnu toxicitu podľa CLP systému Európskej únie. Ostatných šesť alkoholov bolo určených ako neklasifikované pre akútnu orálnu toxicitu. Následne boli vytvorené presné modely QSAR schopné predpovedať akútnu toxicitu ďalších alkoholov za využitia druhu Tubifex tubifex alebo Balc/c 3T3 bunkovej línie. Vytvorené modely sú vhodné pre nasýtené, vetvené, etoxy- a cyklické alkoholy a majú platnosť pre rozsah log POW od −0,74 do 3,07. Z týchto modelov bolo nutné vylúčiť namerané indexy toxicity 1-nonanolu, u...
|
|
|
Vliv přítomnosti alkoholů na tokové vlastnosti hyaluronanu sodného
Habartová, Lucie ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlivu přítomnosti alkoholů na konformaci vodných roztoků hyaluronanu sodného především s ohledem na využití tokových metod. Byly zkoumány dvě molekulové hmotnosti hyaluronanu sodného, konkrétně pak 1500–1750 kDa dále označovaný jako vysokomolekulární hyaluronan sodný a 500–750 kDa označován jako nízkomolekulární. Tokové a viskozitní vlastnosti vysokomolekulárního hyaluronanu sodného byly zkoumány v přítomnosti methanolu, ethanolu, isopropylalkoholu a terc-butanolu v koncentračním rozsahu 0–80 hm. %. Nízkomolekulární hyaluronan sodný, a především jeho tokové a viskozitní vlastnosti byly měřeny v přítomnosti ethanolu a isopropylalkoholu v koncentračním rozsahu 0–80 hm. %. Na základě naměřených dat, byly vyhodnoceny viskozity při nekonečně malém namáhání odpovídající viskozitám v klidovém režimu. Vysokomolekulární hyaluronan sodný dosahoval až 327 mPas v roztoku terc-butanolu. Hodnoty viskozit se zvyšovaly se vzrůstající délkou řetězce alkoholu. Nízkomolekulární hyaluronan sodný dosahoval maximálně 39 mPas v roztoku isopropylalkoholu. Viskozitní křivky nízkomolekulárního hyaluronanu sodného se blížily chování newtonské kapaliny.
|
|
|
Diagnostika plazmatu generovaného ve směsích vody a alkoholů
Adámková, Barbora ; Slavíček, Pavel (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
V diplomové práci byl zkoumán koróně podobný výboj v roztocích alkoholů, konkrétně ethanolu, methanolu, glycerolu, butanolu a isopropylalkoholu. Vznikající výboj byl diagnostikován dvěma metodami. V první části se jednalo o měření elektrických veličin. Z naměřených hodnot byly sestrojeny VA-charakteristiky, ze kterých byla určena zápalná napětí. Zápalná napětí u jednotlivých roztoků alkoholů byla zjišťována v závislosti na změně koncentrace, polaritě elektrod v reaktoru a vodivosti. Zápalné napětí bylo zjištěno pro roztok butanolu, glycerolu a isopropylalkoholu při koncentraci 20 obj. % a vodivosti 200 µS, nejvyšší hodnota zápalného napětí byla stanovena pro roztok glycerolu, a to na 580 V. Nejnižší hodnota napětí, kdy byl zapálen výboj, byla pozorována u butanolu (320 V), ale z důvodu omezené mísitelnosti s vodou je tato hodnota nepřesná, a proto v druhé části experimentu se butanol nepoužil, ale alkoholová řada byla doplněna methanolem. Druhou diagnostikou byla hmotnostní spektrometrie s protonovou ionizací a s analyzátorem doby letu. Touto analytickou metodou byla snímána hmotnostní spektra a následně identifikovány produkty vznikající v reaktoru vlivem plazmového výboje. Detekované byly převážně alifatické uhlovodíky a jejich radikály. Množství vznikajících produktů bylo pozorováno v závislosti na měnících se experimentálních podmínkách, na koncentraci roztoku, na polaritě elektrod v reaktoru a na době trvání výboje. U methanolu bylo detekováno jen malé množství sloučenin, ale s rostoucím řetězcem vznikalo více látek s vyšší molekulovou hmotností. Více sloučenin bylo detekováno rovněž spolu s rostoucí koncentrací a při záporné polaritě hlavní elektrody. Podrobně byl studován vznik acetaldehydu v roztoku ethanolu, jeho produkce v čase a reakční dráhy jeho vzniku v roztoku ethanolu.
|
|
|
Characterization of native and heterologously expressed membrane transporters in yeast using fluorescent probes
Zahumenský, Jakub ; Gášková, Dana (vedoucí práce) ; Cebecauer, Marek (oponent) ; Krůšek, Jan (oponent)
Transportéry plasmatické membrány kvasinekhrají důležitou úlohu v mnoha buněčných dějích. Mezi tyto děje patří například detoxikace a budování a udržování membránového potenciálu (ΔΨ). Metoda využívající fluorescenční sondu diS-C3(3) vyvinuta na Oddělení biofyziky Fyzikálního ústavu Univerzity Karlovy nám umožnila pohodlně studovat obojí a je zároveň vhodným nástrojem pro sledování změn těchto důležitých parametrů. Mnohé studie jak na živočišných buňkách, tak i na kvasinkách, ukázali, že etanol a jiné alkoholy inhibují funkci různých membránových kanálů, receptorů a specifických transportérů. Jako mechanismus účinku byla uvažována přímá interakce alkoholů s těmito membránovými proteiny. V naší studii jsme pro identifikaci inhibitorů pump mnohočetné lékové rezistence použili metodu s fluorescenční sondou diS-C3(3) a sadu kvasinkových kmenů s delecí genů PDR5 a SNQ2. Zjistili jsme, že pumpy kódované těmito dvěma geny jsou inhibovány n-alkoholy (od etanolu po hexanol). Ukázali jsme, že inhibiční účinek roste s délkou uhlovodíkového řetězce alkoholů, nesouvisí s poškozením plasmatické membrány a je plně revezibilní. Tyto zjištění napovídají, že studovaný inhibiční účinek nemusí nutně zahrnovat jenom změny lipidové matrice plasmatické membrány, ale může být způsoben také přímou interakcí alkoholů s pumpami....
|
host ::
RSS.