|
|
Dvě dramaturgické linie české hry na malé scéně Divadla na Vinohradech
Tomanová, Kateřina ; Smrčka, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá dvěma dramaturgickými liniemi české hry na malé scéně Divadla na Vinohradech. Jejím cílem je na vzorku jedenácti her uvedených za působení nynějšího uměleckého vedení divadla (tj. od divadelní sezóny 2012/2013) ověřit, zda a popřípadě jakým způsobem se proměnil text současného dramatu od dramatického textu 60. až 80. let minulého století. První část práce se zaměřuje na teoretickou charakteristiku dramat typických pro obě tato sledovaná období a na vývoj dramaturgie vinohradského divadla ve vztahu k české dramatice. Druhá část práce staví na analýze a závěrečné komparaci dramatických textů. Jedná se o dramata Motýl na anténě (1963) Václava Havla, Piknik (1964) Ladislava Smočka, Kočka na kolejích (1965) Josefa Topola, Hodinový hoteliér (1969) Pavla Landovského, Audience (1975) Václava Havla, Pěnkava s Loutnou (1978) Antonína Přidala, Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl (1986) Milana Uhdeho, Nikdy (2003) Lenky Lagronové, Ulity (2011) Magdaleny Frydrych Gregorové, Na kamenném, kamenném poli (Job) (2011) Terezy Verecké a Za dveřmi (2017) Barbory Hančilové. KLÍČOVÁ SLOVA Divadlo na Vinohradech, dramaturgie, současné české drama, modelové drama, absurdní drama.
|
|
| |
|
|
Tom Stoppard - an inventory of his postmodern and near-postmodern literary devices
Braňka, Štěpán ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou divadelních her Toma Stopparda. Zaměřuje se na jejich témata, postavy a moderní a postmoderní literární techniky, které Stoppard při psaní jeho her využíval. Teoretická část krátce uvádí pojem postmodernismus a některé jeho základní charakteristiky. Dále se zabývá absurdním dramatem. Praktická část analyzuje Stoppardovy hry z různých úhlu pohledu. Hlavní oblasti činily Stoppardovy moderní postmoderní tvůrčí techniky, témata jeho her a jejich rozdělení. Tato část týkající se téma take rozebírá postavy těchto her. Klíčováslova: Stoppard, postmodernismus, absurdní drama, hry
|
|
|
Reflexe československé normalizační společnosti v dramatické tvorbě Václava Havla
Stiffelová, Andrea ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Salamon, Janusz (oponent)
Bakalářská práce "Reflexe československé normalizační společnosti v dramatické tvorbě Václava Havla" pojednává o dramatické tvorbě Václava Havla v období let 1963-1989 a především o reflexi tehdejší československé společnosti ve vybraných Havlových dramatech. Je zaměřena zejména na rozbor vybraných her a následně na jejich mediální ohlas v zahraničí. Úvod práce uvede čtenáře do obecné problematiky a vymezí téma. První kapitola práce je zaměřena na obecné pojmy, ale obsahuje např. i seznámení se s českým divadlem v období normalizace. Druhá kapitola rozebírá vybraná díla z dramatické tvorby Václava Havla. Třetí kapitola je věnována mediálnímu ohlasu her v zahraničí. Závěr pak shrnuje a hodnotí výsledky celé práce.
|
|
|
Absurdita násilí v moderním hispanoamerickém dramatu
Merhautová, Eva ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
(Česky) Předkládaná práce si klade za cíl prozkoumat a porovnat prvky absurdního dramatu u tří moderních hispanoamerických děl, Falsa Alarma (Planý poplach) Virgilia Piñery, Los Siameses (Siamčata) Griseldy Gambaro a naposledy La noche de los asesinos (Noc vrahů) Josého Triany. Počáteční teoretický úvod se zaměřuje na vznik tzv. absurdního divadla, jeho nejdůležitější znaky a konečně i rozšíření tohoto dramatu po Hispánské Americe. Následující stěžejní část práce se zabývá již konkrétně zkoumanými díly a okrajově i autory a jejich tvorbou související se zmiňovanými texty. V jednotlivých kapitolách jsou rozebírány jak typické absurdní prvky, tak i ty, které jsou nějakým způsobem v rámci tohoto paradigmatu originální. Hlavními vodítky při analýze každého dramatu jsou tři nejvýraznější charakteristiky absurdního divadla: popření děje, narušení komunikativní funkce jazyka a až systematické rozvrácení postav. Závěrečná část se věnuje porovnání tvorby tří hispanoamerických autorů jak vzájemně, tak s jejich evropskými protějšky.
|
|
| |
|
|
Tom Stoppard - an inventory of his postmodern and near-postmodern literary devices
Braňka, Štěpán ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou divadelních her Toma Stopparda. Zaměřuje se na jejich témata, postavy a moderní a postmoderní literární techniky, které Stoppard při psaní jeho her využíval. Teoretická část krátce uvádí pojem postmodernismus a některé jeho základní charakteristiky. Dále se zabývá absurdním dramatem. Praktická část analyzuje Stoppardovy hry z různých úhlu pohledu. Hlavní oblasti činily Stoppardovy moderní postmoderní tvůrčí techniky, témata jeho her a jejich rozdělení. Tato část týkající se téma take rozebírá postavy těchto her. Klíčováslova: Stoppard, postmodernismus, absurdní drama, hry
|
|
|
Téma mezilidských vztahů v hrách Václava Havla
Horáková, Kristýna ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mezilidskými vztahy v dramatické tvorbě Václava Havla od šedesátých let do prvního desetiletí 21. století. Na autorovu tvorbu je nazíráno z čistě literárního hlediska, v práci nejsou zohledňovány dramatické adaptace ani autorovy politické či osobní texty. Cílem práce je nalézt znaky jednotlivých vztahů, popsat je a nastínit autorské postupy v konstituování postav. Bakalářská práce obsahuje shrnutí jednotlivých her a výrazných postav, které má dopomoci orientaci v autorově tvorbě. Tyto charakteristiky mají oporu ve vybraných dobových recenzích a odborných studiích. Na tomto základě jsou poté vyčleněny tři základní okruhy (milostné, rodinné a pracovní vztahy), které jsou pomocí komparace charakterizovány.
|
|
|
Prvky absurdního dramatu v Tres sombreros de copa Miguela Mihury
Roušalová, Blanka ; Charvátová, Anežka (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Takto bakalářská práce zkoumá dílo Tři cylindry od Miguela Mihury s důrazem na absurdní prvky, které jsou důležité pro rozvoj španělské literatury a především dramatu 20. století. Práce dále obsahuje biografické údaje o autorovi, historický kontext a teoretickou část o absurdním dramatu. Nechybí ani srovnání s velikány absurdního dramatu či Mihurovými současníky. Na konci je zařazena kapitola s důkazy o správnosti roku dokončení díla. Závěr tvoří analýza samotné hry. Celá analýza je rozdělena do podkapitol podle prvků, které jsou typické pro absurdní drama.
|
|
|
Václav Havel a Slawomir Mrozek - absurdní divadlo za železnou oponou
Laiblová Urban, Izabela ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent) ; Schwarz, Wolfgang (oponent)
Izabela Laiblová Urban Disertační práce "Václav Havel a Sławomir Mrożek - absurdní divadlo za železnou oponou" Abstrakt Disertační práce se věnuje analýze dramatické tvorby Václava Havla a Sławomira Mrożka v kontextu absurdního divadla a snaží se odpovědět na otázku, zda je možné jejich hry do tohoto proudu zařadit. Práce uvádí vliv politické, společenské a kulturní situace na příchod absurdního divadla za železnou oponu a poukazuje na vnímání tohoto proudu v Československu a Polsku. Zkoumá nejdůležitější tematické oblasti dramatického díla obou autorů, jako jsou například vztah člověka a systému, vztah jedince a kolektivu či typy dramatických postav. Práce se dále zabývá jazykem Havlových a Mrożkových her, který se vyznačuje několika charakteristickými rysy, například frazeologií, převzatou z jazyka komunistické propagandy či propojením různých stylů - oficiálního, nespisovného, úředního a dalších. Práce rovněž pojednává o kompozici Havlových a Mrożkových her, které se navzájem výrazně liší a tento rozdíl lze nastínit porovnáním vztahu "kruh - trychtýř", resp. "kruh - spirála". Předmětem zkoumání jsou především raná dramata obou autorů. V případě Havlových dramat se jedná o hry ze šedesátých let a rovněž o některé aktovky ze sedmdesátých let. Mrożkovy hry zahrnuté v této práci pochází z let 1958 - 1963....
|
host ::
RSS.