|
|
Nemovitosti jako předmět dědického práva v řízení o dědictví
Rolencová, Tereza ; Mercl, Jan (oponent) ; Telec, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na vypořádání nemovitostí v dědickém řízení, kde je popsán průběh jednotlivých fází, vztah účastků k řízení a rozdělení důkazních prostředků, jež jsou celého procesu součástí. V rámci teoretické části práce jsou rozebrány tři modelové situace, týkající se ocenění nemovitosti znaleckým posudkem, vývoje cen nemovitosti a vypořádání členského podílu u družstevních bytů, jak z pohledu společného jmění manželů, tak z pohledu více dědiců.
|
|
|
Závěť
Havlíková, Julie ; Lederer, Vít (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Záv Tato diplomová práce pojednává o jednom z po ízení pro p ípad smrti, a to o záv ti. Cílem práce je popsat a rozebrat nyní ú innou právní úpravu záv ti obsaženou v zákon . 89/2012 Sb., ob anský zákoník, která oproti úprav p edcházející z staviteli nabízí široké spektrum možností, jak ovlivnit osud svého majetku po smrti. Jak na záv , tak na instituty s ní související je v práci pohlíženo nejen z hlediska právní úpravy samotné, ale rovn ž z hlediska judikatury, pokud možno aktuální, ale i historické. Sou asn je erpáno z komentá , d vodových zpráv, odborných lánk a dalších literárních zdroj v etn krátkého nahlédnutí do právních úprav zahrani ních. Kapitola první je úvodem do d dického práva obecn . Nalézá se v ní také pojednání o tradi ních zásadách tohoto právního odv tví v etn rozboru p edpoklad d d ní. V následující druhé kapitole je o záv ti pojednáno podrobn ji v etn po izovací zp sobilosti, problematiky omylu a výkladu záv ti. Rovn ž je zde nastín no porovnání záv ti s d dickou smlouvou a dov tkem, které jsou dalšími po ízeními pro p ípad smrti. Kapitola t etí je v nována formám záv ti v etn záv tí privilegovaných. Kapitola tvrtá se zaobírá institutem, který se v ú inné právní úprav nevyskytuje, avšak diskuze o jeho zavedení v právním prost edí probíhají. Tímto institutem je záv ve form videa....
|
|
|
Komparativní analýza českého a španělského dědického práva a rozbor příslušné španělské právní terminologie s glosářem
BUROVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce je popsat a porovnat dědické právo v České republice a Španělském království. Text je členěn do několika kapitol. Teoretická část obsahuje úvodní kapitoly, které jsou věnovány popisu římského dědického práva a historickému vývoji pramenů na území těchto zemí. Dále následuje popis nejdůležitějších institutů dědického práva obou států a jejich komparace. Praktická část se věnuje jazykovému rozboru souvisejících termínů a sestavení španělsko-českého glosáře. Práce je zakončena resumé ve španělském jazyce.
|
|
|
Autonomie vůle zůstavitele
Šotová, Sandra ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce pojednává o svobodné vůli zůstavitele. Celý obsah je rozdělen do 5 kapitol, které jsou následně členěny na podkapitoly, kde jsou podrobně vysvětleny pojmy, instituty a náležitosti k dané problematice. Tato práce je zaměřena především na výklad současného ustanovení dědického práva, které je doplněno rozhodovací činností soudů, tedy judikaturou. Současně je každá kapitola, která pojednává o nynější právní úpravě komparována s návrhem nového občanského zákoníku. Součástí je i historický přehled, který počíná římským právem. V závěru je věnována celá kapitola návrhu nového občanského zákoníku, kde jsou zmíněny instituty, které nebyly pojaty v předchozích kapitolách.
|
|
|
Notářský zápis jako obligatorní forma právního jednání pro případ smrti
Ševců, Kateřina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Notářský zápis jako obligatorní forma právního jednání pro případ smrti Účelem této mé diplomové práce je pojednat o právních jednáních pro případ smrti, která pro svou platnost vyžadují povinně formu notářského zápisu, se stručným vysvětlením jednotlivých institutů. Předkládaná práce je rozdělena do osmi kapitol, přičemž první kapitola začíná úvodním slovem, kterým je tato práce stručně představena a uvádí čtenáře do dané problematiky. Druhá kapitola pojednává o významu notářského zápisu o právním jednání pro případ smrti a poukazuje na výhody sepisu těchto listin profesionálním právníkem, jakým notář bezpochyby je, ve srovnání s úskalími a riziky, které mohou na pořizovatele těchto listin čekat, rozhodnou-li se pro formu listiny soukromé. V rámci této kapitoly také poukazuji na důkazní sílu veřejné listiny oproti listině soukromé a závěrem uvádím stručný výčet povinných náležitostí notářského zápisu o právním jednání pro případ smrti včetně oprávnění k nahlížení a zapůjčení těchto notářských zápisů. Kapitola třetí se podrobně zaobírá "staronovým" institutem dědické smlouvy, její historií a stručným porovnáním s institutem darování pro případ smrti. Čtvrtá kapitola této mé práce věnuje pozornost zřeknutí se dědického práva, zřeknutí se práva na povinný díl a dopadům tohoto zřeknutí na dědice a...
|
|
|
Závěť - srovnání české a německé právní úpravy
Svejkovská, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
v českém jazyce Cílem diplomové práce je srovnat právní úpravu závěti v české a německé právní úpravě. V diplomové práci je použit metodický postup a maiori ad minus. Po obecné charakteristice závěti se diplomová práce zaměřuje na úpravu závěti v římském právu, které výrazně ovlivnilo současnou českou i německou právní úpravu testamentu. Poté je pozornost věnována vývoji závěti na českém území ve 20. století, zejména úpravě závěti v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. Následně diplomová práce charakterizuje současnou právní úpravě závěti v českém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Analýza vychází zejména z právních předpisů, odborných komentářů a odborné literatury, soudních rozhodnutí a z internetových zdrojů. Po zpracování právní úpravy závěti v českém právním řádu se diplomová práce zaměřuje na právní úpravu závěti v německém právním řádu. V této kapitole je použit obdobný metodologický postup a právní zdroje. Srovnání české a německé právní úpravy závěti přineslo následující závěry: Ačkoliv jsou si obě právní úpravy závěti velmi podobné, zejména z důvodu historických kořenů v českém a německém právním řádu, přesto lze mezi obě právními řády najít rozdíly, např. pojetí testovací způsobilosti, formy závěti atd. BGB upravuje institut závěti detailněji a pracuje s některými pojmy, které české právo...
|
|
|
Dědění ze závěti
Burešová, Veronika ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze způsobů dědění, a to děděním ze závěti. Závěť je dle zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, jedním z pořízení pro případ smrti. Mezi pořízení pro případ smrti dle citovaného zákona patří kromě závěti, dědická smlouva a dovětek. Zůstavitel jejich prostřednictvím uplatňuje svoji vůli. Cílem práce je popsat současnou podobu dědění ze závěti v účinné právní úpravě se zaměřením na fakultativní náležitosti závěti. Práce je rozdělena do šesti kapitol. Úvodní kapitola se zabývá dědickým právem, a to nejprve obecně, následně jsou vymezeny předpoklady vzniku dědického práva, a poté další dědické tituly v účinné právní úpravě. Ve druhé kapitole se nachází krátký exkurz do římského práva. V podkapitolách jsou uvedeny jednotlivé druhy testamentů v římském právu, testamentární způsobilost, posloupnost proti testamentu, a také zrušení a neplatnost testamentu. Třetí kapitola se týká samotného dědění ze závěti, je rozdělena do osmi podkapitol. V první podkapitole je vymezen pojem závěti. Další dvě podkapitoly se věnují pořizovací způsobilosti a účinkům omylu. Forma závěti je vymezena ve čtvrté podkapitole. V páté podkapitole se klade důraz na vedlejší doložky v závěti. Šestá podkapitola je věnována zrušení závěti, a to pořízením závěti nové nebo odvoláním závěti. V sedmé podkapitole je...
|
|
|
Institut odkazu v českém a italském dědickém právu
Koníčková, Markéta ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze staronových institutů, které zavádí zákon č. 89/2012 Sb. tedy nový občanský zákoník a to institutem odkazu. Tato práce je členěna do pěti kapitol, kdy je nejprve rozebírána podoba institutu v římském právu a jeho srovnání s fideikomisem. Dále práce pojednává o institutu v italském právu od dob sjednocení Itálie po dnešní úpravu, tím pádem se zároveň krátce věnuje oběma italským občanským zákoníkům. Nejrozsáhlejší kapitola pojednává o institutu v naší právní historii a to především jeho podobě v ABGB, osnově a středním kodexu, na což navazuje samostatná kapitola, která se věnuje naší nové úpravě, která tento institut vrátila do našeho dědického práva. Závěrem celé práce je srovnání podobnosti institutu v italském a českém právním řádu. Tato práce je laděna optimisticky a jejím cílem je ukázat, že jde o institut praktický, který se v našem a italském právu i přes svůj staletý vývoj velmi podobá, a který by se mohl stát běžnou součástí pořízení pro případ smrti.
|
|
|
Dědění ze závěti
Burešová, Veronika ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze způsobů dědění, a to děděním ze závěti. Závěť je dle zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, jedním z pořízení pro případ smrti. Mezi pořízení pro případ smrti dle citovaného zákona patří kromě závěti, dědická smlouva a dovětek. Zůstavitel jejich prostřednictvím uplatňuje svoji vůli. Cílem práce je popsat současnou podobu dědění ze závěti v účinné právní úpravě se zaměřením na fakultativní náležitosti závěti. Práce je rozdělena do šesti kapitol. Úvodní kapitola se zabývá dědickým právem, a to nejprve obecně, následně jsou vymezeny předpoklady vzniku dědického práva, a poté další dědické tituly v účinné právní úpravě. Ve druhé kapitole se nachází krátký exkurz do římského práva. V podkapitolách jsou uvedeny jednotlivé druhy testamentů v římském právu, testamentární způsobilost, posloupnost proti testamentu, a také zrušení a neplatnost testamentu. Třetí kapitola se týká samotného dědění ze závěti, je rozdělena do osmi podkapitol. V první podkapitole je vymezen pojem závěti. Další dvě podkapitoly se věnují pořizovací způsobilosti a účinkům omylu. Forma závěti je vymezena ve čtvrté podkapitole. V páté podkapitole se klade důraz na vedlejší doložky v závěti. Šestá podkapitola je věnována zrušení závěti, a to pořízením závěti nové nebo odvoláním závěti. V sedmé podkapitole je...
|
|
|
Předpoklady nabytí dědictví
Bendová, Daniela ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Název práce: Předpoklady nabytí dědictví Klíčová slova: zůstavitel, pozůstalost, dědic Typ práce: Rigorózní práce Autor: Mgr. Daniela Bendová Vedoucí práce: prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc. Právnická fakulta Univerzity Karlovy Katedra občanského práva Tato rigorózní práce se zabývá čtyřmi základními předpoklady nutnými pro nabytí dědictví v České republice. Těmito předpoklady jsou smrt fyzické osoby, která je nezbytným předpokladem k realizaci dědického práva, existence pozůstalosti, tedy zejména vlastnických práv, která mají přejít na dědice, dále právní důvod dědění (dědický titul) a konečně existence způsobilého dědice (fyzické či právnické osoby), který dědictví neodmítl. Každému z těchto předpokladů je v práci věnována samostatná kapitola (kapitoly II. až IV.), která je členěna do dalších článků blíže rozvádějících danou problematiku. Všechny kapitoly rovněž obsahují srovnání současné právní úpravy obsažené v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. a částečně též v zákoně o zvláštních řízeních soudních č. 292/2013 Sb. platných od ledna 2014, s dřívějšími právními předpisy platnými na našem území, tj. obecným zákoníkem občanským z roku 1811, tzv. středním občanským zákoníkem z roku 1950 a konečně občanským zákoníkem účinným od 1. dubna 1964. Některé instituty dědického práva jsou rovněž porovnány s...
|
host ::
RSS.