|
|
Postmoderní filozofie a její vliv v Rusku
Karela, Jan ; Krámský, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Předkládaná práce v první části popisuje vývoj filozofie v Rusku až do období tzv. diamatu, tedy do období filozofie Leninského dialektického materialismu. V druhé části je popsána postmoderní problematika současného Západního myšlení včetně kontextů v historickém vývoji. Poslední část se zabývá nejprve obecnými rysy ruského postmoderního myšlení. Další část poslední kapitoly se již podrobněji zabývá myšlením M. N. Epsteina a jeho pohledem na vývoj a stav postmoderního myšlení v Rusku. Ruské myšlení bylo poznamenáno dlouhou izolací od myšlení západního. Ve snaze rychle západ dohnat se objevují rysy mesianismu. Rusko je přesvědčeno že Západ rychle dožene a má dostatečný potenciál Západ předehnat a stát se myšlenkovým vůdcem Evropy. Uvedený fakt vede k přijetí ideje komunismu a následné další izolaci Ruska. Přesto se Rusko v roce 1991 velmi rychle sžívá s postmoderním myšlením. M. N. Epstein z toho vyvozuje, že v komunistické ideologii jsou shodné znaky s postmoderním myšlením, a tudíž byla postmoderna v Rusku mnohem dříve než v Evropě. KLÍČOVÁ SLOVA Ideologie, informační exploze, komunismus, postmoderní myšlení, svoboda, Rusko, Západ.
|
|
|
Gibridnaya Voyna in Light of the War in Ukraine: Analysing Changes in Russian Interpretations and the Use of Hybrid Warfare Concept.
Filina, Anastasia ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Po vojenské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se ruská hybridní válka přestala být pohodlným "strašidlem" pro interpretaci ruské vojenské strategie, Ale stala se konceptuálním vyvrhelem západního politického a strategického diskurzu. Tohle neplatilo pro Rusko, kde se gibridnaya voyna přeměnila do fáze "racionální propagandy" s cílem ospravedlnit vnímání hrozby, kterou si Kreml vytvořil sám. Tato studie si klade za cíl vyplnit výzkumné mezery v západní současné analýze gibridnaya voyna prostřednictvím provádění průzkumného výzkumu, abychom zjistili, zda došlo k nějakým změnám v interpretaci a používání gibridnaya voyna v ruském vojenském výzkumu po ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Studie ukáže, že ačkoli konceptuální pochopení termínu zůstává stejné, interpretace gibridnaya voyna v oblasti vojenského a jazykového (klíčových slov) domén prošla významnými změnami. Klíčová slova Hybridní vedení války; Rusko, Západ Název práce Gibridnaya Voyna ve světle války na Ukrajině: Analýza změn v ruské interpretaci a užívání konceptu hybridního vedení války
|
|
|
Strategické cíle Ruska v pásmech otřesu v Africe a středním východě: soupeřen se Západem
Schwarzer, Jiří ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Weinfurter, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na strategické cíle Ruska v Africe a na Blízkém východě. K hlubšímu pochopení chování Ruska v těchto dvou regionech autor využívá konceptu pásem otřesu, který vypracoval Saul B. Cohen. Pásma otřesu jsou regiony, které jsou značně fragmentované občanskými válkami a dalšími vnitřními problémy a zároveň destabilizované dvěma nebo více soupeřícími velmocemi. Afrika i Blízký východ odpovídají definici pásma otřesu. Kromě výzkumné otázky týkající se strategických cílů Ruska jsou předloženy dvě hypotézy. První z nich se ptá, zda Rusko v současné době oživuje strategii Sovětského svazu z dob studené války pro obě pásma otřesu, aby obnovilo své postavení velmoci. Druhá hypotéza se ptá, zda Rusko využívá vojenskou sílu jako hlavní nástroj k dosažení svých cílů v obou pásmech otřesu. K zodpovězení výzkumné otázky je využit kvalitativní přístup a jsou vybrány dvě případové studie, z nichž každá se týká země jednoho z pásem otřesu, kde Rusko zaznamenalo největší úspěch: Středoafrické republiky a Sýrie. Tato studie dochází k závěru, že Rusko se většinou zaměřuje na státy, které se potýkají s vážnými bezpečnostními problémy a jsou do značné míry nefunkční. Cíle Moskvy jsou rozděleny do čtyř hlavních kategorií: geostrategické, ekonomické, politické a narušující. První hypotéza se ukazuje...
|
|
|
The West Through the Eyes of Russian Elite: Evolution of Its Perception in Modern Russian History
Moskovenko, Arsenii ; Földes, Kristián (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
V provedeném výzkumu představuji proces, jak se od vzniku nového ruského státu mění vnímání západního světa v očích ruských politických elit prostřednictvím jejich diskurzu. Výsledky tohoto výzkumu pomohou zaplnit důležitou výzkumnou mezeru, jelikož dříve nebyl proveden žádný podobný výzkum, který by se snažil sledovat stejný proces. V literatuře můžeme najít některá díla, která analyzují reakci Ruska na některé politické události v jednom přesném časovém okamžiku. Žádný z výzkumníků se však nepokoušel analyzovat, kdy se vnímání Západu začalo obracet na negativnější stránku a jaké byly hlavní faktory, s přihlédnutím k tomu, jak přátelské se vztahy mezi Ruskem a Západem jevily být v 90. letech a jak jsou vytápěny dnes. Výzkum je proveden prostřednictvím metody diskurzivní analýzy, kde analyzuji relevantní výroky politických elit vytvořené v okamžicích nejzásadnějších historických událostí s ohledem na vztahy Ruska a kolektivně vnímaného Západu. V každé z citací hledám různé diskurzivní strategie, jako jsou metafory, hyperboly nebo řečnické otázky, které nám pomohou vytvořit si širší obrázek o tom, jak elity viděly Západ ve svých projevech v tom či onom období dějin. Výsledky výzkumu přispějí k lepšímu pochopení motivů ruských elit v jejich postoji k Západu v aktuálním geopolitickém kontextu, a to zejména s...
|
|
|
Detekce hranice mezi Západem a Východem Evropy pomocí mentálních map
ZAJÍČKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá tématem duality Evropy a podvědomím vnímáním tohoto fenoménu studenty geografie z vybraných evropských států. Cílem práce je za pomoci mentálních map vysledovat, kde respondenti, ve většině případů právě vysokoškolští studenti geografie, z vybraných států Evropy vymezují hranici duality. Dalším cílem je poté následná komparace jednotlivých národních pohledů. Výzkum byl zaměřen především na středoevropské státy, z nichž proběhl v Rakousku, Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku. Část výzkumu probíhala již před vznikem této bakalářské práce a autor výzkumu RNDr. et PhDr. Aleš Nováček, Ph. D. z něho pro tuto práci poskytl podklady, část výzkumu probíhala již jako součást práce. Výsledky výzkumu jsou rozebrány v analytické a syntetické části práce. V analytické části je věnován prostor jednotlivým národním pohledům samostatně, v rámci syntetické části jsou mezi sebou národní pohledy komparovány, dochází k identifikaci podobností a odlišností mezi národními pohledy a také k jejich interpretaci.
|
|
|
Východ a západ a poznávání
Koláček, Luboš
rigorózní práce Mgr. Luboš Koláček, Ph. D. Práce je specifickou aproximací evropského autora k myšlení Západu s Východem, na základě jím vybraných myslitelů na obou stranách. Předkládá zrcadlení ontologických, gnozeologických, etických a psychologických, sociologických a jiných otázek a odpovědí na problém, vyznačený už samotným názvem. Jde o kaleidoskopické myšlení, které se multiplikací obsahů v reflexích těch druhých a těch druhých ve třetích myslitelích prolíná a rozevírá do obrovské šíře poukazů. V práci je obsažena intencionalita v patřičné síti souvislostí, která nám představuje Západ jako myšlení explikátních významů a Východ jako myšlení implikátních významů. Jde o to předestřít před čtenáře nikoli jen hotová tvrzení, ale čtenář je vyzván otázkami ke spolupráci v odkrývání neskrytosti, tj. alethei. Jde o hermeneutickou metodu, která vychází od hotových odpovědí a teprve pak se dostává k otázkám, jež jsou současně pozadím, z něhož odpověď vznikla. Je to speciální dialogická metoda, která nechce vedle sebe klást hotové soudy, nýbrž požaduje, aby čtenář prošel touto výzvou jako spoluřešitel otázky, která má přijít k rozdílu mezi Západem a Východem, protože si autor uvědomuje, že to, na co si přijde čtenář sám, je opravdu podstatné, ve srovnávání s podsouvajícími tendencemi současné...
|
|
|
Ruská soft power vůči Rakousku na příkladu kulturně-vzdělávací politiky v letech 2014 až 2019
Jiříček, Dalibor ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnou ruské soft power na příkladu kulturně-vzdělávací politiky vůči Rakousku v letech 2014 až 2019. První kapitola zdůvodňuje výběr tématu práce a opírá se přitom o společnou historii Ruska a Rakouska, o hospodářskou, politickou a bezpečnostní rovinu vztahů. Zmíněna je i oblast turismu a kultury vzpomínání. Druhá kapitola se věnuje popisu teoretické diskuze konceptu soft power pohledem různých autorů. Počínaje obecným pojetím je prostor dále věnován specificky zaměřeným definicím ve vztahu ke vzdělávání s přesahem do oblasti kultury. Stěžejní třetí kapitola podrobně analyzuje zkoumanou politiku na příkladu tří klíčových instrumentů. Největší pozornost je věnována "Ruskému centru" při univerzitě v Salzburku a dále i "Ruskému centru" při univerzitě v Innsbrucku a "Ruskému domu ve Vídni". Rozebírán je vývoj jejich programů, projektů a dalších aktivit. Zároveň je sledováno naplnění cílů a partnerství s dalšími institucemi a organizacemi v Rakousku, Německu a Rusku. Na činnost těchto tří institucí je průběžně nahlíženo také optikou teorie. V rámci jejich cílů a programové činnosti jsou tak definovány i konkrétní prvky zkoumané politiky. V neposlední řadě je ověřována ještě celková úspěšnost. Na konci třetí kapitoly je popsána reakce rakouské strany na ruskou soft power v...
|
|
|
Východ a západ a poznávání
Koláček, Luboš ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
1 Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE 2022 Luboš Koláček 2 Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE Východ a Západ a Poznávání East and West and Cognition Luboš Koláček Školitelka: Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. Studijní program: filozofie Studijní obor: filozofie Rok odevzdání: 2022 3 Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma Východ a Západ a Poznávání vypracoval pod vedením školitele samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze, 24. 4. 2022 ……………………………… podpis 4 Poděkování: Profesorce PhDr. Anně Hogenové, CSs. - za všechno! 5 Abstrakt Práce je filozofickým a nezbytně též historicko-filozofických srovnávacím rozborem vzájemně korespondujících akcentů dané problematiky zasahující období v rozmezí let od 8. století před naším letopočtem (př. Kr.) do současnosti, s ohledem k "osové době" kulturního "zázraku" obdobně prosperujících kultur a filozofií v relativně odříznutých krajinách Východu a Západu. Podrobněji se pak zabývá některými významnými i zcela zásadními filozofy a duchovními učiteli, souvisejícími učenci či umělci nejrůznějších oborů, ale též osobnostmi méně známými, a to na bázi rámcových vstupů do co největších hloubek uvažování těchto myslitelů, to...
|
|
|
Vztahy Rusko-Západ v kontextu tzv. Ukrajinské krize
Beran, Jiří ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl zjistit příčiny tzv. ukrajinské krize, která započala na přelomu let 2013/2014 demonstracemi v ukrajinských městech proti režimu prezidenta Janukovyče a postupně eskalovala v anexi poloostrova Krym Ruskou federací a ve válku na východní Ukrajině. Tato práce se také snaží najít příčiny obecnější krize ve vztazích mezi Západem a Ruskem, s níž je ukrajinská krize úzce spojena. Dále je pak úkolem práce zjistit, zdali by se tato dvojí krize nedala vyřešit tak, že by Ukrajina vyhlásila neutralitu a nesnažila se o bližší integraci do západních struktur, tedy Evropské unie a NATO a zdali by přijetí ukrajinské neutrality ve svém důsledku nepomohlo zlepšit i vztahy mezi Západem a Ruskem. Jako vzory pro možné řešení krize vyhlášením neutrality Ukrajinou poslouží dva státy, které se během studené války nacházely v podobné situaci, Rakousko a Finsko.
|
|
|
Imaginární vnější svět: obraz "Západu" v československé společnosti v období přestavby
Andělová, Kristina ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Ve společnostech státního socialismu se obraz Západu vždy vyznačoval poměrně vysokou mírou ambivalence. Na straně jedné byl Západ prostorem, do něhož mohly být symbolicky vytěsněny negativní společenské a politické jevy - jakožto "negativní fólie" měl oficiální obraz zlého Západu, plného životní nejistoty, kriminality a vykořisťování, ujišťovat o správnosti nastoupené cesty "budování socialismu". Součástí veřejného prostoru však byly také, na straně druhé, zcela opačné výjevy - neskrývané projevy obdivu k módním trendům inspirovaným západní masovou kulturou (filmy, hudba) nebo závislost na západní módě v oblékání. Nebyla to ovšem jen fascinace konzumními komoditami západního světa, ale i obdiv k mnoha nemateriálním aspektům (svoboda tisku, pohybu; ekologické, feministické, mírové hnutí, demokracie a podob.). Západ se stal postupně čímsi mystickým (což neznamená, jak ukážeme, že by vymizely jeho negativní rysy) - byl zároveň "známý a nedosažitelný, reálný i abstraktní, pozemský a exotický" tato ambivalence a nedosažitelnost ho proměňovala v tajemný a snový svět, kam se namísto zla mohl naopak projektovat příslib štěstí.
|
host ::
RSS.