|
| |
|
|
The Trade Policy Review Mechanism: Shedding light on non-compliance?
Rosendorf, Ondřej ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá tématem monitorovacích mechanismů a jejich schopností identifikovat porušení závazků. Specifickým případem, kterým se práce zabývá, je pak mechanismus pro prověrku obchodní politiky (TPRM) ve Světové obchodní organizaci. Cílem práce je rozšířit dosavadní empirické poznatky o fungování zmíněného mechanismu, a dále pak rozbor toho, do jaké míry je mechanismus schopný odhalovat porušení pravidel před tím, než dojde adjudikaci, a které faktory ovlivňují tuto schopnost. Z teoretického hlediska vychází práce především z racionálního institucionalismu a dalších přístupů spojených s výzkumem transparentnosti a dodržování závazků. Specificky se pak práce zaměřuje na koncept tzv. informačních systémů v mezinárodních režimech. Po metodologické stránce práce spoléhá na metodu obsahové analýzy, jejímž cílem je získání empirických poznatků o výskytu záležitostí souvisejících s porušením pravidel v prověrkách obchodní politiky. Tyto empirické poznatky jsou následně podrobeny statistické analýze s využitím logistické regrese. Práce dochází k závěru, že TPRM zachycuje překvapivě vysoké množství záležitostí, které se posléze stávají předmětem soudně potvrzených porušení pravidel ve WTO. Až 72% záležitostí, které se posléze dostanou k soudu, je zmíněno v prověrkách obchodní politiky. Dalším...
|
|
|
Vstup Číny do Světové obchodní organizace: případová studie americko-čínských obchodních sporů
Carhounová, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce s názvem Vstup Číny do Světové obchodní organizace: případová studie americko - čínských obchodních sporů se zabývá vývojem obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Čínou během let 2001 - 2015. V první části nejprve zmíním historický kontext čínsko-amerických vztahů během posledních 50 let do roku 2001, kdy Čína vstoupila do WTO. Poté se zaměřím na hlavní motivy Číny k vstupu do WTO a jaké měl čínský vstup do WTO dopady na obchodní vztahy se Spojenými státy. Ve druhé části se budu stručně věnovat vývoji zahraničního obchodu Číny a USA a mimo jiné nastíním některé strukturální problémy čínské ekonomiky, které brání bezproblémové obchodní výměně se Spojenými státy. Mezi tyto problematické oblasti mezi Čínou a jejími obchodními partnery se řadí například podhodnocená čínská měna, velké deficity obchodní bilance dosahované v obchodě s Čínou, komplikovaný přístup na čínský trh a další. To vše má za následek vznik řady obchodních sporů mezi Spojenými státy a Čínou, které jsou často řešeny na půdě WTO. Po stručném nastínění Mechanismu řešení sporů v třetí kapitole této práce, se budu hlouběji věnovat periodizaci účasti Číny na řešení sporů WTO. Během prvních let po vstupu Číny do WTO, členové WTO jen zřídka napadali Čínu v soudním řízení v rámci WTO. Nicméně po skončení pětiletého...
|
|
|
Katarské kolo vyjednávání ve Světové obchodní organizaci: pozice vybraných států
Rožnovská, Veronika ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Miková, Ivana (oponent)
This bachelor thesis focuses on international negotiation within the World Trade Organization, particularly on position of least developed countries during negotiations in the Organization. Due to weak negotiation positions of least developed countries, it is advantageous when their interests are protected by states that have more economic influence. For the abovementioned, the goal of this thesis is to discover which economic power shares interest with the least developed countries whether India or China. To achieve a conclusion, analysis of ministerial speeches from WTO Ministerial conferences is conducted. Opinion statements of the states are evaluated according to topics states focus on in the speeches - depending on the length of the text dedicated to the topic and expressed degree of liberalization. Subsequently, using the Weight Euclidian Distance positions of the states were identified and the distances among them were stated. The results show that China's opinions are closer to the least developed countries than India's. The crucial difference is most noticeable on the issue of special and differential treatment for developing countries, which China strongly promotes. Furthermore, it is observed that China's opinions are closer primarily to African nations.
|
|
|
Vztah právního řádu Evropské unie k právu Světové obchodní organizace
Tměj, Jakub ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Právní řád Evropské unie a právo Světové obchodní organizace představují dva významné příklady nadnárodních právních systémů. Tato diplomová práce se věnuje jejich vzájemnému vztahu, a to pohledem evropského práva. Jejím cílem je analyzovat, jak evropské právo přistupuje k pravidlům WTO, jaké účinky jim přiznává. Úvodní kapitola slouží k zasazení zkoumané otázky do širší perspektivy, když se zabývá poměrem evropského práva k právu mezinárodnímu v obecné rovině. Představuje jak historický vývoj, tak současný stav, když rozebírá příslušná ustanovení práva EU a navazující judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Načrtává také teoretické souvislosti této problematiky. Druhá kapitola se již soustředí konkrétněji na pozici norem WTO v právním řádu EU. Nejprve stručně vymezuje právo WTO, přičemž zároveň upozorňuje na specifika ve vztahu k EU. Následně je již zkoumáno, jaké účinky jsou především SD EU pravidlům WTO v EP přiznávány. Poslední kapitola zasazuje výsledky předchozí analýzy do širšího kontextu a představuje pozadí zkoumaného tématu. To pomáhá při závěrečném zhodnocení současné situace a nastínění výzev, které zvolený přístup přináší.
|
|
|
TTIP: Proč jednání začala až 2013?
Karl, Václav ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tématem této bakalářské práce je dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými nazvaná Transatlantic trade and investment partnership. Hlavním cílem práce je najít odpověď na otázku, proč začala jednání o vzniku TTIP v roce 2013. Práce se týká problematiky regionalismu, proto nabízí nejprve krátký úvod do tohoto tématu. Poté práce navazuje po konci druhé světové války a na základě chronologické analýzy obchodních vztahů mezi EU a USA popisuje faktory, které vedly k začátku vyjednávání o TTIP, nebo ho naopak oddalovaly. Mezi tyto hlavní faktory řadí především selhání multilaterálních jednání v rámci WTO, různé zájmové skupiny na obou stranách Atlantiku, převážně obchodní a spotřebitelské organizace. Dále pak světovou hospodářskou krizi, jež začala v roce 2007 a úpadek vlivu Spojených států a Evropské unie na světové geopolitické scéně. Na jednotlivých případech obchodních sporů mezi Spojenými státy a Evropskou unií pak práce analyzuje, který ze zmíněných činitelů zde zrovna hrál roli a zda posunul jednání směrem k jeho začátku. Celá práce vychází z pohledu americké strany na tuto problematiku. Jen v případech sporů zohledňuje také evropský pohled na věc. V závěru hodnotí, které z těchto faktorů měly na začátek jednání o TTIP největší vliv.
|
|
|
Řešení sporů v rámci WTO
Honzíková, Veronika ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Řešení sporů v rámci WTO Veronika Honzíková Abstrakt Mechanismus řešení sporů v rámci WTO představuje výrazné zlepšení ve srovnání s předcházejícím systémem GATTu 1947. Zároveň je ovšem považován za jeho nástupce. Mechanismus řešení sporů v rámci GATT 1947 měl mnoho nedostatků, které vyústily v potřebu reformy. Řízení nerespektovalo zásadu kontradiktornosti a každý člen orgánu pro řešení sporu měl během přijímání nálezů právo veta. Členové si byli vědomi těchto nedostatků a dohodli se na novém mechanismu řešení sporů během Uruguayského kola jednání. Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů je součástí Dohody o zřízení Světové obchodní organizace. Systém zůstává systémem mezistátním a jeho využití je umožněno pouze členům, tedy státům a autonomním oblastem, a ne jednotlivcům nebo společnostem. Nový způsob řešení sporů respektuje zásady kontradiktornosti a současně umožňuje stranám vybrat si mezi tímto standardním procesem, kterým se zabývá z velké části Ujednání, a zvláštními způsoby jako jsou dobré služby, smírčí řízení, zprostředkování a arbitráží. Mechanismus je sjednocen a stal se více soudním. Jeho výlučný charakter znamená přednost před státními mechanismy a posiluje multilateralismus. Řešení sporů v rámci WTO je spravováno orgánem pro řešení sporů, složeným ze všech členů WTO. Tento orgán ovšem...
|
|
|
China and the notion of responsibility in the present international society
Mecko, Peter ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Jednou z najčastejších otázok v rámci štúdia čínskej zahraničnej politiky je otázka, či je možné Čínu považovať za zodpovedného člena medzinárodnej spoločnosti. Cieľom predkladanej diplomovej práce je podrobne analyzovať správanie Číny v rámci súčasnej medzinárodnej spoločnosti z hľadiska zodpovednosti. Diplomová práca sa bude opierať o koncept medzinárodnej spoločnosti rozpracovaný Anglickou školou v medzinárodných vzťahoch a prepojí ho s konceptom zodpovednosti v medzinárodných vzťahoch s cieľom stanoviť súbor kritérií, ktoré musia bežný štát alebo veľmoc splniť, aby mohli byť považovaní za zodpovedných aktérov v súčasnej medzinárodnej spoločnosti. S cieľom určiť, či sa Čína na medzinárodnej úrovni správa ako zodpovedný bežný štát alebo zodpovedná veľmoc, diplomová práca využije metódu najpravdepodobnejšej a najnepravdepodobnejšej prípadovej štúdie. Analýza správania Číny vo Svetovej obchodnej organizácii a v rámci režimu nešírenia jadrových zbraní nám poskytne dostatočné dôkazy o tom, či Čína akceptuje primárne inštitúcie tvoriace chrbtovú kosť súčasnej medzinárodnej spoločnosti. Predstavené zistenia majú zásadný význam pre vnímanie súčasnej Číny ako štátu rešpektujúceho inštitúcie a pravidlá súčasnej medzinárodnej spoločnosti.
|
|
|
Systém řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace, vývoj a výhledy
Černý, Dalibor
Tématem disertační práce s názvem "Systém řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace, vývoj a výhledy" je představení systému řešení sporů v rámci světového obchodu, a to od doby předchůdce Světové obchodní organizace GATT, až do doby současné. Součástí práce je stručný historický vývoj i komparace těchto dvou, na sebe navazujících, systémů řešení sporů a jejich základních cílů. Dále je na velkém množství rozhodnutí panelů a odvolacího orgánu, jako institucí současného dvoustupňového systému řešení sporů, ukázáno, jak se tento systém dále vyvíjí a z jakých vychází principů. Prací se prolíná také problematika rozvojových zemí, která v mezinárodním obchodu stále nabírá na důležitosti. Je ukázáno, že tento systém řešení sporů není vždy spravedlivý a efektivní. Nerovnost se projevuje především v nemožnosti domoci se dodržování práva Světové obchodní organizace. Především v tom má tento systém rezervy a určité problémy. Systém obsahuje pro vymáhání práva určité sankce, v této práci je však ukázáno, že tyto nejsou dostatečně účinné a spíše zvýhodňují vyspělé členské země Světové obchodní organizace. Práce se však také věnuje možným vylepšením systému řešení sporů, a to z pohledu vymahatelnosti práva především.
|
|
|
The European Union and the World Trade Organization - Principles, Results and Comparison of Trade Liberalization Regimes
Süttö, Michal ; Kunertová, Tereza (oponent)
Európska únia a Svetová obchodná organizácia - princípy, výsledky a porovnanie režimov obchodnej liberalizácie Abstrakt Predmetom tejto práce je analýza a následné porovnanie vzniku, vývoja, výsledkov a základných právnych nástrojov obchodnej liberalizácie v rámci Európskej únie a Svetovej obchodnej organizácie. Tieto subjekty vzišli z rovnakých túžob prehĺbenia vzájomnej ekonomickej spolupráce prostredníctvom liberalizácie obchodu a potlačenia protekcionistických praktík štátov, pričom, v oblasti medzinárodnej ekonomickej spolupráce koexistujú už viac 60 rokov. Našim prvotným cieľom je preskúmať vznik, vývoj, výsledky obchodnej liberalizácie a poukázať na aspekty, ktoré obe organizácie zdieľajú, ako aj na mieru a formu ich odlišností. Predkladaná práca sa však zameriava na podobnosti a rozdiely medzi obchodnou liberalizáciou EÚ a WTO zo špecifického pohľadu. Vychádza z tradičného očakávania väčšiny autorov, domnievajúcich sa, že EÚ sleduje ambicióznejšie ciele ako WTO. Za tohto predpokladu by povinnosti v oblasti obchodnej liberalizácie medzi členskými štátmi EÚ mali nevyhnutne byť prísnejšie a pokrokovejšie, než príslušné záväzky WTO. Následným cieľom práce je preskúmať platnosť tohto očakávania. Pokiaľ ide o analýzu pravidiel, práca nemá normatívny charakter. Cieľom štúdie nie je zistiť, či je alebo nie...
|
host ::
RSS.