|
|
Sino-American Ideological Clash: Washington Consensus and Beijing Consensus
Šrámek, Petr ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Cílem magisterské diplomové práce "Sino-American Ideological Clash: Washington Consensus and Beijing Consensus" je posoudit dva modely ekonomického rozvoje, tzv. Washingtonský konsensus a Pekingský konsensus. V první části práce analyzuji diskurs, který se kolem těchto pojmů utváří, a zároveň konsoliduji definice těchto pojmů. Washingtonský konsensus vznikl jako soubor konkrétních pravidel pro makroekonomickou politiku státu. V důsledku konce studené války, diskreditace alternativních modelů ekonomického rozvoje a přímé vazby aplikace tohoto modelu na finanční podporu ze strany mezinárodních finančních institucí popularita washingtonského konsensus v 90. letech prudce rostla. Demokratizace země byla vnímána jako další nepsané pravidlo. V důsledku asijské finanční krize v roce 1997 a dalších krizí v rozvojových zemích, ve kterých se aktivně angažovala Světová banka a Mezinárodní měnový fond, byl pojem washingtonský konsensus z velké části diskreditován. Byl spojován s pojmy jako ‚šoková terapie' a ‚neoliberalismus', případně ‚tržní fundamentalismus'. Mezitím upoutal pozornost rozvojových zemí dlouhodobý ekonomický růst Číny. V souvislosti s klesající popularitou washingtonského modelu a se světovou hospodářskou krizí rostla poptávka po alternativních rozvojových politikách. Pojem ‚pekingský konsensus' tak...
|
|
|
Teoretické koncepce československé transformace: Faktory, které ovlivnily tvorbu transformační strategie
Krausová, Tereza ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
Bakalářská práce Teoretické koncepce československé transformace: Faktory, které ovlivnily tvorbu transformační strategie se věnuje československé ekonomické transformaci na počátku 90. let 20. století a přibližuje proces tvorby československé transformační strategie. Práce odpovídá na otázku, zda se vybraná témata a jejich diskuze vedené na stránkách odborného časopisu Politická ekonomie promítly do finální transformační strategie a do provedených reformních opatření mezi lety 1991-93. K analýze byla zvolena témata produktivita práce a ekonomický růst, nerovnováha, cenový systém a liberalizace cen. Nejprve se práce věnuje deskriptivní analýze příspěvků časopisu z let 1989-93, které diskutují vybraná témata, a detailně mapuje vývoj jejich obsahu a stanovisek jednotlivých autorů. V následující kapitole srovnává práce poznatky z deskriptivní analýzy s opatřeními představenými ve finálním československém transformačním scénáři a s praktickou politikou v letech 1991-93. Na základě srovnání dochází práce k závěru, že v případě tématu nerovnováhy se názory autorů shodovaly s připravovanými opatřeními, a existuje tedy možnost, že proběhla diskuze tvůrců strategie s odborníky. V případě tématu liberalizace cen došla práce k opačnému závěru. Pojetí liberalizace cen čs. reformátory se lišilo od stanovisek...
|
|
|
Washingtonský konsensus v zemích Latinské Ameriky
Volfová, Kateřina ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Ve snaze nastartovat ekonomický růst Latinské Ameriky po tzv. "ztracené dekádě", začala na konci 80. let většina latinskoamerických států realizovat pod dohledem washingtonských institucí neoliberální reformy, jejichž cílem byla ekonomická transformace. Základní hospodářská pravidla, která britský ekonom John Williamson shrnul do deseti obecných bodů pod názvem Washingtonský konsensus, měla za cíl zemím zajistit makroekonomickou stabilitu a potřebný ekonomický růst. Zprvu se zdálo, že přechod k tržnímu hospodářství opravdu vyřeší ekonomické problémy regionu. Ekonomika začala po letech stagnace opět růst, ve většině zemí se podařilo snížit inflaci, privatizace zajistila státním pokladnám potřebné finanční prostředky a pozornost zahraničních investorů se obrátila směrem k regionu. Prvotní úspěch však netrval dlouho. Ekonomický růst nebyl zdaleka takový, jak se původně očekávalo, v mnoha zemích se navíc nedařilo řešit problémy s nezaměstnaností, chudobou a rostoucí nerovností v rozdělování příjmů. Narůstající skepsi pak podpořila série ekonomických krizí, kterými Latinská Amerika v druhé polovině 90. let prošla. Porovnávat vliv neoliberálních reforem na ekonomiky jednotlivých zemí je problematické, protože jejich realizace se v mnoha zemích lišila. Jednotlivé země prošly reformami v jiném časovém...
|
|
|
Sino-American Ideological Clash: Washington Consensus and Beijing Consensus
Šrámek, Petr ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Cílem magisterské diplomové práce "Sino-American Ideological Clash: Washington Consensus and Beijing Consensus" je posoudit dva modely ekonomického rozvoje, tzv. Washingtonský konsensus a Pekingský konsensus. V první části práce analyzuji diskurs, který se kolem těchto pojmů utváří, a zároveň konsoliduji definice těchto pojmů. Washingtonský konsensus vznikl jako soubor konkrétních pravidel pro makroekonomickou politiku státu. V důsledku konce studené války, diskreditace alternativních modelů ekonomického rozvoje a přímé vazby aplikace tohoto modelu na finanční podporu ze strany mezinárodních finančních institucí popularita washingtonského konsensus v 90. letech prudce rostla. Demokratizace země byla vnímána jako další nepsané pravidlo. V důsledku asijské finanční krize v roce 1997 a dalších krizí v rozvojových zemích, ve kterých se aktivně angažovala Světová banka a Mezinárodní měnový fond, byl pojem washingtonský konsensus z velké části diskreditován. Byl spojován s pojmy jako ‚šoková terapie' a ‚neoliberalismus', případně ‚tržní fundamentalismus'. Mezitím upoutal pozornost rozvojových zemí dlouhodobý ekonomický růst Číny. V souvislosti s klesající popularitou washingtonského modelu a se světovou hospodářskou krizí rostla poptávka po alternativních rozvojových politikách. Pojem ‚pekingský konsensus' tak...
|
|
|
Obchodní politika ČLR v regionu subsaharská Afrika
Gažar, Marek ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Zuzana (oponent)
Cílem této práce je analyzovat obchodní politiku ČLR v regionu subsaharská Afrika v porovnání s přístupem západních zemí. Dále také popsat příčiny velmi rychle se rozvíjející sino-africké spolupráce v posledních patnácti letech, kdy se Čína stala strategickým obchodním partnerem mnoha zemí v regionu na úkor zemí západních. První část této práce popisuje předpoklady pro rozvíjející se vzájemnou obchodní spolupráci. Zabývá se reformním obdobím Číny, které nastartovalo hospodářský růst a pomohlo zemi stát se jednou ze světových obchodních velmocí. Dále uvádí charakteristiky subsaharské Afriky, které pozitivně i negativně ovlivňují zahraniční obchodní vztahy regionu. Druhá část se zabývá souhrnem vzájemného obchodu mezi ČLR a zeměmi SSA, tedy vývojem obchodní spolupráce a současnou teritoriální a komoditní strukturou obchodu. Ve třetí části je analyzována obchodní politika Číny v tomto regionu, která vychází z principů Pekingského konsenzu. V této kapitole je porovnán rozdílný přístup, s jakým k svým obchodním partnerům v subsaharské Africe přistupuje ČLR, s přístupem západních zemí, které vycházejí z principů Washingtonského konsenzu. Následně jsou shrnuty nástroje obchodní politiky Číny v tomto regionu, které jsou poté demonstrovány v rámci případových studií Angoly a Nigérie.
|
|
|
Komparace procesu transformace v Československu a v Polsku
Burián, Jan ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Práce popisuje makroekonomický vývoj následující ekonomickou transformaci dvou středoevropských států, České republiky a Polské republiky, po svržení komunistických vlád v roce 1989 a opuštění centrálně plánovaného hospodářství. Práce postupně analyzuje počáteční transformační plány a provedení privatizace. Dále analyzuje a porovnává vývoje měnové politiky, hrubého domácího produktu a nezaměstnanosti obou srovnávaných států. Na základě zjištěných informací dospívá k názoru, že nelze prohlásit, že by Polsko prošlo transformací úspěšněji než Česká republika. Poslední část práce se věnuje procesům spojeným s včleňováním se do Evropské unie, které oba státy podstoupily mezi roky 1991 a 2004.
|
|
|
Konfesionální politický systém a neformální sítě jako příčiny ekonomického úpadku Libanonu
Němeček, Stanislav ; Chalupníček, Pavel (vedoucí práce) ; Šmíd, Jan (oponent)
Práce se věnuje institucionální struktuře a souvisejícímu politickému uspořádání v poválečném prostředí Libanonu. Libanon byl jednou ze zemí Blízkého východu, která se pokusila aplikovat pravidla známá jako Washingtonský konsensus. Na případě Libanonu lze ovšem demonstrovat problém, doložený i z jiných zemí světa, kde byl tento přístup uplatněn, a sice nedostatečnou pozornost věnovanou zejm. neformálním institucím. Zvláštní pozornost je v práci věnována konfesionálnímu systému v Libanonu, založeném na rozdělení politických postů podle náboženství. Tento typ uspořádání vyvolává vznik neformálních sítí, které nahrazují státní aparát a podněcují korupci. Práce navrhuje jak je možné současné libanonské uspořádání modifikovat, aby se pozornost věnovaná institucím zvýšila.
|
|
|
Ekonomika ČR v průběhu transformace ve srovnání s Polskem a Maďarskem.
Špičková, Hana ; Breňová, Lubomíra (vedoucí práce) ; Nečadová, Marta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou přechodu centrálně plánovaného ekonomického systému na systém tržní, a to v České republice, v Polsku a v Maďarsku. V teoretické části práce jsou přiblíženy cíle a fáze transformace a také transformační strategie. Dále pak Washingtonský konsenzus, tj. okolnosti jeho vzniku, jeho obsah a také postoj, jaký k němu zaujímaly transformující se ekonomiky. Praktická část monitoruje již samotný vývoj jednotlivých ekonomik v období od roku 1990 až do roku 2004. Vývoj je zachycen nejen pomocí makroekonomických ukazatelů (HDP, inflace, nezaměstnanost), ale také pomocí událostí, které na tyto ukazatele měly vliv. Závěr práce je věnován celkovému shrnutí a zhodnocení transformačního procesu ve všech třech zemích.
|
|
|
Privatisation in Czech Republic and in Slovakia
Hrmo, Michal ; Nečadová, Marta (vedoucí práce) ; Breňová, Lubomíra (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je popis průběhu transformačního procesu v ČR i na Slovensku. V práci rozebírám výchozí pozici ČR i Slovenska na začátku privatizace, popisuju přístupy, které připadali v úvahu před jejím začátkem. Dále porovnávám různé přístupy k privatizaci v jednotlivých zemích. Pokračuji popisem liberalizace, stabilizace i ochranných opatření, následného transformačního poklesu mezi roky 1990 a 1993 a změnou složení národního hospodářství. Vyjadřuji se i k samotnému průběhu privatizace včetně privatizace provedené na Slovensku. Ke konci práce přidávám několik úvah o správnosti nastolené cesty včetne popisu náhradní strategie transformace ČR.
|
host ::
RSS.