|
|
Horizontální liberalizace volného pohybu služeb v EU
Břicháček, Tomáš ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Tichý, Luboš (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Tématem práce je průřezová liberalizace volného pohybu služeb, k níž došlo na základě směrnic č. 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, č. 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, č. 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci volného poskytování služeb a č. 2000/31/ES o elektronickém obchodu. Přesněji lze hlavní předmět práce vymezit jako posun v základních vzorcích volného pohybu služeb dosažený uvedenými čtyřmi směrnicemi oproti původnímu stavu danému příslušnými ustanoveními primárního práva, tak jak jsou vykládána Soudním dvorem. Hlavním cílem práce je analyzovat a kriticky zhodnotit rozsah a význam tohoto posunu. Základní otázky znějí: Do jaké míry je výsledný právní rámec dotvořený průřezovými směrnicemi odlišný od původního stavu? Nakolik je pouhou kodifikací judikatury Soudního dvora a nakolik naopak projevem snahy normotvůrce o její rozvinutí? Do jaké míry umožňuje či podporuje liberalizovaný právní rámec zneužívání volného pohybu služeb za účelem obcházení vnitrostátního práva hostitelského státu? Na základě předmětné čtveřice směrnic se převážné většině přeshraničních služeb dostalo pokrytí sekundárním právem EU. Všechny čtyři směrnice přinášejí v rámci svého rozsahu působnosti určitý posun oproti obecnému režimu primárního práva, tak jak je vykládán Evropským soudním dvorem, a to...
|
|
|
Reforma systému řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace
Svoboda, Ondřej ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Diplomová práce Reforma systému řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace se zaměřuje na několik aktuálních otázek nad nejdůležitějším systémem urovnávání sporů v mezinárodním ekonomickém právu. Sporový systém WTO byl založen v roce 1995 a od tohoto okamžiku se stal příkladem vývoje na poli mezinárodního řešení sporů. Systém samotný má samozřejmě svoje vady a kritiky. Dokonce i jeho tvůrci zamýšleli provést po několika letech fungování jeho úpravu. Nicméně žádná reforma se zatím neuskutečnila. Cílem této práce je přiblížit vyjednávání nad reformou sytému, a to zvláště v kontextu power a rule orientation, a analyzovat možné příčiny současného stavu. První kapitola nabízí stručnou charakteristiku sytému řešení sporů WTO a jeho ústředního dokumentu Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů ("Dispute Settlement Understanding", DSU). Kapitola dvě chronologicky sleduje prozatím neúspěšný vývoj jednání nad revizí DSU na půdě WTO. V mezinárodním řešení sporů je možné nalézt dvě možné cesty, které mají buď povahu power, nebo rule orientation. Obě jsou popsány ve třetí kapitole. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na institucionální rovinu reformy. Procesní dimenze je řešena v páté kapitole, ve které pozornost především soustředěna na délku a rychlost řízení. Šestá kapitola obsahuje různá systémová...
|
|
|
WTO as a Negotiation Forum between the USA and Brazil
Chmelíková, Julie ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá urovnáváním obchodních spor mezi Brazílií a USA v rámci Sv tové obchodní organizace. Cílem této práce je vysv tlit d ležitost Mechanismu ešení spor (DSM) pro strategii brazilské obchodní politiky. D raz je kladen na dva konkrétní spory mezi USA a Brazílií s cílem analyzovat využití tohoto mechanismu. Tyto spory, které se týkají ochrany patent a subvencování bavlny, jsou analyzovány za pomoci metodologie p ípadové studie. Úvodní kapitola obsahuje mimo jiní kvantitativní výzkum vycházející z dat spor p i Sv tové obchodní organizaci. Tento výzkum ukazuje, že Brazílie je jedním z nejaktivn jších uživatel Mechanismu ešení spor a že iniciuje spory p evážn proti vysp lým zemím, kdy je USA nej ast jším ter em. V rámci této strategie Brazílie iniciuje spory, které mají p edpoklad systémových d sledk a které by tudíž mohly mít vliv na mezinárodní obchodní systém. Tyto dv výše zmín né p ípadové studie jsou p íkladem spor , které by potenciáln mohly mít systémový dopad. P ípadové studie dále odhalují spletitost spor z pohledu rostoucí d ležitosti nevládních organizací, konceptu odvetných opat ení i významu na asování a politického tlaku. Porozum ní dynamice urovnávání spor je užite né i pro pochopení ostatních spor p i Sv tové obchodní organizaci.
|
|
|
Řešení sporů v rámci WTO
Mašková, Tereza ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Štěrbová, Ludmila (oponent)
Cílem diplomové práce je představení a zhodnocení současného systému řešení sporů uplatňovaného na poli Světové obchodní organizace, a to zejména s ohledem na jeho efektivitu. V teoretické části práce dochází nejprve k přiblížení historického vývoje mechanismu pro rozhodování mezinárodních obchodních sporů a k porovnání současného systému WTO s jeho předchůdcem na podkladě dohody GATT. Následně jsou představena jednotlivá stádia, kterými spor v rámci mechanismu WTO prochází. V praktické části práce pak dochází k označení konkrétních nedostatků a problémů, které jsou se systémem nejčastěji spojovány, a to vždy za pomoci konkrétních příkladů z rozhodovací praxe WTO. V reakci na uvedené problémy pak závěrečná kapitola předkládá některé návrhy na reformu stávajícího systému.
|
|
|
The Trade Policy Review Mechanism: Shedding light on non-compliance?
Rosendorf, Ondřej ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá tématem monitorovacích mechanismů a jejich schopností identifikovat porušení závazků. Specifickým případem, kterým se práce zabývá, je pak mechanismus pro prověrku obchodní politiky (TPRM) ve Světové obchodní organizaci. Cílem práce je rozšířit dosavadní empirické poznatky o fungování zmíněného mechanismu, a dále pak rozbor toho, do jaké míry je mechanismus schopný odhalovat porušení pravidel před tím, než dojde adjudikaci, a které faktory ovlivňují tuto schopnost. Z teoretického hlediska vychází práce především z racionálního institucionalismu a dalších přístupů spojených s výzkumem transparentnosti a dodržování závazků. Specificky se pak práce zaměřuje na koncept tzv. informačních systémů v mezinárodních režimech. Po metodologické stránce práce spoléhá na metodu obsahové analýzy, jejímž cílem je získání empirických poznatků o výskytu záležitostí souvisejících s porušením pravidel v prověrkách obchodní politiky. Tyto empirické poznatky jsou následně podrobeny statistické analýze s využitím logistické regrese. Práce dochází k závěru, že TPRM zachycuje překvapivě vysoké množství záležitostí, které se posléze stávají předmětem soudně potvrzených porušení pravidel ve WTO. Až 72% záležitostí, které se posléze dostanou k soudu, je zmíněno v prověrkách obchodní politiky. Dalším...
|
|
|
Řešení sporů v mezinárodním ekonomickém právu - vybrané aspekty
Cibulková, Barbora ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá řešením sporů v mezinárodním ekonomickém právu, přičemž se soustředí zejména na mechanismus řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Cílem práce je zkoumat specifika a vývoj tohoto mechanismu a podrobit jeho fungování podrobnějšímu rozboru prostřednictvím případové analýzy. Objektem případové analýzy jsem zvolila případy, ve kterých Čínská lidová republika (Čína) vystupovala od svého přistoupení do WTO v roce 2001 buď na straně odpůrce, nebo na straně stěžovatele. Vzhledem k tomu, že s přistoupením Číny do WTO byla spojená jistá kontroverze a Čína je velmi známá jako stát, který není příliš nakloněn mezinárodnímu soudnictví, považuji otázku, proč je tento systém pro Čínu přitažlivější než jiné a jaké důsledky by to mohlo mít, za velmi zajímavou. Práce je členěna do čtyř hlavních částí, které jsou dále děleny do kapitol. První část práce zkoumá vývoj mechanismu řešení sporů WTO od jejího předchůdce GATT 1947 a nastiňuje hlavní rysy procesu řešení sporů. V druhé a třetí části je pozornost přesunuta na otázky týkající se Číny, a poskytuje tak základ pro případovou analýzu ve čtvrté části práce. Druhá část se zabývá specifickými okolnostmi přistoupení Číny do WTO a cílem třetí části je načrtnout historické a kulturní důvody, které formovaly přístup Číny k mezinárodnímu...
|
|
|
Řešení sporů v rámci WTO s přihlédnutím k výkonu rozhodnutí
Machátová, Mariana ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit systém, jakým jsou řešeny spory vznikající mezi členskými státy WTO. Zaměřuje se na finální fázi tohoto procesu, tedy implementaci rozhodnutí a vynucení této implementace. Cílem je odpovědět na otázku, zda je způsob vynucování implementace efektivní a úspěšný, respektive, zda má nějaké nedostatky. Současně práce nabízí varianty možných řešení těchto nedostatků. Práce je členěna do sedmi kapitol. V úvodních částech popisuje funkci Světové obchodní organizace a ozřejmuje nutnost systému, který slouží k řešení sporů a také principy, na kterých je tento systém postaven. Dále jsou podrobně popsány činnosti jednotlivých orgánů podílejících se na vydání konečných rozhodnutí sporů. Ve třech následujících kapitolách je pak analyzován samotný proces řízení upravený v Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů (DSU), jeho jednotlivé fáze a činnost zúčastněných osob, kterými jsou nejen strany sporu, ale i třetí strany a orgány WTO. Procesu implementace rozhodnutí a případnému vynucení implementace prostřednictvím institutu vyrovnání nebo pomocí suspendováním koncesí je věnována čtvrtá a pátá kapitola této práce. Stěžejní část práce je obsažena v šesté kapitole, ve které jsou zanalyzována jednotlivá úskalí závěrečné procesní fáze řízení, tedy problémy, se kterými se členské...
|
|
| |
|
|
Právní úprava vývozu zboží z Evropské unie jako součást vnější obchodní politiky
Pávková, Lucie ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce Právní úprava vývozu zboží z Evropské unie jako součást vnější obchodní politiky se zaměřuje na vývoz zboží z EU, jeho právní rámec v primárním a sekundárním právu EU s promítnutím do práva českého. Tato právní úprava je následně porovnávána s právní úpravou vývozu zboží WTO. Cílem porovnání je pak nalézt případné konflikty obou právních úprav. Hypotéza práce se skládá z dvou tezí. a) Právní úprava vývozu zboží jako součást společné obchodní politiky EU je podrobně upravena v právu EU. Vývoz zboží je v určitých případech vzhledem k obecnému režimu zvláštní (regulovaný) či úplně zakázaný; b) Právní úprava vývozu zboží EU je v souladu s právní úpravou vývozu zboží WTO. Při ověřování hypotézy byla použita především deskriptivní, analytická (v části týkající se právního rámce vývozu zboží z EU) a komparativní metoda (v části práce zjišťující soulad právních úprav vývozu zboží EU a WTO). Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první části je popsána a rozebrána společná obchodní politika EU ve vztahu k vývozu zboží v primárním a sekundárním právu a rozebírány jsou také aspekty společné obchodní politiky EU jako vnější činnosti. Na základě rozboru této části autorka dochází k závěru, že hypotéza a) je pravdivá a vývozní pravidla EU jsou velmi podrobně upravena. V druhé hlavní části...
|
|
|
Globální systém ochrany duševního vlastnictví: účel a pozice WIPO a WTO
Šmíd, Vojtěch ; Dobřichovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Pítra, Vladimír (oponent)
Práce se soustředí na specifickou oblast ochrany duševního vlastnictví, kterou je systém ochrany duševního vlastnictví, jehož podoba byla nastavená mezinárodními organizacemi, zejm. pak tedy Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO) a Světovou obchodní organizací (WTO). V práci je proto věnován prostor pro bližší seznámení s výše uvedenými organizacemi. Jedná se např. o přiblížení organizační struktury, způsobu přijímání rozhodnutí a dále aktivit, které tyto organizace vykonávají. Důležitou částí práce představuje analýza vztahu, který mezi výše uvedenými organizacemi existuje, včetně přítomných negativních aspektů. Stejně tak je věnována pozornost možnému budoucímu vývoji vztahů mezi WIPO a WTO.
|
host ::
RSS.