|
|
Hudební vzpomínání na Terezín
Toperczerová, Eliška ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o hudebním vzpomínání na Terezín. V jeho středu stojí František Tichý, ředitel Gymnázia Přírodní škola. V práci podrobuji analýze jeho pedagogickou, literární a dramatickou činnost, kterou zkoumám v kontextu širšího hudebního vzpomínání na Terezín. Ve svém hudebně-antropologickém výzkumu, jehož hlavními metodami bylo zúčastněné pozorování a polostrukturované rozhovory, jsem se snažila popsat, analyzovat a interpretovat: 1) jakým způsobem probíhá vyjednávání, tvorba a nácvik inscenací, v nichž František Tichý vystupuje jako dramatik, dramaturg, režisér a hudební dramaturg ve spolupráci se svými kolegy a žáky? 2) Jakým způsobem František Tichý tematizuje a využívá hudbu ve školních projektech Přírodní školy? 3) Jaký mají tato díla dopad na konstruování představ o terezínské historii? Vzniká využitím uměleckých děl terezínských autorů nějaký alternativní narativ, ve kterém se (především) hudba stává prostředkem pro vzpomínání? Teoreticky navazuji především na etnomuzikoložku Zuzanu Jurkovou, která se v rámci výzkumu na Fakultě humanitních studií zaměřuje na kolektivní hudební vzpomínání. Klíčová slova: etnomuzikologie, Přírodní škola, František Tichý, vzpomínání, Terezín
|
|
|
Politika paměti a nostalgie: dnešní obraz bývalého režimu a Nicolae Ceaușeska na sociálních sítích
Smitková, Klára ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vzpomínání a nostalgii na bývalý rumunský komunistický režim a jeho dlouholetého vůdce Nicolae Ceauşeska. Práce nejdříve shrnuje základní důvody, proč došlo k pádu režimu a následně se snaží vykreslit základní vývojovou linku v oblasti vzpomínání na bývalý režim a Nicolae Ceauşeska a zmapovat, jak se nostalgie k režimu v průběhu let vyvíjela a co bylo příčinou jejích proměn. Zároveň definuje faktory, které ovlivnily nárůst nostalgie v průběhu let a její hlavní rysy. V praktické části se práce soustředí na vzpomínání a nostalgii v digitálním prostoru, a to konkrétně na sociálních sítích. Jádrem celé práce je výzkum na Twitteru a Instagramu, kde pomocí analýzy sentimentu a multimodální analýzy autorka analyzuje příspěvky týkající se režimu a Nicolae Ceauşeska a na jejichž základě se snaží určit jejich hlavní charakteristiky a zda vykazují prvky nostalgie. Nakonec se snaží vykreslit obraz, jaký dnes má komunistický režim Nicolae Ceauşeska na sociálních sítích.
|
|
|
Jak se dělá paměť ve veřejnoprávním rozhlase
Novotná, Petra ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
V diplomové práci popisuji proces, ve kterém vznikají jednotlivé díly rozhlasového pořadu Příběhy 20. století, vysvětluji na něm, jaké faktory ovlivňují vzpomínání ve veřejnoprávním médiu a jak vznikají místa paměti v jeho vysílání. Zkoumám, jak jsou natáčena vyprávění lidí, jejichž příběh pak může být v pořadu prezentován, jak k nim jednotliví tazatelé přistupují a jakou motivaci k takovéto činnosti mají. Zabývám se také tím, jak jsou příběhy do pořadu vybírány, jak jsou zpracovávány, kdo se na jejich zpracování podílí i tím, jak je možné, že má k takové činnosti pověření. Součástí diplomové práce je rovněž podrobný popis společenského postavení organizace Post Bellum a jejího stěžejního projektu, sbírky Paměť národa, která je s tvorbou pořadu Příběhy 20. století úzce spojená. V závěru práce se zabývám tím, že toto společenské postavení je jedním z důležitých prvků v procesu tvorby paměti ve veřejnoprávním médiu, který nepřímo ovlivňuje. V diplomové práci se snažím odpovědět také na to, jaký vliv může mít zkoumaný pořad, jako součást institucionalizované vzpomínání a mediální komunikace na sociální paměť.
|
|
|
Reminiscence v pastoraci: využívání vzpomínek a vzpomínání v pastýřské péči o seniory
Fojtů, Daniela ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Čížková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na přítomnost a využívání vzpomínek a vzpomínání v pastýřské péči o seniory v prostředí Českobratrské církve evangelické. Práce si klade za cíl zjistit, jakými způsoby je reminiscence v pastýřské péči o seniory přítomna, v jakých situacích, za jakým účelem a pomocí jakých nástrojů jsou vzpomínky a vzpomínání v pastýřské péči využívány. Práce je členěna do dvou hlavních částí. První část práce nastiňuje teoretický základ. Vymezuje hlavní souvislosti a definuje základní pojmy. Dále popisuje oblast pastýřské péče o seniory, přibližuje reminiscenci jako metodu a nastiňuje průsečíky těchto dvou oblastí. Druhá, praktická část práce si klade za cíl pomocí kvalitativního přístupu metodou polo-strukturovaných rozhovorů s faráři odpovědět na základní výzkumnou otázku, týkající se role reminiscence na poli pastýřské péče o seniory.
|
|
|
Literární konstrukce paměti a vzpomínání v díle Egona Hostovského
Zetová, Marie ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce se snaží o srovnávací interpretaci vybraných děl Egona Hostovského s důrazem na poetiku spojenou s tématy paměti a vzpomínání. Pozornost je soustředěna zejména na to, jakou roli paměť protagonistů sehrává při konstituci vyprávějícího subjektu a ostatních postav díla, na vztah mezi vzpomínkou a fikcí, resp. pamětí a imaginací, a na původ a funkci sentimentálních či nostalgických motivů, jež se v této souvislosti objevují. Jádro práce tvoří zejména četba Hostovského děl napsaných v období 30. a 40. let. Klíčová slova: Egon Hostovský, paměť, vzpomínání, narativní identita, fikce, nostalgie
|
|
|
Pes jako reminiscenční stimul.
Suková, Markéta ; Čížková, Hana (vedoucí práce) ; Dočkal, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce představuje základní vhled do problematiky vzpomínání a reminiscence s cílem naplánovat, zrealizovat a zhodnotit reminiscenční program s canisterapeutickými prvky v Senior Residence Klamovka. Obsahem jsou nejen teoretická východiska, ale především postup příprav, samotné realizace a celkového zhodnocení ojedinělého programu tohoto typu. Bylo sestaveno šest reminiscenčních setkání, jejichž obsah směřoval k tématu "psi v mém životě". Nepostradatelnými subjekty pro možné vyzkoušení programu byly reminiscenční terapeut, canisterapeut, autorka práce a hlavně klienti Senior Residence Klamovka, v jejichž prostorách se vše odehrávalo. Cyklus šesti reminiscenčních setkání s využitím terapeutického psa probíhal od dubna do června 2017. Po jeho odzkoušení vyšlo najevo, že zvolená témata s využitím terapeutického psa dokázala podpořit příjemnou atmosféru během setkání a samotné vzpomínání seniorů. Jako velký nedostatek se ukázal neadekvátně zajištěný vhodný počet vzpomínajících. Velké počty přítomných mnohdy narušovaly harmonii celého setkání.
|
|
|
Soundtrack of your life: Vzpomínání v hudebním baru Woodstock
Vopička, Jan ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato práce tematicky spadá do druhého dílu knihy připravované doc. Jurkovou Pražské hudební světy, která věnuje modalitám vzpomínání. Tato práce se zabývá jedním z těchto módů, kterým je hudba jako médium vzpomínání. Jde o případovou studii, která zkoumá vzpomínání úzké skupiny lidí, která se kolem roku 2003 utvořila v pražském hudebním baru Woodstock. Centrálním pojítkem této skupiny, či termínem Thomase Turina, kulturní kohorty, byla západní populární hudba šedesátých let dvacátého století a bar, kde se tato skupina pravidelně scházela. Práce zkoumá, jak se členové dnes, kdy bar prošel řadou změn, ohlíží nazpět a sleduje dvě roviny, které jejich vzpomínky propojují, a to, jakou roli v nich hraje hudba. Za prvé jde o vzpomínky jednotlivců na dobu, kdy objevovali hudbu 60. let, a za druhé na "zlatou dobu" baru v jeho počátcích. Podstatné je rozlišení mezi dvěma způsoby, kterými se lze obracet k minulosti skrze hudbu - revival, který je aktivistický a nostalgie, která je pasivní. Teoreticky se tato práce mimo klasický třísložkový model hudební antropologie Alana Merriama music as culture opírá o koncept Maurice Halbwachse kolektivní paměti. Odklání se ovšem od radikálního halbwachsovského anti-individualismu a s ohledem na současnější koncepty kolektivní paměti sleduje i individuálních rovinu...
|
|
|
Jak se dělá paměť ve veřejnoprávním rozhlase
Novotná, Petra ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
V diplomové práci popisuji proces, ve kterém vznikají jednotlivé díly rozhlasového pořadu Příběhy 20. století, vysvětluji na něm, jaké faktory ovlivňují vzpomínání ve veřejnoprávním médiu a jak vznikají místa paměti v jeho vysílání. Zkoumám, jak jsou natáčena vyprávění lidí, jejichž příběh pak může být v pořadu prezentován, jak k nim jednotliví tazatelé přistupují a jakou motivaci k takovéto činnosti mají. Zabývám se také tím, jak jsou příběhy do pořadu vybírány, jak jsou zpracovávány, kdo se na jejich zpracování podílí i tím, jak je možné, že má k takové činnosti pověření. Součástí diplomové práce je rovněž podrobný popis společenského postavení organizace Post Bellum a jejího stěžejního projektu, sbírky Paměť národa, která je s tvorbou pořadu Příběhy 20. století úzce spojená. V závěru práce se zabývám tím, že toto společenské postavení je jedním z důležitých prvků v procesu tvorby paměti ve veřejnoprávním médiu, který nepřímo ovlivňuje. V diplomové práci se snažím odpovědět také na to, jaký vliv může mít zkoumaný pořad, jako součást institucionalizované vzpomínání a mediální komunikace na sociální paměť.
|
|
|
Vzpomínání na Easter Rising
Reiterová, Martina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
4 Abstrakt Předložená bakalářská práce se zabývá tématem oficiální politiky vzpomínání na Velikonoční povstání v Irsku z roku 1916. Pozornost se zaměřuje na politické představitele Irského svobodného státu a Irské republiky mezi lety 1922 a 2006. Hlavní zřetel je kladen na jejich postoj vůči komemoracím Velikonočního povstání. Při zpracování se autorka opírá především o sekundární anglofonní literaturu, která je doplněna některými primárními prameny v podobě politických dokumentů či dobových videí. K jejich analýze je užito konceptu tzv. kolektivní paměti, konkrétně metody míst paměti od Pierra Nory. V práci jsou popsány základní faktory ovlivňující postoj oficiálních představitelů irského státu vůči velikonočním komemoracím. Současně jsou zde vylíčeny jejich zásahy a nástroje k ovlivnění komemoračních praktik obyvatel. Klíčová slova Velikonoční povstání, Dublin, komemorace, Irská republika, Irský svobodný stát, památník, vzpomínání, 1916
|
|
|
Pomník "Benešovým dekretům"?(Socha Edvarda Beneše v Praze jako "místo paměti")
Trepeš, Matěj ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
− česky Pomník "Benešovým dekretům"? (Socha Edvarda Beneše v Praze jako "místo paměti") Diplomová práce představuje galerii různých způsobů vzpomínání na politika Edvarda Beneše (1884−1948) v období let 2002−2005, okolo velkého východního rozšíření Evropské unie. Mezinárodně a bilaterálně byly vedeny spory o "Benešovy dekrety" a nucená vysídlování v poválečném období, v tuzemsku pak rovněž o tématu "Beneš a komunismus". Úvod představuje teoretická východiska práce, připomíná evropský kontext zkoumané problematiky a nastiňuje strukturu studie. Druhá kapitola zkoumá obraz Edvarda Beneše v prostředí českých probenešovských pamětnických sdružení, charakterizuje jejich narativ a přibližuje jejich aktivity, směřující ke zviditelnění jejich hrdiny. Třetí kapitola ukazuje alternativní tuzemské benešovské vzpomínání na příkladu karikované Benešovy busty, díla uskupení Pode Bal, a ukazuje dobový politický kontext instalace (2002). Čtvrtá kapitola je zacílena na analýzu obrazů Edvarda Beneše v tuzemském politickém diskurzu, což zkoumá na příkladu normy "lex Beneš" (2003−2004). Pátá kapitola se zaobírá projektem pomníku Edvarda Beneše na Loretánském náměstí v Praze (2002−2005), přibližuje ostré mediální spory a polemiky, proběhnuvší při příležitosti slavnostního odhalení pomníku (16. května 2005), a dále i na...
|
host ::
RSS.