|
|
České země a oblast dnešního Rumunska na přelomu 16. a 17. století
Chalupová, Helena ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
Disertační práce se zabývá jedním ze specifik dějin českých zemí v raném novověku - konflikty mezi habsburskou monarchií a Osmanskou říší. Cílem práce je vytvořit ucelený pohled na měnící se vztahy mezi českými zeměmi za vlády císaře Rudolfa II. a zeměmi, která v obdobích turecké expanze do Evropy představovala jakousi bariéru mezi habsburskou a osmanskou říší a z jejichž spojení v moderní době vzniklo Rumunsko, tedy Sedmihradsko, Valašsko a Moldavsko. Téma výzkumu je zúženo na období tzv. dlouhé turecké války (1591- 1606) a následného období do roku 1613 (smrt sedmihradských knížat, Zikmunda Báthoryho a Gabriela Báthoryho). Rok 1613 je tak vnímán jako konečný mezník. Práce skládá ze tří částí: 1) Stručný teoretický úvod. 2) V druhé části je zachycen vývoj vztahů v oblasti politických a kulturních vztahů mezi Habsburky a panovníky výše uvedených zemí. 3) Interpretace tzv. druhého života těchto historických událostí v rumunské a české historiografii v kultuře obou těchto národů. Klíčová slova Sedmihradsko; Valašsko; Moldavsko; české země; raný novověk; dlouhá turecká válka Zikmund Báthory; Michal Chrabrý
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Osobnost a dílo Jana Nepomuka Poláška (1873-1956)
Chumchal, Jan
Disertační práce se zabývá osobností a dílem J. N. Poláška (1873-1956), významného regionální hudebního skladatele a pedagoga, který podstatnou část svého života prožil ve Valašském Meziříčí. Polášek se v průběhu svého života věnoval tvůrčí činnosti, do které v různé míře prostupovaly prvky valašské lidové kultury. Práce mapuje důležité životní etapy Poláškova života, zmiňuje dětská a školní léta, první kontakty s hudebním vzděláváním, studia na varhanické škole v Brně, přičemž neopomíjí ani setkání s Leošem Janáčkem. Biografická část je zakončena podkapitolou, která se věnuje Poláškovu působení ve Valašském Meziříčí až do jeho smrti v roce 1956. Stěžejní dílo Jana Nepomuka Poláška představuje kompoziční tvorba a jeho hudebně-organizační, pedagogická, publikační a sběratelská činnost. Uvedenými aktivitami a jejich analýzou se zabývá významná část disertační práce. V závěrečné části práce se nachází analýza vybraných Poláškových instrumentálních, vokálně-instrumentálních a vokálních skladeb, na jejichž základě jsou ukázány charakteristické prvky, které se v Poláškově tvorbě vyskytují. V předkládaném textu uvádíme zcela nová zjištění týkající se života a tvůrčích aktivit Jana Nepomuka Poláška, která se opírají o značné množství získaných pramenů. Klíčová slova: Jan Nepomuk Polášek, Valašsko, Valašské...
|
|
|
Lidové písně ze Študlova a jejich využití ve školní i mimoškolní hudební výchově
Hrnčiříková, Marie ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Cílem práce je shromáždění a následná analýza lidových písní ze Študlova a návrh jejich využití ve školní i mimoškolní hudební výchově. Díky sběratelům a jejich notovým zápisům je možné analyzovat jednotlivé písně, a tak hledat souvislosti v lidové tvorbě této valašské vesnice. Prostřednictvím těchto pramenů jsem vytvořila zpěvník študlovských lidových písní pro účely hudebního vzdělávání a zachování tradic. Abychom z množství písní byli schopni vyčíst co nejvíce informací potřebných k jejich rozboru, rozdělila jsem je podle obsahové stránky do několika skupin. Rozřazení napomohlo k hlubšímu bádání a objasnilo váhu lidové písně v určitých oblastech života původních nositelů tradic. Nakonec jsem několik vybraných písní upravila, především pro účely mimoškolního hudebního vzdělávání. Cílem aranží je zaujmout tímto žánrem i posluchače, kteří lidovou hudbu nepreferují. Dalším produktem tohoto zkoumání je metodický materiál, v němž jsem valašské zvyky zpracovala tak, aby se daly použít v hodině hudební výchovy na základní škole. Potvrzením hypotézy o osobité muzikálnosti obyvatelů dané oblasti, vydedukované z charakteru lidových písní, můžeme v hudebním vzdělávání navázat na jejich přirozené vnímání hudby a zároveň podpořit lidovou tradici. Hlavním zdrojem práce jsou proto nejen hudební zápisy, ale také...
|
|
| |
|
|
Valašské pastviny: stav, zachovalost a ochranářský potenciál
Mizera, Ondřej ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Po staletí pastviny představovaly důležitou součást krajiny Evropy. Významně se pastva uplatňovala v oblasti moravského Valašska, kde vznikla unikátní pastevní krajina. Práce si klade za cíl objasnit, jaké pastevní pozemky se do dnešní doby zachovaly na území jedenácti katastrů v údolí Rožnovské Bečvy, a hodnotí jejich význam pro ochranu přírody a krajiny. Pozemky bývalých obecních a soukromých pastvin byly vylišeny na podkladu Stabilního katastru z poloviny 19. století. Vytvořená vektorová vrstva pastvin byla v programu ArcGIS Pro překryta s vrstvou mapování biotopů NATURA 2000, konsolidovanou vrstvou ekosystémů (KVES), zonací CHKO a sítí maloplošných zvláště chráněných územích. Byl zkoumán aktuální stav pozemků bývalých pastvin, a zda se změny ve využití pastvin liší na pozemcích obecních a soukromých. Bylo zjištěno, že vysoký podíl historických pastevních pozemků v zájmovém území zanikl. Hlavním důvodem zániku je umělé zalesnění, další pozemky bylo opuštěny a samovolně zarostly. Některé historické pastviny, častěji obecní pastviny nacházející se v blízkosti sídel, byly zastavěny. Doposud zachovalé pastviny jsou ochranářsky cenné a jsou významnou složkou zdejších chráněných území. Analýzy GIS byly doplněny rozsáhlým terénním šetřením, které umožnilo vylišit ochranářsky cenné pozemky a zkoumat...
|
|
|
Hospodářský a sociální život ve Valašském Meziříčí v letech 1939-1945
Machýček, Jaroslav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
(česky): Bakalářská práce přibližuje hospodářský a sociální život ve Valašském Meziříčí v letech 1939-1945, středně velkém moravském městě, které se během těchto let stalo pohraniční oblastí protektorátu Čechy a Morava. Práce je rozdělena do kapitol, z nichž se každá věnuje určitému tématu hospodářského a sociálního života. Zahrnut je problém tzv. náhradní existence pro obyvatele, kteří zde našli na přelomu let 1938/1939 azyl, dále se zaměřuje na problematiku školství, kultury, hospodářské výstavby, průmyslového podnikání a židovské otázky. Rozebrána je také tématika místního odboje dělící se ve městě na dvě etapy - organizovaného odboje a partyzánského odboje. Práce celkově analyzuje vliv politických systémů v letech 1938 - 1945 na městský život ve Valašském Meziříčí jak v sociálním, tak i v hospodářském sektoru. Tyto změny v tomto zkoumaném období velmi zásadně ovlivnily životní situaci všech skupin obyvatel, kteří zde žili, studovali nebo pracovali. V této práci byly využity všechny dostupné prameny. Převážně se využívají archivní materiály ze Státního okresního archivu ve Vsetíně a Zemského archivu v Opavě. Bohaté množství informací se také nalézá v odborné literatuře týkající se především historie města Valašské Meziříčí.
|
|
|
Didaktické zpracování návštěvy Valašského muzea v přírodě
Malíková, Erika ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Základem diplomové práce Didaktické zpracování návštěvy Valašského muzea v přírodě je popis objektů tří areálů Valašského muzea v přírodě - Valašské dědiny, Dřevěného městečka a Mlýnské doliny - z hlediska jejich funkčního využití. Tato teoretická část je dále doplněna informacemi k vymezení, historii a specifikům oblasti Valašska a informacemi vztahujícími se k muzeím v přírodě. Praktická část diplomové práce se zaměřuje na návštěvu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm z didaktického hlediska. Jsou zde popsány výchovně vzdělávací programy, které je možno se žáky v rámci této instituce navštívit, a důležitý je návrh návštěvy Valašského muzea v přírodě za použití průvodcovských pracovních listů, které jsou součástí diplomové práce. Především praktická část práce má vést k naplnění jejího samotného cíle, kterým je upozornění na zajímavou oblast Valašska a snaha rozšířit znalosti a informace o ní prostřednictvím školní výuky.
|
host ::
RSS.