|
|
Tchajwanská lobby v USA mezi lety 2017-2020
Tučková, Gabriela ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Lobbing je nedílnou součástí politických rozhodovacích procesů. Jedná se o relevantní způsob komunikace, během které se lobbingové firmy a lobbisté snaží ovlivnit různé oblasti politik ve prospěch svých klientů. To se týká i zahraničního lobbingu, kdy se daná země snaží skrze lobbingové firmy nasměrovat zahraniční politiku cílového státu ve svůj prospěch. Tento nástroj využívá i Tchaj-wan, pro který představuje jeden z hlavních nástrojů vymezení se z mezinárodní izolace a zajištění vlastní bezpečnosti. Tchaj-wan tak v průběhu let investoval už miliony amerických dolarů a tento trend pokračoval i v období let 2017-2020, tedy vlády Donalda Trumpa. Práce analyzuje pomocí veřejně dostupných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti míru pro-tchajwanské lobby v USA právě mezi lety 2017-2020. Zhodnocuje počet firem najatých tchajwanskými vládními subjekty, finanční prostředky, které za své služby obdržely, i kontakty učiněné těmito firmami se zákonodárci USA. Zároveň mapuje politické kontribuce učiněné ve prospěch sponzorů a spolusponzorů vybraných zákonů. Práce se věnuje i činnosti organizace americké organizace Formosan Association for Public Affairs, která zásadním způsobem přispívá propagaci tchajwanských témat ve veřejném prostoru i Kongresu USA.
|
|
|
South China Sea Hegemony: Does China have the capacity to dominate the South China Sea amidst U.S presence in the region ?
Britto, Aidan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
V posledním desetiletí se Č ína promě nila v námoř ní mocnost. Jmenování Si Ť in-pchinga generálním tajemníkem Čínské komunistické strany v roce 2013 bylo úč innou odpovědí k americké zahraniční politice v Asii z roku 2012, ktera se tyká soutěže o zisk hegemonie v regionu Jihoč ínského moře. Tato práce si klade za cíl ukázat, jak jsou rozvíjející se mocnosti, jako je Č ína, připraveny použít metody mě kké a tvrdé síly k zisku sporných vod v hodnotě miliard dolarů , uložených v ropě a v zemním plynu pod mořským dnem , od vlivu USA. Byla použita kombinace kvalitativních i kvantitativních údajů k predikci čínského mocenského vlivu v Jihoč ínském moř i ve vztahu k jejich č inů m, pokud jde o modernizaci činské námoř ní flotily, zajiš tě ní multilaterálních institucí a umě lé stavby na sporných územích. Struč ně řeč eno, teoretická hloubková analýza toho, jak je kontrola nad Jihoč ínským mořem zásadní pro dlouhodobý č ínský ekonomický rů st a bezpeč nost.
|
|
|
Regulation of Autonomous Weapon Systems: EU and U.S. policy strategies
Ortmann, Matyáš ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou autonomních zbraňových systémů ve spojení s fenoménem umělé inteligence. V rámci problematiky AWS magisterská práce řeší jejich potenciální regulaci či kompletní zákaz vývoje. Toto palčivé téma je diskutováno na základě empirického rozboru postojů mezinárodních organizací a státních institucí, které se tímto tématem zabývají. Hlavní podstatou magisterské práce je přiblížit fungování umělé inteligence a autonomních zbraňových systémů, zmapovat vývoj AWS a představit současnou situaci v kontextu regulace AWS. Sekundárním účelem této práce je prozkoumat a analyzovat mezinárodní debatu a podívat se na předložené argumenty týkající se morálních a etických aspektů autonomních zbraní. Diplomová práce dochází k závěrům, že v současné době stále neexistují plně autonomní zbraňové systémy, avšak jejich vývoj nabírá na intenzitě. Co se týče regulačních opatření AWS, probíhají diskuse, které mají zatím za výsledek jednotlivé domluvy, které odpovídají formě hybridní regulace. Jednotlivé státy přistupují k tématu regulace AWS na základě jejich technologických a ekonomických možností, avšak také ve spojení mocenských a geopolitických reálií.
|
|
|
Americká jazzová diplomacie a československá socialistická společnost
Vlášek, Jakub ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato práce je zaměřena na působnost americké jazzové diplomacie v zemích východního bloku v období studené války. Podrobně rozebírá historický vývoj jazzové diplomacie Spojených států amerických a vyzdvihuje její nejdůležitější protagonisty, tzv. jazzové ambasadory, kteří jednak prostřednictvím jazzové hudby bojovali proti východnímu komunismu, a jednak se podíleli na kladném vyobrazování kultury USA ve světě. Primárním cílem práce je analýza tolerance vládnoucího režimu vůči americké jazzové hudbě, coby nástroji kulturní diplomacie, v bývalém Československu v padesátých a šedesátých letech. Zároveň se snaží o nalezení důvodů a předpokladů, které, i přes negativní postoj komunistické garnitury k západnímu jazzu, vedly ke konání koncertů jazzových velvyslanců, a tudíž i umožnění působnosti kulturní diplomacie USA v ČSSR. Autor v závěru práce zjišťuje, že komunistické autority mohly koncerty afroamerických jazzmanů využít ve vlastní propagandě, zdůrazňující americkou rasovou segregaci. I když jazz symbolizoval západní smýšlení, pro komunisty byl mnohem snesitelnější než nově vznikající hudební žánry ve světě, protože na rozdíl od nich, nepodněcoval k revoltě.
|
|
|
Anti-Americanism and Canadian Cultural Policy (1928-1957)
Havlíková, Veronika ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce nazvaná "Antiamerikanismus a kanadská kulturní politika v letech 1928 až 1957" se zabývá vlivem antiamerikanismu, zapříčiněného strachem z amerikanizace a kulturního pohlcení Spojenými státy, na kulturní politiky kanadské federální vlády v tomto formativním období pro vývoj svébytné kanadské národní identity po rozpadu Britského impéria. Na základě interpretativní obsahové analýzy dvou klíčových vládních dokumentů, takzvané Airdovy komise (1928-1929) a Masseyho komise (1949-1951), práce zkoumá, jaké byly hlavní motivy a faktory ovlivňující vládní intervenci v oblasti kultury a posuzuje jakou roli mezi těmito faktory sehrál antiamerikanismus jako reakce na něco, co bylo vnímáno jako americká kulturní invaze ohrožující vývoj svébytné kanadské kultury. Teoretický rámec práce představuje různá pojetí antiamerikanismu, a především jeho charakteristickou povahu v kanadském prostředí, a dále vymezuje koncept kulturního imperialismu, který nám umožní lépe porozumět kanadské snaze vymezit se proti americkému kulturnímu vlivu ve zkoumaném období.
|
|
|
Dopady smlouvy NAFTA na mexický zemědělský sektor
Moravcová, Markéta ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit dopady Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) na mexický zemědělský průmysl. Smlouva NAFTA byla velkým liberalizačním faktorem Mexika a zemědělství během prvních patnácti let smlouvy postupně zrušilo veškeré bariéry na export do členských zemí. Práce bude tento problém řešit ze čtyř hlavních aspektů. Prvním z nich jsou dotace, a to jak dotace, které platí mexická vláda na podporu venkova, tak mnohem vyšší dotace, které platí Spojené státy americké svým zemědělcům. Druhým aspektem jsou dopady smlouvy na pěstování jednotlivých plodin. A to především změna struktury pěstování základních plodin z těch strategických na suroviny výnosné, především ovoce a zelenina. Třetí aspekt zkoumá zaměstnanost a chudobu na venkově a její spojitost s podepsáním smlouvy. Poslední aspekt uvádí hlavní dopady smlouvy na životní prostředí v Mexiku. Práce dochází k závěru, že smlouva vytvořila v mexickém zemědělském sektoru více "poražených" než "vítězů" a "vítězové" nejsou schopni pojmout všechny "poražené".
|
|
|
The Role of the US in NATO: How Did It Change after 9/11 under Bush Administration
Štverková, Iva ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat zahraniční politiku prezidenta G.W. Bushe po 11. září 2001 a její dopady pro Severoatlantickou alianci. Spojené státy po teroristických útocích prošly šokem, který způsobil přijetí tzv. "válečné mentality", jež se projevovala tlakem veřejnosti a médií na to, aby vláda rychle podnikla razantní kroky. To mělo za následek řadu ad hoc rozhodnutí přijatých bez řádné analýzy a zvážení následků. Bushova vláda používala po 11. září černobílou rétoriku a zjednodušovala válku proti terorismu na válku dobra proti zlu. Spojené státy za Bushovy vlády nepovažovaly mezinárodní instituce za důležité a místo nich preferovaly bilaterální spolupráci. Opomíjením Aliance ovšem Washington NATO podkopával. Evropa se Spojenými státy soucítila a od prvního dne USA podporovala, avšak evropští členové NATO a Washington vnímali hrozbu ze strany Iráku odlišně, a proto se nemohli shodnout na společném řešení. Kroky, které Američané podnikli v Afghánistánu a Iráku, v kombinaci se zdrženlivostí Evropy plně podpořit válku proti terorismu, měly za následek vyhrocení vztahů mezi členy Aliance. Čím více se Spojené státy blížily vojenskému zásahu v Iráku a tudíž vedení dvou velkých válek, tím více začaly oceňovat roli, kterou může NATO hrát. Evropané na druhou stranu nikdy nezapomněli na to, že...
|
|
|
Jazyková politika v USA: debata o úředním jazyku
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Zukerstein, Jaroslav (oponent)
Spojené státy americké nemají úřední jazyk, ačkoli jsou zemí s největším počtem anglicky mluvících obyvatel a angličtina je v USA zdaleka nejrozšířenějším jazykem. V osmdesátých letech 20. století vznikla snaha ustavit angličtinu úředním jazykem USA, tato snaha však dosud nebyla úspěšná. Diplomová práce Jazyková politika v USA: debata o úředním jazyku se pokouší objasnit, proč se uzákonění angličtiny jako úředního jazyka nikdy nepodařilo. Nejprve jsou prozkoumány debaty o jazykové politice od vzniku USA a role, kterou v nich hrál úřední jazyk. Poté jsou v práci představeni aktéři debat o úředním jazyku, je vysvětlena jejich motivace a argumenty pro a proti. Nakonec je na základě komparace pěti návrhů zákona o úředním jazyku zvážen potenciální dopad tohoto opatření. Práce tak nejenže poskytuje přehled dosavadních debat o úředním jazyku, ale také zdůvodňuje, proč toto opatření v americkém Kongresu nikdy nebylo schváleno.
|
|
|
Mexico's dual approach at the southern border : clash of realism and humanitarianism
Vrchota, Petr ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Ve své diplomové práci se zaměřuji na Mexiko, na zemi, která se pokouší dosáhnout cílů národní bezpečnosti, tj. jednoho z nejcharakterističtějších znaků současné politiky Mexika. Současně Mexiko usiluje o dosažení mezinárodních lidsko-právních závazků pro své občany a cizince pobývající na mexickém území. Od přelomu tisíciletí se Spojené státy americké stále více zaměřovaly na opevňování své hranice s Mexikem. Hlavním důvodem pro tato opatření bylo zabránění vstupu mexických a středoamerických ilegálních přistěhovalců do USA. Nicméně restriktivní pohraniční a imigrační opatření se nestala symbolem pouze pro Spojené státy. Také Mexiko začalo budovat opevnění v pohraničních pásmech, především podél jižní hranice s Belize a Guatemalou. Z čeho pramení motivace Mexika přijímat dvojaký přístup vůči středoamerickým přistěhovalcům v oblasti mexické jižní hranice? Proč Mexiko lavíruje mezi realistickými principy národní bezpečnosti a lidsko-právními závazky, k nimž se přihlásilo podepsáním a ratifikováním mezinárodních úmluv?
|
|
|
Prison Privatization in the United States: The Limits and Consequences of the Transfer of Public Power into Private Hands
Kršková, Martina ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Kucer, Maxim (oponent)
Diplomová práce Privatizace vězení v USA: důsledky a limity převodu kompetencí státu do soukromých rukou představuje vybrané důsledky privatizace vězeňství ve Spojených státech amerických. Přestože v USA se novodobý fenomén privatizace vězeňství objevuje poprvé až na začátku osmdesátých let dvacátého století, fungování soukromých "věznic" zde má dlouhou historii. Z tohoto důvodu je nejprve představena privatizace vězeňství v obecné rovině - historie a filosofie. Následují příčinné faktory, které vedly k rozhodnutí privatizovat věznice - přeplněnost věznic, tlak na veřejné rozpočty a tzv. PIE Program, který umožnil mezistátní obchodování s výrobky vězňů. Práce dále na základě detailních statistik ilustruje strmý růst ve vězeňské populaci, na což je následně navázáno důsledky z toho vyplývajícími - narůstající daňová zátěž, demografické změny v populaci nejvíce zatížené uvězňováním a krize trestního systému. Není zde opomenuta ani často zmiňovaná otázka ekonomické výhodnosti privatizační politiky ve vězeňském sektoru a její kritika. Důležitou roli hraje také představení tzv. vězeňsko-průmyslového komplexu, který označuje propojení byrokratických, politických a ekonomických zájmů, které vedou ke zvýšenému tlaku na udržování nebo růst vězeňské populace, a s tím související zvýšené výdaje na vězeňství.
|
host ::
RSS.