|
|
ODA jako aktér formování pravice a českého konzervatismu
Brožová, Karolina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zaobírá formováním české konzervativní pravice s Občanskou demokratickou aliancí v hlavní roli. Popisuje, jak se strana podílela na transformaci politického systému a líčí její nejvýznamnější momenty. Protože zárodky pravicového myšlení lze nalézt už v komunistickém prostředí, zachycuje práce i rizika, které to s sebou v danou dobu neslo. Cílem je zachytit i profilování strany na politické půdě, proto budou vylíčena její základní politická témata a volební programy, které leckdy bylo v politické praxi náročné uchopit. Zaměřuje se proto nejen na úspěchy stranyv poměrně krátkém časovém intervalu, ale i na aféry, které měly dopad na její působení. Od prvního do druhého bloku práce pojednává o teorii politických stran, stranických rodinách a dvou podrobněji rozebraných stěžejních ideologií, kterými se zakladatelé Občanské demokratické aliance inspirovali. Teoretický rámec tak napomáhá pochopit, na jakém principu strana fungovala a z jakých programových hodnot čerpala. Od třetího bloku práce podrobně analyzuje Občanskou demokratickou alianci. Závěrem odpovídá na hlavní cíle konzervatismu a na to, jak se tato ideologie formovala. Zároveň hodnotí roli Občanské demokratické aliance na české politické scéně, zachycuje její úspěchy, které se zapsaly do českých dějin, stranu vyzdvihly a naopak...
|
|
|
Pravda v médiích po nástupu umělé inteligence
Čejka, Pavel ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce se věnuje rozboru výzev a příležitostí, které přináší nástup generativní umělé inteligence do zpravodajských médií. Cílem této práce je nejen prozkoumat, jaké změny se očekávají v mediálním prostředí v důsledku rozvoje obsahu produkovaného AI, ale také identifikovat etické výzvy spojené s touto technologií. Práce se zaměřuje především na to, jakým způsobem se posouvají hranice pravdivosti a obhajování reality pod vlivem rozvoje obsahu generovaného umělou inteligencí. Práce využívá kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a metody zakotvené teorie s odborníky na téma umělé inteligence. Hlavní zjištění ukazují, že generativní AI má potenciál transformovat zpravodajská média i společnost jako takovou. Odborníci se shodují, že AI může napomoci automatizaci rutinních úkolů, což novinářům umožní věnovat se analytičtější práci. Měnící se paradigma pravdivosti reflektuje přechod společnosti do digitální éry. Avšak s tímto pokrokem přicházejí i výzvy, jako je potenciál pro zneužití AI k šíření informačních poruch a narušení důvěry veřejnosti v mediální obsah. Další důležitou oblastí zkoumání je etická a normativní regulace AI. Výzkum poukazuje na nutnost diskuse mezi odborníky, zdůrazněna je také důležitost transparentnosti v trénovacích datech pro AI,...
|
|
|
Transformace ruského zbrojního průmyslu
Junek, Michal ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Ruský vojensko-průmyslový komplex je z hospodářského a bezpečnostního hlediska strategicky důležitou součástí ruského státu. Svým ekonomickým významem, vědecko- technickou kapacitou, množstvím zaměstnanců, a historií hraje nezastupitelnou roli, a to nejen pro Rusko samotné, ale i jako jeden z předních aktérů na globálním zbrojním trhu. Předkládaná práce se zabývá problematikou ruského vojensko-průmyslového komplexu v období od 90. let 20. století do roku 2022. 90. léta jsou charakteristická krizí, která provázela ruský vojensko- průmyslový sektor. Práce se zabývá transformací a dopadem trendů, které lze v této a pozdější době sledovat v ruském zbrojním průmyslu. Popsány jsou trendy v globálním vojensko- průmyslovém sektoru a jejich aplikace v ruském prostředí. Cílem této případové studie je identifikace dopadu změn v ruském vojensko-průmyslovém komplexu s ohledem na jeho postavení jednoho z leaderů světového vojensko-průmyslového prostředí. Transformace ve sledovém období nevedla k nárůstu inovačního potenciálu aktéra, a to i přes značné prostředky vynaložené ruským státem a snaze prosadit se na zahraničních trzích. Naopak došlo k růstu vlivu ruského státu na fungování sektoru, snižování ekonomické nezávislosti, přetrvávání zásadních problémů v podobě hospodářské neefektivity, zadlužování, a růstu...
|
|
|
Transformace politického režimu v současném Rusku: Putinův hybridní režim.
Kuliashov, Vladimir ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Tato práce analyzuje transformaci politického režimu v moderním Rusku po rozpadu SSSR. Práce analyzuje teoretické základy studia politických režimů a jejich transformace a koncept hybridních politických režimů. Analytická část práce je věnována studiu historického kontextu transformace politického režimu v postsovětském Rusku, analýze ekonomických, demografických a politických specifik a také analýze důvodů, proč nebyl v Ruské federaci na přelomu století dokončen proces demokratické transformace země. Dále je v práci analyzována transformace politického režimu v období od roku 2000 do současnosti, která je neoddělitelně spjata s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Analyzovány jsou všechny tendence autoritářského upevňování a změny kurzu zahraniční a vnitřní politiky, tj. jinými slovy, práce zkoumá, jak se režim postupně proměňoval. Zvláštní pozornost je věnována také analýze jednotlivých období této transformace a na základě všech zkoumaných údajů je podáno stručné hodnocení možné transformace režimu v budoucnosti. V závěru jsou shrnuty všechny výsledky práce, které mimo jiné obsahují odpovědi na výzkumné otázky a shrnují náš výzkum.
|
|
|
Organizační kultura pobytové sociální služby ústavního charakteru a její změna
Syrový, Jan ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Text diplomové práce je zaměřen na problematiku organizační kultury pobytové sociální služby ústavního charakteru, cílem práce je zjistit, jaké jsou základní znaky a charakteristiky organizační kultury pobytové sociálních služby a navrhnout postupy pro její změnu. V teoretické části je definována organizační kultura, je popsáno, z jakých částí (prvků) se skládá a jak se pracuje s typologií. Specifická pozornost je věnována tématice pobytové sociální služby ústavního charakteru a její transformace na pobytovou sociální služby komunitního charakteru. Další část zpracovává téma řízené změny, specificky pak především vztahu změny, organizační kultury a leadershipu. V empirické část je uveden plán výzkum organizační kultury pobytové sociální služby. Zvolenou metodou je terénní výzkum založený na etnografickém přístupu. Následuje prezentace výsledků výzkumu, diskuse a návrh postupu změny organizační kultury pobytové sociální služby ústavního charakteru na organizační kulturu pobytové sociální služby komunitního charakteru a reflexe tohoto postupu. Závěr obsahuje shrnutí výsledků a zhodnocení naplnění cílů práce. Hlavním zjištěním je, že základními znaky a charakteristikami organizační kultury pobytové sociální služby ústavního charakteru je paternalistický přístup zaměstnanců ke klientům, který...
|
|
|
MODETA JIHLAVA
Voralová, Monika ; Ryška, Zbyněk (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá revitalizací areálu bývalé textilní továrny Modeta v Jihlavě. Řeší její začlenění do struktury areálu přilehlé zoologické zahrady. Cílem práce je vytvořit multifunkční objekt, který poskytne nové prostory pro aktivity zoo. V objektu se nachází expozice nosorožců indických, drobných savců a plazů. Současně je v objektu navržena restaurace s kapacitou až 150 osob s možností ubytování. Stejně jako kongresový sál jsou tyto prostory přístupné ze vstupního foyer. Nad sálem se nachází IQ park a coworkingové prostory.
|
|
| |
|
|
Lokalizační systém založený na optických značkách
Hála, David ; Horeličan, Tomáš (oponent) ; Gábrlík, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá lokalizací robota v prostoru za pomocí optických značek. V první části práce je čtenáři nastíněna problematika a úskalí tohoto projektu a jsou vysvětleny veškeré důležité souvislosti, ať už matematické či fyzikální. Druhá část je pak zaměřena na popis postupu, který byl zvolen při návrhu programu a myšlenky, které k jeho dokončení vedly.
|
|
| |
|
|
Vývoj měst v raném postsocialismu. Dopad liberalizace devadesátých let 20. století na plánovanou výstavbu socialistické moderny
Sedlák, Jaroslav ; Kováč, Bohumil (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Sídlištní čtvrtě městských struktur vybudované v období socialismu doznávají v současnosti nezbytných proměn a urbánních novotvarů. Zatímco u nás i v řadě dalších zemí bývalých sovětských satelitů je podoba sídlišť a jejich vývoj svázán regulativy, které determinují radikálnější architektonické či urbanistické změny, v oblastech bývalého Sovětského svazu je současná podoba sídlištních celků výsledkem shora neřízených architektonických i urbanistických zásahů. Byť se v mnoha případech jedná o expanzivní projevy hraničící s „lidovou tvořivostí“, lze na jejich příkladech sledovat funkční urbanistické principy „městskosti“. Ty mohou představovat potenciál pro budoucí náhled na potenciál rozvoje sídlišť i v České republice. Práce bude konkrétně tematizovat proces užívání sídlištních částí měst u nás a v ekonomicky málo výkonných státech, konkrétně v Moldávii a v Gruzii. Po rozpadu Sovětského svazu sice nový ekonomický systém rozrušil původní urbanistickou strukturu tzv. mikrorajonu, ale s rozvojem drobného individualismu soukromého sektoru se proměnila i podoba sídlištního města. Celkový ekonomický kolaps a absence prostorových regulací začala v sídlištích nabízet přístupnou variantu bydlení i místa k podnikání. Začínají se objevovat kiosky a postupně se rozrůstající partery „městského“ typu. Současně vznikají nové představěné ulice reagující na prostorové rezervy a vzdálenosti, stejně tak se objevují vertikální ulice uvnitř domů. Stavba samotná už není pouze místem pro bydlení, ale mnohé byty jsou využívány jako kanceláře i malé provozovny. Rozvíjí se služby a celková hodnota diverzity prostředí začíná rapidně narůstat. Charakteristická monotónnost sídlištních celků se začíná vytrácet a přetváří se v síť sledující pohyb a potřeby obyvatel. Na periferii tak vznikají svébytné části města.
|
host ::
RSS.