|
|
Double expression systems with respect to parasitic protozoa
Gromyko, Anastasiia ; Verner, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kraeva, Natalia (oponent)
Infekce parazitickými prvoky nadále představují významní zdravotní riziko v rozvojových zemích a vedou ke stovkám tisíc úmrtí každý rok. Tito parazité vykazují složitý vícehostitelský životní cyklus a mají jedinečné buněčné struktury. Mnohé z jejich biologických procesů však zůstávají nedostatečně prozkoumány. Multigenová exprese je slibným přístupem k řešení této mezery ve znalostech, protože umožňuje expresi funkčních proteinových komplexů in vivo, přidání fluorescenčních proteinových značek pro vizualizaci lokalizace proteinu v buňce a studiu interakcí protein-protein. Tato bakalářská práce shrnuje současné poznatky o dostupných systémech a přístupech ke studiu klíčových modelových parazitických druhů prvoků. Klíčová slova: expresní systémy, Trypanosoma brucei, Leishmania tarentolae, Entamoeba histolytica, Giardia intestinalis, Trichomonas vaginalis, Toxoplasma gondii, Plasmodium falciparum, pET-Duet, CRISPR-Cas9
|
|
|
Manipulace intracelulárních patogenů s buněčným transportem hostitelské buňky.
Petrů, Markéta ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Pyrih, Jan (oponent)
Mnoho intracelulárních jednobuněčných organismů patří mezi medicínsky významné patogeny člověka. Předmětem této práce budou vybraní parazité - Chlamydia spp., Legionella pneumophila, Trypanosoma cruzi a Toxoplasma gondii - a jejich interakce s vezikulárním transportem hostitelské buňky. Jsou zde popsány základní dráhy vezikulárního transportu a jeho důležité molekuly. Dále pak efektorové proteiny patogenů, které s popsanými molekulami interagují. Zvláštní kapitola je věnována fenoménu mimetování SNARE proteinů bakteriemi. Závěrem je uvedena kapitola o SNARE homologu L. pneumophila, který byl nalezen v naší laboratoři a který je předmětem mojí výzkumné práce.
|
|
|
Vliv parazita Toxoplasma gondii na produkci hlavních močových proteinů u myši domácí
Hladovcová, Denisa ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Hrdý, Ivan (oponent)
MUP (hlavní močové proteiny, angl. Major Urinary Proteins) jsou feromonové přenašeče zapojené do chemické komunikace u myši domácí (Mus musculus). Komplexy MUP s ligandy zprostředkují informace o genetickém pozadí jedince a spoluvytvářejí individuální pachový profil. Jsou významné při určování příbuznosti, zásadního faktoru při volbě reprodukčního partnera. Předpokládá se, že produkce MUP je vlivem tlaku pohlavního výběru energeticky náročná a vysílaný signál je upřímný (angl. honest). Tato teorie zatím nebyla experimentálně prokázána, stejně jako vliv dalšího silného selekčního tlaku - infekce parazity. Ve své práci jsem sledovala vliv infekce parazitem Toxoplasma gondii na produkci MUP. Z výsledků vyplývá, že dochází ke změně produkce u infikovaných zvířat obou pohlaví. U samců množství MUP klesá na úroveň kastrovaných samců (respektive kontrolních samic). Z podrobnější analýzy průběhu infekce usuzujeme, že energetická náročnost tvroby MUP neumožňuje jejich produkci v první fázi infekce v běžné míře, protože energie je přednostně směřována do boje s infekcí. Částečný nárůst produkce v pozdější fázi si vysvětlujeme důležitostí pachové komunikace. Snížení hladiny MUP u nemocného zvířete by mohlo přispívat k jeho tolerování ve společnosti ostatních jedinců. Infekce měla negativní vliv nejen na...
|
|
|
Role mitochondrie v patogenezi.
Marková, Lenka ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Verner, Zdeněk (oponent)
Tato práce je zaměřena na dosavadní poznatky týkající se postavení mitochondrie v patogenezi vybraných onemocnění. Představuje proteiny související s mitochondriemi, jejich funkce a metabolismus, především patogenetické děje probíhající při narušení jejich integrity. Dále shrnuje možná mitochondriální poškození, jejich průběh a následky, které mohou onemocnění vyvolat nebo zhoršit jejich průběh. Práce se také věnuje závažnému nádorovému bujení, významným neurodegenerativním poruchám při Alzheimerově či Parkinsonově chorobě, syndromu Charcot-Marie-Tooth, amyotrofické laterální skleróze nebo autosomálně dominantní optické atrofii. Popisuje roli narušené mitochondriální dynamiky při diabetes mellitus 2. typu. Na závěr uvádí roli mitochondrií a jejich poškození ve vztahu k nákaze parazity Toxoplasma gondii a Trypanosoma cruzi.
|
|
|
Pohlavní přenos Toxoplasma gondii ze samců na samice: experimentální ověření na laboratorních zvířatech
Navrátil, Jiří ; Kodym, Petr (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Toxoplasma gondii je kosmopolitně rozšířeným parazitem, jehož prevalence mezi lidmi celosvětově dosahuje až několika desítek procent. Ve svém životním cyklu může využívat jakéhokoliv teplokrevného obratlovce jako mezihostitele, definitivním hostitelem, kde se parazit množí sexuálně, jsou pak kočkovité šelmy čeledi Felidae. Akutní fáze onemocnění je medicínsky významná u imunokompomitovaných pacientů a také rizikem kongenitálního přenosu u těhotných žen, které se dosud s infekcí nesetkaly. V obou případech může mít infekce závažné, vzácně i smrtelné následky. Tato práce je zaměřena na experimentální ověření teorie pohlavního přenosu toxoplasmózy ze samců na samice na laboratorních myších. Možný přenos byl testován ve fázi akutní i latentní infekce, v obou případech s negativním výsledkem. Kromě toho jsme u myších samců sledovali i afinitu parazita k tkáním určitých orgánů pomocí techniky PCR. Zejména nás zajímaly orgány pohlavní soustavy a jejich srovnání s orgány ostatních soustav. Bylo zjištěno, že v akutní fázi infekce jsou primárně zasaženy plíce a slezina. Toxoplasmy se vyskytovaly i v pohlavních orgánech (zejména v nadvarleti), ale oproti jiným soustavám nijak častěji. Naopak v akutní i latentní fázi byly statisticky signifikantě zasaženy více nepohlavní orgány než pohlavní. Naše výsledky...
|
|
| |
|
|
Pohlavní přenos Toxoplasma gondii ze samců na samice: experimentální ověření na laboratorních zvířatech
Navrátil, Jiří ; Kodym, Petr (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Toxoplasma gondii je kosmopolitně rozšířeným parazitem, jehož prevalence mezi lidmi celosvětově dosahuje až několika desítek procent. Ve svém životním cyklu může využívat jakéhokoliv teplokrevného obratlovce jako mezihostitele, definitivním hostitelem, kde se parazit množí sexuálně, jsou pak kočkovité šelmy čeledi Felidae. Akutní fáze onemocnění je medicínsky významná u imunokompomitovaných pacientů a také rizikem kongenitálního přenosu u těhotných žen, které se dosud s infekcí nesetkaly. V obou případech může mít infekce závažné, vzácně i smrtelné následky. Tato práce je zaměřena na experimentální ověření teorie pohlavního přenosu toxoplasmózy ze samců na samice na laboratorních myších. Možný přenos byl testován ve fázi akutní i latentní infekce, v obou případech s negativním výsledkem. Kromě toho jsme u myších samců sledovali i afinitu parazita k tkáním určitých orgánů pomocí techniky PCR. Zejména nás zajímaly orgány pohlavní soustavy a jejich srovnání s orgány ostatních soustav. Bylo zjištěno, že v akutní fázi infekce jsou primárně zasaženy plíce a slezina. Toxoplasmy se vyskytovaly i v pohlavních orgánech (zejména v nadvarleti), ale oproti jiným soustavám nijak častěji. Naopak v akutní i latentní fázi byly statisticky signifikantě zasaženy více nepohlavní orgány než pohlavní. Naše výsledky...
|
|
|
Vliv latentní toxoplazmózy na plodnost člověka
Hlaváčová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Calda, Pavel (oponent)
Toxoplasma gondii je u lidí v rozvinutých zemích jedním z nejrozšířenějších parazitických prvoků. Má široké spektrum hostitelů zahrnující různé teplokrevné živočichy včetně člověka. Současné studie naznačují, že by mohla ovlivňovat plodnost člověka. Cílem této práce bylo zjistit, jaká je prevalence toxoplazmózy ve skupinách žen a mužů s problémy s plodností, a také zda má Toxoplasma gondii vliv na konkrétní parametry plodnosti. U žen byla zjištěna signifikantní pozitivní korelace mezi toxoplazmózou a procentuálním podílem nalezených oocytů ve folikulech. U mužů s diagnostikovanou patologií ve spermatu byla odhalena statisticky významná negativní závislost mezi toxoplazmózou a procentuálním podílem morfologicky normálních spermií. Zdá se, že latentní toxoplazmóza u mužů navíc prohlubuje negativní vliv kouření tabáku na plodnost. Zhoršení plodnosti u mužů by mohlo být výsledkem manipulační aktivity Toxoplasma gondii, která vede v důsledku snížené schopnosti otěhotnět k častějšímu pohlavnímu styku. Mohlo by tím častěji docházet k případnému pohlavnímu přenosu, který je v současné době navrhovaný jako jeden z možných způsobů přenosu toxoplazmózy.
|
|
|
Role mitochondrie v patogenezi.
Marková, Lenka ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Verner, Zdeněk (oponent)
Tato práce je zaměřena na dosavadní poznatky týkající se postavení mitochondrie v patogenezi vybraných onemocnění. Představuje proteiny související s mitochondriemi, jejich funkce a metabolismus, především patogenetické děje probíhající při narušení jejich integrity. Dále shrnuje možná mitochondriální poškození, jejich průběh a následky, které mohou onemocnění vyvolat nebo zhoršit jejich průběh. Práce se také věnuje závažnému nádorovému bujení, významným neurodegenerativním poruchám při Alzheimerově či Parkinsonově chorobě, syndromu Charcot-Marie-Tooth, amyotrofické laterální skleróze nebo autosomálně dominantní optické atrofii. Popisuje roli narušené mitochondriální dynamiky při diabetes mellitus 2. typu. Na závěr uvádí roli mitochondrií a jejich poškození ve vztahu k nákaze parazity Toxoplasma gondii a Trypanosoma cruzi.
|
|
|
Vztah mezi latentní toxoplasmózou a schizofrenií
Sglundová, Markéta ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Holub, David (oponent)
Souvislost mezi intracelulárním parazitem Toxoplasma gondii a schizofrenií byla zkoumána a potvrzena již v řadě studií. Existují doklady o tom, že latentní toxoplasmóza zhoršuje průběh schizofrenie. Cílem této práce bylo zjistit, zda existují rozdíly také mezi subjektivně vnímanou kvalitou života infikovaných a neinfikovaných psychiatrických pacientů. Testovali jsme muže a ženy z Psychiatrického centra Praha léčené s diagnózou schizofrenie a schizofrenní poruchy, které jsme podrobili serologickému vyšetření krve na přítomnost anamnestických protilátek proti T. gondii. Pacienti nám rovněž vyplnili dva dotazníky monitorující subjektivně vnímanou kvalitu života SOS-10 a WHOQOL-BREF. Dotazníky pacienti vyplňovali dvakrát, poprvé na počátku výzkumu před nástupem pacientů do léčebného stacionáře a druhé po roce. Při prvním testování dotazníky kvality života vyplnilo 171 osob, po roce pak 108 osob. Pomocí zmíněných testů jsme zjistili, že latentní toxoplazmóza má negativní vliv na subjektivně posuzovanou kvalitu života schizofrenických pacientů a to především na infikované ženy, naopak neinfikovaným pacientům se jejich kvalita života během jednoho roku zlepšila. Vliv toxoplasmózy na kvalitu života se lišil v závislosti na pohlaví, což by se dalo vysvětlit již dříve pozorovaným rozdílem působení...
|
host ::
RSS.