|
|
Top hat for everyone: The image of Britain in the newspaper discourses of Czechoslovak exile and its Third Republic afterlife
Kłusek, Johana ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Brenner, Christiane (oponent) ; Cornwall, Mark (oponent)
Dizertace zkoumá obraz Británie v novinových diskurzech československého exilu během druhé světové války a popisuje, jakým způsobem ovlivnil poválečný vývoj země. Exulanti k Británii přistupovali jako k tomu Druhému a projektovali si do ní své vize stejně jako své obavy. Anglofilie pramenící z žité zkušenosti i z objektivních potřeb producentů diskurzu s sebou přinesla užitek i škodu. Čechům se na diskurzivní úrovni pomohla osvobodit od Němců jako odvěkých Druhých a zajistila jim bezpečný diskurzivní prostor ve válkou zbrutalizovaném světě. V kontextu poválečné geopolitické reality se však naděje, že by si Československo mohlo osvojit konzervativní i sociálně progresivní kvality Británie, ukázala jako lichá. Komunisté po válce přizpůsobili obraz Británie svým potřebám. Zatímco Británie bývalých exulantů, nyní demokratických socialistů, byla zpodobňována stále jako Československu nadřazená, komunistická Británie působila jako rovnocenný partner, který má přednosti i nedostatky. "Zrovnoprávnění" Británie přispělo k udržení iluze o oddanosti komunistů principům demokracie.
|
|
|
Československo-britské vztahy v letech 1945-1948 ve světle dokumentů MZV ČSR
Lehečková Neumannová, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá československo-britskými vztahy v letech 1945 - 1948 s primárním využitím dokumentů Archivu ministerstva zahraničních věcí České republiky. Práce je zaměřena na politicko-diplomatické vztahy a popisuje vývoj těchto vztahů na pozadí událostí významných pro obě země, jako jsou například parlamentní volby, otázka transferu německého obyvatelstva či postoj Československa a Velké Británie k nabídce Marshallova plánu. Diplomová práce je rozdělena na šest kapitol sledujících vztah obou zemí od koncepce československé zahraniční politiky, založené na spolupráci jak s Východem, tak i Západem, přes vývoj bilaterálních vztahů, které byly ovlivněny mimo jiné i parlamentními volbami v obou zemích, až k vzájemným zahraničním návštěvám. Text práce mapuje poválečné období až do února 1948, kdy došlo kvůli změně politického režimu ke zhoršení bilaterálních vztahů Československa a Velké Británie.
|
|
|
The Self-Representation of Bretons in the Regionalist Discourse between the late 19th Century and the First World War.
Reiterová, Martina ; Hajdinová, Eva (vedoucí práce) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent)
Tato diplomová práce se tematicky zaměřuje na bretonský regionalismus v období od konce 19. století do První světové války. Ten byl reprezentován především dvěma regionalistickými organizacemi, Union régionaliste bretonne (URB) založenou roku 1898 a Fédération régionaliste de Bretagne (FRB), která vznikla odštěpením od URB v roce 1911. Jejich členové vykonávali svou regionalistickou činnost za účelem získání autonomních práv pro Bretaň v rámci francouzského státu. Mimo jiné se ale také podíleli na společných aktivitách s velšskými elitami na základě jejich společného "keltského" původu a existence "keltských" jazyků mluvených v obou těchto zemích. Nejasná souvislost mezi těmito "keltskými" aktivitami a bretonským regionalistickým hnutím nás posléze přivedla ptát se po způsobu, jakým regionalisté chtěli, aby byla Bretaň a její obyvatelé vnímány a proč. Tento výzkum spočívá ve studiu souboru charakteristik, který zde nazýváme sebereprezentací. Studium sebereprezentace Bretonců v regionalistickém diskurzu nám dovolí odhalit podoby diskurzivních strategií, které regionalisté používali k dosažení svých autonomních cílů. Výzkum se pramenně a metodologicky opírá o analýzu diskurzu oficiálních věstníků URB a FRB. Jelikož jsme si vědomi potřeby kontextu a také vzájemné závislosti sebereprezentace a...
|
|
|
Srovnání československé II. a III. republiky z hlediska teorie autoritativních režimů Juana J. Linze
Svoboda, Ladislav ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá dvojicí domácích režimů, které jsou známy pod názvy druhá a třetí československá republiky. Výběr této dvojice období národních dějin byl podmíněn jednak relativním nedostatkem srovnávací politologické literatury na tato období a jednak tím, že téma porovnání dvou domácích režimů, které vznikly v rozmezí deseti let a na základě své životní zkušenosti přistoupily k odmítnutí myšlenek liberální demokracie, je dle mého názoru nadčasové a stále aktuální i v současnosti. Cílem diplomové práce je analýza a porovnání druhé a třetí československé republiky pomocí rámce tvořeném teorií autoritativních režimů Juana J. Linze a následná kategorizace obou režimů. V první části práce přibližuje teorie autoritativních a totalitních režimů Juana J. Linze, přičemž je výchozím předpokladem práce, že oba zkoumané režimy jsou případy autoritativních režimů a tedy je v této kapitole kladen důraz zejména teorii autoritativních režimů, zbylé části teorie zabývající se totalitními a sultanistickými režimy jsou jen okrajově a stručně zmíněny. V druhé části práce je poté provedena vlastní analýza obou režimů v kontextu trojice výzkumných otázek, kdy je analyzován vztah obou režimů k první republice, jejich poloha v rámci trojdimenzionálního prostoru vymezeném teorii, styčné body obou režimů a na závěr poté...
|
|
|
Poválečná "očista" v české kinematografii 1945 - 1946
Černá, Zuzana ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Práce pojednává o procesu očisty ve filmovém oboru po druhé světové válce, kterou v letech 1945-1946 prováděla disciplinární rada Svazu českých filmových pracovníků. Ještě před ustavením retribučních dekretů vznikly v rámci mnoha odvětví veřejného života revoluční denacifikační komise, jež bez jakéhokoliv právního podkladu soudily pracovníky spolupracující s okupanty. Film, jakožto veřejností velmi sledované médium, tímto procesem také prošel a to pod dohledem nového vedení kinematografie, jehož hlavním zájmem bylo znárodnění oboru. Cílem práce je objasnit koho a za jakých podmínek komise soudila, jakým způsobem rozhodovala a kdo v ní působil a naznačit, jak ovlivnila další směřování poválečné československé kinematografie.
|
|
|
Propagace soukromé lokální značky za třetí republiky: případová studie lihovaru Rudolfa Poborského
Rieger, Matyáš ; Klimeš, David (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Propagace soukromé lokální značky za třetí republiky: případová studie lihovaru Rudolfa Poborského Abstrakt Tato bakalářská práce měla za cíl zkoumat, jak se na komunikaci firem projevoval nástup komunistické moci, která sice zprvu deklarovala existenci menších podniků, ale později docházelo k jejich likvidaci. Analýza komunikace značek vystihuje témata dané doby a v takto lokálním měřítku také postoje podnikatelů. Případová studie rodinného lihovaru přibližuje situaci velmi lidským způsobem a ukazuje osobní příběhy majitelů, spíše než hlubší výzkum politické situace. Práce se snaží ukázat, jakým způsobem postoj majitele přispívá ke komunikaci se zákazníky, a v jaké situaci se podniky za třetí republiky nacházely. V tomto případě zobecňuji závěry z případové studie ukázkou několika podniků ze stejného oboru. Výzkum jsem prováděl především z materiálů v rodinném archivu, kde se nachází velmi reprezentativní vzorek firemní komunikace doplněné o osobní korespondenci majitele. V historických částech jsem čerpal z knihy Karla Kaplana - Proměny české společnosti 1948-1960 a k výzkumu ekonomické situace dané doby jsem použil publikaci Jakuba Rákosníka - Kapitalismus na kolenou. Výzkum ukázal, že podnikatelé uměli své postoje do komunikace obratně zapojit. Jednotlivé prvky reklamy ostře kolidovaly s deklarovanými...
|
|
|
"Dětství a mládí ve třetí republice" Léta 1945-1948 ve vzpomínkách pamětníků
Sobotová, Anna ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Diplomová práce pojednává o období tzv. třetí republiky, tedy rozmezí let 1945-1948. Cílem práce je zmapovat život dětí a mladistvých ve zkoumaném období. Zaměřuje se na pohled vybraných pamětníků na poválečný každodenní život. Narátoři byli vybráni z klientů Rezidence RoSa. V práci je shrnuta stručná historie mapovaného období v Československu. Zvolené téma jsem řešila pomocí postupů orální historie a rešerší příslušné literatury. Práce se významně opírá o rozhovory s pamětníky, i výběr řešených témat vychází ze zaznamenaných životních příběhů narátorů. Práce popisuje situaci v oblasti kultury, politiky a společenského dění z pohledu dítěte a mladistvého. Přínosem této práce je zaznamenání jedinečných dobových příběhů. Výsledkem je možná cesta k pochopení chování současných seniorů a zmapování každodennosti v období třetí republiky očima pražských pamětníků.
|
|
|
Volby na Českobudějovicku 1946 a 1948, komparace z pohledu hospodářských a sociálních dějin
VÁLKOVÁ, Jana
Předkládaná bakalářská práce se zabývá situací na Českobudějovicku po druhé světové válce v letech 1945 1948. Je zaměřena na poválečnou hospodářskou a sociální situaci oblasti a na volby, které proběhly v letech 1946 a 1948. První část práce přibližuje poválečný vývoj v Československu. Speciálně se zaměřuje na hospodářský a sociální vývoj Československa. Popisuje vznik Národní fronty Čechů a Slováků a systém jejího fungování. A přibližuje politické strany třetí republiky, které byly povolené (komunisté, národní socialisté, sociální demokraté a lidovci) a jejich program. Druhá část představuje Českobudějovicko ve 20. století, zabývá se poválečnými obtížemi hospodářství a populace, zejména odsunem německého obyvatelstva. Ve třetí části je práce zaměřená na volby. Popisuje volební systém třetí republiky. Zabývá se výsledky voleb v roce 1946 a 1948 a komparuje je s výsledky českých zemí. A sleduje možné příčiny těchto výsledků.
|
|
|
The Self-Representation of Bretons in the Regionalist Discourse between the late 19th Century and the First World War.
Reiterová, Martina ; Hajdinová, Eva (vedoucí práce) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent)
Tato diplomová práce se tematicky zaměřuje na bretonský regionalismus v období od konce 19. století do První světové války. Ten byl reprezentován především dvěma regionalistickými organizacemi, Union régionaliste bretonne (URB) založenou roku 1898 a Fédération régionaliste de Bretagne (FRB), která vznikla odštěpením od URB v roce 1911. Jejich členové vykonávali svou regionalistickou činnost za účelem získání autonomních práv pro Bretaň v rámci francouzského státu. Mimo jiné se ale také podíleli na společných aktivitách s velšskými elitami na základě jejich společného "keltského" původu a existence "keltských" jazyků mluvených v obou těchto zemích. Nejasná souvislost mezi těmito "keltskými" aktivitami a bretonským regionalistickým hnutím nás posléze přivedla ptát se po způsobu, jakým regionalisté chtěli, aby byla Bretaň a její obyvatelé vnímány a proč. Tento výzkum spočívá ve studiu souboru charakteristik, který zde nazýváme sebereprezentací. Studium sebereprezentace Bretonců v regionalistickém diskurzu nám dovolí odhalit podoby diskurzivních strategií, které regionalisté používali k dosažení svých autonomních cílů. Výzkum se pramenně a metodologicky opírá o analýzu diskurzu oficiálních věstníků URB a FRB. Jelikož jsme si vědomi potřeby kontextu a také vzájemné závislosti sebereprezentace a...
|
|
|
Československo-britské vztahy v letech 1945-1948 ve světle dokumentů MZV ČSR
Lehečková Neumannová, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá československo-britskými vztahy v letech 1945 - 1948 s primárním využitím dokumentů Archivu ministerstva zahraničních věcí České republiky. Práce je zaměřena na politicko-diplomatické vztahy a popisuje vývoj těchto vztahů na pozadí událostí významných pro obě země, jako jsou například parlamentní volby, otázka transferu německého obyvatelstva či postoj Československa a Velké Británie k nabídce Marshallova plánu. Diplomová práce je rozdělena na šest kapitol sledujících vztah obou zemí od koncepce československé zahraniční politiky, založené na spolupráci jak s Východem, tak i Západem, přes vývoj bilaterálních vztahů, které byly ovlivněny mimo jiné i parlamentními volbami v obou zemích, až k vzájemným zahraničním návštěvám. Text práce mapuje poválečné období až do února 1948, kdy došlo kvůli změně politického režimu ke zhoršení bilaterálních vztahů Československa a Velké Británie.
|
host ::
RSS.