|
|
Pražská smlouva 1973
JANEČKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá okolnostmi podepsání Pražské smlouvy v roce 1973 mezi Spolkovou republikou Německo a Ceskoslovenskou socialistickou republikou. Přibližuje sporná témata, která provázela jednání. Zásadní nesoulad spočíval v rozdílné interpretaci platnosti Mnichovské dohody. Podpis Pražské smlouvy umožnil proces détente v mezinárodních vztazích, jež podpořil koncepci neue Ostpolitik západoněmeckého kancléře Willyho Brandta. Bakalářská práce dále přibližuje mediální obraz uzavření Pražské smlouvy, přičemž existoval značný rozdíl mezi periodiky vydávanými v Ceskoslovensku a v západní Evropě, který vyplýval z odlišného pojetí role médií v politickém systému.
|
|
|
Poezie Jaroslava Seiferta jako příležitost k výuce československých dějin na 2. stupni ZŠ
Novotný, Ondřej ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Práce Poezie Jaroslava Seiferta jako příležitost k výuce československých dějin na 2. stupni ZŠ se zabývá využitím Seifertových básní vydaných mezi lety 1937 a 1950 při výuce dějepisu v 9. ročníku základních škol. Texty vybíráme se sbírek vzniklých na pozadí velkých dějinných událostí a mezníků (krize 30. let 20. stol., tzv. mnichovská dohoda, 2. světová válka, osvobození Československa a konečně stalinismus v Československu 50. let). K Seifertovým básním přistupujeme jako k lyrickým deníkům podávajícím skrze reference k tehdejším historickým událostem svědectví o dané době, neopomíjíme však jejich uměleckou povahu. Text práce je rozdělen na kapitoly korespondující s výše jmenovanými historickými událostmi. V úvodu kapitol se stručně věnujeme historickému pozadí období, v nichž Seifert psal svá díla. Rozborům samotných sbírek věnujeme navázané podkapitoly, ve kterých i s ohledem na estetickou stránku básní hledáme a kategorizujeme společné rysy sbírek využitelné při eventuální přípravě výukových hodin. Ilustrativní návrhy takovýchto lekcí připojujeme hned za rozbory sbírek. K návrhu lekce Mnichovská dohoda navíc dokládáme též její reflexi vycházející z reálné odučené hodiny. Drobnou odchylkou oproti zbytku textu je poslední kapitola věnovaná 50. letům v Československu. Zde je z důvodu ucelení...
|
|
| |
|
|
Mnichovská dohoda a její reflexe v tisku/ Reflexe Mnichovské dohody v tisku
Legátová, Alžběta ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Připomínka mnichovské dohody uzavřené 29. září 1938 dodnes vyvolává v českém prostředí bouřlivé emoce. Událost často popisovaná jako "o nás bez nás" je pro mnohé synonymem ponížení, křivdy a symbolem zrady. Na danou problematiku zastává netradiční pohled historik Jan Tesař, který konfrontuje zavedený způsob výkladu a označuje jej za příčinu vzniku tzv. mnichovského komplexu. Předkládaná diplomová práce se zabývá právě tímto fenoménem, který zkoumá v kontextu tištěných médií. Nejprve uvádí historické souvislosti mnichovské dohody, přehled jejích rozdílných interpretací v rámci české historiografie a stručně seznamuje s Tesařovou argumentací. Dále definuje koncept samotného mnichovského komplexu, který slouží jako základ výzkumné části práce složené z kvantitativní a kvalitativní analýzy obsahu vybraného reprezentativního vzorku. Na něm rozebírá podobu reflexe mnichovských událostí: způsob argumentace, interpretační vzorce a přisuzované významy, a to ve vybraných intervalech v časovém úseku od roku 1948 až po současnost. Na základě popisu toho, jak média o Mnichovu referovala, a jak se jimi konstruovaný obraz události v čase měnil, práce nakonec odpovídá na předem položenou otázku, zda se tisk podílel na procesu prohlubování mnichovského komplexu v české společnosti.
|
|
|
Regionální tisk na Liberecku v roce 1938 na příkladu Severočeského deníku
Reindlová, Nikola ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zachycení společenské atmosféry na stránkách periodického tisku na Liberecku během několika posledních měsíců před odtržením Sudet od Československa v důsledku mnichovské dohody. Jednalo se o převážně německy obydlený region a mě zajímalo, jak napjaté období roku 1938 vnímala místní česká menšina. Z tohoto důvodu jsem si vybrala jediný česky psaný liberecký deník daného období - Severočeský deník. Začátek práce je věnován krátké rekapitulaci historického vývoje Liberecka. A jelikož česko-německé vztahy nejsou otázkou pouze první republiky, ale jde o několik století trvající soužití, zabývá se další kapitola právě tímto tématem, abychom dokázali události roku 1938 zařadit do správného kontextu. V další části práce jsem se věnovala již samotnému Severočeskému deníku, jeho vydavatelům, tiskárnám, grafické podobě, redakci a také obsahové charakteristice. Poté následuje kvantitativní obsahová analýza listu v poslední fázi jeho existence, tedy od ledna do října 1938. Zajímala jsem se, jakým tématům dávala redakce prostor, kdo dané texty vytvářel, jak byly dlouhé a do jakých rubrik byly řazeny. Zkoumala jsem také, které žánry noviny tvořily a zda se věnovaly regionálním, celostátním či zahraničním událostem. Na závěr práce je zařazena kapitola shrnující další vývoj...
|
|
| |
|
|
"Do vlasti z vlasti emigrují a zpátky zase ..." Migrace z okupovaného pohraničí ve druhé republice
Benda, Jan ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Borák, Mečislav (oponent)
Jan Benda "Do vlasti z vlasti emigrují a zpátky zase…" Migrace z okupovaného pohrani í ve druhé republice Školitel: PhDr. Jan Gebhart, CSc. DSc. Abstrakt Diserta ní práce se zabývá doposud souhrnn nezpracovaným tématem migrace z pohrani ního území eskoslovenského státu, které bylo v d sledku rozhodnutí v Mnichov eno N mecku a na základ polského ultimata Polsku. Úvodní partie se snažily nalézt odpov na otázky týkající se vzniku a po átku uprchlického problému, které bylo možné hledat v r stu antisemitismu již na ja e roku 1938. Na podzim po pokusu henleinovc o pu opoušt li pohrani í vedle Žid také n me tí antifašisté a eši. Již b hem etapového odstupování pohrani í se migra ní proud zna rozhojnil, což bylo dáno jednak nár stem negativního jednání a vystupování ásti "henleinovského" n meckého obyvatelstva v i meckým antifašist m, Žid m a ech m, tak i konkrétními opat eními nacistického režimu omezující existen ní podmínky tohoto obyvatelstva po obsazení území. ada t chto lidí byla ob tí násilí a n kdy i vyhnání. Struktura migrujícího obyvatelstva zahrnovala všechny zam stnanecké kategorie, nep edstavovala tedy pouze jakési "stažení" státních zam stnanc do druhé republiky. Vláda gen. Syrového se snažila migra nímu proudu klást bariéry z hospodá ských a politických d vod . Velkou roli hrálo také p edpokládané...
|
|
|
Rozklad demokratického systému a radikalizace poměrů v Č-SR v období II. Republiky na příkladu Strany národní jednoty a Národní strany práce
Jetmar, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Bakalářská práce "Rozklad demokratického systému a radikalizace poměrů v Č-SR v období II. Republiky na příkladu Strany národní jednoty a Národní strany práce" se zabývá především deformacemi parlamentarismu, nárůstu antisemitismu a v globálním náhledu až určitou cílenou destrukcí demokracie, provázející politický vývoj českých politických stran v rámci tehdejšího "Česko-Slovenska". První kapitoly jsou věnovány nastínění politické situace, v období následujícím po podepsání Mnichovské dohody. V dalších částech je poukázáno na změny, které postihly nejen vnitřní strukturu či členskou základnu výše jmenovaných stran, ale také na odklon či naprostou negaci předchozích ideálů či myšlenek, které jednotlivé subjekty, tvořící integrální součást těchto nově vzniklých stran, zastávaly v předchozím období I. Republiky. Na základě interpretace dobových a současných odborných publikací a periodik, se tato práce snaží být jedním z dalších příspěvků, který poodkrývá, v naší historiografii nepříliš frekventované období II. Republiky a snaží se tak hledat odpovědi na některé otázky, typu - Ovlivnilo toto období historickou paměť Čechů a Moravanů? Bylo, s přihlédnutím k širšímu mezinárodnímu vývoji, vzniklé politické zřízení, výsledkem nátlaku totalitní mocnosti, či se jedná pouze o zákonitý výsledek domácích...
|
|
|
Spojené státy americké a Mnichovská dohoda
Lukeš, Jakub ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Ve své diplomové práci přináším analýzu Mnichovské dohody a československé krize z perspektivy Spojených států amerických. Mou snahou je vytvořit ucelený obraz bilaterálních vztahů Československa a Spojených států amerických před a po podpisu Mnichovské dohody. V diplomové práci se zabývám diplomatickými a ekonomickými vztahy Československa a Spojených států amerických v období mezi lety 1936-1938/1939. Úvodní část diplomové práce je věnována fenoménu izolacionismu a jeho vlivu na formování zahraniční politiky Spojených států amerických. Hlavním bodem analýzy je postoj americké veřejnosti k československé krizi a k Mnichovské dohodě samotné. Hlavní hypotézou mé práce je tvrzení, že Spojené státy hrály zásadní roli v československé krizi, která předcházela podpisu Mnichovské dohody. Hledám odpovědi na otázky: Jak se stavěla většinová společnost k československé krizi? Jaká byla reakce vlády Spojených států na československou krizi a následně na mnichovskou dohodu? Jaký zastával F. D Roosevelt názor vůči Československu v souvislosti s čs. krizí? Odpovědi na své otázky nalézám na základě zkoumání vydaných a nevydaných pramenů, odborné literatury a především na základě dobového tisku. Práce dokázala, že Spojené státy americké se účastnili událostí, které předcházeli podpisu Mnichovské dohody.
|
|
|
Ekonomické a politické důsledky Mnichovské dohody
Kropáčková, Nikola ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tématu Mnichovské dohody, která byla podepsána v roce 1938 v Mnichově. Autorka se zaměřuje na to, jak tato dohoda ovlivnila následný vývoj Československa. Práce se zabývá historickým kontextem, který vedl k podepsání dohody a následnému postoupení českého pohraničí Německu. Zabývá se jak politickými problémy, tak ekonomickými. Zaměřuje se hlavně na důsledky dohody z pohledu změny struktury průmyslu a obyvatelstva po odtržení Sudet. Práce dochází k závěru, že šlo o klíčovou událost v dějinách 20. století, která významně ovlivnila ekonomiku Československa a jeho obyvatel.
|
host ::
RSS.