|
|
Individuální plánování v terénních sociálních službách se seniory
Velát, Anna ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem individuálního plánování v terénních sociálních službách se seniory. Zvolené téma je relevantní pro sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách, kteří mají individuální plánování v sociální službě na starosti. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak vypadá kvalitní individuální plán v terénní sociální péči s cílovou skupinou seniorů a zjistit, jestli chybí sociálním pracovníkům opora pro jeho tvorbu. Teoretická část práce popisuje teoretické ukotvení individuálního plánování obecně i se specifickou cílovou skupinou seniorů, a identifikuje mezery v praktické opoře pro individuální plánování. Cílem výzkumu bylo zmapovat, jak na dané téma pohlíží sociální pracovníci působící v osobní asistenci a pečovatelské službě, kde nachází oporu a co jim naopak dělá potíže. Výzkum byl proveden pomocí kvalitativní obsahové analýzy na vzorku devíti rozhovorů se sociálními pracovníky z praxe. Analýza výzkumu pak potvrzuje závislost sociálních pracovníků na interních zdrojích jejich organizací. Dále práce poukazuje na to, jak v praxi sociální pracovníci vypracovávají individuální plány, dále na to, jaké cíle dané plány obsahují, a na to, jak jejich organizace přistupují k řízení kvality. Výstupem diplomové práce je doporučení pro tvorbu kvalitního individuálního plánu,...
|
|
|
Duhové stárnutí v sociální práci a sociálních službách v Praze
Vlasáková, Barbora ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Česká společnost se pomalu stává tolerantnější vůči LGBTI+ osobám. Jak však bude reagovat na LGBTI+ seniory*ky, nyní skrytou menšinu, u kterých většina lidí jinou, než heterosexuální orientaci nepředpokládá? Je téma LGBTI+ stárnutí přítomno v praxi sociálních pracovníků*nic, kteří jsou se seniory*kami v kontaktu takřka na denní bázi? Práce si klade za cíl reflektovat téma potřeb stárnoucích LGBTI+ osob v pobytových a terénních sociálních službách v Praze, a to optikou samotných sociálních pracovníků*nic a jejich vnímání možných facilitátorů a bariér ve vztahu výkonu praktické sociální práce a tématu LGBTI+. Následná analýza přinese soubor poznatků, které mohou poskytnout organizacím pracujícími s tématem LGBTI+ vhled na úspěšnost propagace tématu v sociálních službách a případnou potřebu vzdělávání sociálních pracovníků*nic. Klíčová slova: LGBTI+ osoby, senioři*ky, sociální práce, přístup zaměřený na člověka, pobytové sociální služby, terénní sociální služby, Praha.
|
|
|
Adaptační proces seniorů v pobytové péči
Měřičková, Jitka ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá adaptačním procesem seniorů, využívajících pobytové sociální služby. Teoretické uvedení do tématu mapuje současný stav pobytových sociálních služeb, demografický posun i aktuální dokumenty a studie, týkající se systému obecně. Následné šetření prokázalo, že pobytové sociální služby nejsou preferovány ani vyhledávány samotnými seniory, jejich využívání je stále podvědomně vnímáno negativně, zejména z počátku adaptačního procesu. Klíčová je v tomto směru podpora rodiny a sociální vazby, které významně pomáhají seniorům zvyknout si na nové prostředí. Mezi konkrétní doporučení do budoucna patří změna koncepce péče v logické posloupnosti, zavedení jednotého sběru relevantních dat, a podpora terénních sociálních služeb.
|
|
|
Význam aktivizace seniorů v terénních a ambulantních sociálních službách
Nováková, Markéta ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Kaňák, Jan (oponent)
Shrnutí (Abstrakt) Diplomová práce s názvem "Význam aktivizace u seniorů v terénních a ambulantních sociálních službách" obsahuje teoretickou část jako konceptualizaci k empirické části práce, tedy popisuje aktivity a služby obsažené v dotazníkovém šetření. Výsledky výzkumného šetření pomocí dotazníků potvrdili hypotézu. Ukázalo se, že senioři využívající terénní sociální služby mají větší zájem o aktivizaci než senioři využívající ambulantní sociální služby - konkrétně nejvíce o pohybové aktivity u žen nad 85 let. Závěrem lze říci, že největší zájem byl o pohybové a rehabilitační aktivity, které podporují udržení si mobility a tudíž i podporu soběstačnosti.
|
|
|
Domácí hospicová péče
Ručková, Eva ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou domácí hospicové péče. Je proveden historický exkurz do problematiky, rozebrán právní rámec poskytování těchto terénních zdravotních a sociálních služeb, provedena rešerše rozsahu poskytování těchto služeb v České republice a jsou rozebrány praktické aspekty terénního výkonu služby.
|
|
|
Význam aktivizace seniorů v terénních a ambulantních sociálních službách
Nováková, Markéta ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Kaňák, Jan (oponent)
Shrnutí (Abstrakt) Diplomová práce s názvem "Význam aktivizace u seniorů v terénních a ambulantních sociálních službách" obsahuje teoretickou část jako konceptualizaci k empirické části práce, tedy popisuje aktivity a služby obsažené v dotazníkovém šetření. Výsledky výzkumného šetření pomocí dotazníků potvrdili hypotézu. Ukázalo se, že senioři využívající terénní sociální služby mají větší zájem o aktivizaci než senioři využívající ambulantní sociální služby - konkrétně nejvíce o pohybové aktivity u žen nad 85 let. Závěrem lze říci, že největší zájem byl o pohybové a rehabilitační aktivity, které podporují udržení si mobility a tudíž i podporu soběstačnosti.
|
|
|
Adaptační proces seniorů v pobytové péči
Měřičková, Jitka ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá adaptačním procesem seniorů, využívajících pobytové sociální služby. Teoretické uvedení do tématu mapuje současný stav pobytových sociálních služeb, demografický posun i aktuální dokumenty a studie, týkající se systému obecně. Následné šetření prokázalo, že pobytové sociální služby nejsou preferovány ani vyhledávány samotnými seniory, jejich využívání je stále podvědomně vnímáno negativně, zejména z počátku adaptačního procesu. Klíčová je v tomto směru podpora rodiny a sociální vazby, které významně pomáhají seniorům zvyknout si na nové prostředí. Mezi konkrétní doporučení do budoucna patří změna koncepce péče v logické posloupnosti, zavedení jednotého sběru relevantních dat, a podpora terénních sociálních služeb.
|
|
|
Sociální služby pro seniory na Rakovnicku a trend deinstitucionalizace
Pokorná, Zuzana ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Diplomová práce "Sociální služby pro seniory na Rakovnicku a trend deinstitucionalizace" pojednává o snaze udržet seniory, jako jednu z nejpočetnějších skupin příjemců sociálních služeb, co nejdéle v domácím prostředí. Jejím hlavním cílem je zjistit, jaká je nabídka sociálních služeb pro seniory na Rakovnicku a na základě zjišťování rozhodujících aktérů (poskytovatelů a místní samosprávy) zhodnotit, zda nabídka sociálních služeb odpovídá trendu deinstitucionalizace. Práce je případovou studií správního obvodu obce s rozšířenou působností Rakovník. Z teoretické části se práce opírá o veřejně politickou teorii regulátorů v životě společnosti, princip subsidiarity v oblasti sociálních služeb a trend deinstitucionalizace v sociálních službách. Hodnotová východiska obsahují výzkumy zjišťující přání seniorů zůstat v domácím prostředí a dokumenty, které tento trend prosazují. Kapitola o sociálních službách vymezuje pojem sociální služba, zaměřuje se na Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a mapuje situaci posledních let v oblasti sociálních služeb v ČR ve vztahu k cílové skupině seniorů. Důležitou kapitolou je i kapitola o sociálním plánování v České republice. Vlastní případová studie je věnována situaci na Rakovnicku v oblasti sociálních služeb pro seniory a jejich plánování, a srovnání s trendy...
|
|
|
Podpora důstojného života seniorů - terénní sociální služby
Tvrdíková, Lucie ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
Diplomová práce "Podpora důstojného života seniorů - terénní sociální služby" se zaměřuje na terénní sociální služby pro seniory, jejichž hlavní funkcí je umožnit seniorům co nejdelší setrvání v místě bydliště i přes potíže se samostatností a soběstačností, což vede k jejich kvalitnějšímu životu. Vlivem stárnutí populace a nových trendů ve způsobu péče o seniory, bylo nutné v České republice zásadně změnit způsob poskytované péče - současnými požadavky jsou kvalita života, individuální přístup a subsidiarita. K vytvoření zázemí umožňujícímu poskytovat kvalitní služby a péči byla potřeba změna zákona. V roce 2007 vešel v platnost zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách, který změnil nastavení sociálních služeb, jejich rozlišení, práva a povinnosti, způsob financování, ale také přesunul zodpovědnost za poskytování služeb a kontrolu jejich kvality na kraje, stejně tak i za dostupnost služeb. Současně byly učiněny kroky, které měly podpořit tržní chování poskytovatelů služeb, aby bylo dosaženo jejich místní i finanční dostupnosti a kvality. Obsahem této práce je zhodnocení zákona o sociálních službách ve vztahu k evropským trendům péče a posouzení zákona, jeho aplikovatelnosti a návrhy změn z pohledu poskytovatelů služeb, tedy přímých účastníků procesu. Zároveň bude na příkladu Středočeského kraje...
|
|
|
Péče o seniora v domácím prostředí
TROJÁKOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou péče o seniora v domácím prostředí. Cílem práce je zmapovat praktické zkušenosti pečujících osob, které se starají o seniora v domácím prostředí. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část je rozdělena do pěti podkapitol. První podkapitola se věnuje pojmům stáří a stárnutí. Jsou zde popsány potřeby ve stáří. Dále je uveden přehled změn ve stáří. Druhá podkapitola se zabývá seniorem a jeho rodinou. Dále je vymezen pojem laický pečovatel, zejména, kdo může být pečovatelem a jaké musí mít předpoklady. Práce pokračuje vysvětlením principů péče o seniora v domácím prostředí, problémy, které jsou spojeny s péčí o seniora. Tato podkapitola končí tzv. péčí o pečovatele. Třetí podkapitola přináší přehled nejčastěji používaných kompenzačních pomůcek v domácnosti. Následuje část věnující se legislativnímu opatření vztahující se k péči o seniora v domácím prostředí. Je vysvětleno, co je příspěvek na péči, kdo je jeho příjemcem, jak se posuzuje stupeň závislosti a jaká je jeho výše. Dále jsou objasněny pojmy příspěvek na zvláštní pomůcku a příspěvek na mobilitu. Poslední podkapitola udává přehled terénních sociálních služeb, které mohou pečující osoby pro seniory využívat. V empirické části byl vymezen tento cíl práce: Zmapovat praktické zkušenosti pečujících osob, které se starají o seniora v domácím prostředí. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaké faktory ovlivňují péči o seniora v domácím prostředí?" Hlavní výzkumná otázka byla dále rozdělena na čtyři dílčí výzkumné otázky: "Jak probíhá péče o seniora?" "Jak vypadá den pečující osoby?" "Co usnadňuje pečující osobě péči o seniora?" "Jakou sociální pomoc využívá pečující osoba se seniorem?" Pro zjišťování informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána pomocí metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl zvolen záměrným kvótním výběrem a tvořily ho čtyři osoby, které pečují o seniora v domácím prostředí. Kvótou pro výběr těchto osob byla doba péče o seniora minimálně 6 měsíců, senior měl přiznán příspěvek na péči minimálně ve II. stupni a pečující osoba byla ochotna spolupracovat na výzkumu. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon. Získané informace byly zpracovány metodou vytváření trsů. Následně byla zpracovaná data pomocí společných prvků vyhodnocena. Výsledná data byla strukturována podle jednotlivých dílčích výzkumných otázek. Výzkum přinesl odpovědi na stanovené otázky. Bylo zjištěno, že pečující osoby jsou rodinní příslušníci. Činností, které pečující osoby provádějí je celá řada. Od ošetřovatelských úkonů, zajišťování chodu domácnosti až k vyřizování úředních záležitostí. Dále se autorka zaměřila na lékařskou péči. Z výsledků vyplynulo, že praktického lékaře mají všichni senioři až na jednoho v místě trvalého bydliště a navštěvují ho s pečující osobou dle aktuálního zdravotního stavu. K odborným lékařům všechny pečující osoby se seniorem dojíždějí až 90 km. Další výzkumná otázka se týkala denního režimu pečovatele. Výzkum poukázal na skutečnost, že každý den pečující osoby je úplně stejný a veškeré činnosti se přizpůsobují potřebám seniora. Bylo zjištěno, že respondenti nemají téměř žádný volný čas pouze pro sebe. Další okruh otázek se týkal využívání kompenzačních pomůcek v domácnosti. Pečující osoby využívají při péči o seniora různé kompenzační pomůcky. Další otázka měla za cíl zjistit, zda popř. jakou sociální pomoc pečující osoby při péči o seniora využívají. Tato část výzkumu ukázala, že pečující osoby nevyužívají žádných sociálních služeb, ale ví, že možnost sociálních služeb existuje. O příspěvku na péči se respondenti dozvěděli od sociálních pracovnic, obvodního lékaře nebo od kolegyně. Tento příspěvek využívají různým způsobem. Nákup léků, nákup kompenzačních pomůcek. Ve dvou případech bylo zjištěno, že většinu příspěvku šetří. Všichni respondenti znají příspěvek na mobilitu, o příspěvku na zvláštní pomůcku ví pouze jeden responde
|
host ::
RSS.