Název:
Péče o seniora v domácím prostředí
Překlad názvu:
Care for Seniors at Home
Autoři:
TROJÁKOVÁ, Jitka Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2015
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Tato bakalářská práce se zabývá problematikou péče o seniora v domácím prostředí. Cílem práce je zmapovat praktické zkušenosti pečujících osob, které se starají o seniora v domácím prostředí. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část je rozdělena do pěti podkapitol. První podkapitola se věnuje pojmům stáří a stárnutí. Jsou zde popsány potřeby ve stáří. Dále je uveden přehled změn ve stáří. Druhá podkapitola se zabývá seniorem a jeho rodinou. Dále je vymezen pojem laický pečovatel, zejména, kdo může být pečovatelem a jaké musí mít předpoklady. Práce pokračuje vysvětlením principů péče o seniora v domácím prostředí, problémy, které jsou spojeny s péčí o seniora. Tato podkapitola končí tzv. péčí o pečovatele. Třetí podkapitola přináší přehled nejčastěji používaných kompenzačních pomůcek v domácnosti. Následuje část věnující se legislativnímu opatření vztahující se k péči o seniora v domácím prostředí. Je vysvětleno, co je příspěvek na péči, kdo je jeho příjemcem, jak se posuzuje stupeň závislosti a jaká je jeho výše. Dále jsou objasněny pojmy příspěvek na zvláštní pomůcku a příspěvek na mobilitu. Poslední podkapitola udává přehled terénních sociálních služeb, které mohou pečující osoby pro seniory využívat. V empirické části byl vymezen tento cíl práce: Zmapovat praktické zkušenosti pečujících osob, které se starají o seniora v domácím prostředí. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaké faktory ovlivňují péči o seniora v domácím prostředí?" Hlavní výzkumná otázka byla dále rozdělena na čtyři dílčí výzkumné otázky: "Jak probíhá péče o seniora?" "Jak vypadá den pečující osoby?" "Co usnadňuje pečující osobě péči o seniora?" "Jakou sociální pomoc využívá pečující osoba se seniorem?" Pro zjišťování informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána pomocí metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl zvolen záměrným kvótním výběrem a tvořily ho čtyři osoby, které pečují o seniora v domácím prostředí. Kvótou pro výběr těchto osob byla doba péče o seniora minimálně 6 měsíců, senior měl přiznán příspěvek na péči minimálně ve II. stupni a pečující osoba byla ochotna spolupracovat na výzkumu. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon. Získané informace byly zpracovány metodou vytváření trsů. Následně byla zpracovaná data pomocí společných prvků vyhodnocena. Výsledná data byla strukturována podle jednotlivých dílčích výzkumných otázek. Výzkum přinesl odpovědi na stanovené otázky. Bylo zjištěno, že pečující osoby jsou rodinní příslušníci. Činností, které pečující osoby provádějí je celá řada. Od ošetřovatelských úkonů, zajišťování chodu domácnosti až k vyřizování úředních záležitostí. Dále se autorka zaměřila na lékařskou péči. Z výsledků vyplynulo, že praktického lékaře mají všichni senioři až na jednoho v místě trvalého bydliště a navštěvují ho s pečující osobou dle aktuálního zdravotního stavu. K odborným lékařům všechny pečující osoby se seniorem dojíždějí až 90 km. Další výzkumná otázka se týkala denního režimu pečovatele. Výzkum poukázal na skutečnost, že každý den pečující osoby je úplně stejný a veškeré činnosti se přizpůsobují potřebám seniora. Bylo zjištěno, že respondenti nemají téměř žádný volný čas pouze pro sebe. Další okruh otázek se týkal využívání kompenzačních pomůcek v domácnosti. Pečující osoby využívají při péči o seniora různé kompenzační pomůcky. Další otázka měla za cíl zjistit, zda popř. jakou sociální pomoc pečující osoby při péči o seniora využívají. Tato část výzkumu ukázala, že pečující osoby nevyužívají žádných sociálních služeb, ale ví, že možnost sociálních služeb existuje. O příspěvku na péči se respondenti dozvěděli od sociálních pracovnic, obvodního lékaře nebo od kolegyně. Tento příspěvek využívají různým způsobem. Nákup léků, nákup kompenzačních pomůcek. Ve dvou případech bylo zjištěno, že většinu příspěvku šetří. Všichni respondenti znají příspěvek na mobilitu, o příspěvku na zvláštní pomůcku ví pouze jeden respondeThis thesis deals with problems of taking care about elderly people in domestic surroundings. The work gives an account of experience of people who look after an elderly person in domestic surroundings. The thesis consists of two parts. The first theoretical part is divided into five chapters. In Chapter One the concepts of old age and aging are explained. Next the needs of old age are discussed. Then changes brought about by aging are summarized. Chapter Two explains the importance and role of family in old people's lives. The concept of carer is specified, mainly who can become a carer and what conditions this person should meet. Next, principles of caring for elderly people at home and problems that might arise are discussed. In addition the care for the carer is discussed, what a caring person should do to make their situation easier. Chapter Three gives an overview of support equipment that can be used at home. Chapter Four deals with legal measures related to caring for an elderly relative at home and with the concept of attendance allowance - who is entitled to it, how the level of necessary support is assessed and how much the benefit is. Next equipment and mobility benefits are explained. Last chapter gives a summary of social services that carers can make use of. The other empirical part of this thesis focuses on practical experience of people who care for an elderly person at home. The main question was "What are the factors affecting the care for an elderly person at home?" This question consisted of four partial questions "What does caring for an elderly person include?" "What does a day of a caring person look like?" "What makes caring easier?" "What social services do the carer and the elderly person use?" I choose the method of qualitative research for collecting data. I asked questions and used the technique of semi structured interview. The research group represented four people caring for an elderly relative at home. Each carer had been looking after the elderly relative for at least six months, each elderly person was receiving second level attendance benefit and each carer was willing to cooperate. The information I obtained was processed by the cluster method and then evaluated on the basis of common elements and lastly divided according the four partial research questions. The research answered all the questions. The carers and elderly people were relatives. The carers provided all sort of activities basic health treatment, household chores, handling official issues. Next I focused on health care. It has turned out that all the elderly people except one have a general practitioner in the place where they live and see them according to their current state of health in the accompaniment of the carer. To see a specialist, they usually have to travel about 90 kilometres. The next research question referred to the daily routine of the carer. The research has shown that each day of a carer is the same and that all activities are tailored to the needs of the elderly person. The carers do not have any free time for themselves. As for support equipment for homecare. The next question was whether and if so what social services do the carers use. The research has shown that the carers do not use any social services even though they know this possibility exists. The carers knew about attendance allowance from social workers, general practitioners or colleagues. They use this allowance in different ways for buying medicine, support equipment. In two cases the carers put the allowance money aside. All the respondents know about the mobility allowance, only one of them knows about the allowance for special aids.
Klíčová slova:
kompenzační pomůcky; laický pečovatel; příspěvek na péči; stáří a stárnutí; terénní sociální služby; age and aging; attendance allowance; carer; social services; support equipment Citace: TROJÁKOVÁ, Jitka. Péče o seniora v domácím prostředí. České Budějovice, 2015. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/42881
host ::
