|
| |
|
|
Interpretace negativního výsledku hlasování britského parlamentu o vojenské intervenci v Sýrii
Nováková, Denisa ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Dne 21. srpna 2013 došlo v Sýrii k rozsáhlému chemickému útoku, na jehož základě svolal britský premiér dolní sněmovnu britského parlamentu a požádal o předběžné schválení vojenské intervence v Sýrii. Vládní návrh byl však poměrem hlasů 285:272 zamítnut, čímž byla fakticky zablokována vojenská intervence v Sýrii a další hlasování s tím spojené. Bezprostředně po negativním výsledku hlasování se objevily různé interpretace jeho možných dopadů, ale i příčin. Tato bakalářská práce "Interpretace negativního výsledku hlasování britského parlamentu o vojenském zásahu v Sýrii" se s určitým odstupem snaží možné příčiny systematičtěji analyzovat a identifikovat hlavní důvody negativního výsledku hlasování. Dále se snaží odpovědět na otázku, proč britský parlament zamítl intervenci v zemi, kde dochází k jedné z největších humanitárních krizí 21. století i přesto, že je Velká Británie zemí s dlouhodobou historií principu humanitárního intervencionismu a již za stávající vlády došlo k vojenskému zásahu v Libyi. Přitom bakalářská práce klade důraz na charakter konfliktu v Sýrii, britský politický diskurz v kontextu vojenské intervence a zkušenost se zahraničně-politickými intervencemi. Zabývá se také rozložením sil v britském parlamentu, situací v Konzervativní straně a pozicí Davida Camerona. Dále pak...
|
|
|
Humanitarian intervention and the Responsibility to Protect during the Syrian crisis
Hrčková, Jana ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Cieľom práce je analyzovať koncepty humanitárnej intervencie a zodpovednosti za ochranu (R2P), so zvláštnym dôrazom na ich vývoj vo svetle prebiehajúcej sýrskej krízy. Text sa zaoberá postupným prechodom od humanitárnej intervencie k R2P a predostiera teoretické predpoklady stojace za obomi konceptami. Je ukázané, že R2P v tejto chvíli nepredstavuje v medzinárodnom práve výraznú novinku a môže byť popísaná ako hybrid právnych, politických a morálnych povinností. Následne práca obsahuje prípadovú štúdiu sýrskeho konfliktu a hodnotenie spôsobu, akým bola počas krízy R2P využitá. Záverečná pasáž práce navrhuje nové riešenie pre R2P - zodpovednosť počas chránenia.
|
|
|
Analýza vlivu americké politiky na konflikt v Sýrii
Hrudka, Tomáš ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce se zabývá americkou zahraniční politikou na Blízkém východě, konkrétně jak se tato odráží na občanské válce v Sýrii. Pro USA představuje región Blízkého východu jednu ze strategicky nejdůležitějších oblastí již od konce druhé světové války. Hlavními zájmy pro ně představují bezpečnost jednoho z jejich hlavních spojenců, Izraele, ale také přístup k ropě ze zdejších bohatých zásob. Riziko pro zájmy Spojených států v tomto regiónu samozřejmě způsobila i občanská válka v Sýrii, která výrazně destabilizuje celý región. Vzestup radikální islámské teroristické organizace Islámský stát (IS) jako jednoho z jejích aktérů, se stal záminkou pro vstup USA do tohoto konfliktu. Ačkoliv se Spojené státy syrské občanské války neúčastní přímo, pomocí podpory určitých organizací, vojenské intervence v Iráku a dalších politických nástrojů mají vliv na její vývoj. Práce analyzuje, jakými způsoby ovlivnila americká politika vývoj konfliktu v Sýrii i bez toho, aby do něj přímo vstoupila. Hlavními otázkami které práce zodpovídá, jsou: Do jaké míry má Americká zahraniční politika v tomto regionu vliv na průběh syrského konfliktu? Jak se USA v konfliktu angažují a jaké nástroje používají? Čím účast Spojených států projevila na vývoji konfliktu?
|
|
|
Angažmá Obamovy administrativy v syrské občanské válce
Prouza, Tadeáš ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce Angažmá Obamovy administrativy v syrské občanské válce se zabývá rolí Spojených států v konfliktu. Práce sleduj přístup Obamovy administrativy k situaci v zemi od vypuknutí protestů až do konce presidentova vládního období. Analyzuje vývoj tohoto přístupu a zásadní události, které měly na jeho formování vliv. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se věnuje pozadí konfliktu, historickému vývoji vztahů mezi Spojenými státy a Sýrií a širším kontextem Obamovy zahraniční politiky k regionu Blízkého východu. Druhá část se zabývá analýzou časově vymezeného úseku od začátku revoluce do roku 2014. Sleduje zásadní okamžiky, které měly vliv na další dynamiku konfliktu v zemi a jevy, které v této době formovaly situaci v Sýrii, jako je rostoucí vliv radikálních elementů v opozici. Obšírně se věnuje chemickému útoku v Ghůtě z roku 2013, který téměř dovedl Washington k přímé vojenské intervenci v zemi a je jedním z klíčových zahraničně-politických okamžiků Obamovy vlády. Třetí část práce se zabývá vzestup Islámského státu a následnou americkou intervencí proti této teroristické organizaci v Sýrii. Práce byla zpracována s využitím široké škály zdrojů, především primárních dokumentů, monografií, studií think-tanků a novinových článků.
|
|
|
The Concept of Responsibility to Protect in the conflicts in Libya and Syria
Kotrčová, Barbora ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda je koncept Odpovědnosti chránit schopen vysvětlit, proč v případě civilního konfliktu v Sýrii mezinárodní společenství neintervenovalo podobným způsobem, jako tomu bylo v Libyi. Primárně je definován teoretický rámec právě dle zmíněného konceptu Odpovědnosti chránit. Za účelem zodpovězení výzkumné otázky byla všechna kritéria, použita v analýze, operacionalizována v souladu se Zprávou Mezinárodní komise pro intervence a státní suverenitu a Závěrečným dokumentem Valného shromáždění OSN z roku 2005. Zároveň jsou popsány koncepty státní suverenity a humanitární intervence. I když konflikty v Libyi i Sýrii začaly v roce 2011 za vlády autoritářských režimů, vnitrostátní situace obou zemí nebyly totožné. Na základě analýzy obou případových studií jsem dospěla k závěru, že koncept Odpovědnosti chránit je schopen dostatečně vysvětlit rozdílnou reakci mezinárodního společenství, což potvrdilo mou hypotézu. Konkrétně se jedná o princip oprávněné autority, který nebyl v Sýrii naplněn, zatímco je třeba vzít na vědomí, že kritérium rozumných vyhlídek na úspěch se stává s postupným vývojem konfliktu více a více problematické. Oproti tomu intervence v Libyi byla právně i legitimně v pořádku. Přestože jednání mezinárodního společenství bylo dle konceptu Odpovědnosti chránit...
|
|
|
Ruský pohled na vojenské intervence na základě principu "Responsibility to Protect"
Prokopová, Barbora ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Ruská federace jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN hraje podstatnou roli v diskusi o humanitárních intervencích. Ty jsou definovány principem Responsibility to Protect, který umožňuje mezinárodní vojenský zásah do vnitropolitických krizí jiných zemí, je-li ohrožena bezpečnost civilního obyvatelstva v dané oblasti. Rusko se odvolávalo na tuto zásadu, když vyslalo svou armádu do Gruzie v roce 2008 a na Krym roku 2014. Zároveň však byla jeho nevole ke schválení intervence jedním z určujících elementů diplomatických jednání během libyjské občanské války v roce 2011. Aktuálnost problému rozdílného chápání principu Responsibility to Protect ze stran různých světových mocností je viditelná také na probíhajícím konfliktu v Sýrii. Tato práce zkoumá přístup Ruské federace k vojenským intervencím na základě principu Responsibility to Protect. Určuje obecné faktory, které ovlivňují otázku humanitárních intervencí v rámci ruské zahraniční politiky, a zasazuje ruský přístup do celkového kontextu diskuse o tomto principu. Práce potvrzuje domněnku, že se R2P stalo instrumentem ruské zahraniční politiky, jenž zneužívá ve své sféře zájmu a za jehož pomoci naopak brání intervencím Západu. Předkládá však zároveň tvrzení, že užití tohoto konceptu v ruské zahraniční politice nemusí být nutně vnímáno jako nelegitimní....
|
|
|
Obraz syrské občanské války ve zpravodajství vybraných českých médií
Erhart, Michael ; Kaleta, Ondřej (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá zobrazením čtyř důležitých období syrské občanské války v internetovém zpravodajství vybraných českých médií. Pomocí metody kvantitativní obsahové analýzy zkoumá zpravodajské obsahy z hlediska témat a zastoupení jednotlivých aktérů konfliktu. Součástí práce je i analýza zdrojů, míry zastoupení zahraničních médií a agentur i využití sociálních sítí. Pomocí kvalitativní analýzy rámců je pak analyzováno zpravodajství o obléhání měst Zabadání a Madája syrskou armádou a převážně šíitských obcí Fuá a Kafrája opozičními silami. Kromě použitých rámců byla zjištěna významná nerovnováha v mediálním pokrytí, přestože obě enklávy sdílely podobný a vzájemně úzce propojený osud. Hlavním zjištěním kvantitativní části je pak výrazné zastoupení západních informačních zdrojů, převaha velmocenských aktérů a relativně negativní obraz nejen syrské vlády, ale také syrské opozice.
|
|
| |
|
|
Vztahy turecké Strany spravedlnosti a rozvoje s iráckou Kurdskou regionální vládou a syrskou Sjednocenou demokratickou stranou v letech 2011 až 2014
Gümplová, Anna ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato práce porovnává vztahy turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) se syrskou Sjednocenou demokratickou stranou (PYD) a iráckou Kurdskou regionální vládou (KRG) mezi lety 2011 a 2014 na pozadí její politiky vůči kurdské menšině a přístupu ke Kurdské straně pracujících (PKK). AKP od svého nástupu k moci změnila přístup turecké vlády k řešení tzv. kurdské otázky a více se otevřela vyjednávání s PKK. Mírové procesy však provázely neustálé změny především v oficiálních postojích AKP. V roce 2011 AKP navázala užší, především ekonomické, styky s KRG. Toto pro obě strany výhodné partnerství se projevovalo i v jiných sférách například ve spolupráci v přístupu k PKK. V roce 2014 ale ukázalo i své limity, když Turecko KRG téměř vůbec nepomohlo vojensky v bojích proti ISIS. Přístup Turecka k syrské PYD byl od jejího založení nepřátelský, což se po vypuknutí syrské občanské války ještě více zhoršovalo, když PYD začala politicky i vojensky sílit. Práce popisuje rozdílné přístupy AKP ke KRG a PYD a zdůvodňuje je na pozadí problematiky kurdské otázky v Turecku.
|
host ::
RSS.