|
|
Rozšíření nepřijatelnosti kasační stížnosti (v roce 2021)
Hejtmánek, Vojtěch ; Pomahač, Richard (oponent)
Diplomová práce pojednává o institutu neprijátelnosti kásácní stížnosti jáko o filtrácním mechánismu, který Nejvýssí správní soud výužívá pro selekci nápádu kásácních stížností. Práce se žámeruje ná teoreticke uchopení institutu neprijátelnosti á jeho promenu vlivem prijetí novelý soudního rádu správního v roce 2021. Autor následne kritický hodnotí efektivnost á rácionálnost promený institutu ž pohledu teoretickeho i empirickeho. Ten je žáložen ná vlástnorucním sbírání dát o rožhodování rížení o kásácních stížnostech. Záverem áutor predkládá sve mýslenký á návrhý ná uprávu neprijátelnosti de lege ferendá.
|
|
|
Socialistické stížnosti jako nástroj vládnutí a nápravy - Berounsko v druhé polovině 80. let
Olbertová, Lenka ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá hledáním odpovědi na otázku, jak socialistické stížnosti fungovaly jako nástroj nápravy a také jako nástroj vládnutí. Vychází z teorie Alberta O. Hirschmana o strategiích řešení různých problémů ve firmách, organizacích i státech, což v sobě zahrnuje i stěžování, z teorie Michela Croziera o byrokratických organizacích a částečně také z Foucoultova chápání moci a disciplíny. Problematika stížností je v práci zasazena do dobového kontextu a je doplněna stručným přiblížením způsobu vládnutí s přihlédnutím na okresní úroveň. Empirická část se opírá o kvalitativní a kvantitativní obsahovou analýzu stížností, které byly řešeny na Okresním výboru Komunistické strany Československa v Berouně jeho vedoucím tajemníkem v letech 1985 až 1989. Zabývá se nejen zaměřením jednotlivých stížností, ale i postupy vyřizování, které jsou vztaženy k vybraným teoretickým poznatkům. Také nabízí pohled na přístup strany ke kritikům a jejich připomínkám a objasňuje vztah, který byl mezi stranou a lidmi, kteří byli ve stížnostech kritizováni.
|
|
|
Vyřizování stížností v organizaci poskytující sociální službu tlumočení českého znakového jazyka
Lopour, Vojtěch ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Procházková, Martina (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vyřizování stížností v organizacích poskytujících sociální služby. Proces vyřizování stížností je v práci pojímán jako proces, který je-li v rámci organizace vhodně nastaven a koordinován, může být užitečný ve zkvalitňování poskytovaných služeb. Práce shrnuje odborné teoretické poznatky v oblasti vyřizování stížností, popisuje české legislativní ukotvení práce se stížnostmi a nabízí přehled možných procesů, postupů, pravidel a praktik, které mohou být v praxi využity. Praktická část práce je zaměřena primárně na vyřizování stížností v oblasti poskytování tlumočení českého znakového jazyka. Součástí diplomové práce je kvalitativní výzkum, v rámci kterého je detailně diagnostikován proces vyřizování stížností ve zvolené organizaci. Výsledky výzkumu obsahují navržení možných postupů a doporučení, která mohou organizaci pomoci při zefektivnění procesu vyřizování stížností a zároveň mohou být inspirací pro organizace, které jsou otevřené kritickému přístupu k vlastním způsobům vyřizování stížností a případnému zavádění změn.
|
|
|
Ochrana práv ve veřejné správě
Plisková, Hana ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
1 Abstrakt Úvodem je třeba říci, že veřejná správa je při výkonu své činnosti vázána platnými právními normami. Dojde-li k porušení práv plynoucích jednotlivci z právního řádu České republiky, je každému zaručen stanovený postup a tomu odpovídající příslušné právní mechanismy vedoucí k nápravě namítané činnosti, případně nečinnosti, orgánů veřejné správy. V disertační práci jsem se zaměřila zejména na ochranu práv jednotlivců v rámci veřejné správy samotné (tj. problematika ochrany veřejných práv subjektivních). Nicméně bylo nutné věnovat určitý prostor i postupům veřejné správy v záležitostech soukromých práv subjektivních, neboť i ve veřejné správě je rozhodováno v některých věcech soukromého práva. Co se týče ochrany soukromých práv veřejnou správou, zmínila jsem dualismus přezkumu rozhodnutí správních orgánů a uvedla některé příklady veřejné správy rozhodující v záležitostech soukromých práv subjektivních. V dalším jsem se věnovala otázce civilní odpovědnosti v souvislosti s výkonem veřejné moci - tj. odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, neboť úspěšný žalobce je oprávněn za zákonem stanovených podmínek požadovat náhradu škody a jiné újmy podle zákona o odpovědnosti za škodu. Svým rozsahem nejobsáhlejší část disertační práce jsem věnovala ochraně práv v...
|
|
|
Institut stížnosti podle správního řádu
Adamec, Martin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Shrnutí - Institut stížnosti podle správního řádu Rigorózní práce se zabývá problematikou zvláštního druhu stížnosti, kterým je stížnost proti určitému chování či postupu ve veřejné správě. Autor této práce stížnost obecně definuje jako individuální podání stěžovatele směřující k dosažení nápravy jím spatřovaných nedostatků. Prvek individuálnosti tento typ podání odlišuje od petic, pro které je naopak charakteristický zájem společný. Na rozdíl od práva petičního je však právní úprava stížností velmi problematická a nejednotná. Jedná se o pozůstatek dlouhodobě neřešeného stavu, kdy byly stížnosti upraveny kontroverzní vládní vyhláškou z roku 1958, k jejíž vydání tehdejší vláda vůbec nebyla zmocněna a která měla zároveň představovat dočasné provizorium. I přes pozdější polemiky ohledně její platnosti a závaznosti byla zrušena až k 1. lednu 2006, a to relativně bez náhrady. Do této doby docházelo k úpravě stížností v řadě zvláštních zákonů, ale obecná úprava scházela. Změnu měl přinést současný správní řád, který sice v původním vládním návrhu s touto úpravou vůbec nepočítal, ale v rámci pozměňovacích návrhů se do jeho textu tato problematika dostala. Ačkoliv by mělo být smyslem každého kodexu sjednocovat právní úpravu, v případě stížností se tomu tak nestalo a současný stav je stále charakteristický svou...
|
|
|
Role ombudsmana v ochraně životního prostředí
Pecháčková, Ivana ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Snopková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o možné roli ombudsmanů v ochraně životního prostředí. V úvodu diplomové práce je pojednáno o vzniku instituce ombudsmana ve světě a následně i v České republice. Stěžejním se stal zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, který byl do právního řádu České republiky zaveden po četných diskusích dne 30. prosince 1999. Tento zákon upravuje činnost veřejného ochránce práv a způsob, jakým je možno podat k veřejnému ochránci práv stížnost. Toto pojednání o činnosti veřejného ochránce práv v obecné rovině je základem i pro jeho postupování v konkrétních případech, které se týkají životního prostředí. Součástí diplomové práce jsou také případové studie, které slouží jako ukázka toho, jak se veřejných ochránce práv může v praxi podílet na ochraně životního prostředí.
|
|
|
Socialistické stížnosti jako nástroj vládnutí a nápravy - Berounsko v druhé polovině 80. let
Olbertová, Lenka ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá hledáním odpovědi na otázku, jak socialistické stížnosti fungovaly jako nástroj nápravy a také jako nástroj vládnutí. Vychází z teorie Alberta O. Hirschmana o strategiích řešení různých problémů ve firmách, organizacích i státech, což v sobě zahrnuje i stěžování, z teorie Michela Croziera o byrokratických organizacích a částečně také z Foucoultova chápání moci a disciplíny. Problematika stížností je v práci zasazena do dobového kontextu a je doplněna stručným přiblížením způsobu vládnutí s přihlédnutím na okresní úroveň. Empirická část se opírá o kvalitativní a kvantitativní obsahovou analýzu stížností, které byly řešeny na Okresním výboru Komunistické strany Československa v Berouně jeho vedoucím tajemníkem v letech 1985 až 1989. Zabývá se nejen zaměřením jednotlivých stížností, ale i postupy vyřizování, které jsou vztaženy k vybraným teoretickým poznatkům. Také nabízí pohled na přístup strany ke kritikům a jejich připomínkám a objasňuje vztah, který byl mezi stranou a lidmi, kteří byli ve stížnostech kritizováni.
|
|
|
Výzkum spokojenosti zákazníků společnosti Quierro, s.r.o.
Patka, Roman ; Hesková, Marie (vedoucí práce) ; Harantová, Monika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku spokojenosti zákazníků. Cílem teoretické části je popis základních termínů a oblastí, které se k tématu vztahují. Blíže je definován pojem zákazník, jeho význam pro firmu, především význam jeho spokojenosti. Jsou popsány způsoby měření spokojenosti, analýza spokojenosti stávajících zákazníků, včetně analýzy zákazníků ztracených. Podána je stručná charakteristika firmy, v níž byl realizován výzkum. Výzkum byl koncipován jako smíšený. Kvantitativní výzkum provedený formou dotazníkového šetření ve výzkumném souboru, který tvořilo celkem 179 respondentů, byl doplněn o kvalitativní analýzu hodnocení spokojenosti zákazníků pomocí služby Heuréka. Na základě výsledků výzkumu je v závěru práce uvedeno doporučení pro firmu, v níž byl výzkum prováděn. Doporučení se týká vedle možností změny nabídky služeb a produktů, ale i způsobu realizace hodnocení spokojenosti zákazníků firmy.
|
|
|
Právní a zdravotně sociální aspekty činnosti OSPOD jako ustanovených opatrovníků v zámu nezletilých dětí
BORSKÁ, Jana
Česká republika, jako signatář Úmluvy o právech dítěte, svěřila výkon státní správy na úseku péče o nezletilé děti obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, kde ochranu práv a oprávněných zájmů nezletilých dětí vykonávají orgány sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD), které jsou začleněny do systému výkonu státní správy v územním členění tak, aby byla zajištěna komplexní péče o nezletilé děti v rozsahu stanoveném zákonem o sociálně právní ochraně dětí. Postavení a úloha OSPOD, který je pověřen výkonem státní správy na úseku ochrany nezletilých dětí, jsou upraveny zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, v platném znění. Stejně důležité je zakotvení postavení lidí pracujících na těchto úřadech. Z hlediska odbornosti jsou na ně kladeny vysoké nároky z hlediska znalostního profilu zejména z oboru práva. Jedná se o velice náročnou práci, která klade vysoké nároky na osobnostní profil zaměstnance. ČR provedla v posledních třech letech rozsáhlé zásahy do právní úpravy problematiky sociálně právní ochrany dětí, kde došlo k posílení ochrany práv nezletilých dětí a stanovení nových nástrojů k jejich ochraně. Přijetím nové právní úpravy rodinného práva, které je komplexně upraveno v zák. č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, následovala nová právní úprava procesních předpisů spojených s ochranou práv nezletilých dětí, kde vedle zák. č. 99/1963, občanský soudní řád platí také zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Rozhodování o nezletilých dětech stát svěřil převážně do pravomoci soudů, které jmenují místně příslušný OSPOD opatrovníkem k zastupování zájmů nezletilých dětí. Na základě provedeného rozboru základních pojmů bylo cílem zjistit názory vybraných vedoucích pracovníků OSPOD a soudců okresních soudů na vydefinované problémy vyskytující se v postupech činnosti OSPOD a soudů při ochraně zájmu nezletilých dětí. Ve výzkumné části práce byly rozborem kazuistik vytipovány problémy v činnosti OSPOD. Z návrhů soudců i vedoucích pracovníků OSPOD vyplynula nezbytnost sjednocení místní příslušnosti. Soudy navrhují sjednocení dle místa, kde se nezletilé dítě zdržuje; OSPOD dle místa trvalého pobytu. Všech 10 oslovených vedoucích pracovníků OSPOD označilo za problém dožádání, kde tento institut není zahrnut do hodnocení výkonů, nelze jej odmítnout. Podjatost činí problémy v různých fázích řízení - je zde patrný rozdílný přístup soudů k řešení dané problematiky (některé vznesenou námitku podjatosti u soudu řeší a jiní nikoliv) a pro pracovníky OSPOD je obtížné odhadnout - jak se zachovat, je-li vůči nim námitka podjatosti vznesena (z tohoto důvodu bylo téma "podjatosti zpracováno komplexně včetně výkladu právního postupu pro pracovníky OSPOD). Vzdělávání pracovníků OSPOD je zákonem stanovenou povinností. Ne všem OSPOD se daří zajistit školení v požadovaném rozsahu - a to z finančních důvodů (průměrné náklady na školení na jednoho zaměstnance je od 9167,-- do 13400 Kč ročně - tyto náklady odpovídají cca 6 dnům školení). Pracovní vytíženost způsobená nedostatečným počtem zaměstnanců OSPOD neumožňuje absolvovat tato povinná školení. V rámci zkoumání "účasti kolizního opatrovníka při jednání u soudu" bylo zjištěno - nepravidelná účast kolizního opatrovníka u soudu (neúčast při odvolacím řízení); nedostatek zkušeností pracovníků OSPOD v této oblasti; neúplné zprávy z šetření v rodině, které jsou určené pro soud. Na základě vyhodnocení rozhovorů vyplynuly návrhy na zlepšení organizace školení OSPOD, na základě povedeného komplexního rozboru řešení problematiky místní příslušnosti bylo doporučeno řešení samostatné evidence dožádání a finanční kompenzace činnosti OSPOD při dožádání provedení zastupování nezletilých u soudu, vypracování návrhů předběžných opatření, návrh možného řešení začlenění OSPOD v jiné organizační struktuře.
|
|
| |
host ::
RSS.