|
|
Domestikace chytrých telefonů u mladých v České republice: Smíšený výzkum
Tkačenko, Jekatěrina ; Zezulková, Markéta (vedoucí práce) ; Huněk, Filip (oponent)
Práce se věnuje domestikaci chytrých telefonů u mladé populace v České republice. Poskytuje teoretický a empirický pohled na to, jak si účastníci výzkumu, mladí Češi, osvojili chytré telefony a jakým způsobem je zařadili do své běžné denní rutiny. Pomocí smíšeného výzkumu nabízí vhled to toho, jaké aplikace v telefonu používají, jak dlouho, jak intenzivně na nich tráví čas a jakou roli hrají chytré telefony v jejich každodenním životě. Výzkum se skládá ze tří fází. V první fázi byla od uživatelů sbírána tvrdá log data prostřednictvím aplikace nainstalované v jejich mobilním telefonu. Druhá fáze spočívala v zmapování subjektivního vnímání míry a frekvence aktivity uživatelů skrz strukturovaný dotazník. V poslední fázi proběhl skupinový rozhovor se všemi účastníky výzkumu za účelem diskuze nad výsledky prvních dvou fází a rozvedení otázek spojených s nadměrným používáním chytrých telefonů. Výzkum ukázal, že účastníci trávili na mobilních telefonech v průměru tři hodiny denně, kontrolovali ho častěji než každou půlhodinu a nejčastěji používanými aplikacemi byly sociální sítě. Komunikace přes aplikace pro instant messaging je pro ně přirozenou součástí života. Čas na mobilním telefonu trávili převážně ve škole. Výzkum neukázal závislost participantů výzkumu na chytrých telefonech, nicméně poukázal na...
|
|
|
Rodičovství žen s mentálním postižením: Faktory ovlivňující plnění mateřské role
Bernoldová, Jana ; Strnadová, Iva (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent) ; Franiok, Petr (oponent)
Matky s mentálním postižením (MP) byly velmi dlouhou dobu opomíjenou skupinou jak ve výzkumu, tak v každodenní praxi sociálních pracovníků a zdravotníků. Cílem výzkumu prezentovaného v této práci bylo analyzovat, jak ženy s MP prožívají svou mateřskou roli a jejich zkušenosti s formální a neformální podporou. Druhým cílem práce bylo zjistit, jak odborníci, tyto ženy přijímají a jak vnímají podporu, kterou těmto ženám poskytují. Autorka použila smíšené výzkumné strategie. Pro sběr dat byl použit rozhovor a dotazník. Do výzkumu se zapojilo 19 žen s MP se zkušeností s mateřstvím a 504 odborníků (175 zdravotníků a 329 sociálních pracovníků). Autorka také zpracovala 4 případové studie, jež ilustrují prožívání mateřské identity v různém kontextu. Výzkum ukázal, že ženy s MP prožívají svou mateřskou roli stejně jako jejich vrstevnice, nicméně potřebují odpovídající podporu pro zvládání úkonů péče o dítě a úkonů každodenního života. Výzkum také ukázal, že odbornost a nabízená podpora ze strany sociálních pracovníků a zdravotníků není dostatečná. Další profesní rozvoj odborníků a rozvoj a posílení sociální služby (sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi) se do budoucna jeví jako stěžejní.
|
|
|
Hodnocení psychické zátěže na vybraném pracovišti
MARKOVÁ, Veronika
V posledních letech stoupá zájem o problematiku psychické zátěže, a to hlavně v důsledku zvyšujících se nároků samotných povolání. Důsledky psychické zátěže mohou být přenášeny i do soukromého života, a proto je důležité tuto situaci řešit. Diplomová práce se zabývá psychickou zátěží u pracovníků v soukromé firmě, která se zaobírá výrobou součástek k CNC strojům. Cílem bylo zjistit metodou kvantitativního a kvalitativního výzkumu míru psychické zátěže všech pracovníků této firmy. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Zkoumala jsem, zda mají demografické faktory pracovníka, fyzikální faktory v pracovním prostředí a způsob odpočinku po práci vliv na psychickou zátěž. Zjišťování proběhlo pomocí tří hypotéz. Předpokládala jsem, že u zaměstnanců bude přítomna významná míra psychické zátěže ve vztahu k věku a ta se také bude odlišovat dle pohlaví. Rovněž jsem očekávala, že rozdíly v míře psychické zátěže budou přítomné v závislosti od délky odpracovaných let ve firmě. Kvalitativní šetření bylo realizováno pomocí šestnácti otevřených otázek polostrukturovaného rozhovoru. Zpracované výsledky byly rozděleny do jedenácti kategorií a ke každé byla vytvořena myšlenková mapa. Pro lepší porozumění myšlenkovým mapám byla data doplněna o kvantitativní dotazníkový výzkum, který byl realizován pomocí standardizovaných dotazníků CBI (Copenhagen Burnout Inventory) a Meisterova dotazníku. Dotazníkové šetření bylo provedeno na všech pracovištích studované firmy. Data byla statisticky a graficky zpracována. Smíšený výzkum neprokázal významnou míru psychické zátěže u zaměstnanců firmy. V případě vztahu psychické zátěže mezi pohlavím bylo prokázáno, že zátěž u mužů i žen je stejná. Zvýšené míry psychické zátěže nebyly přítomné v závislosti od délky odpracovaných let ve firmě ani věku respondentů.
|
|
|
Seznamovací online aplikace optikou teorie užití a uspokojení
Šulcová, Karolína ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Seznamovací online aplikace zásadně změnily podobu online seznamování. Jsou dostupné na mobilním telefonu a jsou založené na prostorové blízkosti uživatelů a jednoduchém ovládaní. Tato diplomová práce se zaměřuje na uživatele těchto aplikací. Vychází při tom z teorie užití a uspokojení, která předpokládá, že mediální publikum je aktivní a média využívá k uspokojení svých potřeb. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem uživatelé používají seznamovací aplikace a jaké důvody je k používání vedou. Pro sběr dat jsem zvolila kombinaci kvantitativního a kvalitativního přístupu. Nejdříve bylo provedeno online dotazníkové šetření, následovaly polostrukturované rozhovory s uživateli aplikací. Výzkum prokázal, že důvod používání a přístup k aplikacím se u každého jedince liší a mohou se během používání měnit. Klíčová slova seznamovací aplikace, Tinder, seznamování přes internet, teorie užití a uspokojení, aktivní publikum, smíšený výzkum
|
|
|
Téma Mořská panna a jeho využití v arteterapii se zdůrazněním genderového aspektu
KLÍMOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Mořská panna používaným v arteterapii z genderového hlediska. Teoretickou část mé práce tvoří uvedení do kontextu tohoto mýtu, jednotlivých verzí příběhu včetně pohádky od Hanse Christiana Andersena. Dále se zabývá genderovými studii a jejich vývojem, a také symbolikou tématu Mořská panna i jeho barevností. V praktické části bakalářské práce je nastíněn smíšený výzkum, který prezentuje jednotlivé verze namalovaných mořských panen a zároveň poukazuje na hlavní rozdíly v provedení tématu mezi muži a ženami. Průzkum pracuje především s vizuální podobou mořských panen, jejich funkcí a fází příběhů, ve kterém byly zobrazeny. Práce zároveň odkrývá symboliku mýtu o mořské panně a jejího přirozeného prostředí, ale i interpretační potenciál konkrétní fáze příběhu. Interpretace jsou v duchu Rožnovské arteterapie.
|
|
|
Hudební postoje dětí a jejich hodnotová orientace
Stratil, Petr ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
3 Abstrakt Zkoumání hudebních preferencí ve vztahu k dalším aspektům lidského života má dlouhou tradici. Předkládaná práce je zaměřena na zkoumání hudebních preferencí v souvislosti s hodnotovou orientací. Výzkum probíhal smíšenou formou za použití jednak dotazníku, tak především polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden s 18 žáky ve věku 16 let. Významnou součástí výzkumu byl zvukový dotazník, jehož cílem bylo především ujasnění těch žánrů, se kterými nemá dotyčný respondent příliš zkušeností. Výsledky zvukového dotazníku byly následně využity jako východisko pro rozdělení respondentů do preferenčních skupin a dále pro porovnání těchto skupin v návaznosti na určité hudební postoje, domácí hudební prostředí a především hodnotové preference. Celkové výsledky výzkumu poukazují na velmi mírné tendence k určitým skupinovým specifikům u respondentů preferujících hip hop, metal a klasickou hudbu. Naopak prokazatelný je vliv domácího hudebního prostředí na formování hudebních preferencí. Nečekaným výsledkem šetření je pak zjištění, že posluchači při použití zvukového dotazníku vykazují pozitivnější hodnocení stejných hudebních žánrů, než když odpovídají pouze podle svých představ o hudebních žánrech. Klíčová slova Hudební preference, hudební žánr, hodnotová orientace, adolescenti, domácí hudební prostředí,...
|
|
|
Externí evaluace odborných škol realizovaná partnery na stejné úrovni
Michek, Stanislav ; Rýdl, Karel (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent) ; Pol, Milan (oponent)
NÁZEV: Externí evaluace odborných škol realizovaná partnery na stejné úrovni AUTOR: Stanislav Michek KATEDRA: Katedra primární pedagogiky PedF UK ŠKOLITEL: prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. ABSTRAKT: Předmětem zkoumání disertační práce je problematika externí evaluace zejména odborných škol realizované partnery na stejné úrovni (peer review). V teoretické části je věnována pozornost konceptům souvisejícím s rozvojem školy, peer review je zasazeno do kontextu ostatních forem externí evaluace ve vzdělávání v obecné rovině a pak je popsán současný stav externí evaluace škol v ČR. Pro empirické šetření byl navržen smíšený výzkumný plán. Při výzkumu byla společně s dalšími výzkumnými metodami uskutečněna vícečetná případová studie sycená 4 konkrétními příběhy peer review v ČR. Ze zjištění byly identifikovány následující podpůrné faktory peer review: postoje k evaluaci, podmínky, zkušenosti s evaluací, kompetence účastníků, interakce hodnocené školy a týmu hodnotitelů a podpora peer review. Na závěr jsou navrhovány další možné směry výzkumu a doporučení pro vzdělávací politiku. KLÍČOVÁ SLOVA: peer review, externí evaluace, smíšený výzkum, škola, učitelé
|
|
|
Psychologické a epistemologické otázky tvorby kurikula
Dvořák, Dominik ; Spilková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Janík, Tomáš (oponent) ; Průcha, Jan (oponent)
NÁZEV: Psychologické a epistemologické otázky tvorby kurikula AUTOR: Dominik Dvořák KATEDRA (ÚSTAV) Katedra primární pedagogiky PedF UK ŠKOLITEL: Prof. PhDr. Vladimíra Spilková, CSc. ABSTRAKT: Znepokojivý trend zhoršujících se výsledků českých žáků v základních gramotnostech nás staví mj. před otázku po kvalitě kurikula české školy. Abychom na ni mohli začít hledat odpověď, byl zpracován teoretický a pojmový rámec pro analýzu projektovaného kurikula jako víceúrovňového dokumentu a podán přehled metod používaných pro výzkum kurikula. Pro empirické šetření byl navržen smíšený výzkumný plán. Nejprve byla pomocí sekundární explorace dat z mezinárodních šetření TIMSS a PISA identifikována "podezřelá" místa v kurikulu, jež následně byla podrobena kvalitativní analýze. U těchto míst (např. zlomky v matematice, čtenářská gramotnost v českém jazyce) byl sledován vývoj v historických i současných osnovách. Metodou srovnávací analýzy bylo české kurikulum porovnáno s vybranými zahraničními kurikuly. Výsledky ukazují, že jisté odchylné způsoby osnování jsou relativně stabilním znakem sledovaných českých kurikul. Zjištění kvalitativního charakteru ovšem nelze interpretovat ve smyslu kauzality. Je ale navrženo vysvětlení mechanismů, které tyto problematické vlastnosti kurikula udržují, jež se opírá o neoinstitucionální...
|
|
|
Psycho-socio-spirituální péče porodní asistentky o ženu po perinatální ztrátě
RATISLAVOVÁ, Kateřina
Disertační práce se zabývá problematikou psycho-socio-spirituální péče porodní asistentky o ženu po perinatální ztrátě a je zaměřena především na intervence porodní asistentky, které pomáhají vytvářet reálný postoj k perinatální ztrátě (rituály rozloučení s dítětem a shromáždění vzpomínkového materiálu).Hlavním cílem empirické části práce bylo detailně popsat zkušenost českých žen s rozloučením s dítětem po perinatálním úmrtí a prozkoumat vliv této zkušenosti na proces truchlení po perinatální ztrátě. Dílčím cílem práce jevalidizace české verze Škály perinatálního zármutku. K naplnění cíle disertační práce jsme využili smíšený design výzkumu. Analýza kvalitativních a kvantitativních dat probíhala odděleně, jejich integrace proběhla ve fázi interpretace výsledků výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo celkem 102 žen, které prožily perinatální ztrátu. V detailním popisu zkušenosti českých žen s rozloučením s dítětem dominoval proces rozhodování žen o rituálech (dítě vidět/ chovat jej v náručí, získat na něj upomínku). Jako hlavní faktory, které ovlivnily rozhodovací proces žen, byly v našem výzkumu identifikovány faktory vnitřní (potřeba ženy poznat své dítě, obavy a strach z kontaktu) a faktory vnější (emocionální podpora ženy, odborné informace a vztah s porodní asistentkou/lékařem). Výzkum prokázal signifikantní vliv samostatného rozhodnutí žen o kontaktu s mrtvým novorozencem na intenzitu zármutku. Zármutek žen, které rozhodovaly samy a byly si jisté svým rozhodnutím, byl statisticky významně nižší než u žen, za které rozhodl zdravotnický personál. Intenzitu zármutku žen po perinatální ztrátě jsme ověřovali nově validizovaným instrumentem Škála perinatálního zármutku, který lze v České republice využít jako jednofaktorovou škálu. Reliabilita tohoto výzkumného nástroje stanovená pomocí Cronbachova alfa koeficientu (? = 0.9545) indikujevysokouspolehlivost.Výsledky smíšeného výzkumu ukazují na nutnost změny v psychosociální péči porodních asistentek o ženu po perinatální ztrátě.
|
|
|
Postoj odborníků v algesiologii k problematice burnout syndromu
BOHDALOVÁ, Helena
V posledních letech dochází k rostoucímu zájmu o problematiku syndromu vyhoření, zejména v kontextu zvyšující se psychosociální a pracovní zátěže v sektoru zdravotních a sociálních služeb. Péče o pacienty s chronickou bolestí vyžaduje od algeziologů specifický přístup z hlediska odborného, psychologického a etického, který však může být provázen nadměrnou psychickou zátěží. Nedokáže-li lékař pracovní stres své profese tolerovat, či používat strategie k jeho zmírnění, vzniká ohrožení syndromem vyhoření. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký je subjektivní postoj vybraných odborníků v algeziologii k problematice burnout syndromu, včetně jeho prevence. Kvalitativní výzkum byl realizován v období od ledna 2012 do února téhož roku formou polostrukturovaného rozhovoru. Sledovaný soubor tvořili respondenti z 10 pracovišť, zabývajících se léčbou chronické bolesti (5 privátních a 5 nemocničních). Pro hlubší porozumění obsahovým analýzám polostrukturovaných rozhovorů byla data doplněna o kvantitativní dotazníkové šetření (Inventář projevů syndromu vyhoření ? ?IPSV?), které bylo provedeno v období od listopadu 2011 do ledna 2012. Výzkumný soubor v kvantitativní části tvořilo 47 lékařů z algeziologických pracovišť v rámci celé České republiky. Demografické údaje byly zpracovány základní popisnou statistikou. Kvalitativní rozhovory byly transkribovány do podoby textu a následně analyzovány. Dále byly spočteny bodové skóre sledovaných rovin dotazníku ?IPSV? a testovány rozdíly mezi párovými proměnnými (pohlaví, věkové kategorie, druh praxe). Smíšený výzkum prokázal u algeziologů pracujících v nemocničních ambulancích statisticky vyšší míru (p < 0,05) náchylnosti k syndromu vyhoření, v porovnání s kolegy z privátních zařízení. V případě věku, pohlaví, počtu dětí v rodině a počtu ošetřených pacientů nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly. V symptomatologii tohoto syndromu převažovala u respondentů ? podrážděnost, nedostatečná empatie, únava či ztráta pracovního nadšení. Protektivními faktory pak jsou nejčastěji humor, přestávky, diskuze s kolegy, sportovní aktivity, hobby či trávení volného času v rodinném kruhu.
|
host ::
RSS.