|
|
The Relation Between the Military and Religion in the Political Regimes of Iran and Turkey
Wei, Jifu ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
In the Middle East region, Iran and Turkey are influential powers, and both countries have relatively stable regimes in the Middle East countries. The two countries have chosen different paths after their political transformation. After reviewing the political practice of the two countries, due to different political environments, the two armies and religions have played prominent but different roles. After the Islamic revolution in Iran, the army was the protector of the regime, while religion played a leading role. After Kemal Ataturk established power, Turkey took a completely secularized road. The Turkish army was the defender of the secularized path independent of the government in the Turkish regime, while Islamic religion tried to exert influence as a political party. In addition, the article discusses whether it is based on complete secularization or is derived from Islamic religious tradition, which is a feasible way to modernize Islamic countries. At present, since Islam still has considerable influence, only by adapting Islam to the needs of modern society and making modernization the internal needs of Islam can Islamic countries be successfully modernized.
|
|
|
Pokus o demokratickou tranzici v Íránu 1997-2000
Koláček, Jakub ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Diplomová práce "Pokus o demokratickou tranzici v Íránu v l. 1997 - 2000" analyzuje omezenou liberalizaci a demokratizaci, kterou v Íránu na jaře 1997 odstartovalo zvolení reformního kandidáta Muhammada Chátamího do prezidentského úřadu. Práce nahlíží na tyto události jako na výsledek dlouhodobějšího procesu kulturní změny, kterou Írán prošel od islámské revoluce v r. 1979, a důsledek rozštěpení íránské politické scény do více různých proudů. Teoretickým východiskem práce je pohled na Írán ve 20. stol. jako na modernizující se národní stát, pro který islámská revoluce znamenala pouze výměnu jednoho autoritářského režimu za jiný, s odlišnou ideologií. Na základě toho práce aplikuje na události po Chātamīho zvolení teorii demokratické tranzice, skrze kterou práce zkoumá specifickou dynamiku politického boje mezi skupinou reformistů usilujících o demokratizaci režimu a skupinou konzervativců, kteří usilují o zachování autoriářské praxe založené na teorii "vlády právníka" formulované zakladatelem Islámské republiky Rúholláhem Chomejním.
|
|
|
Džacfar as-Sādiq: zakladatel šícitské jurisprudence
Sklenařík, Jakub ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Ťupek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobou imáma Džac fara al-Ṣádiqa jakožto ústřední postavy šíitské jurisprudence. První kapitola se věnuje pozdním obecným dějinám Umajjovského chalífátu, protože v jeho podmínkách imám žil. Dále se zabývá šíitským hnutím té doby a rovněž některým extrémním proudům. Pokračuje ke studiu raného právního myšlení v islámu. Druhá kapitola již předkládá dostupné informace ze života Džac fara. Hlavní částí práce jsou jeho myšlenky na rozličné věci napříč vědami. Některé z těchto myšlenek jsou dodnes živé, hlavně ty, které se týkají šíitské věrouky. Výsledkem práce je posouzení, zda lze Džac fara skutečně považovat za zakladatele šíitské jurisprudence a odpověď záleží na individuálním úhlu pohledu. Zda ho označíme za zakladatele, organizátora či klíčovou postavu není nakonec tak podstatné, protože odpověď bude stále kladná.
|
|
|
Vizualita Hizbulláhu na jižním předměstí Bejrútu
Harmach, Daniel ; Pelikán, Petr (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Magisterský výzkum na téma "Vizualita Hizbulláhu na jižním předměstí Bejrútu" přistupuje k této organizaci netradičním náhledem socio-kulturní antropologie. Skrze aplikaci teorie umění Alfreda Gella a Roberta Laytona se snaží sumarizovat hodnoty, které Hizbulláh využívá v sebeprezentaci, v rámci rozličné materielní kultury. Skrze konkrétní příklady poskytuje autor paralely ve zpracování jednotlivých indexů Hizbulláhu a jaká agency je tedy těmito obrazy nesena. Pro celkové zjednodušení je práce rozdělenana teoretickou a empirickou část, přičemž je také krátce zmíněna historie šíitské konfese v Libanonu a jižních předměstí Bejrútu, stejně jako historie samotného Hizbulláhu. Empirická část je autorem členěna na sekci věnující se plakátové a billboardové sebeprezentaci Hizbulláhu, na sekci věnující se urbánní zástavbě jižních předměstí (ve které je agency Hizbulláhu rovněž patrná) a sekci věnující se drobným upomínkovým předmětům a předmětům denního užitku. Autor dochází k závěru, že zkoumané věci v rámci Dáhije se zdají být propojené v celkem logických, avšak nečekaných, souvislostech. Umění je propojené s politikou, komunikace s urbánním prostorem a technologie s kulturou. Autor se též pokusil postihnout citelný trend komodifikace věcí spojených s Hizbulláhem, jak jej sám v terénu pozoroval. Výsledná tvrzení...
|
|
|
Politický vývoj postsaddámovského Iráku. Šíité mezi sektářstvím a nacionalismem.
Klasová, Pamela Markéta ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Ženka, Josef (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vývoj postavení iráckých šíitů v Iráku a vývoj jejich postojů k tomuto státu, zvláště v době po americké invazi do Iráku v roce 2003. V centru pozornosti jsou koncepty nacionalismu, sektářství a identity v rámci iráckého státu a šíitské komunity. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, první část je věnována období před rokem 2003 a druhá období od roku 2003 do dnešních dnů. Současná šíitská identita a postavení v iráckém státu bylo formováno jejich historií před rokem 2003. Důkladné osvětlení irácké šíitské historie v tomto období je zásadní pro pochopení událostí po invazi. Od založení moderního iráckého státu, a dokonce i v dobách Osmanské říše, byli šíité tradičně vyloučeni ze sféry politické moci. Politické rozdělení šíitů a sunnitů se odráželo i v rozdílném společenském statusu mezi bohatšími sunnity a chudšími šíity. Tato situace měla za následek vytvoření zdánlivě nepřekonatelných bariér mezi oběma komunitami. I když se monarchie ovládaná sunnity nesnažila aktivně o zapojení šíitů do společnosti, tyto bariéry začaly zvolna mizet, když ve 30. a 40. letech minulého století šíitský komunita zaznamenal ekonomický růst a pokrok ve vzdělání. Následná 50. a 60. léta (republikánská "mezihra") se částečně díky sekularizujícím trendům léta nesla ve znamení největšího...
|
|
|
Srovnání hnutí Hamás a Hizballáh v boji o Svatou zemi
PILNÁ, Martina
Práce se zabývá srovnáním základních charakteristik hnutí Hamás a Hizballáh, jak se projevují v boji proti Státu Izrael. Jelikož jedno z hnutí je sunnitské a druhé ší{\crq}itské, je první kapitola věnována právě vzniku schizmatu v islámu. V následujících dvou částech jsou obě hnutí představena z hlediska jejich vzniku, struktury a cílů. Čtvrtá kapitola popisuje sled událostí na území Izraele a Palestiny od pádu Osmanské říše do roku 1982, kdy vzniká hnutí Hizballáh. Následující pátá kapitola se zbývá ozbrojeným bojem Hamásu a Hizballáhu proti Státu Izrael a problematikou sebevražedných útoků. Poslední kapitola je věnována politickému úsilí obou organizací.
|
host ::
RSS.