|
|
Příčiny války v Iráku: Proč se administrativa USA rozhodla zahájit válku v Iráku v roce 2003
Bartková Sodomová, Renáta ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Studie s názvem "Příčiny války v Iráku: Proč se administrativa USA rozhodla zahájit válku v Iráku v roce 2003" představuje pět příčin a sedmnáct subpříčin války vycházejících ze studie Stephena Van Every, ale i dalších autorů, a na jejich základě analyzuje chování administrativy USA (rovinu státní) a některé kroky prezidenta G. W. Bushe (rovinu osobnostní). Cílem je objasnit, proč se USA rozhodly zaútočit na Irák v roce 2003. Metodologie výzkumu spočívá v obsahové analýze textů. Příčiny jsou podrobeny rozboru vzhledem k jejich teoretickému ukotvení.
|
|
|
Americká intervence v Iráku: důsledky procesu "de-Baasifikace"
Černochová, Karolína ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Americká intervence v Iráku: důsledky procesu "de-Baasifikace" se věnuje vlivu Spojených státu amerických na tento proces, jeho dopad na Iráčany a budoucí vývoj země. De-Baasifikační proces byl součástí americké okupační politiky po intervenci Iráku v roce 2003. Intervence v zemi proběhla v návaznosti na teroristický útok organizace Al-Káida na věže Světového obchodního centra v New Yorku. Na příkladu prvního příkazu Prozatímní koaliční správy (Coalition Provisional Authority) práce analyzuje úspěšnost přechodu k demokracii a mechanismus tranziční spravedlnosti, který zvolily USA při transformaci Iráku. CPA byla, v čele s jejím správcem Paulem Bremerem, zodpovědná za správu země po americké invazi a první příkaz byl nejpodstatnějším bodem celého procesu. Jeho cílem bylo odstranit jakoukoliv bezpečnostní hrozbu pro koaliční síly, které se nacházely na iráckém území, očištění země od řádných členů a spolupracovníků strany Baas a zákaz jejich budoucího zaměstnávání ve veřejném sektoru. Práce posoudí účinnost mechanismu tranziční spravedlnosti s ohledem na sociální skupinu, která byla během procesu de-Baasifikace potrestána. Tyto vlivy měly a stále mají dopad na vývoj iráckého státu a jeho další směřování v blízké budoucnosti. Proces de-Baasifikace, ke kterému došlo po...
|
|
|
Invaze do Iráku - spravedlivá válka?
Raiser, Jaroslav ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Invaze do Iráku - spravedlivá válka?" se zabývá teorií spravedlivé války, zejména kritérii oblasti jus ad bellum, které jsou v druhé části práce aplikovány na invazi do Iráku, vojenský konflikt z roku 2003. Pozornost je věnována historickému vývoji a hlavním myslitelům této teorie až do současnosti, načež práce detailněji rozebírá teoretický rámec oblasti jus ad bellum, konkrétně kritérium spravedlivé příčiny, řádné autority, správného záměru, naděje na úspěch, proporcionality a kritérium války jako poslední možnosti. Ačkoliv hlavním cílem práce je rozebrat ospravedlnitelnost vojenského zásahu z roku 2003, pro pochopení základních souvislostí je část práce věnována historickému vývoji Iráku od roku 1979 se zvláštním zřetelem na irácký zbrojní program a reakci mezinárodního společenství na něj. Na samotný konflikt jsou pak aplikována kritéria jus ad bellum, která jsou zkoumána na základě veřejných prohlášení politických představitelů Spojených států a s ohledem na informace a fakta, které byly těmto představitelům, případně zpravodajským službám koaličních států, k dispozici.
|
|
|
Úloha etnické a náboženské rozmanitosti Iráku při rozhodování americké administrativy o svržení Saddáma Hussajna v letech 1991-2003
El-Ahmadieh, Jakub ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Úloha etnické a náboženské rozmanitosti Iráku při rozhodování americké administrativy o svržení Saddáma Husajna v letech 1991-2003" pojednává o tvorbě zahraniční politiky USA ve vztahu k iráckému režimu Saddáma Husajna v období od první války v Zálivu v letech 1990-1991 do druhé války v zálivu v roce 2003. Konkrétně se zaměřuje na aspekt etnické a náboženské rozmanitosti Iráku v rámci tohoto rozhodovacího procesu, přesněji do jaké míry tento klíčový faktor rozhodování ovlivňoval. Zatímco během první války byl tento faktor zohledněn velmi výrazně a hrál značnou roli v rozhodnutí ponechat Husajna u moci, v případě druhé války byl naopak zcela ignorován, následkem čehož se Irák propadl do sektářského násilí, které si vyžádalo desetitisíce obětí. Práce se zabývá tím, co bylo důvodem jednak k zohlednění těchto rizik v prvním případě, a jednak k ignorování těchto rizik v případě druhém, a to i přesto, že obě administrativy měly velmi podobný jak politický, tak personální základ.
|
|
|
Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
Svobodová, Klára ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Válka v Iráku zůstává stále kontroverzním a diskutabilním tématem až dodnes a to z důvodu absence konsensu ohledně příčin jejího vypuknutí. Tato bakalářská práce se snaží analyzovat a objektivně posoudit nejčastěji zmiňované možné příčiny vstupu amerického vojska do Iráku roku 2003. Podrobněji se předložená práce zabývá bezpečnostními a politickými důvody, jež mohly v rozhodnutí Spojených států amerických ohledně budoucnosti režimu Saddáma Husajna sehrát zásadní roli. Důraz je kladen především na proklamovanou spojitost iráckého režimu s teroristickou skupinou Al-Káida, a dále pak na údajnou existenci zbraní hromadného ničení na území Iráku. V případě politicky motivovaných příčin je bráno v potaz hegemonistické postavení Spojených států ve světovém politickém systému. Zmapován je i vývoj americko-iráckých vztahů a to od 90. let 20. století. V neposlední řadě je pozornost věnována prezidentství George Walkera Bushe, vlivu členů jeho administrativy i vlivu neokonzervatismu na americkou zahraniční politiku v kontextu s válkou v Iráku během Bushova funkčního období.
|
|
|
Strategie Bushovy administrativy vůči Iráku v letech 2003-2008
Janečka, Martin ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Účelem této práce je podat informace o období v Iráku, jež následovalo po druhé válce v Perském zálivu, a to především z pohledu Spojených států amerických. Práce v první části pojednává o motivech, jež Spojené státy vedly do války a rovněž připomíná historické souvislosti Saddámova režimu. Ve druhé části se zabývá již poválečnou situací, strategií USA pro obnovu Iráku z ekonomického, politického a bezpečnostního pohledu a v poslední řadě se snaží identifikovat bezpečnostní hrozby a rizika. V závěru se částečně věnuje postojům Baracka Obamy a perspektivě dalšího možného vývoje.
|
host ::
RSS.