|
|
Komunikace tiskového mluvčího prezidenta republiky Jiřího Ovčáčka na sociální sítí Twitter v období invaze na Ukrajině
Černochová, Karolína ; Zápotocký, Jan (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá politickou komunikaci Jiřího Ovčáčka, tiskového mluvčího prezidenta Miloše Zemana, na sociální síti Twitter. Analyzuje jeho komunikaci během dvou měsíců před a po invazi na Ukrajinu. Zaměřuje se na tweety z oficiálního profilu @PREZIDENTmluvci (nyní @exPRESIDENTCR) v období od 24. ledna do 23. března 2023. Srovnáváme komunikační strategie, zkoumá vývoj a analyzuje, jak vytváří konstrukci reality, zejména v kontextu "My (Hrad)" vs. "Oni (občané)". Také se zabývá vztahem politické komunikace a nových médií, s důrazem na sociální sítě. Teoretická část práce poskytuje přehled politické komunikace v různých časových obdobích a v kontextu nových médií. Metodologická část zahrnuje výzkumné otázky, cíle, volbu vzorku a metody analýzy. Analytická část práce zkoumá komunikaci Jiřího Ovčáčka jako tiskového mluvčího během dvou měsíců před a po invazi na Ukrajinu. První část se věnuje analýze jeho komunikace před invazí a druhá část zkoumá první měsíc probíhající invaze. Tyto dva měsíce jsou poté srovnány a je analyzován vývoj komunikace. Zvláštní pozornost práce věnuje konstrukci reality a důrazu na rozdělení mezi "My" (Hrad) a "Oni" (občané ČR). Celkově tato práce poskytne důkladný pohled na komunikační strategie Jiřího Ovčáčka a jejich dopad na veřejnost.
|
|
|
Americká intervence v Iráku: důsledky procesu "de-Baasifikace"
Černochová, Karolína ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Americká intervence v Iráku: důsledky procesu "de-Baasifikace" se věnuje vlivu Spojených státu amerických na tento proces, jeho dopad na Iráčany a budoucí vývoj země. De-Baasifikační proces byl součástí americké okupační politiky po intervenci Iráku v roce 2003. Intervence v zemi proběhla v návaznosti na teroristický útok organizace Al-Káida na věže Světového obchodního centra v New Yorku. Na příkladu prvního příkazu Prozatímní koaliční správy (Coalition Provisional Authority) práce analyzuje úspěšnost přechodu k demokracii a mechanismus tranziční spravedlnosti, který zvolily USA při transformaci Iráku. CPA byla, v čele s jejím správcem Paulem Bremerem, zodpovědná za správu země po americké invazi a první příkaz byl nejpodstatnějším bodem celého procesu. Jeho cílem bylo odstranit jakoukoliv bezpečnostní hrozbu pro koaliční síly, které se nacházely na iráckém území, očištění země od řádných členů a spolupracovníků strany Baas a zákaz jejich budoucího zaměstnávání ve veřejném sektoru. Práce posoudí účinnost mechanismu tranziční spravedlnosti s ohledem na sociální skupinu, která byla během procesu de-Baasifikace potrestána. Tyto vlivy měly a stále mají dopad na vývoj iráckého státu a jeho další směřování v blízké budoucnosti. Proces de-Baasifikace, ke kterému došlo po...
|
host ::
RSS.