|
|
Historie a současnost Rádia Beat
Kondisová, Andrea ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Práce se zabývá historickým vývojem první classic rockové stanice v České republice - Rádia Beat. Stanice zahájila vysílání 1. ledna 2002 a už v prvních letech své existence dokázala, že i v české mediální krajině lze vybudovat (i přes úzkou profilaci) silné rockové rádio. Původně pražská stanice se v průběhu let rozšířila na téměř celé území České republiky a dnes je možné ho naladit na více než padesáti frekvencích ve všech regionech. V současnosti vyniká Beat mimo jiné tím, že ve svém vysílání nabízí každý večer specializované hudebně publicistické pořady. Práce je prvním uceleným portrétem stanice. Zaměřuje se kromě vývoje programu rovněž na personální strukturu Beatu, jeho propagaci a zázemí a zejména na komunikaci s posluchačskou skupinou. Její součástí je rovněž stručný popis toho, jak funguje Beat dnes (tedy v roce 2016) po stránce programové skladby, rozhlasové moderace nebo personální struktury. Práce poskytuje rovněž stručné teoretické pozadí k vývoji classic rockového formátu a jeho počátcích v České republice. Podrobně je v textu analyzován složený pořad Hard & Heavy (zejména po stránce mluveného projevu moderátorů), který se orientuje na extrémní hudební styly a ve vysílání Beatu se vyskytuje téměř od počátku jeho existence.
|
|
|
Československý (český) rozhlas a kulturní inovace
Trubačová, Lenka ; Hubáček, Ondřej (oponent) ; Šisler, Vít (oponent)
Tato práce nazvaná Československý (český) rozhlas a kulturní inovace je pojatá jako kulturologická studie vývoje rozhlasu v letech 1923 - 1999. Rozvoj rozhlasu je interpretovaný jako proces kulturní změny. Cílem práce je postihnout šíření inovace rozhlasového vysílání a fáze této kulturní změny. Rigorózní práce je rozvržena do dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část vychází z vymezení problematiky, zabývá se teorií kultury, médií a charakteristikami rozhlasové komunikace. Zvláštní pozornost je věnována popisu podmínek ovlivňujících vznik a rozvoj rozhlasu. Těžištěm práce je deskripce vývoje rozhlasu v Československu a v České republice. Druhá část práce spočívá v analyzování dat a pramenů, převážně sekundární a historické analýze údajů o rozhlase. Soustředí se na kulturologickou interpretaci výsledků, shrnutí významu kulturní inovace pro vývoj československého a českého rozhlasu. Zabývá se také změnami jeho funkcí.
|
|
|
Piráti v porevolučním českém éteru: Případová studie Rádia Podzemí
Bauerová, Dominika ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce "Piráti v porevolučním českém éteru: Případová studie Rádia Podzemí" se zabývá půlročním vysíláním Rádia Podzemí z Českých Budějovic, které bylo jednou z prvních pirátských stanic v Československu. Cílem práce je představit období vysílání stanice, zasadit ho do historického kontextu postrevolučního éteru a ilustrovat na něm koncepty alternativních médií. Důraz je pak kladen na aspekty komunitních a pirátských médií a dále na transformaci média z pirátského na komerční rádio. Kvalitativní výzkum využívá ke sběru dat hloubkové rozhovory s několika zakládajícími členy. Získaná data analyzuje pomocí metody zakotvené teorie. Rádio Podzemí vykazovalo během své existence kombinaci prvků pirátských, komunitních i komerčních médií. Počátek vysílání stanice ilustroval silnou antisystémovou motivaci, která je příznačná pro pirátská média. S postupem času u stanice převládly prvky a hodnoty komunitního média, aby nakonec byly plně nahrazeny komerčním vedení stanice. Přínosem práce je doplnění dosavadního historického a mediálního výzkumu, který byl doposud Rádiu Podzemí věnován.
|
|
|
Rozhlasové vysílání jako komunitní nástroj městských subkultur
Míkovcová, Eliška ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce si klade za cíl popsat a vyložit fenomén komunitního rozhlasového vysílání. V České republice tento sektor není legislativně ukotven, aby doplnil duální systém komerčních a veřejnoprávních stanic, přesto zde stanice tohoto typu existují. Jako předmět případové studie jsem si zvolila internetové rádio zaměřené na vysílání městských subkultur - StreetCulture, které považuji za jedinečný úkaz na českém mediálním trhu. Stanice svou specifičnost dokazuje širokým obsahovým záběrem, protože působí jako platforma pro velké množství různých komunit a je propojena s veřejným prostorem, že kterého vysílá. V analytické části práce zjišťuji, jakým způsobem naplňuje rádio StreetCulture čtyři základní aspekty komunitních médií podle definice mediálního teoretika Nica Carpentiera: komunitní rozměr, alternativní rozměr, občanský rozměr a rhizomatický rozměr. U každého z těchto aspektů jsem se pokusila nastínit, jakým způsobem se vztahuje ke stanici StreetCulture z hlediska fungování organizace, jak se promítá v obsahové složce vysílání a jakým způsobem jsou jednotlivé aspekty reflektovány také v mimovysílacích aktivitách této občansky prospěšné společnosti. Cílem této práce není vyvodit všeobecně platné závěry, které by bylo možné aplikovat na ostatní komunitní stanice u nás, ale...
|
|
|
Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech
Kotalová, Zdeňka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Ješutová, Eva (oponent)
Rigorózní práce Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu v 60. letech popisuje úkoly Redakce mezinárodního života (RMŽ) a činnost jejích členů v uvedeném časovém rámci. Text zahrnuje životopisy novinářských osobností, které v redakci v daném období pracovaly, šéfredaktorů RMŽ a ředitelů ČsRo. Zvláštní kapitola je věnována Milanu Weinerovi, který byl šéfredaktorem redakce v letech 1963-1967. Významná část textu popisuje podrobně rozhlasové pořady, které v 60. letech v RMŽ vznikaly a na jejichž zrodu se Milan Weiner podílel. Zlomový mezník v životě Redakce mezinárodního života v období tzv. pražského jara i srpna 1968 je rovněž podrobně zpracován. Období tzv. normalizace, kdy velká část novinářů musela z Československého rozhlasu odejít, je obsahem závěrečné kapitoly. Stať obsahuje politicko-společenský kontext v období druhé poloviny minulého století a jeho odraz ve vysílání Československého rozhlasu.
|
|
|
Specifika vysílání pro posluchače Radia 1.
Míkovcová, Eliška ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Radiem 1, jeho historií, formátovým zařazením, jednotlivými pořady a způsobem moderace. Cílem práce je identifikovat a popsat specifika vysílání, která tvoří "identitu" Radia 1. Stanice nevysílá hudbu na základě playlistu, ale náplň vysílání určují sami moderátoři, a proto právě jejich způsob moderace je klíčovým prvkem této práce. Výzkumná část práce se dělí na dvě kapitoly. V první z nich jsou popsány odchylky od spisovného jazyka, které byly vysledovány v jazykovém projevu moderátorů Radia 1. V druhé kapitole jsou porovnány pořady Odvážné Palce - Radio 1 a Čelisti - ČRo 4 - Radio Wave z hlediska obsahové struktury pořadů, jazykového projevu moderátorů a interpretace obou pořadů, tedy reakcí posluchačů. Obě tyto stanice jsou si formátově velmi podobné a oba pořady mají stejné žánrové i tematické zaměření. V závěru práce jsou shrnuty zjištěné faktory, které se na vytváření "identity" Radia 1 podílejí.
|
|
|
Transformace Rádia Svobodná Evropa po roce 1989 se zřetelem na působení paní Kamily Moučkové (případová studie)
Šalanská, Lucie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je nastínit případnému čtenáři působení paní Kamily Moučkové v Rádiu Svobodná Evropa. Je žádoucí, aby si čtenář mohl vytvořit ucelený pohled na danou problematiku. Z tohoto důvodu bakalářská práce obsahuje kapitolu podrobně popisující životní příběh paní Kamily Moučkové. Zároveň je v práci popsán vznik a vývoj Rádia Svobodná Evropa. Pozornost je zaměřena zejména na činnost československé a následně české redakce Rádia Svobodná Evropa. Vzhledem ke skutečnosti, že paní Moučková do redakce Svobodné Evropy nastoupila až v porevolučním období, je nutné popsat i transformaci stanice v předmětném časovém úseku. Práce byla zpracována zejména metodou analýzy odborné literatury a pomocí dotazování bývalých kolegů paní Moučkové z Rádia Svobodná Evropa. Jmenovitě pana Radko Kubička a pana Petra Hartmana. Paní Moučková působila v Rádiu Svobodná Evropa téměř po celou dobu existence české redakce. Paní Moučková se podílela zejména na pořadu Události a názory. Na jejím případu, tak lze ukázat praktické vytváření jednoho z pořadů této ikonické rozhlasové stanice v pozdější fázi její existence.
|
|
|
Rozhlasové vysílání československé exilové vlády a jeho instrumentalizace holocaustu v letech 1939-1945
Horáková, Denisa ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Rozhlasové vysílání československé exilové vlády a instrumentalizace holocaustu v letech 1939-1945" zkoumá instrumentalizaci holocaustu prostřednictvím rozhlasového vysílání československé exilové vlády v Londýně během druhé světové války. Práce je zasazena do kontextu exilových vlád a vývoje československé exilové vlády v Londýně až do jejího uznání světovými velmocemi. Text se taktéž opírá o vznik a fungování rozhlasového vysílání či o využití propagandy za druhé světové války. Nejdůležitější částí magisterské práce je ovšem vlastní analýza rozhlasového vysílání exilových politiků týkající se holocaustu. Vycházím zde z primárních zdrojů z Archivu Českého rozhlasu. V závěru shrnuji odpovědi na položené výzkumné otázky.
|
|
| |
|
|
Rozdíly ve vysílání veřejnoprávní a komerční rozhlasové stanice (na příkladu Radiožurnálu a Rádia Impuls)
Dolejšová, Kristýna ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce Rozdíly ve vysílání veřejnoprávní a komerční rozhlasové stanice (na příkladu Radiožurnálu a Rádia Impuls) se zabývá odlišnostmi ve vysílání veřejnoprávní rozhlasové stanice Radiožurnál a komerční rozhlasové stanice Rádio Impuls. Výběr stanic nebyl náhodný. Radiožurnál zůstává podle Radioprojektu, oficiálního výzkumu poslechovosti realizovaného společnostmi MEDIAN a STEM/MARK, dlouhodobě nejposlouchanější stanicí Českého rozhlasu a patří mezi nejposlouchanější celoplošné stanice v České republice. Rádio Impuls je od začátku existence tohoto výzkumu nejposlouchanější celoplošnou stanicí u nás. Práce nezkoumá obecné rozdíly ve vysílání těchto dvou stanic, které jsou platné i pro další stanice Českého rozhlasu a ostatní komerční stanice. Místo toho se zabývá konkrétními odlišnostmi v jejich vysílání. Po úvodním zařazení zkoumaných stanic do kontextu mediálního systému v České republice, popisu jejich vzniku a současného formátu se další kapitoly zaměřují na jednotlivé rozdíly. Pozornost je věnována pořadům, zpravodajským relacím, vstupům moderátorů do vysílání a dvěma vybraným publicistickým pořadům - Ranní interview a Tři Impulsy na tělo. Poslední kapitola hodnotí zvukovou, lexikální, morfologickou a syntaktickou rovinu mluvených projevů moderátorů.
|
host ::
RSS.