|
|
Obraz odsunu Němců na Vrchlabsku v regionálních periodikách z let 1945-1948
Feistauerová, Jana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o obrazu odsunu Němců z Vrchlabska v regionálních periodicích. Práce si klade za cíl charakterizovat okres Vrchlabí zaniklý v roce 1961, podmínky soužití Němců a české menšiny a popsat reflexi poválečných událostí v okresu se zaměřením na odsun Němců tak, jak ji přinesla dobová periodika s regionální tématikou. Autorka se dále soustředí na předpoklady vzniku regionálních periodik, na periodika zaměřující se na Vrchlabsko, poválečné dění ve Vrchlabí a jeho blízkém okolí, stejně jako na autory publikující v těchto periodicích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mimořádný lidový soud v Praze
Němečková, Daniela ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Resumé O přísnou spravedlnost volaly neslýchané zločiny, kterých se dopustili nacisté a jejich zrádní spoluviníci na Československu. Takto začínala preambule dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. (tzv. velký retribuční dekret), dle něhož měli být potrestáni nacističtí zločinci, zrádci a kolaboranti před mimořádnými lidovými soudy a který platil pouze na českém území. Největší mimořádný lidový soud sídlil v Praze, prošlo jím na jedenáct tisíc případů a vykonával svoji činnost od svého zahájení 5. září 1945 až do 4. května 1947. Za dobu své existence se potýkal s mnoha problémy: od chybějících profesionálních soudců a veřejných žalobců, přes problematickou spolupráci s okresními národními výbory, až po nesnadný výklad některých ustanovení velkého retribučního dekretu. Před tímto soudem stanuli i někteří významní nacističtí činitelé, jakým byl i státní zástupce u Sondergerichtu Kurt Blaschtowitschka, prvorepublikový politik, státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank, zástupce říšského protektora Kurt Daluege, velitel kladenského gestapa Harald Wiesmann spolu s dalšími patnácti kladenskými gestapáky. Na lavici obžalovaných stanul i parašutista, pozdější placený konfident a zrádce Karel Čurda. Po ukončení retribuce došlo k její revizi o rok později, ovšem již pod taktovkou komunistické strany....
|
|
|
Proces s protektorátní vládou a jeho mediální obraz v dobovém tisku
Schönfeldová, Dagmar ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce "Proces s protektorátní vládou a jeho mediální obraz v dobovém tisku" pojednává o průběhu soudního procesu s bývalou protektorátní vládou a jeho zobrazení v soudobém tisku. Cílem bylo analyzovat jednotlivé články deníků Lidová demokracie, Svobodného slova, Rudého práva a deníku Čas ve sledovaném období měsíců duben až srpen roku 1946, které byly pro toto soudní přelíčení klíčové. S tématem úzce souvisí problematika poválečných retribucí jako prostředku vyrovnání se s minulostí. Poválečné období, které následovalo po květnu 1945, bylo příznačné snahou státu po obnovení politické a hospodářské stability válkou poznamenaného státu, ale také všudypřítomnou snahou po pomstě a potrestání zrádců a kolaborantů. Mimořádnost soudního procesu s protektorátní vládou se projevovala v řadě odchylek od řádného soudního procesu. Nestandardní byla například aplikace dekretů prezidenta republiky, forma obžaloby, přítomnost soudců lidu v senátech mimořádných lidových soudů aj. Jednotlivé deníky se k procesu vyjadřovaly s různou intenzitou a k osobám obžalovaných či představitelům soudu zaujímaly odlišná stanoviska. Veliký mediální ohlas vzbudilo především vyhlášení rozsudku a snahy o revizi znění rozsudku.
|
|
|
Ženy před Mimořádným lidovým soudem v Mostě a v Plzni v letech 1945-1947
Přibík, Adam ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o poválečné retribuci na všech jejích úrovních, od mezinárodních vojenských tribunálů v Norimberku a v Tokiju, až po činnost dvou mimořádných lidových soudů v Plzni a v Mostě, jejichž působením se text primárně zabývá. Vzhledem k povaze nacistického režimu, který umožňoval dosáhnout významnějšího vlivu na chod státu a společnosti téměř jen mužům, cílí práce na ženskou polovinu obyvatelstva, jíž byla doposud v obdobně zaměřených pracích věnována menší pozornost. Z rozdílných úloh obou pohlaví pramení odlišná struktura spáchaných zločinů - zatímco u mužů se jednalo především o zločiny proti státu, u žen naopak převažovalo udavačství. Tento fakt lze částečně vysvětlit právě menšími možnostmi žen využívat přímo represivní aparát režimu, v němž prakticky všechny významné funkce zastávali muži. Cílem práce je přinést komparaci činnosti obou sledovaných soudů vůči ženám. Zásadní rozdíl obou regionů tkví v tom, že zatímco se většina plzeňského nacházela v převážně českém vnitrozemí, mostecký ležel prakticky celý v tzv. Sudetech s převahou německého obyvatelstva. Tato skutečnost měla za následek zejména větší přísnost soudu v Plzni, jenž svůj pohraniční protějšek výrazně předčil jak podílem odsuzujících rozsudků, tak tvrdostí ukládaných trestů. Práce sleduje činnost obou soudů...
|
|
|
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce.
Mrňka, Jaromír ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Staněk, Tomáš (oponent)
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce Jaromír Mrňka, ÚHSD FF UK, 2011. Bakalářská práce "Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce zpracovává téma "očistných" procesů v severomoravském městě Mohelnice v průběhu tzv. třetí československé republiky. V kontextu dlouhodobého vývoje česko-německých vztahů v regionu a převratných změn ve struktuře poválečné společnosti sleduje zapojení jednotlivých aktérů v průběhu tzv. vyhnání a živelné retribuce v květnu až červenci 1945, provádění nařízení tzv. velkého retribučního dekretu od července 1945 a organizované fáze transferu německého obyvatelstva v regionu v průběhu roku 1946. U obžalovaných podle tzv. velkého retribučního dekretu se zaměřuje na jejich motivace a změnu jejich sociálního statusu v souvislosti s jejich zapojením do stranických struktur NSDAP.
|
host ::
RSS.