|
| |
|
|
Optimalizace kultivace Korálovce ježatého (Hericium erinaceus) s následnou fermentací v přítomnosti probiotických bakterií
Radvanová, Tereza ; Vršanská, Martina (oponent) ; Hudečková, Helena (vedoucí práce)
Zaměřením této diplomové práce je optimalizace kultivace houby korálovce ježatého (hericium erinaceus) na obilných substrátech s následnou fermentací probiotickými bakteriemi. Teoretická část práce se zabývá popisem korálovce ježatého, jeho nutriční hodnoty, biologických účinků, využití a kultivace. Dále je uveden přehled nutriční hodnoty použitých obilných substrátů, charakteristika probiotik, jejich biologických účinků a metabolismu. Nakonec byla zařazena kapitola věnující se popisu tradičního postupu koji fermentace. V experimentální části byla optimalizována kultivace korálovce ježatého na sedmi obilných substrátech – ječných kroupách, kukuřičné krupici, pšeničných otrubách, pohance, amarantu, quinoe bílé a červené. Pomocí spektrofotometrických metod byl v samotných obilných substrátech a substrátech obohacených o mycelium stanoven obsah ve vodě rozpustných proteinů, celkových sacharidů, celkových fenolických látek, flavonoidů a antioxidační aktivity. Dále byl u vzorků stanoven obsah mastných kyselin metodou plynové chromatografie a lipofilních látek pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie. Obilné substráty obohacené o mycelium měly zvýšenou antioxidační aktivitu a koncentraci ve vodě rozpustných proteinů, fenolických látek, flavonoidů a lipidů. Mimo to byla analýzou pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie zjištěna zvýšená koncentrace tokoferolů, ubichinonu a ergosterolu. Pro fermentaci probiotickými bakteriemi Lactobacillus rhamnosus byly vybrány substráty s bohatým růstem mycelia – ječné kroupy, kukuřičná krupice, quinoa červená a amarant. Po ukončení fermentačního procesu byly zopakovány spektrofotometrické metody a stanovena koncentrace kyseliny mléčné pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie. U vzorků s probiotiky se mírně zvýšila jejich antioxidační aktivita, koncentrace fenolických látek, flavonoidů a proteinů rozpustných ve vodě. Koncentrace kyseliny mléčné u kontrolních vzorků a vzorků s probiotiky se téměř nelišila. Ze získaných výsledků v této práci vyplývá, že obiloviny obohacené o mycelium a produkt fermentace probiotiky by mohly být využity k vývoji doplňku stravy nebo funkčních potravin.
|
|
|
Probiotika a prebiotuka ve výživě populace. Vliv na frekvenci onemocnění.
Cherepanova, Ekaterina ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Horová, Eva (oponent)
Během poslední dekády se vědecký výzkum zaměřil na složitý vztah mezi lidským mikrobiomem a imunitním systémem. Zvláštní pozornost v posledních třech letech přitahovala otázka vlivu mikrobiomu na náchylnost a závažnost infekcí COVID-19. Existuje mnoho spolehlivých důkazů naznačujících, že konzumace fermentovaných potravin, od kvašené zeleniny a kefíru po jogurt a kimchi, má příznivý vliv na složení střevního mikrobiomu a tím i na funkci imunitního systému. Tato studie, jež je součást bakalářské práce, zkoumá složitý vztah mezi pravidelnou konzumací fermentovaných potravin a četností infekčních onemocnění. Na základě analýzy dat získaných z dotazníku bylo zjištěno, že jedinci, kteří pravidelně začleňovali fermentované produkty do své stravy, měli nižší četnost infekčních onemocnění během posledních dvou let. Tyto výsledky naznačují, že konzumace probiotik a prebiotik může pozitivně ovlivnit imunitní systém a snížit riziko onemocnění. Co se týče zkoumaní vztahu konzumace probiotik z potravinových zdrojů a frekvence onemocnění COVID-19, naopak se ukázalo že ti, kteří byli očkováni v plném rozsahu a konzumovali probiotika z potravin, byli častěji nemocní než ti, kteří byli očkováni v plném rozsahu, ale nekonzumovali probiotika. Podobný vztah byl zjištěn u neočkovaných, kteří pravidelně konzumovali...
|
|
|
Molecular identification of probiotic bacteria in milk products form commercial yoghurt cultures
Horňan, Samuel ; Fialová, Lenka (oponent) ; Smetana, Jan (vedoucí práce)
Lactic acid bacteria are considered as an important group of bacteria with probiotic effects, which are being widely used in the food industry or pharmacology. Identification and characterization of important probiotic strains play an essential role in the validation of probiotic products for commercial purposes. Their identification using molecular-biology techniques (most commonly PCR method) is one of the standard tools in commercial operations and services. The aim of this bachelor thesis is a literature review of probiotics and probiotic strains as well as a summary of current knowledge about the use of molecular biology techniques for identification of these bacteria with probiotic properties in dairy products. The experimental part of this work verifies the presence of probiotic bacteria declared on selected commercial dairy products using the polymerase chain reaction (PCR) method.
|
|
|
Izolace DNA z probiotických druhů baktérií mléčného kvašení v potravinových doplňcích
Tvrdíková, Jana ; Vojtíšková, Marie (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
V této práci byly testovány magnetické nosiče funkcionalizované streptavidinem při selektivní izolaci DNA. Metoda selektivní izolace DNA byla testována s využitím DNA probiotického kmene Lactobacillus paracasei subsp. paracasei CCDM 211/06. Na nosiče s navázaným streptavidinem byl imobilizován biotinylovaný oligonukleotid a využit jako DNA sonda pro izolaci komplementárního řetězce DNA pomocí DNA/DNA hybridizace. Jako DNA sonda byl testován primer R 5´ bio a biotinylovaný denaturovaný PCR produkt specifický pro druh Lb. paracasei. Byly optimalizovány následující experimentální podmínky selektivní izolace DNA: teplota a doba hybridizace, množství DNA, eluce DNA z mikročástic. Izolace DNA byla ověřena pomocí PCR s rodově specifickými primery. Byl amplifikován rodově specifický PCR produkt o velikosti 250 bp, který byl prokázán pomocí gelové elektroforézy na agaróze. Použitý postup byl úspěšně použit při selektivní izolaci DNA Lactobacillus z komplexního vzorku doplňku stravy (BIFI pangamin).
|
|
|
Přídavek probiotické složky do výrobků pro dětskou výživu
Dudrová, Markéta ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou probiotických kultur Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus casei a Bifidobacterium breve obohacených o vhodná prebiotika určených k aplikaci do výrobků pro dětskou výživu. Jako prebiotika byly vybrány přírodní extrakty z matchy, moringy, mladé pšenice, mladého ječmene, chlorelly a spiruliny. Teoretická část je zaměřena na probiotické bakterie, jejich biologické účinky a jejich současný vliv na dětský organismus. Experimentální část se zabývá kultivací probiotických bakterií s rostlinnými extrakty, sledováním jejich viability a následnou stabilizací do enkapsulované formy. Pro zvýšení stability byly směsi probiotických buněk s prebiotiky enkapsulovány do alginátových částic. Část alginátových částic byla ještě sušena mrazem metodou lyofilizace. Směsi probiotických kultur s rostlinnými extrakty v neenkapsulované, enkapsulované a lyofilizované formě byly působením modelových trávicích šťáv podrobeny simulaci lidského trávení. Vybrané extrakty rostlinných materiálů byly charakterizovány z hlediska celkového obsahu sacharidů, redukujících sacharidů, celkových fenolických látek, jednotlivých fenolických látek a antioxidační aktivity. Pro porovnání byly vybrány dva dětské komerční doplňky stravy s obsahem probiotik, které byly charakterizovány z hlediska počtu buněk a jejich životaschopnosti. Probiotické přípravky byly také podrobeny modelovému trávení.
|
|
|
Netradiční potraviny s obsahem probiotických bakterií
Sobotková, Markéta ; Konečná, Jana (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Probiotické mikroorganismy jsou obsaženy kromě běžných mléčných produktů také v netradičních potravinách konzumovaných zejména v asijských zemích. V práci je uveden přehled vybraných méně obvyklých potravin s obsahem probiotických mikroorganismů, které nejsou řazeny mezi mléčné fermentované výrobky. Jsou diskutovány pozitivní účinky probiotických potravin na zdravotní stav člověka. Experimentální část práce se zabývá identifikací probiotických mikroorganismů přítomných ve vybraném probiotickém výrobku asijského původu. DNA byla z produktu izolována metodou fenolové extrakce a za využití magnetických částic. Přítomnost probiotických MO byla zjišťována za využití metody polymerázové řetězové reakce v reálném čase (qPCR).
|
|
|
Probiotika a probiotické mikroorganismy
Kostková, Lucie ; Dvořák, Miloš (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Probiotika a jejich pozitivní vliv na lidské zdraví jsou v současnosti často diskutované téma. Přesto je informovanost veřejnosti o jejich příznivých účincích nedostatečná, stejně tak jejich využívání v praxi. Práce shrnuje současné vědecké poznatky o účincích probiotik na lidský organismus. První kapitola se zabývá vymezením pojmu probiotika, jejich historií, významem, vlastnostmi, účinky na lidské zdraví a riziky spojenými s užíváním probiotik. Druhá kapitola obsahuje popis probiotických produktů, jejich formy a potraviny obsahující probiotika. V kapitole číslo tři se řeší probiotické mikroorganismy, jejich hlavní charakteristiky a příklady komerčních startovacích kultur. Předposlední kapitola obsahuje informace o životaschopnosti probiotických mikroorganismů. A kapitola poslední zkoumá metody začlenění probiotik do výrobku.
|
|
|
Využití metody PCR pro identifikaci probiotických baktérií v mléčných potravinových výrobcích
Klaška, Dominik ; Brázda, Václav (oponent) ; Smetana, Jan (vedoucí práce)
V rámci práce byla izolována DNA z komerčně dostupného bílého jogurtu. Izolovaná DNA, která byla získána dvěma rozdílnými metodami, byla pomocí spektrofotometru podrobena analýze. Obě metody poskytly dostatečně koncentrovanou i kvalitní DNA pro další analýzu pomocí PCR. Přesně dané úseky izolované DNA byly využitím specifických primerů amplifikovány. Prostřednictvím gelové elektroforézy byla dokázána přítomnost domény Bacteria a při rodově specifické amplifikace také přítomnost bakterií rodu Lactobacillus.
|
|
|
Příprava a stabilita piva s přídavkem probiotických bakterií
Kočnar, Michal ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá přípravou a sledováním biologické stability piva obohaceného probiotiky. V práci byly použity kmeny probiotických bakterií Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium breve a Bifidobacterium bifidum. Teoretická část je rozdělena do dvou sekcí. V první sekci jsou obecně charakterizována probiotika, jejich role v rámci střevní mikroflóry a mikrobiologie konkrétních probiotických mikroorganismů se zaměřením na bakteriální rody Lactobacillus a Bifidobacterium. Dále jsou zmíněny některé faktory ovlivňující viabilitu a růst probiotik. V této části jsou také popsány biologické účinky probiotik na lidský organismus a jejich potenciální klinické aplikace. Druhá sekce teoretické části se věnuje technologii přípravy piva, jeho chemickému složení a jednotlivým pivním stylům. V experimentální části byla nejprve provedena optimalizace metod stanovení koncentrace a viability buněk probiotických bakterií. Pro stanovení těchto parametrů bylo vybráno několik technik, konkrétně metoda kultivační, metoda průtokové cytometrie a metoda spektrofotometrického měření zákalu. Následně byly spektrofotometricky naměřeny růstové křivky použitých kmenů probiotik v MRS médiu. Probiotické bakterie byly kultivovány v modelových vzorcích piva, tj. v MRS médiích s několika různými koncentracemi ethanolu. Lze konstatovat, že ethanol neměl podstatný vliv na růst probiotik. Následně byly provedeny experimentální kultivace jednotlivých probiotických bakterií i jejich směsí v devíti reálných vzorcích piva. Ve sledovaných vzorcích nedocházelo u žádného kmene k nárůstu koncentrace viabilních buněk. Naopak bylo zaznamenáno snížení koncentrací, přičemž větší pokles nastal u samostatných kmenů a menší pokles u směsí. Určité hodnoty koncentrací živých buněk však byly po uplynulé době kultivace stanoveny ve všech případech. Bylo připraveno světlé, svrchně kvašené pivo s přídavkem probiotik, u kterého byla sledována koncentrace viabilních buněk probiotických bakterií v průběhu 37 dní kvašení. Téměř u všech vzorků došlo ve výsledku k poklesu koncentrace o dva řády CFU/ml. Živé buňky probiotických bakterií byly ovšem na konci kvašení zjištěny u všech vzorků připraveného piva. Nejvyšší dosažená koncentrace viabilních buněk probiotik v připraveném pivu, stanovená kultivační metodou, byla rovna (3,80 ± 0,14)10^5 CFU/ml. Ve vybraných vzorcích byly na základě HPLC-RI analýzy kvantifikovány pro pivo běžné koncentrace ethanolu, kyselina mléčná nebyla detekována. U vybraných vzorků byla také provedena senzorická analýza. Na základě výsledků experimentální části a s využitím literatury je v práci diskutována optimální technologie přípravy piva obohaceného probiotiky.
|
host ::
RSS.