|
|
Hledání hrobu kněžny abatyše Mlady
Frolík, Jan ; Drtikolová Kaupová, S. ; Stránská, P. ; Světlík, Ivo ; Velemínský, P.
Mezi osobami spojenými s počátkem pražského biskupství je také sestra knížete Boleslava II. kněžna Mlada. Jako zakladatelka kláštera sv. Jiří v něm byla uctívána. Místo jejího pohřbu bylo zapomenuto a bylo hledáno od doby barokní. V této souvislosti je věnována pozornost hrobům JK-102 a JK-110 v kapli sv. Anny v klášteře a také ostatkům vyzvednutým v této kapli v 17. století. Hrob JK-110 byl nově datován do doby kolem roku 1000.
|
|
|
Liturgické oděvy a předměty z hrobů pražských biskupů
Bravermanová, Milena ; Březinová, Helena ; Bureš Víchová, J.
Článek představuje unikátní soubor fragmentů liturgických textilií, insignií a dalších předmětů z období 11. až 13. století pocházejících z hrobů pražských biskupů z katedrály sv. Víta. Stěžejní část souboru tvoří fragmenty hedvábných tkanin a tkanic, z nichž byly původně zhotoveny součásti liturgického odění. Dalšími nálezy jsou předměty z různých materiálů, například kožené střevíce, části berel a liturgické náčiní.
|
|
|
Vliv klimatu na archeologické památky v areálu Pražského hradu
Pokorný, Šimon ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kozlovcev, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá řešením otázky vlivu klimatu na archeologické památky pod dlažbou III. nádvoří Pražského hradu. Komplex archeologického naleziště je ohrožen působením několika klimatických faktorů, zejména vodou a změnami teploty, které způsobují vytváření zvětrávacích procesů a historický stavební materiál v zájmové oblasti je následně degradován. Teoretická část této práce se nejdříve zabývá studií historických stavebních materiálů v areálu vykopávek, hlavní důraz klade na opuku a jílovou břidlici, které jsou nejvíce náchylné k různým druhům zvětrávání. Následně jsou zde probírány degradační procesy, které ovlivňují stav přítomného materiálu, zejména pak procesy spojené s prostupem vody skrze materiál, chemické zvětrávání způsobené krystalizací soli a bobtnání jílových minerálů, proces, který se často vyskytuje u jílových břidlic. Poslední kapitola teoretické části nastiňuje vliv budoucí změny klimatických faktorů na působení těchto procesů. Praktická část této práce se zaměřuje na výzkum mrazových a solných zvětrávacích cyklů, zejména na stanovení četnosti cyklů za jeden rok kontinuálního měření. K tomu jsou využity vlhkostní a teplotní hodnoty v čase z čidel, která jsou rovnoměrně rozmístěna v celé oblasti vykopávek. Výsledky výzkumu prokázaly v současné době nepřítomnost procesu mrazového...
|
|
|
Ivan Borkovský. Archeolog mezi legendou, dvěma světovými válkami a dvěma totalitními režimy
Maříková-Kubková, Jana ; Adámek, František
Archeolog Ivan Borkovský vedl více než čtyřicet let technicky a později i odborně výzkum Pražského hradu, vedle toho se věnoval desítkám dalších lokalit. Patří k nejvýraznějším osobnostem československé a české archeologie středověku. Byl kolegou a učitelem celé řady významných archeologů, historiků a architektů. Přesto v jeho osobním životě a v jeho osudech ve vypjatých obdobích 20. století jsou neznámé momenty. Ve vzpomínkových textech jeho žáků a kolegů se vyskytují příběhy, které se za téměř padesát let od jeho smrti staly legendami. Většina z nich se ale nezakládá na pravdě. Je otázkou, zda podnět k těmto příběhům dal Ivan Borkovský sám nebo zda vznikly později a jakou roli v nich sehrála osobnost vypravěče. Předkládaný text se věnuje především těmto zvratům v jeho životě a pokouší se archivním průzkumem potvrdit nebo vyvrátit často opakovaná cliché. V neposlední řadě je cílem práce připravit půdu pro komplexnější zpracování jeho odborného odkazu, které nebude možné bez pochopení úskalí, jež jeho život provázela.
|
|
|
Nejstarší hroby v katedrále sv. Víta a otázka jejich datování
Vrána, David
Mezi lety 1995–2018 proběhl revizní výzkum hrobů K1 a K2 nalezených pod podlahou svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta v místě bývalé rotundy stejného zasvěcení. Výsledky radiouhlíkového datování tělesných ostatků a dřevěné konstrukce stejně jako další zjištění ukazují na vznik v 9. století, tyto výsledky však nebyly akceptovány vzhledem k údajným stratigrafickým problémům. Převládá mínění, že hroby byly vyhloubeny až po výstavbě rotundy respektive po údajně pozdější přístavbě jižní apsidy, v níž se nachází hrob sv. Václava. Tento názor vychází z nálezu zdiva uvnitř apsidy, nalezeného pod pozdějším gotickým oltářem, které bylo interpretováno jako pozůstatek odbouraného základu lodi rotundy. Na základě nového vyhodnocení se jeví pravděpodobnější, že relikt pod gotickým oltářem souvisí s nejstarší fází oltáře a základového oltářního stupně (gradus altaris). Jako stratigrafický problém bylo prezentováno také zasypání mrtvého v hrobě K1 vápnem nebo maltou, k čemuž však muselo dojít až po uložení mrtvého do hrobu. Podobně nález zbytků opuky a malty v rohu hrobu K1 při archeologické revizi v roce 1995 není důkazem, že hrob vznikl až po výstavbě rotundy, protože se pravděpodobně jedná o sekundární kontaminaci. Identifikace zemřelých zůstává nejistá, muž z hrobu K1 podle morfologických znaků a krevní skupiny může patřit k rodu Přemyslovců. Na základě dosavadních zjištění nelze zcela vyloučit hypotézu E. Vlčka o ztotožnění mrtvého z hrobu K1 s knížetem Bořivojem I. (†890), sousedící pohřeb ženy v hrobě K2 však naznačuje, že je třeba hledat jiné řešení, které bude možné potvrdit pouze úspěšným opakováním analýzy DNA.
|
|
|
Metody měření vlhkosti v historickém zdivu archeologického areálu pod III. nádvořím Pražského hradu
Kalianková, Kateřina ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Sněhota, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá stanovováním vlhkosti historického zdiva v archeologickém areálu pod III. nádvořím Pražského hradu. Areál je ohrožen zejména solným zvětráváním, které je podporováno zvýšenou vlhkostí zdiva. Vlhkost opukového zdiva byla stanovována na lokalitě raně novověkého mostního pilíře a na dalších vybraných zdech v archeologickém areálu. Cílem práce je analyzovat vybrané metody měření vlhkosti v historických stavebních materiálech a zhodnotit jejich přednosti a nedostatky. Hodnocena je také vhodnost metod pro aplikaci na historicky cenné materiály a stavby. Dalším cílem této práce je analyzovat stav vlhkosti na sledovaných lokalitách a určení zdroje vlhkosti v archeologickém areálu pod III. nádvořím Pražského hradu a na základě výsledků navrhnout postup při sledování budoucího vývoje vlhkosti. Pro sledování vlhkosti byly zvoleny neinvazivní metody: infračervené snímkování povrchu, elektromagnetická metoda a odporová metoda, a z invazivních metod bylo zvoleno podpovrchové měření odporu, TDR a sonda využívající reaktivní barvivo. Souběžně s měřením vlhkosti byly měřeny teploty vzduchu a zdiva a také relativní vlhkost vzduchu, měření bylo doplněno o sledování hladiny podzemní vody, měření objemu skapu z krápníků, sledování konduktivity vody a jejího pH. U metody podpovrchového měření...
|
|
|
Působení architekta Pavla Janaka na Pražském Hradě
Řepová, Magdaléna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Předmětem práce je přiblížit dění a úpravy na Pražském hradě, které byly provedeny v době, kdy zde ve funkci hradního architekta působil architekt Pavel Janák. Text se proto zaměřuje výhradně na období mezi lety 1936-1955 a na několik nejvýznamnějších rekonstrukcí, které byly pod vedením Pavla Janáka v této době na Pražském hradě uskutečněny. Tato perioda je v architektově tvorbě úzce spojena s památkovou péčí a práce se proto zabývá také specifickým přístupem Pavla Janáka k úpravám historických objektů a sleduje, zda a jakým způsobem se během let Janákův postoj k tomuto tématu měnil. Cílem práce je tedy za pomoci dostupných materiálů a archivních dokumentů zmapovat dosud nepříliš podrobně zpracované tvůrčí období tohoto všestranného umělce a architekta a zhodnotit, jak se Janákův vztah k památkám v průběhu jeho života vyvíjel.
|
|
|
Wohlmutova varhanní kruchta v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Urych, Jan ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá architektonickou podobou varhanní kruchty, situované v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, která byla zrealizována mezi lety 1556-1561 podle návrhu Bonifáce Wohlmuta. Hlavním cílem této práce je především důkladná formální analýza tohoto díla; dále přiblížení funkce kruchty a její zasazení do významového kontextu sledovaného katedrálního prostoru, stejně tak i zařazení této kruchty do širšího rámce stavebních realizací spojených s osobností Bonifáce Wohlmuta. Varhanní kruchta zde bude představena v celkovém umělecko-historickém kontextu dané doby.
|
|
|
Realizace architekta Otty Rothmayera pro Pražský hrad
Bejšovcová, Kristýna ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Práce se bude zabývat realizacemi Otty Rothmayera na Pražském hradě, kde se nalézají zásadní práce z jeho celoživotního díla. Bude chronologicky rozdělena do několika životních období. Předně na spolupráci s J. Plečnikem, na jeho samostatné působení a nakonec na poválečné období. O. Rothmayer byl skromný a takřka nenápadný člověk. Možná je to právě jeden z důvodů, proč o něm doposud nevyšla monografická publikace zásadního charakteru. Byl velmi svědomitý a nesnažil se do rekonstruované architektury prosadit dobové styly a svoje invence, tak aby to bylo na její úkor. Vždy, před již stojící architekturou, upozadil svůj um. Proto je jeho dílo tolik jedinečné a harmonické. Pokusím se zaměřit především na takřka geniálně provedenou renovaci Tereziánského křídla (ve smyslu nadčasovosti), které díky vřetenovitému schodišti dostalo zcela nový rozměr. Otto Rothmayer vynikal darem vkládat své pragmatické, někdy až chladně působící objekty, do historií pulzujícího Hradu s neopakovatelnou intuicí jednoho z nejlepších architektů moderní doby.
|
|
|
Svatojiřské abatyše a korunovace českých královen
Pacovský, Karel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá korunovacemi českých královen s důrazem na účast abatyší benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Tento fenomén sleduje v průřezu celých jeho dějin, od první české korunovace v roce 1085 po poslední v roce 1836, a pokrývá tak dlouhé období od středověku přes raný novověk až po práh moderní doby. Cílem práce je objasnit vznik, vývoj a proměny úlohy, která svatojiřským abatyším během korunovačního obřadu připadla a která nemá jinde v Evropě obdoby. Pokouší se také určit, která konkrétní abatyše při které jednotlivé korunovaci asistovala, případně i zjistit podrobnější informace o jejím životě a nastínit situaci kláštera v dané době. K tomu využívá především svědectví dobových pramenů nejrůznější povahy, od letopisů a kronik, přes korunovační řády a popisy, listiny a deníky, po náhrobky a ikonografické prameny. Na základě provedeného výzkumu se ukazuje, že úloha abatyší při korunovacích se v průběhu staletí proměňovala. Zatímco ve středověku spočívala především v doprovodu královny, později se abatyše spolu s pražským arcibiskupem a nejvyšším purkrabím podílela na samotném aktu korunování. Ačkoli bývá za původce této tradice běžně považován Karel IV., je pravděpodobné, že tato zvyklost svými kořeny sahá již do doby přemyslovské. Klíčová slova:...
|
host ::
RSS.