|
| |
|
| |
|
|
Visegrádská skupina jako nástroj prosazování zájmů v oblasti zemního plynu - případ České a Polské republiky
Štolba, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Cílem této práce je zhodnocení vlivu ukrajinských krizí v letech 2006 a 2009 na využívání Visegrádské skupiny jako nástroje pro prosazování zájmů v oblasti zemního plynu. Zkoumání se opírá o institucionální teorii, která odůvodňuje regionální spolupráci. Dopad obou krizí na Visegrádskou spolupráci je pak představen na dvou členských státech skupiny - České republice a Polsku, které poskytují rámec pro celkové hodnocení. Prosazování zájmů v plynárenské oblasti se během sledovaných let projevuje v posilování Visegrádské skupiny. Práce sleduje vývoj od předkrizového období do polského předsednictví ve Visegrádské skupině. Postihuje tak prvotní snahy na koordinaci plynárenských politik, vliv Evropské unie na vývoj plynárenské agendy uvnitř Visegrádské skupiny a její přínos pro energetickou bezpečnost sledovaných států. Práce hodnotí dynamický rozvoj Visegrádské skupiny a jednotlivé výsledky ve snižování závislosti na ruském plynu. Všímá si však i přetrvávajících limitů ve fungování této skupiny, které mohou bránit v prosazování národních i středoevropských zájmů.
|
|
|
Jak se (ne)dělá autonomie: činnost Hnutí autonomie Slezska na půdě polského parlamentu
Hamatová, Kateřina ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Tématem této diplomové práce je činnost Hnutí autonomie Slezska (RAŚ) na půdě Parlamentu Polské republiky v rámci teoretických konceptů advocacy coalition a policy agenda setting. V první části práce se věnuji cílům RAŚ a definuji tři hlavní, jimiž se budu ve své práci zabývat: otázka statutu slezštiny, otázka menšinového statutu Slezanů a problém autonomie Horního Slezska. Následně vymezím politické subsystémy, které tematicky odpovídají těmto třem hlavním cílům a v jejich rámci vymezím vždy dvě názorově protikladné advokační koalice. V další kapitole analyzuji jednotlivé politické subsystémy a diskusi, která v jejich rámci mezi advokačními koalicemi probíhá. Věnovat se budu především procesu prosazování politické agendy, pro nějž jsem si jako parametr úspěšnosti nastavila existenci návrhů zákonů, respektive návrhů na změnu zákona či ústavy. Následně analyzuji procesy, které v rámci jednotlivých subsystémů od roku 2005 probíhají. V závěrečné části práce se pokusím zodpovědět výzkumné otázky a porovnám je se svými hypotézami, stanovenými na počátku práce. Díky svému výzkumu tak budu moci lépe pochopit činnost RAŚ, respektive advokačních koalic, na celostátní úrovni.
|
|
|
Srovnání českého a polského správního soudnictví
Kryska, David ; Mikule, Leoš (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent) ; Filip, Jan (oponent)
1 Resumé Tato práce srovnávací metodou zkoumá institut správního soudnictví v České republice a Polské republice. Jejím účelem je prokázat tradiční shodnost modelů správního soudnictví v obou státech, která potenciálně umožňuje v rozdílných oblastech vzájemné ovlivňování v legislativě, aplikační praxi i právní vědě. Práce je členěna do devíti základních částí. V první části se autor zaměřuje na vymezení pojmu správního soudnictví, jak je chápán v obou státech, jeho účel a funkci. V této části je odlišováno správní soudnictví od jiných forem soudních kontrol veřejné správy a je zde ukázáno, které tyto formy za správní soudnictví není možné považovat. Správní soudnictví je v základních rysech vymezeno ve formálním pojetí jako činnost soudů v technickém smyslu, jejímž účelem je kontrola veřejné správy a ochrana subjektivních práv jednotlivce, které jsou zřizovány výhradně za tímto účelem. V druhé části práce autor popisuje vývoj správního soudnictví v obou státech. Zvláštní význam má v tomto pohledu rakouská tradice správního soudnictví, když Československo a Polsko vznikly na počátku 20. století na území bývalé rakousko- uherské monarchie a po vzniku samostatných států se zde tento model udržel. První odklon polského správního soudnictví byl způsoben vlivy pruskými a francouzskými. Po druhé světové válce v...
|
|
|
Regulace lobbingu v zemích Visegrádské čtyřky
Kohoutková, Markéta ; Vymětal, Petr (vedoucí práce) ; Husák, Jan (oponent)
Tématem práce je úprava lobbingu v zemích Visegrádské skupiny (V4) -- konkrétně tedy zákonná úprava lobbingu. Práce podává ucelený přehled o vývoji regulace lobbingu v členských zemích V4 od prvních pokusů o tuto regulaci, až do současnosti. Jejím cílem je pak podat odpovědi na některé otázky, které jsou s tématem úzce spojeny -- tedy zda lobbing v jednotlivých zemích V4 vůbec regulován je, jaká je kvalita případné regulace, a zda tato případná regulace sdílí některé společné znaky. K dosažení vytčeného cíle práce využívá kombinace metody deskriptivní, komparativní a analytické. Práce sestává ze dvou hlavních logických částí, které jsou rozděleny do pěti kapitol, úvodu a závěru. První logický celek vytváří úvodní tři kapitoly. Tato část je věnována historii lobbingu, definici pojmu lobbing a teoretickým koncepcím regulace lobbingu. Druhý logický celek je pak zcela věnován zákonné úpravě lobbingu v zemích V4. Součástí tohoto celku je i závěrečná komparace a analýza zákonné úpravy lobbingu v těchto zemích a zodpovězení otázek vytčených v úvodu práce.
|
|
|
KULTURNÍ A KREATIVNÍ PRŮMYSLY V ZEMÍCH VISEGRÁDSKÉ SKUPINY
Hynková, Jana ; Kubaš, Mario (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Práce analyzuje stav podpory kulturních a kreativních průmyslů ve vybraných postkomunistických zemích, nynější Visegrádské skupině. První část je věnována dopadu totalitního režimu na kulturu a kulturní politiku, hospodářské transformaci a současné ekonomické situaci jednotlivých států s důrazem na předpoklady konceptu kulturních a kreativních průmyslů. Stěžejní část práce se věnuje problematice z kulturně-politického hlediska každého státu včetně možností, jež skýtají fondy Evropské unie. Závěrečnou část představuje shrnutí výsledků komparativní analýzy spolu s negativy a pozitivy modelů ve všech zemích.
|
|
| |
host ::
RSS.