|
|
Jak se (ne)dělá autonomie: činnost Hnutí autonomie Slezska na půdě polského parlamentu
Hamatová, Kateřina ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Tématem této diplomové práce je činnost Hnutí autonomie Slezska (RAŚ) na půdě Parlamentu Polské republiky v rámci teoretických konceptů advocacy coalition a policy agenda setting. V první části práce se věnuji cílům RAŚ a definuji tři hlavní, jimiž se budu ve své práci zabývat: otázka statutu slezštiny, otázka menšinového statutu Slezanů a problém autonomie Horního Slezska. Následně vymezím politické subsystémy, které tematicky odpovídají těmto třem hlavním cílům a v jejich rámci vymezím vždy dvě názorově protikladné advokační koalice. V další kapitole analyzuji jednotlivé politické subsystémy a diskusi, která v jejich rámci mezi advokačními koalicemi probíhá. Věnovat se budu především procesu prosazování politické agendy, pro nějž jsem si jako parametr úspěšnosti nastavila existenci návrhů zákonů, respektive návrhů na změnu zákona či ústavy. Následně analyzuji procesy, které v rámci jednotlivých subsystémů od roku 2005 probíhají. V závěrečné části práce se pokusím zodpovědět výzkumné otázky a porovnám je se svými hypotézami, stanovenými na počátku práce. Díky svému výzkumu tak budu moci lépe pochopit činnost RAŚ, respektive advokačních koalic, na celostátní úrovni.
|
|
|
Polsko a Východní pakt
Hamatová, Kateřina ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Polsko a Východní pakt" se zabývá problematikou kolektivní bezpečnosti v regionu východní Evropy v letech 1925 až 1934. Jejím hlavním tématem je postoj Polska vůči konceptu východního Locarna, respektive Východního paktu. Polské snahy o realizaci "východního Locarna" v roce 1925 v průběhu jednoho desetiletí vystřídalo negativní stanovisko k téže problematice. Geopolitický status quo pak Polsko hodlalo udržet prostřednictvím uzavírání bilaterálních smluv, nikoliv začleňováním do multilaterálních paktů. Cílem práce je na základě zahraničněpolitické dimenze zjistit, proč se Polsko v roce 1934 odmítlo stát signatářem Východního paktu. Postupně se práce věnuje mezinárodním vztahům mezi Polskem a především Francií, Německem a Sovětským svazem a na základě jejich vývoje v letech 1925 až 1934 se snaží nalézt převládající tendence. Následně práce zkoumá projekt Východního paktu, jak byl předložen Francií v roce 1934, a oficiální argumenty Polska pro jeho odmítnutí. V závěru práce shrnuji důvody, proč druhá polská republika zaujala vůči paktu negativní stanovisko a jaký vliv toto rozhodnutí mělo na neúspěch celého projektu.
|
host ::
RSS.