|
|
Osel domácí - hospodářské zvíře nebo domácí mazlíček? (Chov a uplatnění oslů v Polabí - případová studie)
Diblíčková, Eliška ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Veverková, Zuzana (oponent)
Oslové domácí jsou lidem po tisíciletí užitečným pomocníkem především v přepravě věcí a při zemědělských pracích. Dnes usnadňují život venkovskému i městskému obyvatelstvu na všech kontinentech. Ve vyspělých zemích však s nástupem mechanizace oslové ztrácí své uplatnění v dopravě a zemědělství. O tom, jak a proč se ve vyspělých státech oslové nadále chovají, toho nevíme mnoho. První, teoretická část práce, má za snahu shrnout dosavadní základní poznatky o chovu a využívání oslů domácích. Zaměřuje se na domestikaci osla, jeho uplatnění v průběhu historie v různých částech světa, na postavení oslů domácích v současnosti a částečně na vztahy lidí a zvířat z pohledu oboru Human-Animal Studies. Teoretickou část doplňuje vlastní výzkum v části polabské nížiny. Hlavním praktickým cílem diplomové práce je nahlédnout do fenoménu chovu oslů domácích v současné České republice a přinést poznatky o tom, proč se v této vyspělé zemi v moderní době oslové chovají. Výzkum zjišťuje, jak se zde oslové chovají, jaké důvody vedou chovatele k tomu, že si osly pořídí a jaké je potom jejich skutečné uplatnění. Diplomová práce zároveň přispívá k popularizaci tématu mezi odborníky i laiky a navrhuje metodiku, podle které bude možné zkoumat chov oslů na dalších územích.
|
|
|
Návrh revitalizace naučné stezky "Údolím Labe" a jeho ověření a využití v praxi na ZŠ
Hrozányová, Martina ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na didaktické využití naučné stezky Údolím Labe pro žáky 2. stupně základní školy. Hlavním cílem práce bylo vytvořit námět pro praktické využití stávající naučné stezky Údolím Labe a zároveň prokázat, že exkurze jako organizační forma výuky je svou všestranností efektivním nástrojem ve vzdělávacím procesu a přes mnohá úskalí při její realizaci stojí za vynaložené úsilí. Teoretická část zahrnuje charakteristiku naučné stezky a jejího okolí, význam, funkci a organizaci exkurze a zařazení přírodovědné exkurze v Rámcových vzdělávacích programech základního vzdělávání. Druhá část práce je výzkumná - obsahuje popis autorského pracovního listu a metod testování, tj. pretest/posttest a postojový dotazník. Ty byly použity u pilotní skupiny žáků základní školy, již se exkurze zúčastnili. Výsledky šetření ukazují, že exkurzi je možno vnímat jako efektivní a zároveň oblíbenou výukovou formu, jejímž prostřednictvím lze zvýšit účinnost výuky přírodopisu na základní škole. Jejich validita je ovlivněna malým počtem účastníků a pouze jednou realizací, nelze je proto paušalizovat. Přesto mohou dílčí postřehy přispět k poznání, že netradiční formy výuky mají své nezastupitelné místo ve vyučovacím procesu na základní škole. KLÍČOVÁ SLOVA žák, výuka, ZŠ, exkurze, pracovní list,...
|
|
|
Rozšíření české dubové standardní chronologie o letokruhové křivky ze subfosilních dubových kmenů z Polabí
Jelínek, Michal
Subfosilní kmeny jsou nezkamenělá dřeva, jejichž nálezy jsou na území ČR vzácné. Cílem práce bylo vyhledat a odebrat vzorky ze subfosilních kmenů z oblasti Polabí, provést dendrochronologickou analýzu a následně letokruhové křivky datovat podle dostupných českých i zahraničních standardních chronologií. Současně také dohledat a shromáždit již dříve odebrané subfosilní kmeny z dané oblasti. Vybrané letokruhové křivky dále použít k prodloužení a vylepšení české dubové standardní chronologie. Vybrané vzorky, které nebude možné dendrochronologicky datovat, budou odeslány na radiouhlíkové datování a následně tyto výsledky využity pro dendrochronologické datování. Pro účely této práce bylo dendrochronologicky zpracováno celkem 122 nových subfosilních nálezů z oblasti Polabí, z nichž 3 byly připraveny a odeslány na radiouhlíkové datování. Většina subfosilních kmenů byla identifikována jako dub, pouze 5 vzorků jako jilm. Úspěšně bylo datováno 96 vzorků, přičemž nejvíce do dvou období: 3500 - 3200 př.n.l. a 133 př.n.l. - 115 n.l. Na lokalitě Kostomlátky byl nalezen také nejstarší subfosilní dubový kmen území ČR, jehož letokruhy pokrývají období od roku 8181 do roku 7971 před naším letopočtem. Díky těmto nálezům se podařila rozšířit česká standardní chronologie.
|
|
|
Minulost a současnost krajiny bývalé rybniční soustavy Opatovického kanálu
Leglerová, Anna ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pavelková, Renata (oponent)
Tato práce se věnuje dynamice vývoje krajiny rybniční soustavy v části východočeského Polabí, která je odvodňována Opatovickým kanálem. V teoretické části je uveden vznik, vývoj a současný stav rybniční krajiny. V praktické části jsou rybníky zmapovány, a to pro pět časových intervalů rovnoměrně pokrývajících období mezi 18. stoletím a současností. Z archivních pramenů byly získány informace i pro 16. a 17. století, nicméně z důvodu velké nepřesnosti a absence dostatečného množství pramenů nebylo z tohoto období možné získat rozlohy rybníků. Dále je analyzován vývoj velikosti a počtu rybníků a také využití ploch, na kterých se dříve nacházely. Na základě získaných informací je diskutováno možné využití poznatků o vývoji rybníků v krajinném plánování a jejich případná obnova. Klíčová slova: rybniční soustavy, krajinný pokryv, využití půdy, změny v krajině, Polabí, povodí Opatovického kanálu
|
|
|
Osel domácí - hospodářské zvíře nebo domácí mazlíček? (Chov a uplatnění oslů v Polabí - případová studie)
Diblíčková, Eliška ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Veverková, Zuzana (oponent)
Oslové domácí jsou lidem po tisíciletí užitečným pomocníkem především v přepravě věcí a při zemědělských pracích. Dnes usnadňují život venkovskému i městskému obyvatelstvu na všech kontinentech. Ve vyspělých zemích však s nástupem mechanizace oslové ztrácí své uplatnění v dopravě a zemědělství. O tom, jak a proč se ve vyspělých státech oslové nadále chovají, toho nevíme mnoho. První, teoretická část práce, má za snahu shrnout dosavadní základní poznatky o chovu a využívání oslů domácích. Zaměřuje se na domestikaci osla, jeho uplatnění v průběhu historie v různých částech světa, na postavení oslů domácích v současnosti a částečně na vztahy lidí a zvířat z pohledu oboru Human-Animal Studies. Teoretickou část doplňuje vlastní výzkum v části polabské nížiny. Hlavním praktickým cílem diplomové práce je nahlédnout do fenoménu chovu oslů domácích v současné České republice a přinést poznatky o tom, proč se v této vyspělé zemi v moderní době oslové chovají. Výzkum zjišťuje, jak se zde oslové chovají, jaké důvody vedou chovatele k tomu, že si osly pořídí a jaké je potom jejich skutečné uplatnění. Diplomová práce zároveň přispívá k popularizaci tématu mezi odborníky i laiky a navrhuje metodiku, podle které bude možné zkoumat chov oslů na dalších územích.
|
|
|
Srovnávací studie fluviálních jezer středního Polabí horní Lužnice a horní Svratky
Havlíková, Petra ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Pithart, David (oponent) ; Pokorný, Jan (oponent)
SROVNÁVACÍ STUDIE FLUVIÁLNÍCH JEZER STŘEDNÍHO POLABÍ, HORNÍ LUŽNICE A HORNÍ SVRATKY Petra Havlíková ABSTRAKT Cílem práce bylo postihnout zásadní rozdíly v chemismu a oživení (zooplanktonním společenstvu) mezi fluviálními jezery tří regionů charakterizovaných různou mírou antropogenního ovlivnění - středního Polabí, Horní Lužnice a Svratky v Milovské kotlině. Pro sledování bylo vybráno deset slepých, mrtvých nebo odstavených ramen, která se liší velikostí, mírou napojení na tok, geologickým podložím, zastíněním, způsobem hospodaření v okolní nivě a dalšími charakteristikami. Výchozí hypotézy práce byly následující: 1) Chemismus fluviálních jezer se bude v jednotlivých oblastech (nivách) zásadně lišit. V Polabí budou nejvyšší hodnoty vodivosti a koncentrací organických látek a živin. Fluviální jezera v nivě Svratky u Milov budou mít tyto hodnoty nejnižší a jezera v nivě Lužnice se budou nacházet uprostřed mezi těmito dvěma oblastmi. 2) Chemismus fluviálních jezer komunikujících s řekou povrchovým spojením bude řekou zásadně ovlivněn, což se projeví odlišnými hodnotami koncentrací vybraných parametrů ve srovnání s fluviálními jezery bez přímého spojení. 3) Zooplankton jezer se bude lišit v důsledku různé nadmořské výšky lokalit, jejich chemismu a geografické vzdálenosti. V období od podzimu 2004 do zimy 2007...
|
|
|
Nové trendy v obnově zámku Křinec
Harapesová, Eva ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Svoboda, Milan (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na trendy ve využívání hradů a zámků zpřístupněných veřejnosti s cílem aplikovat získané poznatky na soukromý zámek Křinec. Pro dosažení stanoveného cíle bylo využito kombinace primárního a sekundárního výzkumu. V práci je vymezena obecná definice cestovního ruchu, jeho typologie a definice kulturního cestovního ruchu. Teoretická část pojednává o obecných trendech v odvětví cestovního ruchu, kulturním cestovním ruchu, využití hradů a zámků a o jejich vlastnických vztazích a změnách. Praktická část práce se věnuje zámku Křinec, jeho historii, analýze současného stavu, vyhodnocení dotazníkového šetření a uvádí návrhy a příležitosti obnovy ve sféře kulturně-vzdělávací a komerční.
|
|
| |
host ::
RSS.