|
|
Democratic Peace in Theory and Practice
Olejníková, Lenka Barbora ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Rychnovská, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Demokratický mír v teorii a praxi" usiluje o to, představit Teorii demokratického míru jako teorii mezinárodních vztahů s praktickým významem pro současnou politickou praxi. Teorie demokratického míru bude nejprve analyzována jako součást širší liberální tradice v oboru Teorie mezinárodních vztahů. Následovat bude výzkum, jakou má Teorie Demokratického míru přesnou souvislost s používanými nástroji mezinárodní politiky. Hlavním cílem práce je komplexní analýza povahy Teorie Demokratického míru s důrazem na její potenciální vliv na běžnou politickou praxi mezinárodních vztahů.
|
|
|
EU democracy promotion in contemporary sub- Saharan Africa: the case study of South Sudan
Husák, Jim ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Šíření demokracie má za cíl přinutit nebo povzbudit cizí stát k demokratizaci. To zahrnuje přímou pomoc demokracii financováním reforem nebo školení a to buď v rámci volební arény, ve vládě nebo občanské společnosti. Dále k strategiím šíření demokracie patří rétorické závazky, politická gesta, šíření informací, sankce, podmíněnost a tzv. "měkká síla" - kulturní vazby a jejich význam při prosazování hodnot. Diplomová práce Šíření demokracie EU v současné subsaharské Africe: případová studie Jižního Súdánu zkoumá tyto strategie tak, jak je využívali aktéři EU při podpoře demokracie v Jižním Súdánu. Jižní Súdán je nejmladší zemí světa a instituce EU i členské státy EU pomáhaly zemi v jejím nelehkém pokusu o vývoj k demokratickému státu. Výzkum se zaměřuje na to, jak se toho aktéři EU snažili dosáhnout a jak se strategie měnily v letech 2011 až 2020. Práce dochází k závěru, že EU používala přístup top-down, kdy jednala především s vládami a dalšími státními institucemi, spíše než s občanskou společností. Zaměřila se také na rozvoj řádné správy věcí veřejných a právního státu spolu s posílením sociálně-ekonomických odvětví. EU rovněž podporovala demokracii v Jižním Súdánu prostřednictvím regionálních organizací IGAD a EAC. V rámci IGAD se podílela na vyjednávání mírové dohody R-ARCSS, která rovněž...
|
|
|
Efektivnost Východního partnerství EU
Dračková, Jana ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat model podpory demokracie skrze vnější vládnutí a jeho efektivitu jako potencionálně úspěšnější alternativu k modelu vlivu. Teoretická část ukazuje, že demokratické vládnutí definuje demokracii podle zásad (transparentnost, odpovědnost úředníků a účast veřejnosti). Vychází z konceptu vnějšího vládnutí, který se soustředí na rozšiřování svých interních pravidel za hranice EU. K tomuto účelu byl vybrán případ Východního partnerství, jenž využívá mechanismus vnějšího vládnutí a zároveň uplatňuje strategii podpory demokracie v sektorové spolupráci. Efektivnost této iniciativy a potažmo podpory demokracie skrze vnější vládnutí je hodnocena pomocí komparace dopadů spolupráce EU a partnerských zemí na jejich legislativní vývoj v rámci tří zvolených sektorových politik (energetika, ochrana životního prostředí, spravedlnost a vnitřní záležitosti) v období od vzniku iniciativy v roce 2009 do summitu ve Vilniusu. Výsledky analýzy uvádějí, že pokroku bylo dosaženo více než v polovině zkoumaných případů, a tedy že EU je víceméně schopna integrovat své demokratické systémy pravidel do vnějšího prostředí, a tak být částečně efektivní v tomto způsobu podpory demokracie. Druhá polovina této práce se zaměřuje na okolnosti, které efektivnost způsobují a zkoumá čtyři sektorové...
|
|
|
Vývoj evropské podpory demokracie na příkladu Tuniska ve 21. století s důrazem na vývoj po Arabském jaru
Linhart, Jakub ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Tato práce zkoumá vývoj evropské podpory demokracie v druhé dekádě 21. století, resp. po Arabském jaru. Zkoumání skladby evropské podpory je založeno na podrobném rozboru tuniského příkladu. Po získání tohoto přehledu je zkoumán vývoj celkové podpory Evropské unie v Maroku, Egyptě a v regionálním měřítku. Z tohoto výzkumu vyplývá, že v druhé polovině desátých let dochází k nárůstu financí směřujících na podporu demokracie, a to jak absolutně, tak relativně (ve srovnání s financemi pro jiné sektory). Tato práce analyzuje možné důvody pro tento nárůst, mezi nimiž je zařazena např. snaha kompenzovat demokratický deficit EU, či reakce na migrační krizi. Zároveň však tato práce rozebírá limity tohoto vývoje a argumentuje, že např. potřeba stability v evropském sousedství bude omezovat následující vývoj evropské podpory demokracie.
|
|
|
The United States' policy of democracy promotion after the intervention in Iraq.
Klimešová, Tereza ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bibliographic note KLIMEŠOVÁ, Tereza. The Implications of the Intervention in Iraq for the United States' Policy of Democracy Promotion. Master thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies, Supervisor Ph.Dr. Jan Hornát, Ph.D. Abstract Democracy promotion has been an integral part of US foreign policy for more than a century. Particularly at the end of the 20th century, democracy flourished worldwide as autocratic regimes collapsed at large and scholars talked about the "End of History." Nevertheless, the current situation is very different, and substantial democratic backsliding is observable. Many scholars are tracing the origins of this decline to the Bush's Freedom Agenda, particularly the intervention in Iraq in 2003, arguing that it was the initial turning point for US democracy promotion. However, this thesis argues that the invasion and the subsequent war were pivotal only in part. The most visible implications were within the public perception of democracy promotion. Due to the US engagement in Iraq, domestic support deteriorated substantially. Moreover, the international community's perception of the US as a benign democracy exporter crumbled as well. Another change was observable within the rhetoric of President Obama after taking office in 2009. In...
|
|
|
Česká a americká podpora demokracie: případová studie Myanmar
Grmelová, Lucie ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Podpora demokracie má za cíl podpořit proces demokratizace nebo upevnit stávající demokratický systém v zahraničí. Způsob, jakým se demokracie dosáhne se povětšinou liší podle dárcovské země, která ve vybrané zemi působí. Stejně tak se liší přístup demokratické podpory České republiky a Spojených států. Diplomová práce Česká a americká podpora demokracie: případová studie Myanmar zkoumá rozdíly v přístupu demokratické podpory České republiky a Spojených států během politických změn v Myanmaru. Asijský stát prošel transformačním obdobím od roku 2011, kdy vojenský režim udělal reformní kroky, otevřel dialog s opozicí a uspořádal částečně svobodné parlamentní volby v roce 2015. Práce zkoumá přístup české a americké demokratické asistence a vývoj jejich podpory od předreformním období v roce 2007, přes vrchol reformních kroků až po převzetí většiny parlamentních křesel demokratickou NLD a jejich vlády do roku 2018. Česká podpora demokracie v Myanmaru je charakteristická svým důrazem na aktivizaci občanské společnosti a bottom-up přístupu. Naopak Spojené státy více než česká asistence zaměřují svou pozornost na programy politického přístupu, tedy zajištění svobodných a spravedlivých voleb a dalších demokratických institucí. Analýza případové studie Myanmar a české a americké podpory demokracie bude...
|
|
|
Vývoj evropské podpory demokracie na příkladu Tuniska ve 21. století s důrazem na vývoj po Arabském jaru
Linhart, Jakub ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Tato práce zkoumá vývoj evropské podpory demokracie v druhé dekádě 21. století, resp. po Arabském jaru. Zkoumání skladby evropské podpory je založeno na podrobném rozboru tuniského příkladu. Po získání tohoto přehledu je zkoumán vývoj celkové podpory Evropské unie v Maroku, Egyptě a v regionálním měřítku. Z tohoto výzkumu vyplývá, že v druhé polovině desátých let dochází k nárůstu financí směřujících na podporu demokracie, a to jak absolutně, tak relativně (ve srovnání s financemi pro jiné sektory). Tato práce analyzuje možné důvody pro tento nárůst, mezi nimiž je zařazena např. snaha kompenzovat demokratický deficit EU, či reakce na migrační krizi. Zároveň však tato práce rozebírá limity tohoto vývoje a argumentuje, že např. potřeba stability v evropském sousedství bude omezovat následující vývoj evropské podpory demokracie.
|
|
|
The Limits of the EU's Political Conditionality Approach in the Western Balkans
Křiklánová, Michaela ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Cílem práce je odkrýt vztah mezi strategiemi rozšiřování Evropské unie a procesem demokratizace v zemích západního Balkánu za pomoci zkoumání vlivu strategií EU na změny úrovně demokracie ve dvou konkrétních případech: Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Srbsko. Efekt nástroje politické kondicionality byl po dobu více než jedné dekády omezen nedostatečným důrazem na demokratické reformy a vyzdvihováním bezpečnostních zájmů, které byly často upřednostněny před cíli, které přímo souvisí s reformami posilujícími úroveň demokracie v daných zemích. Na základě teorie konfliktních cílů práce demonstruje, že nedávno uplatněná strategie EU, jež řadí jednotlivé cíle do vhodné posloupnosti, přičemž cíle související s demokratickým přechodem jsou upřednostněny před bezpečnostními zájmy, je efektivnější v navozování demokratických změn. Následně byly definovány nutné a postačující podmínky pro úspěšnou strategii posloupnosti: silný důraz na demokratické cíle s jasně vytyčenou časovou perspektivou a odpovídající kroky mezinárodních aktérů.
|
|
|
Democracy assistance policies of the US and the EU: different approaches and their causes
Hornát, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; van Hüllen, Vera (oponent) ; Fawn, Rick (oponent)
Spojené státy americké a instituce Evropské Unie jsou nejvýraznějšími aktéry na poli podpory demokracie ve třetích zemích. V posledních dvou dekádách vydali tito dva aktéři na podporu zrodu a konsolidace demokratických režimů desítky miliard dolarů. Jejich zájmy se tedy mohou zdát vzájemné - oba se snaží skrz finanční spolupráci pomoci vytvořit demokratické zřízení v cílových státech, aby se tyto pak staly součástí komunity demokracií a přispívaly ke stabilitě světového ekonomického a politického systému. Avšak pokud nahlédneme na přístupy a strategie, které USA a EU používají na podporu demokracie, zjistíme, že jsou často zcela rozdílné a v některých ohledech i protichůdné. Proč se přístupy obou aktérů liší, pokud chtějí dosáhnout identického cíle? Nebo jsou po bližším zkoumání cíle těchto aktéru poněkud odlišné? Problém nastává v tom, že demokracie jako taková je rozporný koncept, a tak je nutné se dotazovat: pokud šíříme demokracii, tak jaký její typ? Pokud financujeme rozvoj té či oné instituce, jaký model demokratického zřízení tím vznikne? Práce přejímá konstruktivistický pohled na tuto problematiku a demonstruje, jak odlišné demokratické identity obou aktérů vytváří různé pohledy na proces demokratické transformace a v důsledku i rozdílné přístupy k politice podpory demokracie. První část...
|
|
|
Efektivnost Východního partnerství EU
Dračková, Jana ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat model podpory demokracie skrze vnější vládnutí a jeho efektivitu jako potencionálně úspěšnější alternativu k modelu vlivu. Teoretická část ukazuje, že demokratické vládnutí definuje demokracii podle zásad (transparentnost, odpovědnost úředníků a účast veřejnosti). Vychází z konceptu vnějšího vládnutí, který se soustředí na rozšiřování svých interních pravidel za hranice EU. K tomuto účelu byl vybrán případ Východního partnerství, jenž využívá mechanismus vnějšího vládnutí a zároveň uplatňuje strategii podpory demokracie v sektorové spolupráci. Efektivnost této iniciativy a potažmo podpory demokracie skrze vnější vládnutí je hodnocena pomocí komparace dopadů spolupráce EU a partnerských zemí na jejich legislativní vývoj v rámci tří zvolených sektorových politik (energetika, ochrana životního prostředí, spravedlnost a vnitřní záležitosti) v období od vzniku iniciativy v roce 2009 do summitu ve Vilniusu. Výsledky analýzy uvádějí, že pokroku bylo dosaženo více než v polovině zkoumaných případů, a tedy že EU je víceméně schopna integrovat své demokratické systémy pravidel do vnějšího prostředí, a tak být částečně efektivní v tomto způsobu podpory demokracie. Druhá polovina této práce se zaměřuje na okolnosti, které efektivnost způsobují a zkoumá čtyři sektorové...
|
host ::
RSS.